Hlavní navigace

Evropa šije bič na Google i Facebook. Jde se do finále

 Autor: Isifa
Daniela Havlíková 16. 6. 2015

Evropa dohání manko v oblasti ochrany dat. Legislativa propojeného Starého kontinentu totiž nezareagovala na nástup sociálních sítí a cloudu.

Proklínaná i vzývaná reforma ochrany osobních údajů v EU je o krok blíže k realitě. V pondělí svou verzi (dokument zde – PDFschválila Rada Evropské unie, ve které mají své zástupce všechny členské státy EU. V červnu (konkrétně 24.6.) mají začít jednání s Evropským parlamentem a Evropskou komisí, ze kterých by ještě do konce letošního roku mohla vzejít konečná dohoda.

Hlavní snahou nového právního rámce je podle evropským politiků snaha o větší flexibilitu dosud pouze částečně regulovaných pravidel ochrany údajů v EU. Harmonizace ochrany údajů by měla přispět ke zjednodušení přeshraničního obchodování, protože místo dnešních nejasných pravidel v 28 státech by se všichni řídili jedním nařízením – nařízením označovaným zkratkou GDPR - General data protection regulation.

Legislativa je ale namířena také proti Googlu či Facebooku - hlavním hybatelům změn na kontinentu, kde jsou považováni – minimálně tedy bruselskými úředníky – za velmi silné protivníky, válcující hospodářskou soutěž ve světě IT. Přiznávají to neoficiálně lidé z institucí EU. 

Co se změní?

Novinka se bude ve výsledku týkat firem, které nějakým způsobem zacházejí s osobními daty. Znění jednotlivých článků se samozřejmě ještě může před finálním schválením měnit, ale největší debatu vyvolaly už základní kameny celého nařízení. 

Podle nové definice by se totiž osobním údajem měly stát i cookies. Tím by se do regulace dostala drtivá většina e-shopů nebo reklamních systémů. 

Nařízení řeší i jedno kontaktní místo, na které by se mohli obracet podnikatelé nebo spotřebitelé. Dnes to funguje tak, že pokud si někdo chce stěžovat na Google, který má své hlavní zastoupení v Irsku, je nutné zaslat dopis v angličtině na irský Úřad na ochranu osobních údajů. Nově by stačilo odeslat stížnost českému úřadu, který by mohl věc řešit dále.

Zároveň dostanou mnohem vyšší pravomoce národní ochránci osobních údajů. Ti by mohli nově rozdávat pokuty až ve výši jednoho milionu eur nebo dvou procent ročního obratu firmy. Evropský parlament přitom navrhoval až pětimilionovou pokutu. 

Novinka by měla podle studie London Economics snížit náklady na administrativu firmám přibližně o 2,3 miliard eur ročně. A to jen sjednocením legislativy. Evropská komise tvrdí, že se to vyplatí především malým a středním firmám

Je třeba se bát? 

První verze návrhu je venku už tři roky, a pokud se nic dalšího nezadrhne, mohlo by být nařízení schváleno nejpozději do jara 2016. Platit by pak začalo v roce 2017. Vzhledem k tomu, že nepůjde o směrnici, ale o nařízení, nebude nutné čekat na jednotlivé státy, ale začne platit rovnou v celé EU. 

Firmy zpracovávající osobní údaje by se měly začít připravovat na novinky, dotýkající se mnoha aspektů jejich působení, které až dosud nebylo příliš striktně regulováno. 

Proč se EU snaží o změnu?

Hlavním účelem reformy ochrany osobních údajů v EU je posílení práva na soukromí na internetu. I když to není oficiálně zmíněno, tato reforma by měla Evropské komisi poskytnout větší páky na internetové giganty jako Facebook či Google. 

Už by nemělo být možné, že mezinárodní firmy zvolí své zastoupení v zemi s nejnižší mírou ochrany údajů. Rovněž se mění zásadní věc: pokud např. americké společnosti cílí na evropský trh, musí se řídit evropskými zákony. Vezmeme-li si za příklad opět Facebook a Google, na tyto americké firmy se vztahoval jiný režim než na evropské společnosti. 

Dalším záměrem je rovněž posílení důvěry v online služby. Někteří uživatelé se totiž zatím bojí sdílet svá data na internetu – ať už kvůli strachu ze zneužití údajů či možné krádeže identity. Uživatelé internetu si rovněž začínají uvědomovat, že se osobní údaje pro některé firmy staly zlatým dolem, který se nebojí vyrýžovat do posledního zrnka. A v neposlední řadě jsou tu aféry s odposlechy, které odhalil Edward Snowden, a kvůli kterým v poslední době internetu a ochraně dat důvěřuje stále méně lidí.

