eReading odstartoval prodej digitálních knih

Server eReading.cz rozhodně není první internetový obchod s digitálními knihami, ale je první, který má širší nabídku vydavatelů a také je první z chystané vlny několika obchodů s digitálními knihami, které se v nejbližší době připravují vstoupit na trh. Prodeji digitálních knih zatím bránily obavy vydavatelů, že to pro ně bude znamenat ztrátu trhu, neboť co se jednou ocitne na Internetu, bude hned každý kopírovat zdarma. Ovšem knihy jsou nyní v podobné situaci jako hudba před několika lety – na Internetu se ocitnou tak jako tak, a záleží na vydavatelích, zda se budou snažit svůj obsah prodávat, nebo nepodniknou žádné kroky a jejich obsah se bude prostě volně kopírovat. Racionální úvaha velí naskočit na rozjíždějící se vlak dříve, než bude pozdě, a tak se dosavadní skepse, ba až odpor, postupně mění.

eReading.cz byl spuštěn tento týden, a tak je jeho kariéra zatím dost krátká. V době psaní článku bylo k dispozici 68 titulů (i během dne počet pomalu narůstal), do konce týdne by se měl počet titulů dostat přes stovku a postupně dál stoupat. Co je asi nejvýznamnější rozdíl proti stávajícím projektům, jsou knížky více vydavatelů – v daný okamžik jich má na serveru knihy zhruba dvacet (z čehož vyplývá, že na jednoho vydavatele připadají v průměru tři tituly), ale počty vydavatelů se také budou rozšiřovat. Najdeme zde knihu mezioborového ekonoma-sociologa Tomáše Sedláčka i již druhé vydání zásadního díla prezidenta Václava Klause nebo řadu knih Benjamina Kurase či sexuologa Miroslava Plzáka z vydavatelství Motto (možná se dočkáme i Haliny!). Mimochodem, za první den se prodalo 34 knih.

Knihy lze nakupovat ve dvou formátech – všechny knihy jsou k dispozici v PDF, což zaručuje, že budou dobře vypadat na obrazovce, a některé také ve formátu ePub, který pro změnu dovoluje lepší práci s textem v nejrůznějších čtečkách, ať již hardwarových, nebo softwarových, například v iPhone. U knih bez DRM by měly být po zaplacení k dispozici obě dvě verze, u knih s DRM jedna zvolená, za druhou verzi bude potřeba zaplatit jednotky korun. Tato funkce není v daný okamžik k dispozici, ale měla by se v dohledné době objevit.

Část knih je k dispozici bez DRM, ovšem část (nyní zhruba třetina) DRM obsahuje, a tak je nutné vzít v potaz, zda se s DRM vyrovná to zařízení, na kterém budete chtít knihu číst. Může se tak stát, že knížku dostupnou v ePub bez DRM půjde zkonvertovat na oblíbený Kindle, ovšem jinou pouze v PDF verzi s DRM si nepřečtete.

Jako technologická platforma je použit Adobe Content Server, který se stará o DRM, pro čtení zabezpečených souborů na počítači je nutné použít čtečku Adobe Digital Editions, ovšem například PDF bez zabezpečení lze bez problémů otevřít v libovolném prohlížeči PDF souborů. Tato platforma podporuje řadu čteček, jak softwarových, tak hardwarových, ovšem informace uveřejněná na webu Adobe je jaksi ne zcela kompletní. Kupříkladu u softwarové čtečky Stanza pro iPhone/iPad není zmíněno, že sice podporuje ePub, ale nikoliv s DRM. A tak pro zobrazení zakoupené knihy na iPhone bylo potřeba instalovat další čtečku txtr a dle návodu, který je na eReading.cz k dispozici, soubor do telefonu dotlačit. Lze jen s úspěchem pochybovat, že podobné operace bude chtít absolvovat průměrný zákazník, a tak nezbývá než konstatovat, že DRM v této podobě by mohlo vcelku snadno zabít prodej digitálních knih.

