Hlavní navigace

Fakturoid: Nesnažíme se dělat účetnictví na webu, ale zajistit klientům efektivní faktury

Martin Vyleťal

Lukáš Konarovský a Jan Korbel vytvořili web aplikaci Fakturoid pro jednoduché vystavování a hlídání faktur. Jaké jsou jejich zkušenosti s podnikáním a placením za službu?

Lukáš Konarovský a Jan Korbel získali loni v listopadu v rámci ankety Křišťálová Lupa 2010 zvláštní cenu za vytvoření důležité a přitom jednoduše fungující služby pro drobné podnikatele, která by mohla sloužit jako příklad a inspirace promyšleného projektu, efektivně zaplňujícího mezeru na trhu. S odstupem několika měsíců jsme zjišťovali, jak se aplikaci s názvem Fakturoid daří a jaké s ní mají její tvůrci plány do budoucna.

Jak vlastně vznikl Fakturoid?

Honza:  Inspirací pro mě byla už někdy kolem roku 2006 firma 37signals a dění kolem její služby Basecamp. Právě 37signals se přesunuli od konzultací webů k prodeji webových aplikací. Oni tyto aplikace původně potřebovali sami pro sebe, ale později zjistili, že jim jejich prodej vydělá víc než konzultace. Chtěl jsem něco podobného rozjet také, ale díky práci jsem na to dlouho nenašel dostatek času.

Když už to s časem začalo být lepší, tak jsem potkal na Twitteru Lukáše, který psal hodně o Ruby on Rails a já jsem věděl, že to je technologie, na které by měla plánovaná aplikace běžet.

Jan Korbel (vlevo), Lukáš Konarovský

Jan Korbel (vlevo), Lukáš Konarovský

S Lukášem jsme od podzimu roku 2008 začali dělat na aplikaci, kterou jsme ale nedotáhli do konce, protože jsme narazili na technický problém. Chtěli jsme firmám nabídnout aplikaci na zpracování ceníků, které dostávají od dodavatelů a distributorů. Zjistili jsme ale, že udělat spolehlivé rozhraní na zpracování excelovských souborů je moc velké sousto (shodou okolností jsem před pár dny spustil zjednodušenou beta-verzi). Vzali jsme ale část kódu, který Lukáš naprogramoval pro správu uživatelů, a řekli jsme si, že bychom místo ceníků mohli dělat faktury, protože to bylo to, co jsme oba museli řešit.

 Lukáš: Byly tu velké účetní balíky, které jsou pro živnostníky zbytečně složité, na druhé straně spektra jsou různé wordovské/exce­lovské šablony, které zase zaberou spoustu času, než je člověk vyplní a těžko z nich dostane nějaké souhrnné informace, o sledování splatnosti ani nemluvě.

Kdy byl Fakturoid spuštěn?

V roce 2008 jsme začali programovat a na Vánoce následujícího roku jsme službu spustili. Marketingově nás bylo slyšet zhruba od srpna 2009, kdy jsme spustili blog a začali budovat reálné publikum, které by mohlo aplikaci později používat.

Lukáš Konarovský (1988)

  • student VŠE v Praze
  • od roku 2005 vyvíjí Ruby on Rails aplikace
  • blog
  • twitter

Takže zpočátku se propagace aplikace omezovala pouze na blog?

 Využívali jsme blog, Twitter a Facebook. Uživatelé, na které máme kontakt přes blog a přes Twitter, jsou často lidé, které mnoho dalších sleduje, jsou to takoví „opinion makers“. Pokud se dostanete k těmto lidem, tak je to reklama, kterou si nemůžete normálně nikde koupit. Na klasickou reklamu – noviny, televize – jsme neměli peníze, takže jsme se samozřejmě zaměřili na dostupné metody. Měli jsme ale štěstí v tom, že jsme zaujali ty správné lidi, kteří pak reklamu částečně udělali za nás.

