Exkluzívní novinář

V nedávné televizní debatě se zástupci České televize a Českého rozhlasu shodli na tom, že mají zájem o exkluzívní novináře. Mají takovíto lidé šanci a smysl také v internetové žurnalistice?

Michal Černý - karikatura

Ilustrace: Nenad Vitas

Jen na úvod vyjasnění pojmů. Slovem exkluzívní nemám na mysli výjimečný ve smyslu kvality, ale ve smyslu kvantity. Tedy ne mimořádně kvalitní novinář, ale takový, který pracuje pouze pro jedno médium.

Pokud bychom se podívali na výhody v oblasti internetové žurnalistiky, pak by se jistě jevila skutečnost ještě silnější profilace média jako pozitivní krok. Několik málo autorů v jednom médiu by zajistilo silnější kontinuitu tématickou, slohovou i stylovou. Internetový magazín by se zaměřoval na možná užší tématické celky, ale zato by byl schopen pojmout do větší hloubky. Lidé by byli zvyklí na svých pět autorů a těšili by se na jejich nové články (nebo by se jich hrozili). Omezení externistů by sice mělo za následek omezení témat a zdrojů, ale vedlo by k tomu, že médium bude obsahově unikátní.

Zastánci externích redakčních týmů představí námitky přesně opačné. Externí redaktor může zajímavě psát o jednom či dvou tématech a přitom by se jako internista neuživil a ani by nechtěl. Externí redakční práce umožní přístup odborníků na IT do periodika, což vede ke zvýšení kvality textů. Pokud bych vyžadoval exkluzívní smlouvu s někým, musel bych ho zaplatit zřejmě daleko více, než jak je nyní zvykem. To vyvolává otázky po finančních možnostech redakcí.

Dnes je zcela běžné, že i interní redaktor píše do jiných magazínů a nikoho to nepohoršuje. Je na tom docela dobře vidět zajímavý trend, kdy se v oblasti internetové žurnalistiky v téměř všech médiích objevují dokola stále stejná jména. Z osobní zkušenosti pak mohu říci, že psát do více magazínů je příjemnější v tom, že netrpíte stereotypem prostředí. Jiný styl a téma volíte na Lupě a jiný například na Živě. Nejde o to, že by jeden byl kvalitnější než druhý, ale má rozdílné požadavky, potřeby i kulturu.

Na druhou stranu je potřeba říci, že exkluzívní novinaření má něco do sebe. Od mimořádného vztahu k jednomu médiu přes ono zmíněné tématické unikum až po možný bližší vztah mezi čtenářem a redaktorem.

UX16

I na českém trhu s médii se objevují subjekty, které si na exkluzivitě velmi pečlivě staví. Zdá se, že například Ivan Hoffman je téměř výhradně v Deníku, Aktuálně či Týden si na své exkluzivitě zakládají také. První jmenovaný dokonce nepřebírá ani agenturní zpravodajství z ČTK. Tedy cesta unikátnosti může fungovat, především v všeobecném či sportovním zpravodajství.

Vydá se český svět žurnalistiky věnované Internetu a IT obecně cestou exkluzivity? Osobně si myslím, že nikoli. už jen pro počet lidí, kteří internetovou žurnalistiku dělají, a proto, že přebíhající externisté nebudou chtít měnit své návyky. Ale myšlenka to nemusí být špatná. Nemyslíte?

11 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 11. 10. 2008 21:20
Zasílat nově přidané názory e-mailem

Školení: Jak na firemní Facebook prakticky

  •  
    Jak efektivně propojit Facebook s webem.
  • Jak vše měřit a vyhodnocovat.
  • Jak řešit krizové situace.

Detailní informace o školení Facebooku »