Takto kniha vypadá na iPhone…

Formáty, DRM, práva, obsah

Otevřít si digitální knihkupectví je poněkud složitější, než si někam postavit pár polic s fyzickými knihami. Na provozovatele číhá řada pastí. Například volba vhodného formátu. Pokud pomineme PDF, který je pro čtečky ne příliš vhodný, neboť počítá primárně se zobrazením stránky „tak jak je“ (samozřejmě vhodně připravené PDF umožňuje přelomení textu dle rozměrů obrazovky), v daný okamžik jsou pro běžnou beletrii ve hře dva formáty – ePub a MobiPocket (naopak na složité publikace s řadou tabulek a obrázků by formát PDF byl vhodnější). Formátu ePub by měla v ideálním případě patřit budoucnost, je to otevřený standard (byť neřeší DRM a to je na něj naroubované dodatečně dle libovůle tvůrce systému DRM), ale má jednu drobnou vadu – nepodporuje ho pravděpodobně nejpopulárnější čtečka, Kindle. MobiPocket je formát, který vlastní Amazon, a tak ho lze bez problémů číst na Kindle, ovšem jiné čtečky (například Noob od Barnes&Noble) ho nepodporují. V obou případech platí, že lze soubory převést na opačný formát, pokud – pokud není ve hře kouzelné DRM. K tomu je s MobiPocket drobný problém v tom, že v současné době již není k dispozici dříve dostupná serverová publikační platforma, pouze nástroj pro „ruční“ tvorbu souborů.

Reakce na zkratku DRM je dle toho, na které straně barikády se kdo nachází – zákazníky DRM z poměrně pochopitelných důvodů obtěžuje, neboť jim diktuje podmínky, na jakém zařízení mohou knihu číst, takže nemohou například překonvertovat soubor do formátu, který podporuje zákazníkova čtečka. Na druhou stranu vydavatelé v ČR mají z digitálního prodeje knih ohromný strach a bojí se, že soubory bez DRM se budou vesele kopírovat a krást. K tomu lze říct zhruba tolik – každé DRM, které zákazníka omezuje, je špatné a je vhodné se ho vyvarovat. Je smutné, když zákazník je na tom s možností nakládat se zakoupených produktem hůř, než někdo, kdo si stáhl (legálně) dané dílo například na Rapidshare, pochopitelně bez jakéhokoliv DRM.

V daný okamžik bude v DRM hrát prim platforma Adobe Content Server, neboť kromě DRM v MobiPocket není na trhu řešení, které by mělo rozsáhlejší podporu na straně softwarových i hardwarových čteček. Velký výrobce jako je třeba Sony samozřejmě má vlastní systém, ovšem pokud je kompatibilní opět jen se Sony produkty, zákazníky to asi moc nepotěší. Ideální stav však bude bez DRM, která nebude kontrolovat, kam se snažím knihu nahrát a nebude řešit, zda mohu či nemohu knihu půjčit kamarádovi (tyto funkce mají papírové knihy trestuhodně neošetřené). Doufejme, že vydavatelé pochopí, že DRM může být proti nim samým, případně se podaří najít kompromis v podobě DRM, které nebude uživatele omezovat v legálním využívání knih.

Další kouzelné slůvko jsou práva, resp. licence na práva. Jelikož zatím není rozumný jednotný přístup při prodeji licencí ze zahraničí, z nabídky až na čestné výjimky v podstatě odpadá zahraniční překladová literatura. Běžná praxe totiž nyní je, že digitální vydání je rovnocenné papírovému, a tak pokud vydavatel zaplatí za papírové vydání například 2000 USD, za digitální vydání by měl zaplatit opět 2000 USD. V situaci, kdy se trh ještě ani nezačal rozbíhat a nikdo netuší, jaké prodeje lze v digitální distribuci čekat, je investice do podobně drahých práv naprosté harakiri. Samozřejmě postupně se situace usadí, licence na digitální vydání budou za rozumnější peníze či rovnou jako součást licence pro papírové vydání, ovšem než si místní vydavatelé tyto boje vybojují se svými agenty, překladových knih moc v nabídce nebude.

Proti tomu je už smlouva s autorem prkotina – většina starších smluv totiž pochopitelně s Internetem nepočítala, a tak nepokrývají možnost digitální publikace. Ovšem dá se říci, že v zásadě pokud se vydavatel rozhodne knihu na Internetu nabídnout, nebude pro něj obvykle problém autora přesvědčit, aby nechal své dílo vydělávat i tímto způsobem.

