EU chystá odvetu za špehování z NSA. Chráníme vás před terorem, brání se USA

Komise Evropského parlamentu navrhuje pozastavit dohodu, díky které mohou firmy z USA spravovat data Evropanů. Certifikát mají společnosti jako Google, Facebook, Microsoft či Amazon.

Ačkoli kauza kolem odposlechů a špiclování dat, kterou média začala rozplétat na základě materiálů, které jim poskytl bývalý zaměstnanec amerických tajných služeb Edward Snowden, už dávno nevládne titulním stránkám tištěných deníků a zpravodajských serverů, nezdá se, že by vyšuměla úplně do ztracena. 

Nejnověji kauzu znovu připomněli poslanci Evropského parlamentu, přesněji členové parlamentní komise pro občanská práva. Její předseda, britský lauborista Claude Moraes, představil návrh, o kterém by poslanci Evropského parlamentu měli debatovat po Novém roce a hlasovat nejpozději v průběhu února.

Podle návrhu je nutné pozastavit platnost dohody o tzv. bezpečném přístavu (Safe Harbor agreement). Ta byla uzavřena mezi Evropskou unií (EU) a Spojenými státy v roce 2000. Vznikla kvůli tomu, že ve státech EU existují mnohem přísnější standardy ochrany osobních dat než v USA.

Dohoda, která umožňuje americkým firmám převádět data občanů EU do Spojených států, je ovšem dobrovolná. V praxi to tedy znamená, že americká firma může teoreticky s evropskými daty nakládat i v případě, kdy se před americkým ministerstvem obchodu nezaváže dodržovat požadavky EU pro ochranu soukromí a osobních dat.

Firmy, které se u amerického ministerstva obchodu zavážou dodržovat evropská pravidla, mohou na svých webových stránkách zobrazovat logo, které dává najevo, že je firma certifikovaná v rámci dohody o bezpečném přístavu. Certifikaci v minulosti získaly firmy jako Google, Facebook, Microsoft či Amazon. Na konci září bylo evidováno celkem 3246 firem, které se zavázaly dodržovat evropské standardy ochrany dat.

Prázdná skořápka Safe Harbor

Dohoda se dostala do hledáčku evropských poslanců poté, co v souvislosti s dokumenty, které z NSA vynesl Edward Snowden, vyšlo najevo, že i data Evropanů jsou předmětem rozsáhlého sběru a analýzy informací americkými tajnými službami. Někteří europoslanci už dříve požadovali, aby dohoda byla vypovězena. Evropská komise může od smlouvy jednostranně odstoupit například v případě, kdy by USA nebyly schopny dlouhodobě zajistit dodržování dohody.

Komisařka pro vnitřní záležitosti Cecilia Malmströmová sice koncem listopadu konstatovala, že z NSA se stalo nekontrolovatelné monstrum, nicméně komise podle jejího vyjádření preferuje vylepšení smlouvy, nikoliv její vypovězení. Malmströmová dále uvedla, že očekává od zástupců USA konkrétní návrhy řešení nejpozději v létě 2014.

Komise požaduje, aby firmy, které jsou certifikované v rámci Safe Harbor, napříště zveřejnily nejen své zásady ochrany osobních údajů, ale i pravidla svých dodavatelů, například firem, u kterých data uživatelů uchovávají. V těchto zásadách by měly být i informace o tom, do jaké míry americké právo umožňuje úřadům shromažďovat a zpracovávat data zákazníků a za jakých okolností firma tato data úřadům vydá.

Američané mohou být tedy zatím v klidu. Pokud by však na požadavky Komise nepřistoupili, mohli by tím vyvolat o poznání ostřejší reakci. Vždy existuje možnost zrušit Safe Harbor… Je důležité, aby na naše doporučení americká strana reagovala do léta 2014. Následující léto je Damoklův meč. Je to skutečně něco, čím by se měli zabývat. Prosazení těchto požadavků je naprosto zásadní. Safe Harbor nemůže být jen prázdnou skořápkou, vzkázala do Washingtonu eurokomisařka pro spravedlnost Viviane Redingová.

