Hlavní navigace

Elektronický podpis schválen

Marek Antoš

Poslanecká sněmovna včera ve třetím čtení definitivně schválila zákon o elektronickém podpisu, který už čeká jen průchod Senátem a po podpisu prezidentem může začít platit. Jde nepochybně o úspěch, který zvýrazňuje význam Internetu - praktický význam však nejspíš nebude nijak zásadní.

Je to možná poněkud nepatřičné přirovnání, ale včerejší průchod tohoto zákona poslaneckou sněmovnou mi tak trochu připomněl zlaté časy komunistického zákonodárství. Z přítomných 186 poslanců ho totiž podpořilo plných 169, proti nehlasoval nikdo, což na závěr hlasování sněmovna ocenila spontánním potleskem. Masová podpora má dva poměrně jednoduché důvody: jednak byl zákon navržen skupinou poslanců napříč politickým spektrem, především však poslanci mají pocit, že přijímají něco úžasně moderního, což musí voliči ocenit. A nakonec mají pravdu.

Přijetí zákona je nepochybně velkým úspěchem SPISu, který ho doslova prolobboval – jde totiž o návrh doc. Smejkala, který ho pro SPIS napsal na zakázku a ten ho poté skrze pana poslance Mlynáře dokázal protlačit do parlamentu. Je nutné říci, že mezi odbornou veřejností, zejména z řad internetové komunity, zákon vzbuzoval nejednotnou odezvu. Řada expertů, nejvýrazněji asi Jiří Peterka, mu vyčítala, že se odchyluje od zavedených standardů a zejména terminologie, která se používá nejen u nás, ale především v zahraničí. Výsledkem bylo několik kompromisních úprav, podle odpůrců zákona však byly údajně jen kosmetické a hlavní problémy neodstranily.

Osobně se domnívám, že hlavní přínos zákona není ani tak v tom, co zakotvuje, jako spíše v jeho samotném přijetí. Jinými slovy, do našeho právního řádu a snad také do myšlení odpovědných lidí ve státní správě i v poslanecké sněmovně pronikl Internet, elektronické obchodování a podobně. Právě podtrhnutí významu internetového světa je nejvýznamnějším přínosem tohoto zákona.

Nechci samozřejmě podceňovat ani samotný elektronický podpis, ale v první fázi zřejmě jeho zákonné zakotvení nebude mít valný efekt. Na smluvní bázi bylo již dnes možné elektronický (přesněji řečeno digitální) podpis používat, nejznámějším příkladem je Expandia banka, kam musel člověk osobně jen jednou: podepsat smlouvu o vedení účtu. Nyní si tedy bude moci ušetřit i onu první cestu, ale o průlom nejde. Mnohem zajímavější je možné uplatnění elektronického podpisu ve směru ke státní správě, už léta se hovoří o možnosti podávávat daňová přiznání po Internetu: tam si však stále ještě budeme muset počkat.

Marek Antoš

Našli jste v článku chybu?
14. 7. 2000 16:21
Ludek (neregistrovaný)
Neda se nic delat, je to dzungle ostatne jako vse v teto republice. Ale chce-li nekdo i nadale uzivat konvencnich postupu a nevyuzivat el. podpisu, neni nijak omezen. Je na tom porad lepe, nez ten kdo ho doposud vyuzivat chtel a nemohl. Co je lepsi? Prijit o penize v kufru cestou z banky a byt pritom bit nebo se jednou podivat na konto a zjistit, ze mi ho nekdo pres internet vytuneloval? Kazdopadne je to bezpecnejsi.
31. 5. 2000 11:30
Dan Lukes (neregistrovaný)
Zakon zadne detailni technicke zalezitosti neobsahuje. Az si budete chtit udelat autoritu tak si ji udelate a stat (presneji receni k tomu ucelu zrizeny specialni Urad) vam ji za manipulacni poplatek 100000+10000Kc bud schvali nebo neschvali.

Osobne se domnivam, ze se nejspise prosadi PKCS klice/formaty. PGP bylo do znacne miry vyvijeno k necemu jinemu - v podstate vyhradne k elektronicke poste bez centralni autority - a ackoliv k nemu p. Zimmerman s kolegy (mimochodem, ted byl v Praze na navstev…