Názory k článku
Filipika proti duševnímu monopolu (2/3)

a zmíněného linku na vydírání blogerů nejde o to, že spravuje "monopolní" práva, ale o to, že Profimedia normálně vykrádá fotografie ze stránek NASA, které pak u nás dále prodává.

Jde o to, že tyto nabízené fotografie jsou normálně volně šířitelné a jsou hlavně na stránkách NASA součástí tiskových zpráv a zdarma! Proto vždy čumím, když třeba na Novinkách.cz se objeví snímek NASA s vodotiskem Profimedia, která tak parazituje a vydělává na NASA… Hnus a v Novinkách (aj.) pitomci, že platí za něco, co mohou míz zdarma, stačí jen nebýt líný a hloupý a občas kouknout na www.nasa.gov…

Presne tak, tady jde prevevsim o to, ze Profimedia nepokryte krade a pokud by autorske pravo neco melo resit, tak prave toto. Protoze zde skutecne skoda vznika - oni nejen prodavaji cizi dilo, oni jeste navic vydiraji ty, kteri jej (naprostou v souladu s licenci) pouzili.

V tomhle pripade bych nasadil protiutok a ac je to proti memu presvedceni, normalne bych je NASe naboznoval... Spocteno jejich vlastnimi tradicnimi poctarskymi postupy by asi dosli k pokute dostatecne likvidacni.

Tusim, ze NASA publikuje snimky jako public domain.

http://www.nasa.gov/audience/formedia/features/MP_Photo_Guidelines.html

To ovšem nic nemění na faktu, že
"It is unlawful to falsely claim copyright or other rights in NASA material."

V případě public domain je podle mě copyright interpretován jako osobní složka autorského práva. Není tedy určitě možné si přisvojovat autorství.

Ahoj, asi nejaka chybka, ja vidim oba grafy stejne. Dik

Dekuji za upozorneni, graf tam opravdu ma byt jiny, pokusim se opravit. :-)

Nejde o nedokonalost oba grafy jsou shodné.

U obrázků je to trochu složitější - provařený obrázek, který je vidět na půlce blogů je profesionálně nepoužitelný (pokud nejde o logo kokakoly).
Obrázky lze ale cenově rozlišit a mikroplatbou pro blogery apod. prodávat jinou skupinu (třeba i ne tak povedených).
Exkluzivní použití (foto na zakázku) je pochopitelně úplně jiná kategorie.

Jen bych doplnil, že Profimedia není jedinou bankou sahající k "logickému chování duševního monopolisty maximalizujícího zisk za existence špatných zákonů". Naprosto stejný postup používá i isifa Image Service. Dokonce ve spolupráci se stejnou inkasní agenturou. Mám pocit, že isifa byla první a Profimedia se tento úspěšný obchodní model okopírovala. Sám sem byl jedním z blogerů, který (po poradě s právníkem) raději zaplatil 9 360,00 Kč, než aby riskoval popotahování po soudech. Trochu víc jsem se o tom rozepsal tady: http://www.milosnemec.cz/clanek.php?id=214

Vy jste fakt zaplatil 10 000 vyděračům? Jste blázen

Já bych udělal 5 stránek na čínských, japonských, korejských, indických a dalších obskurních freewebech, tam ten obrázek prdnul, pod to čínsky napsal "obrázek je volně k použití" a právníkům řekl, že obrázek mám odtamtud.

A popřál jim hodně štěstí s číňanama :)

Zaplatil. Udělal jsem chybu a použil obrázek, aniž bych k němu měl platnou licenci. Neoddiskutovatelný fakt. Ten zbytek je jen ekonomická úvaha, kolik času/úsilí by mě stálo případné popotahování po soudech (jakkoli si nemyslím, že by k soudu někdy došlo).

Reagovat na takovou situaci vědomým podvodem, byť tak zoufalým jako
je zakládání čínských stránek, to opravdu ne.

Nicméně otevíráte zajímavou otázku, jakým způsobem vlastně dokladovat platnou licenci? Uvedu příklad nákupu na pixmac. Když koupíte obrázek na pixmac, máte jako jediný doklad fakturu, která ale není žádným průkazným způsobem spojena s konkrétním obrázkem. A pokud někdo za pár let přijde s tím, že ke konkrétnímu obrázku vlastní licenci a bude po vás vymáhat vydání bezdůvodného obohacení, jakým způsobem budete argumentovat. Za pixmac si klidně dosaďte jakoukoli (třeba už neexistující) fotobanku, ze které jste obrázek stáhl v domnění, že je pod některou z volných licencí.

