Hlavní navigace

Evropský výzkum v novém, s důrazem na ICT

8. 6. 2006
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: 29
Před šesti lety se v Lisabonu politici poměrně vzácně shodli na tom, že je potřeba posílit prosperitu starého kontinentu, a to prostřednictvím práce na synergii tří pilířů znalostní společnosti: výzkum, inovace a vzdělávání. Jedním z prostředků posílení konkurenceschopnosti Evropy jsou rámcové programy Evropské unie pro výzkum a vývoj.

V dubnu loňského roku představila Evropská komise své plány ohledně zbrusu nového rámcového programu, hlavního nástroje EU pro financování výzkumu a vývoje (R&D), na léta 2007 až 2013. Původně bylo na tento program vyčleněno 72,726 miliardy eur, ale s konečným rozhodnutím se muselo čekat až na schválení celkového rozpočtu Unie.

K tomu došlo v dubnu, kdy se po velkých škrtech právě v oblasti výzkumu a vývoje na úroveň 54 miliardy eur podařilo získat „navíc“ 300 milionů eur – zejména na výměnné studentské pobyty (program Erasmus), programy pro celoživotní vzdělávání, inovace a pomoc malým a středním podnikům (SME). Na rozvoj R&D (a také dopravních sítí a podporu SME) se rovněž využijí prostředky z rezerv EIB (European Investment Bank) ve výši 2,5 milionu eur.

Vzhledem k celkovým škrtům a nejednotnosti evropské podpory R&D bude obtížné dosáhnout mety EU pro investice do výzkumu a vývoje v členských zemích ve výši tří procent hrubého domácího produktu do konce dekády, což je základ tzv. lisabonské strategie. Průměr EU v roce 2004 dosáhl pouhých 1,9 procenta HDP, v Česku ovšem jen lehce přesahujeme půl procenta HDP. Stále více se v Evropě ozývají hlasy, že nesmí jít o pouhé („diktované“) utrácení veřejných prostředků, ale o jejich uvážené investování, což představuje zásadní rozdíl.

Rámcový program R&D: od plánů k realitě

FP7 (Framework Program 7, v plném znění Seventh Framework Program of the European Community for research, technological development and demonstration activities) je tentokrát naplánován na sedm let, tak aby kopíroval rozpočtové období (dříve se rámcové programy plánovaly pouze na pět let); časový harmonogram přípravy i náběhu FP7 je k dispozici. Poprvé se na jeho finální podobě podepsali i čeští zákonodárci.

FP7 předpokládal ve svém původním znění zdvojnásobení dosavadních výdajů na výzkum a vývoj (předchůdce FP6 končí s letošním prosincem): oproti pěti miliardám eur ročně na deset miliard eur. Nejen vědci a výzkumníci vřele uvítali navrhované výrazné zvýšení výdajů na vědu a výzkum, ale i běžní Evropané podle nedávného průzkumu Eurobarometer byli z 60 procent pro zvýšení výdajů na vědecký výzkum.

Vzhledem k ekonomické situaci ovšem představitelé vlád členských zemí loni v prosinci navrhli na příštích sedm let celkový rozpočet Unie ve výši 862,4 miliardy eur, což znamenalo mj. zkrácení původně navrhovaného rozpočtu o 50 procent pro oblast SME, celoživotní vzdělávání, Galileo a TEN (Trans European Networks). Současně byl vznesen požadavek vlád na krácení rozpočtu na R&D o celých 40 procent.

Evropský parlament se teprve počátkem letošního dubna dohodl s rakouským předsednictvem Unie a Evropskou komisí o rozpočtu EU na léta 2007–13. Europoslanci prosadili navýšení původně navrhovaného finančního rámce o čtyři miliardy eur, z čehož 300 milionů půjde na vzdělávání, výzkum a podporu menších podniků.

Struktura evropských programů R&D

Čtyři navržené dílčí podprogramy FP7 zahrnují následující oblasti. Cooperation se týká kolaborativních mezinárodních výzkumných aktivit. Ideas pokrývá základní výzkum implementovaný prostřednictvím ERC (European Research Council), tedy dílčí výzkumné projekty bez nějaké závislosti na zbytku FP7. People zahrnuje především výměnu a vzdělávání výzkumníků (včetně současných iniciativ v rámci programu Marie Curie): základní i celoživotní vzdělávání, růst výzkumníků, rozvoj partnerství mezi průmyslem a akademickým světem i výměnu výzkumníků a studentů. Čtvrtý podprogram Capacities má sloužit na podporu výzkumných infrastruktur, znalostních regionů (Regions of Knowledge) a stimulace plného využití výzkumného potenciálu větší Evropy (Convergence Regions) a také na posílení inovačních možností malých a středních podniků. Pro všechny budoucí výzkumné projekty beze zbytku platí, že musí být v souladu se základními etickými principy platnými v Evropě.

Podle posledních zpráv by návrh Evropské komise pro alokaci 54 miliard eur pro FP7 měl nakonec projít. Přes polovinu vyčleněných prostředků (32 miliardy eur) by mělo být věnováno na klíčový záměr FP7, tedy na spolupráci. Co se týče programu ideje, na ně by mělo připadnout 7,5 miliardy eur. Do této kategorie patří také financování nově vytvořené ERC. Další v pořadí z hlediska přidělených prostředků je program lidé, v rámci něhož by se měly vynaložit prostředky ve výši pěti miliard na vzdělávání a zejména tolik potřebnou mobilitu výzkumníků.

Nejméně z celého koláče dostanou na výzkum a vývoj malé a střední podniky a výzkumné infrastruktury (4,5 miliardy eur). SME jsou tradičně poslední v řadě při rozdělování jakýchkoli finančních prostředků, ale programů na podporu jejich výzkumných aktivit, inovací a spolupráce přibývá: např. v rámci strukturálních fondů v letech 2000 až 2006 se na SME vydala 21 miliarda eur.