…a takto ve čtečce v počítači.

Potom už stačí jen vzít knih a začít ji prodávat. Ovšem moment, kde tu knihu vezmeme? PDF soubor určený pro tiskárnu není to pravé ořechové, a tak je nutné vyhledat zálohy a vrátit se zpět ke Quarku nebo InDesignu (či Ventuře, LaTeXu a podobně). Zde nastávají dva problémy. Pro část vydavatelů je kniha natolik výrazný artefakt, že nechtějí snižovat estetický zážitek z knihy převodem do jiného formátu než je PDF, které dokáže knihu zachovat, jak tvůrce mínil. ePub že je pro čtečky lepší? To je sice možné, ale kniha potom nebude vypadat tak, jak jsem chtěl. Bude tedy oříšek vydavatelům vysvětlit, že pokud nechtějí zákazníkům život zbytečně komplikovat, nabídnou mu knihu v jednoduché podobě, snadno čitelné na čemkoliv.

Ani zde není vyhráno – převést knihu ze sázecího programu do formátu ePub je operace stručně řečeno netriviální. I Adobe InDesign, který export do ePub umožňuje, není tím ideálním řešením a se souborem je nutné ještě dále pracovat. Podle některých odhadů trvá tvorba korektního ePub souboru se všemi náležitostmi zhruba polovinu doby, kterou trvá sazba samotné knihy, což není právě málo. A tak se prodejce knih může změnit také na toho, kdo pro vydavatelství knihy v digitální podobě musí připravit, protože vydavatelé zatím toho know-how nemají.

A to vše prosím pěkně v případě, že vydavatel zálohu původních zdrojových dat najde…

Hurá prodávat a nakupovat

Poté, co se provozovatel digitálního prodejního systému prokousal všemi problémy, provedl osvětovou činnost mezi vydavateli a převedl jim data (samozřejmě se najdou čestné výjimky, které budou na nástup digiknih perfektně připravené), může začít prodávat. Zákazník očekává, že kniha bude výrazně levnější než papírová kniha, protože digitální verze „přece nic nestojí“. Inu, jak jsme si právě vysvětlili, tak triviální to není, vydavatel ušetří hlavně na tisku, což je ovšem pouze malá část ceny knihy, na druhou stranu například DPH na papírovou knihu je 10 %, ovšem na digitální je 20 %…

Obvyklý problém je v českých podmínkách stále platba – zákazníci neradi platí kartou, a tak například u eReading.cz najdeme kromě online plateb kartou, přes eBanku a PayPal (a také z předem převedeného kreditu) i platbu převodem, což trochu degraduje kouzlo okamžitého doručení knihy k zákazníkovi.

Po zakoupení je nutné v případě knihy s DRM tuto importovat do Adobe Digital Editions, kde ji lze číst (což vyžaduje samotný program v počítači a také vytvoření účtu Adobe ID), PDF bez DRM lze číst rovnou. Bohužel ne vždy vše funguje dokonale, a tak se mohou někdy stále objevit problémy s češtinou – například pokud soubor ePub neobsahuje přibalená písma a čtečka nedokáže češtinu korektně zobrazit. Proto se vyplatí si nejdříve stáhnout náhled a otestovat, zda čeština bude korektně fungovat.

eRading.cz je prvním, ovšem nikoliv jediným prodejcem digitálních knih, který míří výrazně výš, než dosavadní projekty. Určitě je dobře, že už u startu projektu je zhruba dvacítka vydavatelů, bylo by samozřejmě dobře, pokud by se virtuální knihkupectví zaplnilo nikoliv desítkami, ale stovkami, či spíše tisíci knih. Stejně tak by bylo dobře, kdyby se v nabídce začaly objevovat knihy již vyprodané, které se nevyplatí znovu tisknout a budou tak ideální právě pro digitální distribuci. Ovšem jaký bude následující vývoj zatím nevíme, ani netušíme, který prodejce si nakonec ukousne největší část z koláče trhu, ani zda velká vydavatelství přistoupí na dohodu s prodejci, nebo si budou chtít distribuci digitálních knih řešit samy. Je však dobře, že se ledy pohnuly.