Pozitivní diskriminace jakékoliv skupiny je určitě dočasná záležitost. V zásadě feminismus není o pozitivní diskriminaci - to může být jeden z návrhů řešení problémů.
Je to ve skutečnosti stejné jako z černochy v USA - samozřejmě, co mají dělat lidé, kteří neměli majetek, vzdělání, sociální postavení. Trvalo sto let od zrušení otroctví a zavedení volebního práva, než černošská menšina v USA dosáhla skutečného zrovnoprávnění (například zákaz diskriminace na veřejnosti) a pronikla jakž takž do veřejného života.
Pokud ženy do začátku 20.století neměly volební právo, tak není divu, že sto let poté nemají například poloviční zastoupení v parlamentu. Pozitivní diskriminace nějakým zákonem je ale samozřejmě dvojsečné a byrokratické opatření - požadavek na rovnoprávné zastoupení musí vzejít zdola, od lidí.
Názor k článku
E-mail, morálka a produktivita práce
