No já samozřejmě chápu, v čem je háček - že takhle rodově neurčitou postavu nebude možné v žádném jazyce jednoznačně oslovovat, apod. Otázka je, jestli je to dobře nebo špatně!
Já si myslím, že pokud se např. zaregistruju jako zákazník nějakého online obchodu, tak jim potřebuju dát tolik údajů, aby mi mohli vystavit platnou fakturu, ale vůbec jim třeba nepotřebuju sdělovat jestli jsem muž nebo žena (nebo jestli jsem člověk nebo počítač, když jsme u toho). Tohle je podle mě jádro problému: existují speciální případy, kdy by rodová neutralita mohla mít ve společnosti docela zajímavé důsledky.
Berte to tak, že každý z nás (fyzická osoba) získává jako občan automaticky ještě jednu virtuální právnickou osobu, jakousi jednočlenou firmu, kterou je sice potřeba jednoznačně identifikovat, ale není potřeba aby nutně musela odhalit všechny svoje další atributy - věk, pohlaví, rasu, a spoustu dalšího.
Mě jako pro živnostníkovi nečiní nejmenší problém rozlišovat, kdy jednám jako svoje firma, a kdy jako čistě soukromá osoba (když mluvím za firmu, mluvím obvykle v množném čísle - můžu tím myslet sebe a spolupracovníky, ale taky třeba sebe a zákazníky...). Proto mi nečiní problém vidět výhody, které by ženy měly, kdyby za sebe mohly v určitých případech nechat mluvit jakoby rodově neutrální právnickou osobu.
Kdyby se v úředním a obchodním styku přestala koncovka -ová používat, tak by to prostě mohlo mít zajímavé důsledky, a ne že ne. A soukromý život by to vůbec ovlivnit nemuselo.
Mám na mysli třeba takové věci jako třeba zkoušky ve škole, kde se často píše příjmení na písemky - takže i když pak písemky opravuje zdánlivě objektivní osoba, tak hned může do hodnocení promítnout svůj názor na to, jestli se na daný obor žena hodí nebo nehodí, apod.
Opravdu jde o kvokání ?
Názor k článku
E-mail, morálka a produktivita práce