Jednoduse, mate smolika a ve vasem pripade zacalujete.

Vetsina rozumnych lidi ovsem bude chtit, aby jim dotycny naopak dokazal, ze neco pouzivaji nelegalne a tudiz nic nezaplati.

Jinak jak je uvedeno i zde, specielne oni jsou znami tim, ze chteji $$$ za obrazky, na ktere prokazatelne prava nemaji, tudiz pravdepodobne stacilo podat trestni oznameni pro vydirani a porusovani AZ a uz by se neozvali (na 100%).

Jinak presne na to, ze se nebudete branit - respektive ze to vyhodnotite jako neefektivni - spoleha drtiva vetsina tehle vydriduchu.

Maximalne jste mel udelat to, ze by ste jim napsal, ze jste si obrazek stahl ze zdroje, kde byl uvaden jako free, tudiz jej z webu stahnete, ale rozhodne nic platit nebudete.

Odhaduji, že celý proces od vyhledávání obrázků až po odeslání výhružného dopisu funguje zautomatizovaně. Takže pokud někdo stáhne z NASA public domain obrázky, nahraje je jako autor do fotobanky, kde je vydává za své, může se stát, že fotobanka pak začne vymáhat peníze. Nemám k dispozici žádná relevantní data, ale myslím si, že tyto případy budou spíše ojedinělé a na naprostou většinu vymáhaných obrázků budou fotobanky práva vlastnit.

To je ovsem jejich problem, je to stejne, jako kdyz budete po nekom vymahat zaplaceni faktury aniz by ste snim kdy mluvil, natoz pro nej neco delal. Dopoustite se podvodu a mozna dalsich trestnych cinu.

Jendoduse bych ocekaval, ze nez zacnou od nekoho neco vymahat, tak ze si murevsky overej, ze skutecne jsou k necemu takovemu opravneni. A pokud nejsou, tak si za to zaslouzej poradnej flastr.

Medializovanych pripadu znam minimalne 10, takze to zadna vyjimka nebude.

Vubec nemluve o tom, ze hodnota fotky v tisicich, to uz by musela byt hodne vyjimecna fotka, realita je v korunach.

Ano, v tom naprosto souhlasím. Pořádné ověření evidentně neudělala ani fotobanka, ani inkasní agentura.

Toto je zajímavý problém: dokladování legálního nabytí fotografií z fotobanky.

Osobně nakupuji z 123rf.com z "přednabitého" kreditu. Doklad mám tedy jen k zaplacení určité částky, kterou si navýším kredit, ale k jednotlivým fotografiím už nedostávám nic. Maximálně si můžu udělat printscreen obrazovky s přehledem zakoupených fotografií.

A je to takový problém, prodávat v Africe o jednu generaci starší léky, vývoj kterých je již zaplacen?

Stejně jako prodávat staré filmy za 1/10 původní ceny?

Léky - ano, pro pacienty to problém je. S tou starší generaci léků jich totiž např. zemře dvakrát víc.

Filmy - ne, to problém není. Aspoň dokud má vydavatel sám možnost rozhodnout, kdy je film zastaralý - ne když to bude za něj dělat nějaký "pirát".

Vydavatel? Snad autor, ne? Jo, sorry, já zapoměl, že pokud chce autor aby jeho dílo ,,mohlo do světa", musí podepsat vydavatelovi vyděračskou smlouvu, která ho zcela zbaví jakýchkoli práv k tomu, co vytvořil! A když to někdo zkusí jinak, viz Megaupload, stane se okamžitě veřejným nepřítelem, kterého je třeba zlikvidovat, byť by se tak stalo i za cenu porušení mezinárodního práva.

Jasně že vydavatel. Nebo se snad mají sejít: scénaristi, režiséři, herci, autoři hudby atd a hlasovat ?

Nejlepší by bylo, kdyby vývoj léků na smrtelné choroby financoval stát z daní (umřít nechce nikdo, tak proč se na lék nesložit) a výpomoc chudým (odmazání části možné kompenzace nákladů) si pak můžeme třeba odhlasovat v parlamentu nebo referendem případ od případu. Místo toho posvěcujeme kupčení se životem a přijde nám to naprosto etické. Fuj. Farmaceutické firmy mohou vydělávat na vývoji léků na rýmu, menstruační bolesti a jiné ulehčení života.

