Podle profesora Dokulila je schopnost matematických operací "z paměti" determinovaná mj. tím jakou číselnou soustavu, způsob pojmenování číslic a matematických operací zvolíme. Zatímco průměrný Čech nemá problém se sčítáním odčítáním, násobením či dělením mezi dvojcifernými čísly, pak průměrný Ind zvládá zhruba dvojnásobné řády. Vypadá to, že si jazyk a matematika v Indii mimořádně "sedli".
To je mj. důvod pro to, že v současné době začíná být Indie velmocí informatiky a matematiky. S relativně minimálním rozvojem formálních matematických disciplín se dostavuje mimořádný výkon zdejších matematiků.
Článek je to zajímavý. Díky. Jen mě zaujala formulace „tato postava byla jednou z nejvýraznějších osobností novodobé české vědy“… Nejsem si jista, jestli si můžeme Macha takto snadno přivlastnit jen proto, že se narodil v Čechách a působil na Karlově-Ferdinandově univerzitě. Faktem totiž je, že všechna jeho díla jsou psána německy, Mach také německy přednášel.
V akademickém roce 1872–1873 se Mach stal děkanem filozofické fakulty a sedm let nato (1879–1880) rektorem univerzity. Bylo to v období, kdy na škole vrcholily dlouholeté snahy o řešení národnostní otázky. Přirozený požadavek většiny české veřejnosti na plné zrovnoprávnění české a německé výuky byl přijatelným ústupkem i pro většinu německé části. Snahy změnit univerzitu na českou nebo naopak zachovat status quo chápaly obě strany jen jako krajní. Mach se klonil spíše k umírněnějšímu stanovisku. Z ekonomických důvodů však návrh rozdělit univerzitu na dvě školy nepodporoval: paralelní existenci českých i německých ústavů s knihovnami a dílnami považoval za příliš velký přepych. Nebyl ostatně jediný, kdo předvídal, že s dělením univerzity vzniknou finanční problémy. Plodné i neplodné diskuse skončily císařovým rozhodnutím, aby od zimního semestru 1882–1883 měla Praha jak c.k. Karlo-Ferdinandovu univerzitu německou, tak českou. V roce 1883–1884 byl Mach zvolen rektorem podruhé, tentokrát už na univerzitě pouze německé.
(http://cs.wikipedia.org/wiki/Ernst_Mach)
To bychom za chvilku také mohli říkat, že Albert Einstein je „jednou z nejvýraznějších osobností ČESKÉ vědy“. Ten přece taky pár let působil na pražské univerzitě. Anebo, že Franz Kafka je nejvýraznějším zjevem české předválečné literatury… :)))
Škoda, že jsi se více nerozepsal.
Styl se mi líbí, téma také, ale je to jen takový úvod ...
... Až budeš mít zas někdy tu správnou náladu, zkus něco přidat. Rád si počtu.
Já si zase nejsem jist, zdali ve vědě můžeme osobnosti "sortovat" podle jazyka. To bychom museli říci, že dnes v podstatě nemáme dobré vědce, protože píší své publikace v angličtině. Nebo že ve středověku a raném novověku také nikoho nenalezneme, protože všichni psali a přednášeli latinsky.
Myslím, že českým vědcem je ten, který je:
a) českým rodákem, který zde nezanedbatelnou dobu žil a pracoval
b) člověkem, který plně asimiloval české prostředí a myšlení, získal zde vzdělání a dlouhodobě zde pracoval
c) ten který se k české národnosti výslovně přihlásí.
Ano, to je zajímavá diskuse.
Samozřejmě že pouhé hledisko jazyka je sporné:
Jan Amos Komenský psal latinsky a žil ve Švédsku a Holandsku, přesto nepochybujeme, že byl českým vědcem. František Palacký napsal monumentální Dějiny národa českého v Čechách a na Moravě německy, přesto nepochybujeme, že to byl český historik. Jan Evangelista Purkyně také psal německy a působil většinu života v zahraničí, přesto jde o českého vědce. A tak bychom mohli pokračovat.
Co se týče Ernsta Macha, je to taky jasné: byl to rakouský fyzik. Nic na tom nemění skutečnost, že se narodil a působil v Čechách (resp. na Moravě). Uvědomme si, že doba, ve které Purkyně a (o generaci mladší) Mach žili, byla jinou dobou než středověk a současnost. Byla to doba národnostního vzepětí, kdy čeští vědci skutečně své práce psali česky a považovali to za svou čest: Vojtěch Šafařík či Emil Votoček studovali a Německu a ve Francii, přesto psali a přednášeli česky.
Vámi uvedené body a + b jsou sporné: Pražské prostředí bylo v té době multinacionální a multikulturní (příkladem jsou pražští němečtí spisovatelé: Kafka, Meyrink atd., narodili se zde, získali zde vzdělání, plně se tu asimilovali, přesto jde o německé spisovatele a kontext jejich tvorby je daleko více spjat s vývojem německé literatury než české). Rakouský spisovatel Richard Musil, autor Muže bez vlastností, se v Čechách narodil a působil zde po většinu života, přesto nikdo nezapochybuje, že jde o rakouského spisovatele. Gustav Mahler se rovněž narodil v Čechách a byl s českým prostředím velmi úzce spjat (viz jeho inspirace českou lidovou hudbou), přesto jej žádná světová encyklopedie neoznačuje za českého skladatele, nýbrž rakouského. - A propos, co to tedy je české prostředí a myšlení?
Odpovědí je tedy bod c. Mach byl německé národnosti. Když se pražská univerzita na příkaz císaře rozdělila na dvě části, stal se Mach rektorem části německé. Patrně ani stínem myšlenky nezapochyboval, že by tomu mělo být jinak, že by měl být v části české... Mach se totiž nikdy necítil být Čechem, a i když se v Čechách narodil a dlouho zde žil, celý jeho život byl daleko více spjat s německým, resp. rakouským prostředím.
Na závěr dovolte citaci z Encyclopaedia Britannica:
„Ernst Mach (...). Austrian physicist and philosopher who established important principles of optics, mechanics, and wave dynamics and who supported the view that all knowledge is a conceptual organization of the data of sensory experience (or observation).“
Zato v Brně jim Internet mimořádně nesedl!
Co to je za type "text/code", který tam mají v uveden v HEAD?
Já to všude říkám, že Validátor zvaliduje triviality, ale co má trochu blíže k http, to se prostě na W3.ORG pořádně nenaučili.
Vše to je krásný paradox na multi-jazykový Internet, který ale bez přesných standardů nidky nemůže dobřě fungovat.
O te hindstine a pocitani sice nic nevim, ale nejspis je to jen nejaky pripad Sapir-Whorfovy hypotezy. Ta rika zhruba to, ze jazyk, ve kterem myslime, ovlinuje zpusob jak myslime. Obvyklymi argumenty je neschpnot prislusniku kmene Piraha (zijicich v amazonskych pralesich) pocitat, protoze jejich matematika je pouze na urovni jedna-dva-tri-mnoho, nebo problem s rozpoznavani odstinu zelene a modre u narodu, ktere pro zelenou a modrou maji steny vyraz, jako treba Japonci, Korejci ci Vietnamci.