Jan Korbel (1979)

  • vystudoval VŠE v Praze
  • od roku 1995 se věnuje tvorbě webových stránek
  • blog
  • twitter

Jak rostl počet uživatelů v prvních měsících po spuštění? Splnila čísla vaše očekávání?

Neměli jsme představu o tom, kolik uživatelů by Fakturoid měl mít, řekněme za půl roku po spuštění. Teoreticky je potenciálních uživatelů Fakturoidu obrovské množství. Všichni živnostníci potřebují vystavovat faktury. Náš soukromý odhad byl takový, že kdybychom měli za půl roku 100 lidí, kteří platí, tak bychom to považovali za úspěch.

Lukáš Konarovský

Lukáš Konarovský

To se vám podařilo?

Nepodařilo. Nástup byl mnohem pomalejší. Máme dost benevolentní cenovou politiku. Tarif 00 je do pěti fakturovaných firem zdarma. Jinými slovy bezplatně můžete vystavovat neomezený počet faktur až pro pět různých klientů. Mysleli jsme si, že přechod mezi neplaceným a placenými tarify bude rychlejší.

Jaký podíl uživatelů tedy využívá placené tarify?

 5 až 10 procent zákazníků používá placené tarify, přičemž toto číslo se v čase příliš nemění. Je ale potřeba říci, že v poslední době, díky mediálnímu zviditelnění například v souvislosti s Křišťálovou Lupou, zaznamenáváme stále častěji nové uživatele, kteří si založí bezplatný účet 00, vyzkouší si funkčnost aplikace a ještě tentýž den migrují na placenou verzi 02.

Kolik lidí dnes celkem Fakturoid používá?

Blížíme se hodnotě 1200 uživatelů.

Přesvědčujete uživatele nějakým způsobem, aby přešli na placené tarify, nebo tomu necháváte volný průběh?  

Uživatelé, kteří zvolí placenou verzi, mají kromě možnosti vystavovat faktury na více firem, možnost volby vzhledu a párování plateb s bankou. Plánujeme další podobné funkce, které by uživatele přesvědčili k přechodu na placenou verzi.

Na jakém principu funguje proces párování plateb?

Většina bank nabízí zasílání informace o pohybech a zůstatku na účtu. Vygenerovali jsme unikátní e-mailovou adresu, na kterou jsou tyto informace zasílány. Z těchto e-mailů pak automaticky získáváme informace. Některé banky nemají v e-mailech správné údaje, a proto je nemůžeme podporovat. Například formát e-mailu mBank neumožňuje párování, a to je škoda, protože mnoho našich klientů má účet právě u této banky.

Párování tedy nabízíte v současné době u jakých bank?

Komerční banka, Fio, ČSOB, Raiffeisen Bank.

Myslíte si, že existují lidé, kteří prostřednictvím Fakturoidu fakturují jen pět firem, aby se vešli do bezplatného tarifu, a zbytek faktur si vytvoří někde jinde?

To by asi bylo zbytečně komplikované. Najdou se ale tací, kteří nelení a přepisují jeden kontakt nebo staré kontakty mažou. Tyto uživatele upozorňujeme, že pokud hodlají službu využívat i nadále tímto způsobem, tak jim účet zrušíme.

Jak velký je to problém?

Jedná se o jednotky případů. Spíše nás překvapilo, že to někoho vůbec napadne. Placený tarif totiž můžete mít už od 150 korun měsíčně. Většina podnikatelů, kteří aplikaci používají, fakturují svým klientům za hodinu práce čtyři, pět stovek. 150 korun je tak v podstatě čtvrthodina jejich práce, kterou v tomto případě ztratí přepisováním kontaktu.

Proč bych měl jako živnostník používat Fakturoid, když existuje na trhu ekonomický software, který také umožňuje vytváření faktur? Je tím hlavním argumentem cena nebo jednoduchost?

Určitě jednoduchost. Nesnažíme se dělat účetnictví. Fakturoid je aplikace na co nejjednodušší vystavování faktur, která se co nejvíce úkonů snaží dělat zcela automaticky. Většina živnostníků si stejně nedělá účetnictví sama, mají na to účetní.