Nic ve zlem, ale opravdu mate pocit, ze by stat ty penize vynakladal efektivne?

Jinak samozrejme plati, ze velka cast nakladu na vyvoj jde ze statniho (opravdu vyvoj). Bohuzel jsou drahe ty klinicke studie a pokud by vsechno financoval stat, bude nam chybet nejaky nezavisly arbitr, ktery by nam sdelil, ze "vsechno neni v poradku".

Oj. Vy máte pocit, že nějaká velká nestátní firma peníze vynakládá efektivně? Problém není ve formě vlastnictví, problém je prostě ve velikosti. A pokud nenajdete způsob, jak rozsáhlé klinické studie provede malá agilní firma o dvaceti lidech, tak máte na výběr jen mezi velkou neefektivní nadnárodní firmou a velkým neefektivním státem.

Beru firmu. Co Vy?

No on je v podstatě financuje. Farmaceutické firmy se do toho většinou vkládají až v pozdních stádiích vývoje.

je sice vtipný a doslovný překlad, ale Dlouhý chvost, jak ho použil překladatel Andersonovy knížky (http://knihy.cpress.cz/dlouhy-chvost.html) zní prostě líp: dává to smysl i ve spojení "být na chvostu".

"Být na ocasu" dává taky smysl.Ale je pravda, že to evokuje jiné představy.

Ajaj, trošku se mi to zavání salónním marxismem. Ano, je asi hloupé, když slabí se nemohou bránit silným. Ale tento problém řeší nejvyspělejší země na nejrůznějších fórech, a zatím nenašly rozumný návod na univerzální řešení. Bohaté země severu prostě čas od času odpustí těm slabým z jihu část dluhů a jede se dál. Pokud by se totiž nejelo dál (stejným způsobem), neměl by kdo půjčovat a odpouštět dluhy, protože by byli chudí všichni.

Soucit se slabými (chudými) je prima, ale jeho hypertrofií se dostaneme k řešení situací, jako je hanebné chování lva, který loví bezbranné zajíčky. Požírání slabších silnějšími je základní předpoklad vývoje. Je dobré to ve vhodných případech doplnit soucitem, ten ale nelze zaměňovat za nový princip.

No jo. Občas se ale miliarda bezbranných zajíčků nasere, nechá si narůst pořádné zuby, a lva sežerou nebo alespoň udusí vahou svých těl. Holt vývoj.

Nedomnivam se, ze by to melo neco spolecneho s marxismem. Predevsim proto, ze oba zminene problemy nejsou otazka distribuce bohatstvi, tj. kdo dostane jakou cast kolace, ale ze je ten kolac zbytecne mensi. Ze hodnota, ktera by vzniknout mohla, nevznikne.

Jo tak nejak. Uz jenom ty grafy z ucebnic ekonomie a z toho cinene zavery. Jenom pár poznámek k některým tezím:

1. "Je za tím jednoduchá ekonomická rovnost: MC=p. Mezní náklady jsou rovny ceně výrobku." To nám říká ekonomcká teorie na _modelovém_ konceptu dokonalé konkurence. Ekonomická realita a realita businessu je někde jinde. Zejména je potřeba se ostře ohradit proti tezi, že cena se rovná (nebo odvozuje od nákladů). Tedy, že napřed jsou náklady a pak je cena. Tak to fungovalo v socialismu a kam to vedlo. V kapitalismu je na prvním místě cena a ta je daná ochotou někoho za nějaký statek danou sumu peněz zaplatit. Pak je tu někdo, kdo se pod tuto cenu snaží dostat s nákaldy (pokud možno co nejvíce) a tím realizovat (a maximalizovat) svůj zisk. Tím nijak neodporuji tomu, že v konkurenčním prostředí k sobě tyto veličiny konvergují, ale ta cena je pořád závislá na ochotě někoho ji platit a ne na nákladech. V konkurenčním prostředí se nám k sobě náklady a cena přibližují (možná i limitně). Ale nedej bože, aby se cena rovnala mezním nákladům. Za určitých okolností to může stačit, ale pokud má existovat nějaká inovace, pak je nezbytné to, o co inovátor usiluje, a totiž, aby alespoň krátko či střednědobě byl mezi cenou a náklady co největší rozdíl. Kvůli tomu se vynalézá, inovuje a tvoří. Tedy dosahuje se snížení nákladů nebo se tvoří něco nového s (obvykle dočasně) vysokou cenou.

