Hlavní navigace

Evropské akademické sítě

Pavel Satrapa 18. 10. 2001

Sdružení TERENA, které sdružuje evropské akademické sítě, uspořádalo v červnu letošního roku průzkum jejich aktuálního stavu. Cílem bylo zmapovat současnou situaci a postupně i sledovat trendy, protože TERENA má v plánu provádět jej opakovaně. Podívejme se, jaké byly letošní publikované výsledky.

Záběr dotazovaných témat byl velmi široký – od organizačních a logistických, přes personální a finanční zabezpečení a skladbu uživatelů, až k technickým, jako jsou parametry sítě a nabízené služby. Poptávány byly také výhledy a plány do budoucna.

Výsledky průzkumu jsou zveřejněny na webu. Skládají se ze dvou částí: Vlastních odpovědí jednotlivých akademických sítí (označovány jako NREN, National Reasearch and Education Network); a analýzy, která obsahuje srovnání, grafy a další „nadstavbové materiály“.

Dlužno přiznat, že tyto dvě části nejsou zcela vždy v souladu. Narazil jsem v nich na několik nesrovnalostí, které ale po mém upozornění rychle zmizely. V současné době o žádné další nevím, avšak vzhledem k tomu, že jen v údajích České republiky byly dvě chybky, obávám se, že pravděpodobnost existence nějaké další je poměrně vysoká.

Ale dosti úvodů, podívejme se na výsledky.

Historie

Prvním zajímavým údajem je období, kdy akademické sítě v jednotlivých zemích začínaly. Z historického pohledu vypadá Evropa takto:

510
Start akademických sítí

První bylo Norsko (1978), což není příliš překvapivé, protože Skandinávie má obecně v datových komunikacích dobrou pověst. Spíše mne zarazilo, že pak nastala dlouhá pauza a až v letech 1984–85 přišla první vlna nástupu akademických sítí, kdy přibylo Finsko, Irsko, Německo, Nizozemí, Švédsko a Velká Británie.

Za další pozoruhodný fakt lze označit dost pozdní začátky ve Francii (1993, tedy stejně jako my) a v Polsku (1997, stejně jako v Albánii).

Peníze, lidé a tak

Průměrná evropská akademická síť letos stojí necelých 17 milionů Euro ročně. Rozpětí je pochopitelně značné – od 60 tisíc v Makedonii, po rozpočet britské UKERNA ve výši 86 milionů. Medián z ročních rozpočtů je 8,3 milionu Euro.

CESNET se se svými 10 miliony pohybuje kolem středu. Za překvapivě malé považuji rozpočty Rakouska (6 mil.) a Finska (8,3 mil.). Naopak vysoko nad mé očekávání sahá Itálie (70 mil.) a Portugalsko (18,5 mil.), které vynakládá jen o málo menší prostředky než mnohem větší Španělsko.

Sítě jsou financovány především z vládních zdrojů. Více než polovina účastníků průzkumu uvedla, že přes 75 procent rozpočtu tvoří vládní dotace. Výjimkami jsou z velkých sítí především Německo a Francie, které čerpají finance především z účastnických poplatků. Ovšem vzhledem k charakteru připojených institucí to jsou opět peníze státního rozpočtu, jen přitékající jiným kanálem. Ostatně akademická síť snad ani nemůže být financována jinak.

Dost zajímavé je srovnání počtů zaměstnanců. Vůbec nejvíc lidí (68,5) zaměstnávají ve Velké Británii, což jest očekávati. (Údaj se přepočítává na plné úvazky, proto ta desetinná čísla.) Ovšem další místa na žebříčku jsou myslím nečekaná: Portugalsko (57), Chorvatsko (44) a Polsko (43). Na druhém konci překvapí především Švédsko (1,5 – třetí nejmenší počet).

