Ebookeater bude zpřístupňovat tisíce e-knížek za jedno měsíční předplatné

Něco jako Spotify nebo Deezer, ale s e‑knihami, tedy plný přístup k řadě knížek za předplatné, chystá česká firma iBrands. S projektem chtějí vyjít už letos na podzim.

Co se ujímá pro hudbu — model předplatného s přístupem do rozsáhlé knihovny nahrávek — dalo by se přece uplatnit i na e‑knížky, řekli si před časem společníci firmy iBrands, která stojí za projektem Tarifomat anebo před dvěma měsíci spuštěným MOLO7.

Není to však nápad světově původní, několik takových služeb už působí, a na rozdíl od hudby, knižní nakladatele do nového modelu nic moc netlačí, protože e‑knihy se prodávají dobře. iBrands přesto vidí v předplacené e‑knihovně velkou příležitost a usilují stát se významným hráčem přinejmenším v Evropě střední a východní.

S Lupou si o tomto záměru povídal Lukáš Janoušek, spoluzakladatel Ebookeateru:

Jak dlouho se už projektem zabýváte?

Na projektu pracujeme už přes rok. Nejprve jsme loni v červnu spustili takové své „hřiště“ na ebookeater.cz. Nabídli jsme čtenářům několik stovek e‑knih, které jsou k dispozici zdarma, a také jsme umožnili autorům vydávat díla svépomocí. Vyzkoušeli jsme si na tom technologii a učili se vytvářet e‑knihy. Dnes už například máme automatické konvertory do formátů PDF, EPUB a MOBI.

Myslím, že třicet tisíc registrovaných uživatelů není špatný výsledek na to, že jsme o tom nikde moc nemluvili.

Letos v únoru jsme však začali vyvíjet novou platformu, jejímž cílem je přinést do distribuce elektronických knih nový model. Vlastně to však nic nového není, jelikož to již velmi dobře funguje v distribuci videa a hudby — jde o model předplatného, kdy za pevnou měsíční částku získá čtenář přístup do celé databáze knih.

Snažíme se, aby rozsah naší nabídky byl co největší. Chceme nakladatelům dokázat, že předplatné je alternativní model, který neohrozí jejich zájmy, ale může jim přinést dodatečný příjem.

Nový Ebookeater bude služba „přečti, co můžeš“, něco jako Spotify na e‑knihy: umožní čtenářům neomezený přístup do knihovny za měsíční poplatek.

Zpočátku to bude aplikace webová, plně se přizpůsobující všem zařízením, jako jsou mobilní telefony a tablety. Vyvíjíme nicméně i aplikaci pro Android a iOS a umožníme čtení bez připojení k internetu.

A budete v tom mít DRM, které však běžný uživatel ani nepocítí…

Přesně tak. Ebookeater je zároveň i čtečka. Na zabezpečení jsme si dali hodně záležet, protože mnoho knih se dnes dostane ke čtenářům nelegálně přes různé sdílecí servery. Ve spolupráci s nakladateli jsme našli takové řešení, které splňuje jejich požadavky, ale zároveň je uživatelsky přívětivé.

Jedním z největších dnešních problémů je totiž to, že leccos zůstává pro běžné uživatele stále příliš složité. Například moje máma poslouchá hudbu na Deezeru, posílá mi fotky přes WhatsApp, ale elektronické knížky zatím nečte — buď by si na to musela koupit zvláštní hardware, nebo by si musela nainstalovat softwarovou čtečku, pak by musela do nějakého e‑shopu, tam si vybrat, zda chce PDF, EPUB nebo MOBI — přitom ani neví, co to znamená — zvládnout dostat to do čtečky, a teprve potom by mohla číst.

Musí to pro ni být stejně jednoduché jako Deezer.

To je přesně naše ambice. U nás člověk přijde, přihlásí se přes Facebook, a může začít číst. A samozřejmě, Ebookeater bude cenově výhodný. Lidé vnímají elektronické knížky v porovnání s papírovými jako drahé. Myslí si totiž, že drtivou cenu knížky tvoří tisk, logistika, distribuce, skladování a prodej. Největší podíl na nákladech však představují licence, překlady a podobné položky.

