eBay se zbavuje Skype – konec neefektivity, nebo konec nadějí?

O možném blížícím se rozvodu aukčního obra eBay a jeho telefonní divize Skype se hovořilo již delší dobu. Nyní se zdá, že k němu skutečně dojde. Je zpráva eBay o chystané nabídce akcií Skype jen koncem spojování nespojitelného, nebo má hlubší důsledky pro svět internetové komerce? Pokusme se na tuto otázku zodpovědět.

Letos to budou čtyři roky od časů, kdy největší webová aukční síň světa eBay zaplatila necelé tři miliardy dolarů za nákup nastupující a velmi perspektivní telefonní služby Skype. Byla to mamutí investice, jedna z největších od splasknutí dotcomové bubliny v roce 2000. A již tehdy si mnozí kladli otázku, k čemu může eBay Skype potřebovat.

Odpovědí na ni bylo, že eBay má něco, co Skype chybí. Nemáme teď na mysli aukce, ale platební systém PayPal. Tento kanál mohl, při vhodné implementaci, podstatným způsobem rozšířit tok peněz od uživatelů směrem k provozovateli služeb, hlavní a trvalý to zádrhel provozu populárního obláčkového VoIP. Skype totiž, ač obrovský a výkonný, nevydělával.

Tři a půl roku uplynulo jako voda a o tom, že sňatek eBay a Skype nebyl pro kupujícího právě nejlepším obchodem, si povídají i vrabci na střeše, odborná média pochopitelně nevyjímaje. Začaly se množit již dlouho přiživované spekulace o tom, že se světová aukční síň pokusí své telefonní divize zbavit. Nyní se potvrdilo, že to skutečně hodlá udělat. Metodou ne právě obvyklou (formou primární emise akcií neboli IPO), a v situaci, kdy ceny akcií vytrvale leží na dně, ne moc pochopitelnou, ale patrně účinnou. Pro svět byznysu a Internetu zvláště tím končí jedno zajímavé a důležité období – s tím vedlejším efektem, že ze Skype se konečně stane „normální“ akciová společnost (jeho statut i organizační struktura byly dlouho poněkud nečitelnou záležitostí).

Co však snaha eBay zbavit se své pod očekávání vydělávající společnosti ve skutečnosti znamená? Pokusme se o poněkud netradiční úhel pohledu. Úhel, ve kterém se současný krok eBay jako duch v zrcadle odráží na mnoha jiných internetových službách.

Unikátní

Služba Skype je unikátní nejenom svoji architekturou (moderovaná proprietární polo autonomní P2P síť), ale ještě něčím jiným. Abychom to pochopili, musíme se poněkud vrátit v čase a podívat na její nejbližší příbuzné. Trochu překvapivě to nejsou VoIP systémy, ale sítě veřejného Instant Messagingu – ICQ, a jemu podobní.

Když na konci 90. let minulého století začínala doba IM služeb, měly všechny čerstvě se rozvíjející služby ICQ počínaje a Microsoft Messengerem konče velmi podobné obchodní plány. Bylo by možné je shrnout takto:

  1. Uvést do chodu stabilní a plně použitelnou službu.
  2. Nějakou dobu ji v rámci „betatestování“ nabízet bezplatně uživatelům, začít uživatele lákat.
  3. Poté, co vznikne dostatečně velká síť s vysokou homogenitou (to znamená, že hodně uživatelů bude mít v seznamu kontaktů hodně kamarádů), své služby zpoplatnit.

Logika těchto kroků byla jednoduchá. IM musí (jako všechno) vydělávat. Výdělku se dosáhne tak, že službu budou uživatelé platit formou měsíčních paušálů, respektive „funkčních balíčků“. Aby platit začali, musí se stát na službě závislými. Toho lze dosáhnout jedině tak, že uživatelů bude hodně (tzn. chci-li komunikovat s lidmi, kteří mne zajímají, potřebuji nejpravděpodobněji síť značky X) a budou spolu hustě propojeni (tedy, když síť X opustím, přijdu o kontakt s hodně lidmi, a proto to neudělám).

Konkurence, existence sítí, jejichž obchodní modely se časem změnily, a neochota nikoho začít jako první způsobily, že IM je a ještě hodně dlouho bude zadarmo. Jejich provozovatelům se plánovaný obchodní model rozpadl před očima. Zpoplatnění kterékoli globální veřejné sítě by znamenalo tak velký odliv uživatelů, že by jej ona síť nejspíše neustála. A tak se hledaly jiné cesty. IM aplikace začaly zobrazovat reklamu (zajímavý zdroj příjmů, ale znamená přetahování se s weby, přičemž výhody personalizace v prostředí IM sítí se snížily příchodem kontextové reklamy). Experimentovalo se s „prémiovými funkcemi“ (jako jsou avatary nebo rozšiřující funkce typu Xtraz), i dalšími cestami získání zisku, avšak žádná z nich se nestala ani zdaleka tak efektivní, jako kdyby síť byla placenou aplikací. Navíc, vedlejší efekty těchto pokusů nesli uživatelé dosti nelibě (ICQ bylo krátce po zavedení reklamy vyobcováno z mnoha firem a institucí), a pokud se provozovatelé IM k nim pokoušeli přibalit další produkty, případně je svými klienty distribuovat, i přímo odmítavě (spyware).