Česká republika (31,37) se nachází zhruba ve dvou třetinách ze sledovaných sítí. Značné rozdíly v počtech i struktuře zaměstnanců jsou způsobeny rozdílnou rolí organizací, které zajišťují chod akademické sítě. Někde se jedná o víceméně organizační jednotku, která většinu činností zadává externím firmám (např. Nizozemí či Slovensko). Jinde tato organizace sama zajišťuje provoz sítě, podporu uživatelů i chod řady aplikací na ní provozovaných.

Nad některými čísly se až tají dech. Například takové Slovensko má celkově 0 zaměstnanců, z toho 24 techniků na plný úvazek. ;-) Obdobně je ve Švédsku 6 techniků při celkovém počtu změstnanců 1,5­. Tyhle podivnosti vznikly odlišnými kritérii v jednotlivých kategoriích. Jako celkový počet zaměstnanců sítě uváděly pouze vlastní zaměstnance, zatímco u techniků byli započítáni i externisté.

511
Provozovatel akademické sítě

Z hlediska právního uspořádání se ve valné většině o akademickou síť stará samostatná (typicky nezisková) organizace. Zhruba čtvrtina těchto organizací má těsnou vazbu na vládu své země. Ve zbývajících státech zajišťuje chod a rozvoj sítě útvar, který je zařazen buď pod některé z ministerstev, nebo je součástí univerzity či akademie věd.

Kapacity a přenosy

Stran kapacity páteřní sítě panují mezi sítěmi propastné rozdíly. Od 0,5 Mb/s v Ma­kedonii či Albánii až po 2,5 Gb/s v nej­rozvinutějších zemích, jako jsme třeba my. ;-)

512
Kapacita páteřní sítě

Je to tak, síť CESNET2 má špičkové parametry. A to celosvětově, protože ani páteř amerického Internetu2 s názvem Abilene není rychlejší. Její povýšení na 10 Gb/s (které evropská páteř bude mít už za měsíc) bylo teprve nedávno ohlášeno a chystá se na příští roky. V kritériu „celková velikost sítě“ jsme dokonce obsadili neuvěřitelné druhé místo (ovšem ne všichni tento údaj uvedli).

Jistě pro vás není tajemstvím, že svět síťových technologií kráčí dopředu mílovými kroky. Od doby konání průzkumu již Nizozemci stačili uvést do provozu páteř s kapacitou 10 Gb/s, ale nic to nemění na skutečnosti, že naše akademická síť je plně srovnatelná s tím nejlepším, co je na světě k vidění.

Hůře jsme na tom s kapacitou zahraničních linek. Našich o něco více než 200 Mb/s patří k průměru (mám-li být přesný, průměrná rychlost je 340 Mb/s, medián je 140 Mb/s). Sítě velkých zemí mají kolem 1 Gb/s.

513
Kapacita zahraničních linek

S tímto parametrem ovšem radikálně zamíchá evrposká páteř GÉANT, která by měla být uvedena do provozu v nejbližší době (kontrakty jsou uzavřeny, pražský uzel už se staví). Devět zemí díky ní získá zahraniční linku 2,5 Gb/s a další dvě (k nim patříme i my) 1,2 Gb/s. Konec troškaření. Evropa začne komunikovat ve velkém.

514
Kapacity připojení k síti GÉANT

Pokud průzkum v roce 2002 bude obsahovat analýzu změn proti loňskému stavu, troufám si tipovat, že v oblasti zahraniční konektivity budou rozdíly největší. Na úrovni páteřních sítí se pochopitelně také pracuje na různých vylepšeních, ale myslím, že tak výrazná nebudou.

Prapodivná čísla můžete zahlédnout v kolonce „celkový objem dat přenesený za uplynulý rok v terabitech“. Jelikož osobně znám maniaka, který v CESNETu tyhle údaje soustavně sleduje a měří, mám plnou důvěru v našich 2.700 Tb. Ovšem ve světle tohoto čísla se mi zdá krajně podezřelých německých 400 Tb či švýcarských 410. A při vší úctě ke Španělům si nemyslím, že přenesli 16.000.000 Tb, jak uvádějí.