Třeba Amazon je kromě poštovného skutečně dává za stejnou cenu, nebo i dráže.

Pokud trh roste, byli by asi hloupí prodávat levně, jestliže odbyt mají a daří se jim i tak. Nicméně velká část lidí si e‑knihu stále stáhne nelegálně, jsou prostě cenově citliví.

Jsem přesvědčen, že kombinace jednoduchosti ovládání a cenové výhody je správný model a přiláká mnoho nových zákazníků, kteří začnou číst legálně. Právě to umožňuje výrazně růst službám, jako je Spotify nebo Deezer nebo Netflix. A to chceme nabídnout také.

Tyto služby sice rostou, ale zatím nevydělávají.
(Redakční poznámka: Netflix je ziskový.)

Ale třeba u Spotify je to dané tím, že chtějí nejprve získat co největší podíl na trhu. Když se podíváte na jejich nárůsty obratu, jsou to v posledních letech stovky procent ročně. Měli 190 miliónů dolarů v roce 2011 a skoro půl miliardy v roce 2012. Podle mě je jen otázka času, než vymění strategii růstovou za dlouhodobě udržitelnou a překlopí svůj model do ziskového byznysu. Anebo možná chtějí být koupeni nějakým gigantem, a proto je jejich strategií maximální růst tržního podílu.

Ale asi nikdy nebudou moci jít cenově nahoru oproti tomu, co už zavedli. Tak deset dolarů měsíčně odhaduji jako maximum, co jsou lidé ochotni platit.

Také si myslím, že se jim to bude těžko zdražovat, ale mohou přijít s nějakými dalšími prémiovými funkcemi. Asi se dá vždy něco vymyslet. Souhlasím však, že u hudby zůstane základní cena kolem této částky. Na druhou stranu je na místě otázka, jestli to vůbec je málo. Uvážíme-li, že průměrné hudební CD stálo deset dolarů, kolik lidí si každý měsíc koupilo nové CD?

Pro spoustu lidí je jednodušší „obětovat“ pár dolarů na předplatné, než ztrácet čas vyhledáváním nelegálních souborů na bittorrentech. A my k tomu přistupujeme také tak — spojíme jednoduchost a to, že ne každou knížku, zejména ne beletrii, si potřebuji koupit, když si ji chci přečíst jen jednou.

Nebo ji dočíst třeba jen do půlky, nebo jen několik stránek. Například Amazon na ukázku zpřístupňuje jen nesouvislé úryvky…

Nakladatelé obvykle zpřístupňují určitou část, aby se člověk mohl do knížky začíst. Pro zajímavost: Litres, jeden z největších ruských serverů s nabídkou elektronických knih, dělal pokusy s tím, jak velkou část knihy zpřístupnit jako volnou ukázku, aby to optimálně vedlo ke konverzi. V Česku se obvykle dává jedna kapitola anebo deset procent. Ale oni zjistili, že optimum je dvacet pět procent, aby se člověk více začetl. Pak zjistí, že už toho přečetl tolik, že chce pokračovat a koupí si to. I o tom se dnes s nakladateli bavíme.

Zároveň jde i o dostupnost, protože zatím se spousta autorů nevydává, nabídka elektronických knih je stále velmi omezená, a mladí autoři vůbec nemají moc šancí vydat si knížku u nakladatele, protože u nich nejde zaručit prodejní potenciál, a tak dále.

Proto budeme mít na Ebookeateru i platformu pro vydávání svépomocí, kde si člověk bude moci sám vydat knížku, aby se dostal do oběhu a povědomí. Bude‑li se mu dařit a knížka bude dobrá, bude se pak moci zapojit do vydělávání peněz formou podílu na tom, co vybereme na předplatném.

Tedy mu začnete něco vyplácet, bude‑li ho číst hodně lidí?

Ano, ale jinak to musíme oddělit, abychom placený obsah neznehodnocovali tím, že jej budeme míchat s díly, která nemají vždy náležitou úroveň. Proto pro ně budeme mít na Ebookeateru samostatný oddíl. Ta díla, která uspějí tam, se pak dostanou do „velkého“ Ebookeateru, kde už mohou získávat odměnu.