Svou roli také hraje to, že se jedná o webovou, nikoli o desktopovou aplikaci, jejíž výhody jsou zřejmé. Nemusíte si například hlídat zálohování dat, máte ji dostupnou odkudkoli atd. 

Takže směrem plnohodnotného účetnictví se v budoucnu vydat nechcete?

Ne. Určitě se ale chceme vydat cestou, že bychom třeba byli schopni našim uživatelům poskytnout údaje nutné pro vyplnění daňového přiznání. Chceme také vylepšit veškeré statistiky, které mají dnes uživatelé Fakturoidu k dispozici.  Jen za minulý rok jsme udělali více než 130 úprav, oprav a vylepšení, které uživatelé vidí. Rychlost a jednoduchost úprav, to je opět velká deviza webové aplikace. Všichni uživatelé jsou tak na stejné verzi aplikace.

Webové aplikace ale mohou být pro některé firmy problém. Poskytují vám jako provozovateli svá data, a ta jsou archivována na serveru, ke kterému nemá firma přímý přístup.

Už jsme samozřejmě dostali nabídky, abychom aplikaci poskytli firmám tak, aby ji mohly používat na svém serveru a chtěly nám za to zaplatit řádově vyšší částky, než by za službu zaplatily normálně. Myslíme si ale, že jde spíše o zvyk a za pár let nikdo takto uvažovat nebude. O kolik jsou data bezpečnější, když je máte na svém serveru? Stačí, když vyhodíte zaměstnance, který se naštve a všechna data si před odchodem stáhne.

Navíc mnoho lidí, kteří by takové řešení chtěli, stejně posílají faktury prostřednictvím e-mailu, který je například hostovaný u Google, kde se vystavují “stejnému riziku”. Je velmi zajímavé sledovat třeba dění kolem Amazon Web Services, který díky certifikaci může nyní používat i americká vláda. Tudíž trend a tlak směrem ke cloudu je jasný.

Za Fakturoidem tedy stále stojí pouze dva lidé?

Ano. Nedávno jsme se ale rozhodli, že najmeme programátora.

Jaké ním máte s Fakturoidem plány do budoucna?

Jednou z věcí, které se hodláme věnovat, je API. Nedlouho po spuštění si někteří uživatelé nad Fakturoidem začali stavět jednoduché nástroje.  Když jsme ještě například neuměli párovat e-maily s ČSOB, tak si to napsali sami. Poslední dobou se nám ozývají firmy, které by to chtěly používat jako jednoduchý platební systém, pro e-shopy nebo jejich webové aplikace. Chceme se tedy zaměřit na firmy, které nabízejí e-shopová řešení za měsíční poplatek.

Jednáte s některým z prodejců takového řešení?

Ano. Snažíme se vylepšovat a testovat naše API.

Jak funguje Fakturoid po ekonomické stránce?

Funguje dobře. Nicméně musíme otevřeně říci, že nevydělává ještě takové peníze, abychom mohli všeho nechat a věnovat se pouze Fakturoidu.

Kolik tedy Fakturoid vydělává?

Konkrétní číslo nechceme zatím zveřejňovat, ale můžete se mu slušně přiblížit z počtu uživatelů a konverzního poměru.

Proč stojí placené verze 150 a 300 Kč měsíčně? Jak jste na začátku určovali obchodní model?

V případě segmentace tarifů a cen jsme se samozřejmě dívali na podobné služby v zahraničí, ale ty většinou zpoplatňovali podle počtu vystavených faktur. To nám ale příliš nevyhovovalo, protože počet vystavovaných faktur není každý měsíc stejný. Zvolili jsme proto jako jediný rozlišující prvek – počet klientů, kterým fakturujete.

Na kolik vás přijde provoz?

Pár desítek tisíc ročně. Vyrovnat čistě fixní náklady se nám podařilo již po pár měsících provozu.