Legislativa z roku nula

Doposud se evropská legislativa řídila značně zastaralou směrnicí z roku 1995. Pocházela tedy z doby, kdy vysokorychlostní internet existoval jen v představách těch odvážnějších vizionářů a velká data demonstrovaly filmové verze kyberpunkových klasik z osmdesátých let.

Evropští zákonodárci se to snažili napravit a v roce 2012 přišli s rozsáhlou reformou. Od roku 2012 prošel návrh kolečkem připomínkových řízení od Evropského parlamentu až po státní aparát, takže k původnímu textu přibyly tisíce pozměňovacích návrhů (jen parlament jich poslal 3 tisíce). 

S kompromisním zněním, které bylo včera schváleno, ale při vší dobré vůli není úplně spokojený nikdo. Firmám vadí především vágnost některých definic, státy jako třeba Česko se snaží bojovat za své ovečky a obávají se zvýšení administrativní zátěže a ochránci práv a soukromí nejsou spokojeni s definicí souhlasu se zpracováním osobních údajů. Ta totiž podle nich dává firmám prostor pro manévrování a obcházení nařízení.

Byrokracie a zátěž pro firmy vs. principy 

Komise má s reformou dobré úmysly, ale je otázkou, jak se změny podepíší na konkurenceschopnosti evropských firem. Evropská komisařka Věra Jourová, která má nařízení v rámci svého portfolia na starosti, tvrdí, že „fragmentovaná ochrana údajů se stala velkou překážkou přeshraničnímu podnikání. Sjednocení pravidel napříč EU by dodalo investorům potřebnou důvěru pro podnikání.“

Na výsledky reformy ochrany údajů čekají netrpělivě i státy mimo okruh EU. Může se totiž stát, že se nařízení stane precedentním i v dalších zemích. To už se párkrát stalo. Třeba když kanadský soud rozhodl o tom, že Google by měl „právo na zapomnění“ uplatňovat nejen v zemích EU, ale globálně. 

Našli jste v článku chybu?

17. 6. 2015 16:57

Ne (neregistrovaný)

To jsou mi zase počty, hlavně něco napsat...

16. 6. 2015 16:27

Teoreticky celkem jednoduše, šachtu proměníte v tunel, nasměrujete tok nějaké poblíž se nacházející řeky do horního ústí tunelu a máte zlatonosnou řeku, v níž můžete začít rýžovat.

Měšec.cz: Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Podnikatel.cz: K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

DigiZone.cz: Recenze Westworld: zavraždit a...

Recenze Westworld: zavraždit a...

DigiZone.cz: ČT láká na jarní programové tipy

ČT láká na jarní programové tipy

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Podnikatel.cz: 3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

DigiZone.cz: Flix TV má set-top box s HEVC

Flix TV má set-top box s HEVC

DigiZone.cz: Rádio Šlágr má licenci pro digi vysílání

Rádio Šlágr má licenci pro digi vysílání

Podnikatel.cz: Babiše přesvědčila 89letá podnikatelka?!

Babiše přesvědčila 89letá podnikatelka?!

Podnikatel.cz: Na 3. prosince se chystá protest proti EET

Na 3. prosince se chystá protest proti EET

Měšec.cz: U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

Měšec.cz: Vklad na cizí účet je draze zpoplatněn (přehled)

Vklad na cizí účet je draze zpoplatněn (přehled)

Vitalia.cz: Nahradí sluch, ale zvuk je zcela jiný

Nahradí sluch, ale zvuk je zcela jiný

Měšec.cz: Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

120na80.cz: Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

Měšec.cz: Golfové pojištění: kde si jej můžete sjednat?

Golfové pojištění: kde si jej můžete sjednat?

Měšec.cz: Europlatby: někde bez poplatku, jinde i 350 Kč

Europlatby: někde bez poplatku, jinde i 350 Kč

Vitalia.cz: Dáte si jahody s plísní?

Dáte si jahody s plísní?

Měšec.cz: Za palivo zaplatíte mobilem (TEST)

Za palivo zaplatíte mobilem (TEST)

DigiZone.cz: Digi CZ výrazně zlevnila balíček HBO

Digi CZ výrazně zlevnila balíček HBO