Já myslím, že to už je pěkný a vyzrálý názor, se kterým by se dalo pracovat. Osobní podpis je vlastně analogií jednoznačného kódu UPC pro zboží, který se dnes začíná prosazovat v retailových systémech (UPC - Acronym for Universal Product Code; the bar code symbol that is the standard in the retail marketplace. It uniquely identifies a product and the manufacturer). Možnost přidávat můj jednoznačný identifikátor k diskusi (ale i k článkům, na osobní stránky, na blog) je vynikající nápad a hodně věcí by vyřešil. Pro naše účely budu tento identifikátor nazývat UPI – Universal (Unique?) Personal Identificator. Tento akronym je kupodivu ještě volný :-)
Stránky podepsané UPI by pak mohly být zpracovávány běžnými vyhledávači, které by byly navíc vybaveny některými statistickými nástroji, například shlukovou analýzou (zde je stručný popis česky ), takže by mi mohly nabídnout nejen mně podobné lidi, ale navíc rovnou v určitém specifickém kontextu. Příklad – hledal bych zájemce o železniční modelářství a v rámci tohoto dotazu bych pak spustil shlukovou analýzu, která by mi našla mně podobné modeláře! A tento dotaz bych pak mohl ještě upřesnit na modeláře v Praze!!! Toto by byla velmi silná funkce a nejvíc se mi na ní líbí, že stejně jako u fungování dnešních vyhledávačů nevyžaduje znát dopředu dotazy, které budeme klást (v klasickém databázovém systému musím strukturovat informaci podle toho, co předpokládám, že budu hledat).
Problémy, které by se měly řešit: Jak zabránit pirátskému umísťování falešných UPI na cizí stránky nebo do cizí diskuse (pravda, mně se dosud nikdy nestalo, aby se někdo cizí v diskusi podepsal mým jménem, ale vyloučit se to nedá). Jedním z řešení by bylo použít asymetrickou šifru, takže by si čtenáři mohli identitu ověřit (to by ale zpomalovalo činnost vyhledávačů – takže spíše modifikace: podpisům by se věřilo, ale kdyby někdo namítl, že podpis je fake, šlo by to jednoduše ověřit a vyhledávač by jej v takovém případě začal bez dalšího papírování ignorovat. Alternativa – někde – nejspíše na onom identitním serveru – bych vedl databázi mých vlastních UPI tagů – kdy a kam byly umístěny – a v případě podezření by se hledalo, zda je daný tag v této databázi).
Až dosud je tato metoda průzračná. Problém by ale nastal s informací, které stránky jsem četl, (a případně navíc, co jsem si o nich myslel). Vy navrhujete zasílat tyto informace do identitního serveru. Asi ano, ale vnitřně je mi líto, že to nejde udělat tak průzračně a otevřeně, jako veřejné podepisování mých vlastních příspěvků. Nenapadá Vás nějaké jiné řešení? Co třeba úplně obyčejný web server s diskusemi umístěný kdekoliv na internetu – můj klient by na něj automaticky uložil informaci o mé přítomnosti na stránce s daným URL, případně ještě mé stručné hodnocení (samozřejmě formalizované, aby bylo možné jej automaticky zpracovávat vyhledávači – v praxi by se stejně používalo pouze v případě, kdy se mi nějaký text silně nelíbí, takže by ve mně vyvolal potřebu stisknout tlačítko „Fuj“ mého klienta).
Opustil bych Vaši myšlenku kategorizace přístupu podle „důvěry“. Ta je z tohoto pohledu nesystémová a zkreslovala by jak dotazy, tak analýzy. Pokud skutečně někde nechci být viděn, vypnu klienta, případně navíc použiji anonymizér, případně si pro tyto účely založím jinou UPI identitu. Tohle je technicky mnohem čistší řešení, než Vámi navrhované omezení viditelnosti UPI, a přitom splňuje z pohledu uživatele totéž.
A pak už jen zbývá vyřešit tu automatickou RSS čtečku, tedy co dělat se zcela novým obsahem webu, který my mně měl být zpřístupněn ihned, jak se objeví. Ale to už je jednoduché. Ze shlukové analýzy bych znal lidi, o jejichž příspěvky stojím, takže ta RSS čtečka by pouze prohledala nový obsah na výskyt jejich tagů. A stejně jako u hledání webového obsahu by bylo možné navíc doplnit tento filtr jakýmkoliv dotazem.
Tento systém nepotřebuji explicitně učit – funguje mi od začátku. S tím, jak jej používám, však zpřesňuji lidi, o které mám zájem. A samozřejmě jeho kvalita roste s tím, jak poroste počet jeho uživatelů.