Kontaktovali vás už investoři, kteří by měli zájem aplikaci koupit nebo do ní investovat? 

Ano. Bylo vidět, že by rádi akcelerovali vstup naší aplikace na zahraniční trh. Tomu se do budoucna nebráníme, ale v současné době pro nás není aktuální.

Zaujala vás v poslední době na českém Internetu nějaká aplikace?

Collabim od Jirky Koutného.

Děkuji za rozhovor

Foto: Ondřej Hošt, Lupa.cz

Našli jste v článku chybu?

21. 2. 2011 12:04

nedávám (neregistrovaný)

Mám rozvíjející se e-shop a zrovna nedávno jsem řešil problém, který přesně řeší Fakturoid. Přijal jsem zaměstnance, který vystavuje faktury a odesílá zásilky. Pro autory Fakturoidu přidám moje úvahy a závěry.

- jak tu už padlo, ekonomický SW pro vystavování faktur je nesmysl. Jednak je licence za stanici nehorázně drahá a potom je jeho ovládání komplikované, rozhodně víc, než u relativně jednoduchého jednorázového udělátka na faktury

- u fakturačního udělátka potom vyžaduji provázání s katalo…

21. 2. 2011 8:28

Jindra (neregistrovaný)

Na fakturoid jsem se díval již před nějakou dobou a líbí se mi UI a celkove provedeni. Nicméně podle me bude problém s cílovou skupinou i cenou. Protože ucetni program se hodi i na jiné věci, než jen vystavování faktur - napr. na výpočet a evidenci dokladu pro DPH, které stejně většina živnostníků musí dělat (díky milionovemu limitu). Zároveň roční licence účetního programu s funkcemi dostacujicimi pro OSVČ je kolem 2000 Kč, tj. zhruba stejně.

Osobně bych uvítal něco, co by pomohlo vest komplet…

DigiZone.cz: Zdeněk Gerlický: nový ředitel nangu.tv

Zdeněk Gerlický: nový ředitel nangu.tv

Podnikatel.cz: Snížení DPH na 15 % se netýká všech

Snížení DPH na 15 % se netýká všech

Podnikatel.cz: Zařízení pro EET zbytečně, vrátí vám peníze

Zařízení pro EET zbytečně, vrátí vám peníze

Podnikatel.cz: Změny v daních z příjmů pro podnikatele

Změny v daních z příjmů pro podnikatele

Vitalia.cz: Mondelez stahuje rizikovou čokoládu Milka

Mondelez stahuje rizikovou čokoládu Milka

Root.cz: Telegram spustil anonymní blog Telegraph

Telegram spustil anonymní blog Telegraph

Podnikatel.cz: Vládu obejde, kvůli EET rovnou do sněmovny

Vládu obejde, kvůli EET rovnou do sněmovny

Podnikatel.cz: Alza.cz má StreetShop. Mall.cz více výdejních míst

Alza.cz má StreetShop. Mall.cz více výdejních míst

Vitalia.cz: Nejlepší obranou při nachlazení je útok

Nejlepší obranou při nachlazení je útok

Podnikatel.cz: 3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

Měšec.cz: Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Měšec.cz: Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Lupa.cz: Teletext je „internetem hipsterů“

Teletext je „internetem hipsterů“

Podnikatel.cz: Udávání kvůli EET začalo

Udávání kvůli EET začalo

120na80.cz: Popraskané rty? Některé balzámy stav zhoršují

Popraskané rty? Některé balzámy stav zhoršují

Root.cz: Kamery Sony se dají ovládnout na dálku

Kamery Sony se dají ovládnout na dálku

Měšec.cz: Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Podnikatel.cz: Chaos u EET pokračuje. Jsou tu další návrhy

Chaos u EET pokračuje. Jsou tu další návrhy

120na80.cz: 5 nejčastějších mýtů o kondomech

5 nejčastějších mýtů o kondomech

Root.cz: Mirai má nový cíl 5 milionů routerů

Mirai má nový cíl 5 milionů routerů