Na konci května se evropská Rada pro konkurenceschopnost dohodla na obecném přístupu k textu návrhu FP7 včetně alokace finančních prostředků. Nyní je klíčovým momentem výsledek hlasování v prvním čtení EP, které je naplánováno na polovinu června. Současně se poprvé sejde expertní skupina, která bude Evropské komisi asistovat při vytvoření modelové grantové smlouvy pro FP7. Grantová smlouva doplňuje obecná pravidla účasti v programu o konkrétní ustanovení: specifikuje práva a povinnosti účastníků projektů (včetně IPR, Intellectual Property Rights), stanoví, které části příspěvku EU budou založeny na náhradě způsobilých nákladů a které části budou mít formu paušální částky nebo pevné sazby (rovněž stanoví výši pevné sazby/pevných sazeb na nepřímé náklady), stanoví, jaké změny ve složení konsorcia budou vyžadovat předchozí vyhlášení soutěže atd.

Během června/července by měly pracovní skupiny Evropské komise dokončit pracovní programy (WP) FP7 pro první rok, 2007. Jsou připraveny brát do úvahy nové projektové záměry a případně je začlenit do WP.

Informační a komunikační technologie mají přednost

V návrhu FP7 je kladen důraz na evropskou spolupráci při výzkumu, proto je také program spolupráce nejsilnější. Bude se zaměřovat na společné technologické iniciativy, koordinaci národních výzkumných programů a mezinárodní spolupráci. Pro nejbližší léta vybrala Evropská komise celkem devět tématických oblastí pro kolaborativní výzkum: zdraví; potrava, zemědělství a biotechnologie; informační a komunikační technologie; nanovědy, nanotechnologie, materiály a nové technologie výroby; energie; životní prostředí (včetně změn klimatu); doprava (včetně letectví); socioekonomické vědy; bezpečnost a výzkum vesmíru. Největší objem prostředků bude vynaložen – podobně jako v probíhajícím FP6 – na informační a komunikační technologie (ICT, Information and Communications Technologies).

Všechny tematické oblasti jsou zatím popsány jen obecně, protože se ponechává prostor na jejich adaptaci potřebám a možnostem, které vyvstanou v průběhu FP7. ICT zahrnuje oblasti integrace technologií do osobního prostředí a robotických systémů, ICT pro péči o zdraví, mobilitu a zapojení se do společnosti, a samozřejmě nové a rozvíjející se technologie.

FP7 versus FP6

Na rozdíl od stávajícího FP6 bude nový program klást mnohem menší důraz na specifické mechanismy financování, podle nichž budou jednotlivé projekty pracovat. V rámci devíti tematických oblastí se budou využívat tři hlavní instrumenty: kolaborativní projekty (od úzce zaměřených výzkumných projektů po velké integrované projekty), NoE (Networks of Excellence), sdružující řadu institucí v dané oblasti výzkumu, a podpůrné a koordinační aktivity (vzájemná výměna zkušeností, přístup k výzkumným infrastrukturám).

Návrh FP7 předpokládá zjednodušení administrativních a finančních pravidel a postupů při předkládání a schvalování projektů: jednodušší finanční nástroje, méně byrokratický jazyk, snížení objemu dokumentace a kontrol před vlastním schválením projektu. V tomto ohledu může FP7 znamenat kvalitativně novou éru financování mezinárodního výzkumu a vývoje, především pro SME, které současné podmínky FP6 tvrdě kritizují, mj. také kvůli značným administrativním prodlevám mezi předložením návrhu projektu a podepsáním kontraktu, které mohou přesáhnout i rok.

BRAND24

Malé podniky by se jistě rády zapojily do výzkumu a vývoje, ale většinou se jim nedostává prostředků. V tom také tkví rozdíl mezi Evropou a USA: evropské SME vynakládají na výzkum a vývoj osmkrát méně prostředků. Vzhledem k významu SME pro ekonomiku Evropy – představují 99 procent všech společností v EU, generují 60 procent přidané hodnoty a zaměstnávají dvě třetiny obyvatel – je potřeba využít jejich kapacit a schopností. Jednak prostřednictvím zařazení specifického tématu do FP7 zaměřeného na SME, a také prostřednictvím lepšího rozčlenění rozpočtu pro SME – především pro krátkodobé a cílené projekty. V každém případě je potřeba určitá změna, protože návrhy projektů s účastí SME, přestože jsou podle nezávislého hodnocení kvalitní, nakonec nejsou vybrány pro financování, tedy v konkurenci končí jako neúspěšné.

Státní podpora se ale nemá zvyšovat paušálně, spíše naopak: stát musí zajistit vhodné podmínky, které budou svědčit efektivnímu výzkumu a inovacím a optimálnímu využívání lidského kapitálu. Evropa v porovnání se světem není v oblasti výzkumu zatím konkurenceschopná, proto se musí poučit od svých konkurentů a podstatně více zapojit soukromý sektor (plán je dosáhnout dvoutřetinového podílu soukromého sektoru na investicích do výzkumu a vývoje). Příspěvky na výzkum z veřejných zdrojů musí fungovat jako pobídka pro příjemce, aby se snažili stát co nejlepšími v daném oboru. Výzkum potřebuje ale stále více financí – především ze soukromého sektoru.

Budete se chtít zapojit do výzkumných ICT projektů v rámci FP7?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Ing. Rita Pužmanová, CSc., MBA je nezávislá síťová specialistka. Okusila český, španělský i kanadský vzdělávací systém. Vedla kurzy v 7 zemích a ve 4 jazycích, školila on-line pro UCLA.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).