Odpověď na názor

V okamžiku, kdy se projeví takto kvalitní příspěvek, mohu pouze konstatovat: ano, přesně toto je cílem workshopu a přesně tímto okamžikem workshop již splnil svůj smysl (a to i kdyby se zde již další příspěvky neobjevily - což doufám nenastane). Dovolte mi proto trochu širší odpověď.

My lidé jsme společenské bytosti, žijeme pro ostatní lidi a tyto lidi potřebujeme k našemu vlastnímu životu. Je dokázáno, že pokud nemůžeme komunikovat se svým okolím, plně se nerozvinou naše mentální schopnosti (vypovídají o tom například příbehy "vlčích" dětí, tedy dětí, které vyrostly bez kontaktu s jinými lidmi - nerozvinula se u nich řeč ani intelekt). Internet je z tohoto pohledu logickým nástrojem, který si naše civilizace pro tuto svoji základní komunikační potřebu vytvořila, a s tím logicky souvisí i jeho obrovská popularita. A protože vývoj civilizace je kontinuální proces, kontinuální je i rozvoj jejích nástrojů. V tomto smyslu je vyšší strukturovanost internetu, o které v tomto workshopu hovoříme, logickým dalším krokem, neboť přispěje k snadnějšímu nalezení informací, které nám internet může zprostředkovat, a tedy i k výrazně vyšší užitečnosti internetu jako nástroje (sociální) komunikace.

Tady se opravdu nejedná o sítě dnešního typu s jednoduchým propojením jednotlivých subjektů, tedy ony "seznamky". Dokonce je toto hanlivé slovo velmi přesným popisem současného stavu všech sítí. Ani "profesní" sítě typu LinkedIn, OpenBC, ZoomInfo či Ryze nejsou totiž ničím jiným. Jejich užitečnost spočívá v pouhé možnosti vyhledávání kontaktů podle určitých kritérií, v tom, že můžeme najít, co o sobě uživatel sám napsal (výjimky: endorsmenty, komentáře přátel, hledání v internetových zdrojích na Zoominfo - ale to je bohužel vše) a v tom, že se můžeme podívat, s kým se uživatel (ať už z jakéhokoliv důvodu) vzájemně propojil. To je ale žalostně málo! Budoucí internetové aplikace toho musí umět víc, a musí lépe odpovídat reálným lidským vztahům.

Při pohledu na internet se nemohu ubránit analogii s lidským mozkem. Ten sestává z 10 až 100 miliónů neuronů (přesný počet není znám), které jsou organizovány do určitých fyziologických struktur, ve kterých probíhá po celý život proces samoorganizace - vytváření a odumírání spojů mezi neurony. Významu těchto dějů dnes nikdo nerozumí; je však zřejmé, že právě pomocí nich se realizují procesy učení a paměti. Osobně věřím tomu (a zde jsme opravdu u víry, žádné důkazy v této oblasti nenalezneme), že náš svět je řízen určitými obecnými zákonitostmi. A že tedy i produkty lidí se chovají podle stejných pravidel jako produkty přírody. Kdo ví, třeba to bude právě internet, který nám jednoho dne pomůže lépe pochopit fungování našeho mozku...

Počet internetových uživatelů již překročil 1 miliardu (zdroj: http://www.internetworldstats.com/stats.htm), tedy jednu šestinu lidské populace. K složitosti našeho mozku to má ještě hodně daleko, ale už se nebavíme o číslech, které by byly několik řádů jinde

A nyní konkrétně k Vašim námětům:

1. naprostý souhlas s kritikou kategorií. V životě neplatí schéma "více je více";
2. velmi se mi líbí Vaše definice přítele jako "někoho, komu připisuji jistou hodnotu, kdo se tím v mých očích odlišuje od davu a který mi může být užitečný". Já myslím, že přesně toto odpovídá podstatě lidského networkingu. Je to zajímavé, ale v tomto pohledu může být přátelství nesymetrické (viz celebrity propírané bulvárním tiskem, populární umělci, politici) - na rozdíl od striktně symetrického, přímočarého přátelství dnešních sociálních sítí. Pojďme tento nesymetrický koncept rozvinout. Dělení na "reálný život vs. internetový život odrážející ten reálný" (další Vaše myšlenka) je totiž skutečně nepatřičné, internetový život se musí přizpůsobit tomu reálnému;
3. Ad: "Rád bych měl možnost personalizovat portál tak, aby mi přihrával texty, které tito autoři publikují. Rád bych, aby se v mase textů vynořovaly diskuse, které vedou - abych se mohl zapojit" - myslím, že přesně tímto směrem se ubírá například RSS. A navíc jde za hranici určitého portálu či serveru. Jinými slovy, autoři nejsou limitováni na nějaký portál či aplikaci, a přesto je možné s nimi být v pravidelném kontaktu - principielně nesymetrickém;
4. S nesymetričností přátelství souvisí i tato Vaše poznámka:
"Rád bych, aby mi portál umožnoval se s těmito lidmi propojovat a umožnoval mi "vynořovat se" v prostoru jejich zájmu, ovšem nikoli na základě mého přání (prostě tím, že je kontaktuji), ale musím si to "zasloužit" na základě jistých kvalit zohleďňovaných JIMI". Co k tomu mohu dodat? To je přece jednoduché! Vždyť podobně, jako si já objednám RSS určitých autorů či diskuse, ve kterých se zmiňuje určité téma, mohou (ale nemusí) totéž udělat i zmínění autoři s mými vlastními články či příspěvky (pokud si to zasloužím tím, že je zaujmu). Jak už jsme si totiž řekli, vzájemný vztah mezi "přáteli" je principielně nesymetrický (a s masovými médii, která fungují jako zesilovače, je ještě méně symetrický než byl v dobách před příchodem novodobých komunikačních technologií). A vrátíme-li se k analogii s lidským mozkem, kupodivu naleznneme, že i v něm je propojení neuronů nesymetrické. Každý neuron má dendrity (vstupy) a v závislosti na jeho typu jeden či více axonů, které jsou jeho výstupy.

Pojďme tedy tento asymetrický koncept přátelství rozvést podrobněji.