Do této situace přišel Skype. Ač technicky vychází z jedné z nejzablešenějších P2P sítí, na rozdíl od ni neobsahoval nikdy žádnou reklamu a žádný spyware. Decentralizovaná architektura umožňovala snížit náklady provozovatele na indexové servery a směrovače, u ostatních IM nezbytné, a také zvýšit redundanci sítě (kolaps poskytovatele nevede ke kolapsu sítě). Obchodní model pak vycházel z prodeje služeb s přidanou hodnotou. Již od počátku přitom bylo zřejmé, co je zadarmo (volání v síti) a co za peníze (volání Z/DO sítě). Tato cesta byla z hlediska uživatelů, respektive jejich ochoty platit peníze, mnohonásobně akceptovatelnější, než jakýkoli pokus tradičních poskytovatelů Instant Messagingu. A tak se konkurence začala poohlížet po podobném řešení, přesněji po možnosti, jak úspěchu Skype využít pro sebe.

Dovnitř a ven

Ještě lepší možnosti mělo přinést propojení Skype a Paypalu, které nastalo po jeho odkoupení společností eBay. Placení za volání se totiž stalo mnohem snazším. Stačí, aby uživatel byl současně uživatelem (aktivním) eBay, což je v anglosaském světě, v Asii a konečně i u nás masa lidí. Tak je vysoce pravděpodobné, že má účet u PayPalu – placení za Skype je otázkou jediného kliknutí a není třeba nikam zadávat citlivé údaje o platebních kartách, ani odesílat příkazy bance. Současná snaha eBay se nevydělávajícího Skype zbavit může být interpretována dvěma způsoby. Za prvé, eBay se nepodařilo obě služby dostatečně propojit. Aukční server si koupil telefon, který nepotřebuje, a který neumí správně řídit. Asi jako kdyby si holič koupil míchačku na beton, a čekal, že mu pomůže v podnikání. Částečná konvergence služeb sice nastala, ale za placení PayPalem a posílání aktualit o aukcích na Skype není kam moc jít. Skype se tak z hlediska managementu ocitá na vedlejší koleji a nakonec to vypadá, že nejpopulárnější telekomunikační službu finanční monstrum online aukcí dotuje, místo, aby ho živila. Logický důvod se tohoto nákupu zbavit.

EBF16

Pak je zde ale ještě za druhé. Na vině není špatný management. Chybou, že Skype nevydělává, není ani to, že se dostal do rukou aukční síně, jež mu neumí dát koncepci a vizi. Chyba je prostě a jednoduše v tom, že onen adorovaný přístup k obchodnímu plánu – vlastní služby zadarmo, propojení s cizími za peníze – nefunguje stejně, jako předchozí snahy o zpoplatnění avatarů. Důsledkem je, že Skype pochopitelně nějaké peníze od uživatelů inkasuje, ale vzhledem k vlastním nákladům, a vzhledem k tomu, že se o zisky musí dělit s jinými telco operátory, nejde o žádný zlatý důl.

C(o) je správně?

Zda platí první nebo druhá varianta (či úplně jiná), zjistíme po nějaké době existence Skype v „socialistickém vlastnictví“, tedy pokud ho nekoupí zpět jeho zakladatelé. Pokud platí první, jen se opět prokáže, že řezník by neměl být současně mlékařem, a Skype bude mimo náruč online vetešnictví eBay prosperovat k radosti akcionářů. Pokud ale platí druhá varianta, provozovatelům IM, a nejenom nim, se rozplyne další sen o tom, jak přeměnit tržní podíl na krytou měnu. Ona druhá možnost by přitom byla velice znepokojivá, a její dopad by mohl přesáhnout hranice telefonování a zasílání zpráv po Internetu. Do moře obchodních modelů by totiž vyvstala nutnost přispět něčím doopravdy radikálně novým. A to v situaci, kdy se manévrovací prostor spíše zmenšuje, než aby se rozšiřoval.

Anketa

Koupí Skype jeho zakladatelé?

4 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 17. 4. 2009 14:09

Školení e-mail marketingu – pokročilé techniky

  •  
    Jak připravit šablonu moderního e-mailu
  • Jak spustit automatizované kampaně
  • Jak dynamizovat běžnou rozesílku

Detailní informace o školení e-mail marketingu - pokročilé techniky »