Hlavní navigace

Elektronicky = bez správního poplatku

Jiří Peterka

Koncem minulého týdne poslanci definitivně rozhodli o výrazném zvýšení řady správních poplatků. Současně ale rozhodli o tom, že podání realizovaná elektronickou cestou budou od správních poplatků osvobozena. Nikoli ovšem všechna podání, ale jen do výše 2000 korun a jen s využitím elektronického podpisu. Čeho se to bude v praxi týkat?

Minulý pátek dokončili naši zákonodárci projednávání nové právní úpravy správních poplatků, když Poslanecká sněmovna odsouhlasila pozměňovací návrhy Senátu a postoupila návrh zákona k podpisu prezidentovi republiky. Nový zákon přitom definuje obecná pravidla toho, jak budou tyto poplatky vyměřovány a vybírány, případně jaké činnosti budou od nich osvobozeny. Konkrétní výši poplatků pak určuje sazebník, který poslanci také schválili. Jaké konkrétní změny vše přinese, poznáme již záhy na našich kapsách.

Celkové „vyznění“ se zdá být jasné a zřejmé – veřejná správa dále zdražuje služby, které poskytuje svým klientům (občanům). Jen pro ilustraci a docenění toho, o jak velký „byznys“ se jedná: letos prý vláda počítá s tím, že z poplatků získá do státního rozpočtu na 4,2 miliardy korun. Loni to prý bylo 3,5 miliardy korun a obce a kraje vybraly na poplatcích další dvě miliardy korun. No a jelikož celá veřejná správa má na své služby fakticky monopol a nemusí tak reagovat na žádné konkurenční tlaky, vybírané poplatky dále zvyšuje.

Třeba takový zápis auta do registru vozidel má nově stát 800 korun, místo dosavadních 300 korun. Nebo když bude nějaká složka veřejné správy chtít vědět, zda nemáte někde dluhy, nezeptá se příslušných jiných složek, ale bude chtít od vás, abyste jí svou bezdlužnost prokázali. Za vydání příslušného potvrzení pak nově zaplatíte 300 korun.

Takto by bylo možné pokračovat dále – podle odhadu médií zákon zvyšuje pět desítek již existujících správních poplatků a zavádí na čtyři desítky nových.

Osvobození pro elektronická podání

Podívejme se ale raději na něco pozitivnějšího. Tím snad je to, že podání realizovaná elektronickou cestou budou od správních poplatků osvobozena. Ocitujme si ale raději konkrétní ustanovení, které poslanci do návrhu zařadili:

§ 8
Osvobození od poplatku
….
(2) Od poplatků jsou osvobozeny úkony
….
j) vyžádané a provedené prostřednictvím dálkového přístupu, opatřené elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb, nepřevyšuje-li sazba poplatku 2 000 Kč.

Nejde tedy o absolutní osvobození všech elektronických podání od správních poplatků, ale pouze o osvobození některých takovýchto podání a následných úkonů.

Jedním omezením je tedy výše poplatku 2000 korun. Co bude podléhat vyššímu správnímu poplatku, už od něj osvobozeno nebude. Takže například přihlášení nového auta (za 800 korun) či třeba „Vydání povolení k výstavbě, přestavbě nebo odstranění objektů v Antarktidě“ (za 200 korun – ano, i to máme v sazebníku) se do tohoto limitu vejdou. Naopak třeba „Vydání povolení k pobytu v Antarktidě“ (za 5000 korun) či „Vydání osvědčení o registraci telekomunikační činnosti vykonávané podle generální licence“ (také za 5000 korun) již osvobozeny nebudou.

Další omezení je v tom, že nestačí jen „nějaká elektronická ingredience“, jako třeba pouhé prvotní objednání (vyžádání si) nějakého úkonu, ale je nutné jak „vyžádání“, tak i „provedení“ příslušných úkonů prostřednictvím dálkového přístupu (neboli online). To celkem má logiku a vylučuje to případné pokusy vyhnout se placení správního poplatku třeba pouhým odesláním „dotazovacího emailu“ na možnost poskytnutí služby s tím, že dále vše pokračuje klasickou cestou.

Co ale přesně znamená „vyžádání úkonů prostřednictvím dálkového přístupu“? Co když některá e-agenda bude vyžadovat, aby žadatel dodal nějaké doplňující přílohy na papíře (třeba ověřené fotokopie nějakého dokumentu apod.)? Padne tím nárok na osvobození od správních poplatků, nebo zůstane zachován? Je nutné, aby úplně všechny podklady byly v elektronické podobě, nebo stačí jen samotná žádost v elektronické formě a jen některé doplňující podklady?

A jak přesně rozumět termínu „úkony provedené prostřednictvím dálkového přístupu“? Co když půjde např. o vydání nějakého rozhodnutí, stanoviska, dokladu apod. a žadatel jej bude potřebovat ve „fyzické podobě“? Pokud požádá čistě elektronickou cestou, dostane požadovaný výstup jen v elektronické podobě (bez správního poplatku); bude si moci připlatit něco jen za úkon spočívající v převedení tohoto rozhodnutí z elektronické do papírové podoby? Nebo může rovnou dostat „fyzický výstup“ a stále bude osvobozen od správních poplatků? Nebo v případě „fyzického výstupu“ již půjde o klasickou podobu poskytované služby (úkonů), zatíženou správním poplatkem v plné výši?

Například v roce 2006 by mělo být možné zažádat o vydání občanského průkazu čistě elektronickou cestou. Pak si jej ale žadatel stejně bude muset převzít fyzicky. Bude ho to na správních poplatcích stát stejně, jako kdyby svou žádost podal klasickou cestou? Nebo ho to nebude stát nic?

