Facebook: exkluzivní fenomén

„Sociální síť“ je poněkud nadnesený název pro aplikace, které slouží pro výměnu různorodých informací mezi svými uživateli a velmi často také jako virtuální adresáře s možností nejasného vyhledávání – tedy pokud o tom, koho hledám, neznám žádnou konkrétní informaci, jako např. jméno. Mezi nejběžněji používané patří například Plaxo nebo Friendster. Existují pochopitelně i jiné než tyto „business“ aplikace. Jedna z nich už delší dobu láme hlavu odborníkům v oblasti webových služeb. Touto aplikací je Facebook. Nástroj slouží ke sdílení dat, uživatelských profilů, zasílání zpráv a vystavování dokumentů. To, co původně vzniklo jako neveřejný nástroj pro pár uživatelů, je předmětem zájmu velkých investorů. Chtělo by se napsat: „chcete si jej vyzkoušet?“ Ale bohužel, zázraky bývají exkluzivní.

Studentský adresář

Aplikace nazvaná původně „Thefacebook“ vznikla v roce 2004 a jejím původním zakladatelem byl Mark Zuckerberg. Na webových stránkách bylo možné uložit svůj profil s fotografií a osobními informacemi. Prvními uživateli byli studenti na Harvardu, kde systém vznikl, a trvalo jen několik málo týdnů, aby se zde stal neobyčejně populárním. To umožnilo spustit jej nejen pro studenty Harvardské univerzity, ale i pro ty, kteří navštěvují jiné školy. Zpočátku pouze několik nejprestižnějších, později i „běžnější“ vysoké školy v Americe i dalších zemích a ve finále také střední školy. V důsledku zájmu a tohoto uvolňování počet uživatelů zvolna bobtnal. V současnosti se pohybuje někde okolo osmi milionů. Podstatné ovšem je to, že většina z nich používá systém denně.

V ČR je pojem Facebook docela neznámou věcí. Setkáme se s ním především v odborném tisku, který hovoří o „americkém fenoménu“. Faktem ovšem je, že pro tamější (nejen) vysokoškolské studenty jde o nutnost k životu. Facebook používá okolo 85 procent amerických VŠ studentů, což je dostatečné množství k tomu, aby se dal považovat za něco, bez čeho se v jejich prostředí neobejdete.

Co to umí?

Základem Facebooku je, jak již bylo řečeno, možnost uživatele vytvořit si „profil“. V něm je, jak by název systému napovídal, uvedena jeho fotografie a osobní údaje. Množství informací, které je možné sem uložit, postupem času stoupalo. Čím více jich je, tím přesněji je možné daného uživatele v rámci „sociální“ sítě identifikovat. Uživatele je možné v rámci sítě dohledat dle různých kritérií. Můžete tak zjistit například to, kde se momentálně nachází váš známý, kterého jste před lety potkali na jiné univerzitě, nebo například to, kdo je člověk, kterého jste dnes minuli na obědě a připadal vám sympatický. Nechybí seznamy „přátel“, tedy uživatelů, kteří se navzájem znají, podobně jako to umí například aplikace pro instant messaging.

Uživatelé si mohou navzájem posílat zprávy, avšak k dispozici jsou také „veřejné“ nástěnky, jejichž obsah mohou sledovat, eventuálně upravovat i další lidé. Díky tomu je možné se například domlouvat na různých věcech v kolektivu. Z původní funkce vlastního obrázku se v současnosti vyvinula obrazová galerie, kde je nastaven limit 50 MB pro vlastní fotografie. Každý si může nastavit, které z jeho informací mají být dostupné ostatním a v jaké míře.

Pro koho to je?

Facebook je stále ještě poměrně exkluzivní záležitostí. Abyste jej mohli používat, musíte mít e-mailový účet u některé z organizací, která je systémem „podporována“. Máte-li e-mail v doméně .edu, jste většinou za vodou. V opačném případě je však situace mnohem komplikovanější. Provozovatelé Facebooku v poslední době pouštějí do svého systému i vybrané firmy. Jejich počet stoupá, nicméně jde většinou o prestižní značky. Jestliže používáte libovolný český nebo jiný freemail nebo e-mailovou adresu mimo známé instituce/firmy, máte zkrátka smůlu. Ačkoliv autoři tvrdí, že se snaží přístup k aplikaci rozšířit, ve skutečnosti jim právě určitá exkluzivita pomáhá udržet si část svých uživatelů. Konec konců aplikací s podobnými funkcemi existuje více, a jestliže je uzavřenost konkurenční výhodou, proč se jí zbavovat. Je ovšem pravděpodobné, že dříve nebo později bude Facebook více a více otevřen i „běžným“ uživatelům.

Komerce

V původní podobně byl Facebook aplikací pro několik studentů, a tedy jen stěží určenou k výdělku. V současnosti se okolo něj objevují nabídky investorů, kteří by rádi do tohoto „fenoménu“ vložili své peníze v naději na jejich rychlou kapitalizaci. Pro lidi na něm je systém zadarmo a výdělky tvoří reklama, nicméně díky své relativní uzavřenosti má potenciál vyhraněného typu uživatelů. Tedy drahé reklamy. Zakladatelé tvrdí, že budou uvažovat o nabídkách, až tržní cena Facebooku dosáhne dvou miliard dolarů. A vzhledem k rychlosti rozvoje Facebooku to nemusí trvat dlouho.

Na druhé straně vývoj aplikace směrem k reklamě nemusí být všem lidem, kteří ji používají, zrovna po chuti. Facebook požaduje po svých uživatelích zveřejňování e-mailové adresy, aby byli lépe dostupní pro své „spolupracovníky“, tedy inzerenty. Existují různá omezení, která mohou znepříjemňovat život, a také silné podezření, že uživatelských dat uložených v aplikaci může být zneužito. To ostatně dokázali studenti z Massechusets Institute of Technology, kterým se podařilo z Facebooku okopírovat několik desítek tisíc uživatelských profilů. Existují názory, které tvrdí, že hrozba zneužití informací v online prostředí je všudypřítomná. Nicméně na rozdíl od třeba veřejné e-mailové schránky je aplikace typu Facebook mnohem více založena na vztazích jednotlivých uživatelů. A tedy citlivější.

Chcete to taky?

Pokud chcete komunikovat se svými bývalými nebo i současnými spolužáky, zkuste www.spoluzaci.cz, což je jedna ze služeb Seznamu. Poslouží vám taky a je pravděpodobné, že mnohem bezpečněji (a v češtině). Doba, kdy bude Facebook k dispozici i pro nás, jednou jistě přijde. Otázkou je, zda server do té doby neztratí svou éterickou vůni něčeho exkluzivního, kterou má nyní. Na druhé straně pro současné uživatele je to nesmírně oblíbená služba. Navíc je v Americe (a nejenom tam) „in“, takže kdo nemá Facebook, jako by nebyl.