Třeba Fifty Shades of Grey bylo přece vydáno svépomocí, bez nakladatele. Je několik takových příkladů, které mohou podnítit autory něco napsat, a třeba budou mít štěstí.

Pro ně to bude asi jednodušší než se dohadovat s nakladatelem…

Rozhodně to bude jednodušší a je na to dnes už i velmi dobrý a intuitivní software. Pro nakladatele to zase znamená zajímavý zdroj talentovaných neznámých autorů. Protože když se někdo stane oblíbeným, samozřejmě se stane i komerčně zajímavým a nakladatel, který mu později dílo vydá, má velké předpoklady k úspěchu. Podobně jako když jeden producent objevil na YouTube videa malého kluka, kterého natáčela jeho máma při zpívání. A dnes je z Justina Biebera světová hvězda.

Mohlo by to odemknout potenciál nových autorů…

Stoprocentně. Vidíme to už podle pokusné platformy na ebookeater.cz. Úplně nás překvapilo, kolik lidí má něco v šuplíku. Ze začátku to bylo dvacet, třicet knížek týdně, které jsme tam takto vydávali. Připouštím, že spousta z nich nemá valnou úroveň, ale určitě se mohou najít i nadaní autoři.

Potenciál to má také ze širšího pohledu, bude to pro nás zajímavé i jako propagace. Dá se na tom postavit určitá forma marketingu.

Jinak, potenciál trhu s e‑knihami je obrovský, i v České republice rostou jejich prodeje o stovky procent ročně, tržní podíl mají přitom zatím jen kolem jednoho procenta, ale jen do roku 2015 by měly narůst na deseti- až patnáctiprocentní podíl na celkovém knižním trhu. Ten je kolem sedmi miliard korun, takže za tři roky půjde až o jednu miliardu.

Kdy chcete projekt spustit?

Na adrese ebookeater.com se mohou zájemci registrovat již dnes. Poté budou osloveni jako první, až platformu spustíme. To je plánováno během letošního podzimu.

Máte nějakou konkurenci?

V Německu byl nedávno spuštěn projekt Skoobe. (Je to ‚Ebooks‘ obráceně). V Polsku už je také konkurent — Legimi. Dále mohu ještě zmínit španělskou platformu 24symbols anebo americký projekt Oyster.

[Redakční poznámka: Oyster spustil právě včera, zatím jen na iOS a na pozvánky. Je v něm sto tisíc knížek za $9,95 měsíčně.]

MIF16

Za konkurenci jsme rádi — pomáhá nás udržovat ve střehu a inovovat a hlavně vzdělávat zákazníky i nakladatele o výhodách tohoto modelu. Navíc všichni jsou na startovní čáře a každý zaměřen trochu jinak.

Ale ambice máme určitě velké — díky tomu, že trh je zatím malinký a má před sebou velký růst. Nebojíme se v podstatě ničeho. V New Yorku jsme se setkali s několika americkými nakladateli, s jedním z největších to vypadá docela nadějně. Kdyby se nám podařilo dotáhnout to ke spolupráci s nimi, byl by to docela průlomový příklad pro všechny ostatní. A my chceme vybudovat platformu mezinárodní.

Kdo je Lukáš Janoušek

Internetový podnikatel. V roce 2011 založil technologickou společnost iBrands, která se specializuje na vývoj a správu vlastních internetových projektů. Dříve vedl kreativní agenturu Comunica a pracoval pět let v marketingových pozicích firmy Red Bull. Lukáš je spolumajitelem TarifomatuMolo7 a řídí nový startup Ebookeater. Vlastní jej rovným dílem s dvěma společníky, Pavlem TurkemPavlem Černochem. Na projektu pracuje nadšený tým mladých lidí, kteří řeší provoz, obsah a vývoj platformy.

Lukáš Janoušek se ve volném čase věnuje sportu, četbě, rád cestuje po vlastní ose po světě, má rád asijskou kuchyni a neustále má puštěnu hudbu, převážně indie.

88 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 18. 2. 2014 8:44

Školení: Obsahová strategie a content marketing

  •  
    Proč je obsahový marketing výrazným trendem.
  • Jak navrhnout užitečnou obsahovou strategii.
  • Jak zlepšit workflow a výsledky copywritingu.

Detailní informace o školení content strategy »