Celkově řečeno je vypovídací hodnota tohoto kritéria mizivá. Asi by je TERENA měla buďto konkretizovat, nebo se omezit na údaje, které je schopna si opatřit sama z autoritativních zdrojů (např. měření mezinárodního provozu). Hausnumera uváděná jednotlivými sítěmi mnoho užitku nepřinášejí.

Další podrobnosti můžete načerpat přímo u zdroje: TERENA compendium of NRENs in Europe.

Našli jste v článku chybu?

22. 10. 2001 3:36

Martin Kopta (neregistrovaný)
> Vypadlo mi slovícko, správne melo být "coz bylo jest ocekávati" a to je myslím dobre.

---> Výrazy "bylo očekávati" a "bylo jest očekávati" jste mě dostal zcela mimo mně známé mluvnické kategorie (budu se muset lépe procvičit v historické češtině), proto se omlouvám, že jsem chybný tvar v textu ponechal nechtěje zasahovat do autorského slohu.

Vulgárně řečeno: Moderní čeština použitý výraz nezná, a já neznám natolik historickou češtinu, abych o výrazu m…



19. 10. 2001 9:19

Petr Kratochvíl (neregistrovaný)
Dovolil bych si malé přirovnání k automobilovému průmyslu. Vyrábějí se auta, která bez problémů jezdí rychlostmi o kterých se nám může jen zdát (200 a víc) a spoustu lidí pochybuje, k čemu je to dobré. Snad aby nás bohatlíci mohli (nejen) na německých dálnicích "vyblikávat" z rychlejšího pruhu?
Jen málo lidí ovšem ví, že technologie, která se teď objeví v těhlech autech se za pár let objeví i v běžných sériových vozech. Kde myslíte, že se poprvé objevilo víceprvkové zavěšení kol, abs, deform…
DigiZone.cz: Mňam TV splnila slib a odešla z DVB-T

Mňam TV splnila slib a odešla z DVB-T

Měšec.cz: Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Měšec.cz: Platby do zahraničí: pozor na tučné poplatky

Platby do zahraničí: pozor na tučné poplatky

Měšec.cz: Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Vitalia.cz: Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

Vitalia.cz: Tesco: Chudá rodina si koupí levné polské kuře

Tesco: Chudá rodina si koupí levné polské kuře

Vitalia.cz: Naučí vás péct kváskový chléb bez lepku i s lepkem

Naučí vás péct kváskový chléb bez lepku i s lepkem

Podnikatel.cz: EET zvládneme, budou horší zákony

EET zvládneme, budou horší zákony

DigiZone.cz: Milan Kruml: procházka TV historií

Milan Kruml: procházka TV historií

120na80.cz: Bojíte se encefalitidy?

Bojíte se encefalitidy?

Podnikatel.cz: Přivýdělek u Airbnb nebo Uberu? Čekejte kontrolu

Přivýdělek u Airbnb nebo Uberu? Čekejte kontrolu

Měšec.cz: Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Vitalia.cz: Chtějí si léčit kvasinky. Lék je jen v Německu

Chtějí si léčit kvasinky. Lék je jen v Německu

Podnikatel.cz: Víme první výsledky doby odezvy #EET

Víme první výsledky doby odezvy #EET

DigiZone.cz: Recenze Westworld: zavraždit a...

Recenze Westworld: zavraždit a...

Podnikatel.cz: K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

Podnikatel.cz: Babiše přesvědčila 89letá podnikatelka?!

Babiše přesvědčila 89letá podnikatelka?!

Vitalia.cz: Manželka je bio, ale na sex moc není

Manželka je bio, ale na sex moc není

Lupa.cz: UX přestává pro firmy být magie

UX přestává pro firmy být magie