Existují různé evropské doporučující normy pro archivní formáty udržující důvěryhodnost e-podpisu.
Obecný přístup ke standardizaci v rámci ES (EU) je, že zpravidla není jeden "správný" formát nebo norma, neboť to brání pokroku a diverzitě.
Nicméně je třeba stanovit standardy pro vzájemnou výměnu dokumentů (spisů apod.), popř. pro převody dokumentů z jednoho systému do jiného, pokud třeba dojde ke sloučení více úřadů atp.
Český stát jako standardo-tvůrce žalostně selhal a selhává stále. Řizení veřejné informatiky se nedaří provádět (býval ÚSIS, ÚVIS, MI ČR, nyní MV ČR) vytvářením životných standardů, pokud vytvoří vůbec nějaké. Nakonec přístup dnešního MV k datovým schránkám je, že "dá dohromady" zainteresované soukromé subjekty, ty nějak zbastlí interfejs a jeho specifikaci a MV jí pak aprobuje. Zda to je v ideálním zájmu státu lze pochybovat, nicméně to aspoň snad bude fungovat, což je lepší než idealisticky tvořené, ale neživotné nebo neexistující standardy, na jejichž základě nemůže fungovat vůbec nic.
Jinak ještě k archivaci. Principem je, že se dokumenty přerazítkovávají novými časovými razítky dříve, než staré vyprší. Výstup z datových schránek třeba bude opatřen časovým razítkem. Nicméně musíte sbírat další tzv. validační data, abyste třeba doložili právní relevanci, není to zase tolik easy jak plyne z principu. Ve výhledu třeba 20 let to je všechno problematické. Ne každý má v jednom ze svých PC ještě floppy mechaniku 5,25" jako já ...
Názor k článku
Elektronická revoluce spisů v úřadech a soudech
Tiskni