2. Chudáci chudí nemocní (nejlépe v Africe) nedosáhnou na laciné moderní léky, protože patent. Potíž je v tom, že bez patentu, tedy výhledu na chráněné tučné zisky po určité období, by asi těžko někdo investoval jednotky, desítky, stovky milionů USD do vývoje nových léků. Tak nějak mi přijde lepší, když ten lék někdo alespoň vymyslel a existuje a chudáci chudí nemocní si na něj 20 let počkají, než aby neexistoval vůbec.

3. "Co těch zbylých 9000 lidí? Ti by film také rádi viděli, ale buď jim za 100 Kč nestojí, nebo tolik peněz prostě nemají." Tak ať jdou s prominutím do prdele. Zejména ti, co jim za to nestojí. Když jim to za to nestojí, asi se bez toho obejdou.

4. "Nemají-li možnost se k filmu dostat, jedná se o čistou újmu na blahobytu společnosti. Hodnota (jakýsi kvaziužitek) ve výši nejméně 45.000 Kč by vzniknout mohla, ale nevznikne." Pánbů s náma a zlý pryč.

1+2: Souhlasim a domnivam se, ze shodny argument je v clanku obsazen, nevim proto, cemu v tuto chvili oponujete. :-) Snad povahu rovnosti mc=p jsem nerozvadel blize, protoze pro argument neni tento detail zasadni.
3+4: Ano, tak to dnes funguje, to je to nutne zlo, kterym se vykupuje potreba umoznit tvurcum tvorit a inovovat, to co pisete v 1+2. Ale jiste to neni neco, co by bylo samo o sobe spravne, je to nutne zlo. Nu a nekteri se domnivaji, ze jiny mechanismus by umoznil zachovat prednosti dusevniho monopolu, tj. motivaci tvurcu, a zaroven odstranit ci zmirnit tuto negativni stranku. Zda se mi nezpochybnitelne, ze normativne by to byl spravny, uzitecny a vysoce potrebny vysledek. Jina vec je pozitivni diskuse, zda-li to je mozne a jaky mechanismus by byl nejlepsi. Neni totiz zadny duvod zachovavat dusevni monopol v soucasne podobe ciste z historickych duvodu, byt muzeme opravnene ocekavat, ze jine mechanismy by fungovaly lepe.

No zalezi, o co se vede debata:

- pokud je debata o tom, ze je potreba se zamyslet nad existujicim business modelem (to zejmena) a i nad existujici pravni upravou, ktere se zcela zjevne zacinaji rozchazet s myslenim znacne casti populace a realitou doby internetu, to je myslim bezesporu. Zejmena v autorskopravni oblasti. Nejsem si tak uplne jist, ze internet prinesl tolik noveho do ostatnich obasti dusevniho vlastnictvi (patenty atd.)

- pokud je debata o tom, ze "dusevni monopol" je zlo, pak se domnivam, ze je ciste na autorech (pripadne nakladatelstvich/vy­davatelstvich/stu­diich, kterym to dilo sverili), aby se rozhodli, jak, kdo a za jakych podminek muze dilo slyset/videt/cist a v zavislosti na tom, jestli jejich business model je nebo neni debilni (a kvalite dila), vydelali hodne nebo malo penez. Tady jsem zastancem spis individualni svobody nez spolecenskeho uzitku.

Zaprvé díky, moc pěkné články
Zadruhé k těm lékům - mě na tom štve (m.j.) fakt, že na vývoji nějakého léku Z se podílí nejen nějaká firma X, která do toho dá svých Y miliard. Ale také mnoho public founded nemocnic, lékařských ústavů ... často je to dokonce spolufinancováno z veřejných sbírek ("Přispějte na léčbu rakoviny ...") či s využitím jiných veřejných zdrojů (např. ten peer-to-peer-computing kde se miliardy petabytů věnují na nějaké kalkulace fungování nějakých léků).

Tj. např. vývoj onoho léku Z stojí 2Y, ale firma X do toho dala jen 1Y. Zato pak argumentuje při obhajování té cenotvorbě cenou 2Y.

V tomhle bych uvítal systém jako u software - chceš v něm využívat otevřených zdrojů - potom výsledek tvé práce musí mít také otevřený zdroj.

