V normálním životě máte vše pod pravým jménem, vše celkem transparentní.
To se ovšem bavíte jen o velmi úzkém vymezení anonymity resp. identifikace, které víceméně klade rovnítko mezi zveřejnění identifikátoru (např. ukázání občanky na recepci) a ztrátu anonymity. Jenže v normálním životě do hry vstupuje velmi podstatný faktor, že i když identifikátor člověka znám, pořád mám přístup jen k velmi omezené množině informací o tom člověku, přičemž on u drtivé většině z nich ví, že mi je dal. Pokud jsem například banka, tak sice o svém klientovi vím jeho rodné číslo nebo číslo občanky, ale nedokážu (doufejme) si to propojit s databází finančního úřadu nebo zdravotní pojišťovny, protože ačkoliv tyto databáze používají stejný identifikátor, jsou drženy odděleně a já k nim nedostanu přístup. Na internetu mohu tohle neplatí, tam přes identifikátor člověka dokážu v zásadě nesouvisející databáze propojit. A aby to ten dotyčný neměl tak jednoduché, v podstatě žádnou z informací, které kdy na netu publikoval, už z něj nedokáže odstranit. Opět narozdíl od "normálního života".