E-mail slaví čtyřicítku a stále je v dobré kondici

Je mu čtyřicet let. Krátce po narození se o něj nikdo příliš nezajímal, nebyl známý ani používaný. Nyní je všechno jinak. Je známý, používaný a nepostradatelný. Server The Next Web připomněl, že letošní říjen přinesl čtyřicáté výročí odeslání prvního e-mailu. Bouřlivé oslavy se nečekají, i když by tyto kulatiny měly zajímat podstatnou část populace, která komunikuje elektronicky. E-mail je dnes absolutně běžným způsobem předávání informací ve vyspělých částech světa, a nejenom tam. E-mailová adresa (ať už soukromá nebo firemní) ke člověku patří stejně jako telefonní číslo.

Armádní e-mail

Stejně jako mnoho dalších velkých inovací vznikl e-mail jako technologie určená pro armádu. Koncem šedesátých let pracoval „otec“ e-mailu RAY TOMLINSON ve firmě Bolt, Beranek and Newman (ta mimochodem stále existuje a je na svého zaměstnance náležitě hrdá). První předchůdce e-mailu fungoval v ARPANETu (což je vojenský předchůdce Internetu), síti pro přenos vzdálený souborů mezi počítači. Tomlinson uměl přenášet soubory mezi různými uživateli jednoho počítače (nezapomínejme, že tehdy určitě nebylo možné označovat počítače za „osobní“) a dostal za úkol vymyslet posílání zpráv mezi dvěma různými počítači. V říjnu roku 1971 se mu to povedlo.

Autor: Raytheon BBN Technologies

Ray Tomlinson

Tomlinson o několik desítek let prohlásil, že si vlastně ani nepamatuje, co bylo v prvním e-mailu napsáno. Prý nejspíš „QWERTY“ nebo podobný řetězec znaků. Jisté je, že zpráva urazila asi metr cesty z jednoho počítače do vedle stojícího druhého počítače, a bylo vyhráno. Svět vděčí Tomlinsonovi i za samotnou strukturu e-mailové adresy a použití znaku „@“ k identifikaci příjemce e-mailu a sítě, ke které byl připojen. Právě k oddělení těchto informací začal sloužit „zavináč“.

E-mail byl vynalezen, ale vzhledem k minimálnímu rozšíření počítačů používán jenom vyvolenými. Růst přišel až v devadesátých letech, kdy lidé pomalu, ale jistě začali využívat čerstvě vzniknuvší Internet. Už koncem devadesátých let se e-mail stal nepostradatelným pomocníkem v práci i soukromém životě. Šlo o jednoduchý a levný (pokud pomineme pořizovací náklady na počítač a připojení k Internetu) způsob komunikace. V roce 2001 prý bylo posláno v průměru 31 miliard e-mailů za den, v roce 2008 toto číslo stouplo až na 170 miliard, což je pro lepší ilustraci 2 miliony e-mailů za vteřinu. Vloni počet e-mailů odeslaných v jednom dni vystoupal na téměř 300 miliard.

Toto číslo vypadá neuvěřitelně. Je ovšem třeba dodat, že podle některých odhadů je devět e-mailů z deseti nevyžádaných. Spam je největší problém této technologie. Už v roce 2007 prý náklady na boj se spamem dosáhly položky 712 dolarů na zaměstnance za rok. V této částce je čas, který tráví zaměstnanci mazáním nevyžádané pošty a náklady na technologická řešení pro boj se spamem.

Čtení a psaní e-mailů zabere stále více a více času zaměstnanců. A nejde jenom o spam, i velké množství „vyžádaných“ zpráv může dát zabrat. Vznikají metody, které mají pomoci efektivnímu využívání e-mailu a někteří lidé se dokonce více či méně úspěšně pokoušejí nahradit e-mail jinými způsoby komunikace, prý jenom zdržuje a je neefektivní.

Se spamem se dost dobře nedá bojovat. Software ani legislativa doposud nedokázaly zabránit růstu počtu nevyžádaných zpráv. Spammeři jsou technologicky na výši a s vidinou vysokých výdělků chrlí miliardy reklamních či podvodných e-mailů. Mnozí odborníci se domnívají, že jediným způsobem, jak jim v tom zabránit, je zpoplatnění e-mailu.

Co takhle e-mail zpoplatnit

V posledních letech se objevilo několik návrhů na vybírání peněz za každý odeslaný e-mail. Toto opatření by mělo zamezit odesílání zbytečných e-mailů, tedy hlavně spamu. V roce 2006 chtěli giganti Yahoo a AOL zpoplatnit e-mail firmám. Mělo jít o konec bezplatných e-mailů, který se ovšem nakonec nekonal. Každý e-mail měl stát asi cent, podle tehdejšího kurzu asi třicet haléřů. Další vlna zájmu o téma placených e-mailů proběhla i českými médii v létě roku 2009. Ano, spameři by asi měli po legraci, ale stejně by toto opatření postihlo i firmy. Dovedete si představit, na kolik peněz by přišly například newslettery, který rozesílají e-shopy? Firmám (a to nejenom těm, které živí Internet) se samozřejmě podobné nápady nezamlouvají. Letos na jaře se poplatek za e-mail stal předmětem politického boje ve Velké Británii. Bob Crow, předseda britských železničních, námořních a dopravních odborů, navrhl, aby britská vláda vybírala jedno penny za každý odeslaný e-mail. Podle Crowa by tím Velká Británie získala nezanedbatelný příjem, který by mohla použít na umoření rozpočtového dluhu ve výši 150 miliard liber.

Zdá se, že pro boj se spamem nebo k získání peněz do státního rozpočtu budou muset zafungovat jiné prostředky, než placené e-maily. Jde o technologii, na kterou si prostě nedáme sáhnout. E-mail je strategickým komunikačním prostředkem, bez něhož by bez větší nadsázky těžko fungoval nejen obchodní svět.

Stručná obrazová historie e-mailu

Autor: ReachMail.com

Historie e-mailu obrazem