Tady si někdo patrně nevšiml, že žen je v naší republice dokonce více než polovina. Takže klidně mohou mít minimálně i takové zastoupení, protože to náš volební systém připouští. Kvóty v parlamentu jsou tedy něco, co nechtějí ani ženy, protože kdyby opravdu chtěly ženy v parlamentu, tak jich tam mají minimálně polovinu (to umožňují právě preferenční hlasy).
Založení feministické strany a pravidla pro fungování jejich strany právě ukazuje, že feministkám skutečně nejde o všude rozhlašovanou rovnoprávnost, ale pouze o jejich partikulární zájmy se do politiky protlačit nějakými nestandardními metodami. Samy poukazují na to, že by měl existovat zipový systém kandidátek, ale když příjde na to, aby se ho také držely, tak to prostě nejsou ochotné splnit. Něčemu takovému se říká pokrytectví a je to obecně dost ošklivá vlastnost. Na druhou stranu můžeme být rádi, že se tímto způsobem oddělí do své vlastní strany a nebudou zamořovat politické ovzduší v jednotlivých stranách. Stanou se prostě jenom jistou marginální skupinkou extremistů. Nicméně předpokládám, že pokud se tak stane, tak to i tyto feministky pochopí, samy si stranu zlikvidují, prohlásí to za chybu šovinistické politiky a pokusí se nasáčkovat někam jinam. Ale budiž jim to přáno, založení této strany alespoň na chvíli zbrzdí úspěšnost jejich snah.
Co se týká vyšších platů je to celkem zajímavý problém, protože v celé EU nastává zlom v platovém ohodnocení žen až po prvním dítěti. Tj. začínající muži i ženy mají stejné platy (ženy možná dokonce i vyšší). Pak je otázka jestli ty nižší platy nejsou způsobeny nižším pracovním nasazením, právě z důvodů výchovy dítěte.
Názor k článku
E-mail, morálka a produktivita práce
