Nevím jestli neodhaluju příliš ze svého soukromí - ale třeba zrovna dneska u nás doma bylo mytí nádobí vkladem do jisté sázky, kterou jsem čirou náhodou vyhrál - tzn. přístup: "nádobí bude mýt ten kdo prohraje" :-)
Je zajímavé, že se odpůrci feminismu tak děsí právě těch domácích prací. To v podstatě docela hodně dokazuje řadu feministických tezí: domácí práce jsou pokládané za něco podřadného a potupného, a když je náhodou vykonává muž, tak je to něco směšného, nevhodného a ponižujícího.
Ne náhodou se sociální konzervatici (např. lidovci) snaží nastavit pravidla společného zdanění manželů tak, aby se vlastně ženám ani pracovat nevyplatilo, a musely zůstat v domácnosti a celý den se bavit činostmi, jako to mytí nádobí.
Domácí práce jsou samozřejmě stejně otravné pro muže i pro ženy, a proto mě přijde docela normální se o ně dělit tak nějak půl napůl. Je pravda, že třeba u mých prarodičů to ještě běžné nebylo, ale třeba u mých rodičů už ano.
Samozřejmě - tvoji snahu najít si ženu hospodynku na domácí práce chápu, pokud jsi třeba těžce pracující zemědělec, který celý den tvrdě kydá vidlemi hnůj - pak chápu, že chceš po práci dorazit domů, a najít tam uklizeno, vypráno a navařeno... zkus nějakou Asiatku, ty mají o vdávání do Evropy často docela zájem...
Názor k článku
E-mail, morálka a produktivita práce