Konečně posledním omezením pro osvobození od správních poplatků je to, že příslušné podání musí žadatel opatřit tzv. uznávaným elektronickým podpisem (jak se podle aktuální verze zákona o podpisu říká zaručenému el. podpisu, založenému na použití kvalifikovaného certifikátu od akreditované certifikační autority). Převedeno do praktické řeči to znamená, že musí jít o podání s elektronickým podpisem a žadatel k němu bude potřebovat kvalifikovaný certifikát od I.CA (standardně za 700 korun). Podle dostupných informací už ale o akreditaci zažádala také Česká pošta, takže až ji získá, bude možné využít i certifikát vydaný její certifikační autoritou.

Je to hlavně impuls

Osvobození od správních poplatků, byť s právě popsanými omezeními, je určitě motivací pro vznik a rozvoj nejrůznějších e-agend, a hlavně pak pro jejich používání ze strany občanů. Naopak poskytovatelé těchto služeb, resp. provozovatelé e-agend, na osvobození od správních poplatků přímo nic nevydělají, spíše naopak. Jejich motivace by ale měla být někde jinde. Například v tom, že „elektronickým“ vyřizováním nejrůznějších agend zefektivní svou vlastní činnost, a na tom už získají i oni (zejména formou úspory svých nákladů).

V současné době přitom stále platí stávající správní řád (v podobě zákona 71/1967 Sb. ve znění příslušných novel), a ten připouští podání v elektronické podobě, opatřená (uznávaným) elektronickým podpisem. Pokud tedy není stanoveno jinak (tj. jiným zákonem a explicitně), měly by orgány veřejné moci přijímat podání i v této podobě. Za tímto účelem pak také orgány veřejné moci zřizují elektronické podatelny atd. na základě nařízení vlády, které upřesňuje způsob jejich fungování – například včetně toho, že elektronická podatelna musí potvrdit přijetí podání v elektronické podobě opět elektronickou formou (potvrzením o přijetí, opatřeným vlastním uznávaným podpisem).

Stávající správní řád už ale obecně neukládá povinnost elektronicky učiněná podání také v elektronické formě vyřizovat. Zde se pochopitelně jedná hlavně o výstupy příslušných úkonů – o různá rozhodnutí, stanoviska, výpisy apod. Dosud platí, že i když si žadatel podá své podání v elektronické podobě, orgán veřejné moci mu může poskytnout příslušné výstupy stále v klasické (papírové) podobě.

To by se ale mělo změnit k 1. lednu 2006 s platností nového správního řádu, který orgánům veřejné moci ukládá povinnost elektronická podání také vyřizovat v elektronické podobě. Přesněji: žadatel si zřejmě bude moci vybrat, zda bude chtít případné výstupy v elektronické či papírové podobě. Nyní přijímané ustanovení o osvobození od správním poplatků s důrazem na „vyžádání i provedení“ příslušných úkonů pak chápu ve smyslu varianty, kdy si uživatel vyžádá případné výstupy pouze v elektronické podobě.

Konkrétní příklady?

Do počátku roku 2006, kdy by měl nastoupit nový správní řád a s ním i povinnost vyřizování správních úkonů v elektronické formě, je stále ještě daleko. Co bude v roce 2005, kdy by osvobození od správních poplatků mělo již platit? Bude možné jej využít alespoň někde?

Nejvíce medializovaných e-agend, které již dnes fungují na bázi elektronického podpisu – jako například daňových podání, žádostí o sociální dávky či podávání hlášení k ČSSZ apod. – se správní poplatky netýkají. Vedle nich však existují i „menší“ agendy, které jsou správními poplatky zatíženy a jejich provozovatelé nečekali na nový správní řád a již dnes je přijímají i vyřizují v elektronické podobě. Těch se osvobození od správních poplatků dotkne již v příštím roce.

Příkladem může být žádost o výpis z rejstříku trestů. Již dnes si o výpis můžete zažádat online (zde) s tím, že i samotný výpis můžete obdržet v elektronické formě. Abyste jej ale získali, dnes ještě musíte zaplatit příslušný správní poplatek (převést jej na účet rejstříku trestů). S novým zákonem by elektronický výpis měl být zdarma.

EBF17_endler

Specifickým příkladem mohou být výpisy z katastru nemovitostí. Dnes do něj můžete nahlížet zdarma, ale získáte tím jen omezené a neoficiální informace. Pokud potřebujete více informací, například včetně katastrálních map, můžete je již také získat v elektronické podobě – ovšem za úhradu. Zajímavé ovšem je, že podle této vyhlášky Českého úřadu zeměměřického a katastrálního mají jen některé poplatky za poskytování údajů z katastru nemovitostí charakter správních poplatků (a tudíž by se na ně osvobození vztahovat mělo), jiné naopak nikoli. No a právě poplatky za „dálkový přístup do katastru nemovitostí“ zřejmě správními poplatky nejsou (a dnes je platí i organizační složky státu, které jsou jinak od správních poplatků osvobozeny).

Řada dalších agend, které je již dnes možné vyřídit elektronicky s využitím (uznávaného) elektronického podpisu, je realizována na úrovni měst a obcí. Příkladem může být město Plzeň, jehož elektronická podatelna přijímá (a snad i vyřizuje) řadu podání čistě elektronicky, s el. podpisem žadatele. Najdete zde například i přihlašování a odhlašování vozidel, žádosti o různé výpisy a další.

Anketa

Považujete osvobození od správních poplatků za významnou motivaci pro používání e-agend?

Našli jste v článku chybu?