Každopádně bych by to chtělo zavést minimálně u těch léků něco jako FRAND přístup u technologických licencí - Fair, Reasonable And Nondiscriminatory

A samozřejmě také neakceptovat patenty na něco, co dotyčný nevymyslel/ne­udělal.

P.S.: úplně obskurní v tomto směru je patentování využití nějakého nukleotidu v DNA. Už 20 % lidské DNA je patentováno různými firmami - chcete-li zkoumat vliv daného patentovaného nukleotidu na nějakou chorobu a vytvořit např. nějaký lék, který by to ovlivňoval, tak musíte platit firmě, co si jej patentovala. Tj. nepatentuje se ani tak výsledek jejich práce, ale vlastnost organismu, a to mi přijde opravdu mimo a mám chuť si patentovat nohu (a chtít poplatky po komkoliv, kdo s ní něco dělá), nebo třeba chřipku (a chtít poplatky po komkoliv, kdo ji léčí)

Pokud vim, takove patenty (funkce organizmu ...), jsou neplatne, druha vec samo je, ze by to nekdo musel dat k soudu (a zaplatit ten spor).

> V tomhle bych uvítal systém jako u software - chceš v něm využívat otevřených zdrojů - potom výsledek tvé práce musí mít také otevřený zdroj.

Ten, kdo nasazuje otevřený sw v produkci často platí někomu jinému za to, že bude fungovat podle očekávání a nezpůsobí mu škodu - přestože soft jako takový je zdarma. V medicíně funguje podobný přístup ještě silněji a univerzálněji.

Přijde mi poněkud prvoplánové demonstrovat, že "duševní monopol je zlo", na "nenasytných" farmaceutických firmách a Afričanech nakažených HIV. Možná jsem cynik, ale myslím, že zrovna tohle nebude moc významný důvod, proč se tolika Evropanům (a zápaďanům vůbec) duševní vlastnictví zajídá. Spoustu z nich podle mě mnohem spíše než utrpení afrických domorodců vytočí, když se DVD s novým Batmanem bude prodávat za pět stovek a ne za těch padesát korun, co by byli ochotni vydat.

Myslim ze nejak chybi dulezity argument (pokud se nechysta v dalsim dile). Nelze predpokladat ze pokud by monopol negarantoval stat, tak by vubec neexistoval.
Priklad: spolecnosti nebyly spokojeny s nedostatecnou garanci monopolu ze strany statu, tak investovali obrovske castky do vlastni ochrany monopolu (DRM). Jsem si pomerne jist, ze cim menzi ochrana monopolu ze strany statu, tim vetsi DRM ze strany investoru. V podstate by se jim vyplatilo totalne sva dila chranit, i za cenu velice obtizne distribuce. Napriklad televize, s totalne sifrovanym signalem, dodane uz prednastavene a totalne uzavrene. S povinym pripojenim do centraly a okamzitym sebe-vypnutim v pripade zasahu zvenci. Nejlepsi leky dodavane primo az k pacientovy, napriklad pouze v soukrome hlidane nemocnici atd.
Tudiz zruseni monopolu by paradoxne vedlo jak k omezeni vyvoje, tak k omezeni dostupnosti toho co by se preci jen vyvinulo.

> Tudiz zruseni monopolu by paradoxne vedlo jak k omezeni vyvoje, tak k omezeni dostupnosti toho co by se preci jen vyvinulo.

Anebo ne, že. Váš příspěvek je jen snůška domněnek ("nelze předpokládat", "poměrně jist"), že naprosto nelze usuzovat, k čemu by zrušení monopolu vedlo (mmch. zajímavá paralela s diskuzemi o rušení monopolu České Pošty a Českého Telecomu).

Vámi popsaný model je jeden z možných (nazvěme ho "kontrolovaná distribuce"). Je to vlastně model, který se už používá v kinech, a bylo by jen na divácích, jestli by na daný model přistoupili (mmj. by mohli vzniknout vysílatelé, kteří by nevysílali nové, ale jen staré filmy s nyní neplatným copyrightem - co myslíte, nedal by jim divák přednost před jiným, který by vyžadoval totální kontrolu?). Ale v zásadě to nemusí být nic špatného. Oproti dnešku by byla pořád výhoda, že kdo třeba film v televizi/kině viděl, mohl by legálně napsat alternativní příběh ve stejných kulisách, fanfiction, prequel, sequel, případně nastudovat hru na motivy atd.