Jako za dob Stasi

Zajímavé je, že k návrhům Evropské komise na zpřísnění standardů ochrany dat vůči americkým firmám se některé státy EU staví odmítavě. Britové, jejichž tajná služba Government Communications Headquarters (GCHQ) s NSA velmi úzce spolupracuje, jsou proti jakémukoli utahování šroubů. Naproti tomu Němci se domívají, že ani nová podoba pravidel není dostatečná a nedokáže data Evropanů ochránit.

Mimochodem: nová německá koaliční vláda CDU/CSU a SPD se ve svém vládním programu zavázala, že bude podporovat open source software jako jednu ze svých priorit v oblasti IT. Zároveň přislíbila, že podnikne kroky na ochranu občanů SRN proti hrozbám špionáže ze strany NSA a dalších zahraničních tajných služeb. Staronová německá kancléřka Angela Merkelová v nedávném rozhovoru s americkým prezidentem Barackem Obamou přirovnala špehování amerických tajných služeb k praktikám východoněmecké tajné služby Stasi.

Předseda americké parlamentní komise pro tajné služby Republikán Mike Rogers, který tento týden jednal se zástupci Evropského parlamentu, ale v masovém špiclování žádný problém nevidí. Obhajoval ho například tím, že díky němu se podařilo překazit už 54 připravovaných útoků, přičemž na jeden překažený útok v USA připadají tři překažené útoky v EU.

Jako další důvod pro extenzivní sledování dat zmínil i masivní kybernetickou špionáž ze strany Číny, která prý vede k porušování práv duševního vlastnictví a to zase k reálným ztrátám amerických a evropských podniků, včetně ztráty velkého počtu pracovních míst.

Data do evropského cloudu

Členové komise evropského parlamentu pro občanská práva rovněž navrhli pozastavit platnost Terrorist Finance Tracking Programme (TFTP), na základě kterého EU poskytuje americkým úřadům některé bankovní údaje. A to do doby, než bude dokončeno vyšetřování, které by obnovilo důvěru v danou smlouvu.

V září totiž přišel německý Der Spiegel s informací, že NSA široce monitoruje mezinárodní bankovní transakce a získává tak data, aniž by o ně musela žádat legální cestou, tedy prostřednictvím TFTP. V Belgii a Holandsku už začali chování NSA vyšetřovat. Evropská komise už ale dříve dala najevo, že program TFTP ukončit nehodlá.

Kromě pozastavení platnosti zmiňovaných dohod volá parlamentní komise také po schválení nové evropské legislativy týkající se ochrany dat. Ta by měla být podle představ členů komise schválena nejpozději koncem příštího roku. Současně se přimlouvají za vznik evropského cloudového úložiště, kde by data občanů EU byla uložena i v případě služeb, provozovaných americkými firmami.

Snowden jako hrozba pro dialog

Ačkoli některé požadavky Evropské komise a europoslanců budou pro Američany v rámci ústupků průchozí, jiné jsou už předem odsouzeny k nezdaru, jako například požadavek, aby se  občané EU mohli v případě podezření na zneužití osobních dat domáhat svého práva u amerických soudů.

Content

Zatímco Američané se u evropských soudů svého práva domáhat mohou, v USA je toto právo dopřáno pouze občanům a lidem s trvalým pobytem. Představa, že by Američané tuto praxi v dohledné době změnili, je ale iluzorní. Evropská komise totiž v této otázce na přestavitele USA neúspěšně tlačí už více než dva roky. 

Jednání mezi představiteli EU a USA by mohla ještě zkomplikovat skutečnost, že euroslanci chtějí, aby k nim prostřednictvím telemostu promluvil sám Edward Snowden. Mike Rogers k tomu poznamenal: Nevěřím, že zvedne důstojnost toho orgánu mít zde někoho, kdo je v USA hledán pro trestný čin krádeže informací, jejichž zveřejnění ohrožuje životy amerických vojáků v Afghánistánu a na dalších místech po celém světě. Dodal také, že vystoupení Snowdena v europarlamantu může být hrozbou pro dialog s Evropou.

20 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 7. 1. 2014 21:29
Zasílat nově přidané názory e-mailem

Školení: Jak na firemní Facebook prakticky

  •  
    Jak efektivně propojit Facebook s webem.
  • Jak vše měřit a vyhodnocovat.
  • Jak řešit krizové situace.

Detailní informace o školení Facebooku »