Jsou ale i jiné modely - například model "předplatné". Televize například natočí seriál, pokud předem vybere dost od předplatitelů. Pokud by to někdo v okamžiku vysílání zkopíroval, nevadí - peníze už jsou pod střechou. Pokud se peníze nevyberou, nic se nenatočí. To by mohlo fungovat i v případě léků (předplatitelé by mohly být např. zdravotní pojišťovny, které by si objednaly klinickou studii s tím, že lék by pak vyráběl kdokoli).

Je zajímavé sledovat snahu nechat platit někoho jiného (třeba zdravotní pojišťovny), než toho, kdo konzumuje, případně jen část konzumentů (seriál zaplatí předplatitelé, ne všichni, kdo ho uvidí).
Problém je, že třeba zdravotní pojišťovna si peníze netiskne na tiskárně. Má k dispozici jen ty peníze, které vybere na zdravotním pojištění. Vlastně pojištěnci vyspělých zemí by zaplatili vývoj léku, který bude užíván v celém světě. Nic proti, byla by to forma "nucené - nedobrovolné" charity, ale proč to nikdo otevřeně neřekne?

Problém předplatitele seriálu je v tom, že platí i za jiné. Je to vlastně ten samý problém, jaký je v současnosti. Jsou lidé, co za film, knihu, hudbu zaplatí a ti vlastně přispívají na ty, co neplatí. Nazval jsem si to problém černého pasažéra. Ti co by si seriál nepředplatili, ale viděli ho, jsou vlastně černí pasažéři. My co jezdíme v MHD a platíme jízdné, ve skutečnosti platíme nejen za sebe, ale i za černé pasažéry. Kdyby černí pasažéři zaplatili, my platící můžeme platit méně. Mám-li mluvit obrazně v duchu článku, pak pokud mi někdo na rovinu řekne, že v autobuse kromě platících jede také několik neplatících chudých afričanů nakažených HIV, co se potřebují někam dostat, jsem ochoten to tolerovat. Je to forma charity a proti té nic nemám, sám na charitu pravidelně přispívám. Potíž je v tom, že v autobuse kromě platících a pár afričanů, jedou také frajírci, kteří arogantně křičí, že platit nebudou, že jsou ochotni za tu cestu zaplatit 1Kč, protože větší cenu pro ně přeprava nemá. Že nikomu škodu nezpůsobili, protože autobus by stejně jel i bez nich, tak proč se nesvézt zadarmo. A že by byli ochotní tu korunu zaplatit řidiči, ale není taková možnost a navíc nebudou platit chamtivému dopravnímu podniku a spoustě dalších přiživníků.
A teď přišli piráti s návrhem, že by všichni měli mít právo jezdit v MHD zadarmo. A že se to nelíbí revizorům a vůbec celému dopravnímu podniku? Holt pokrok. Revizoři už nejsou potřeba.

Ti předplatitelé seriálu jsou vlastně jacísi sponzoři veřejného blaha. Nezaplatí to (konzumující) veřejnost, ale pár sponzorů. Řek bych, že právě problém sponzorů veřejného blaha byla hlavní motivace pro zavedení autorského práva. Prostě tvůrcům nepřipadalo správné, aby takoví sponzoři byli. Jednak se budou špatně hledat (kdo zaplatí jízdenku, když všichni mají právo jet zadarmo?) a když už se najdou, je to celé správný přístup? Poděkuje jim za to alespoň někdo?

Ano, jsou tam černí pasažéři, no a? Mohl bych se cítit jako platící "podílník" na vzniku díla dotčený že někdo získal něco zadarmo, ale při nízkém individuálním podílu (platím např. 50 Kč za knihu kterou si jiný stáhne zadarmo) a prakticky neomezené nadprodukci (libovolný počet kopií po neomezenou dobu) za náklady limitně se blížící nule si takovou ušlechtilost prostě můžeme dovolit. Je to jistě morální a etický problém, ale nikoliv jen na straně "černého pasažéra", ale i na straně mojí - mohl bych mu umožnit požitek za podmínek které mě a společnost nijak zásadně nezatěžují (autor již dostal nebo dostává zaplaceno od jiných v míře větší než malé), ale trvám na rovnost za každou cenu.

Představte si, že by jsme dokázali vyrobit třeba 1 auto (vývoj a výroba prototypu by přišla třeba na 10 mil. Kč) a za 0.0001 Kč na kopii pak vyrábět libovolný počet kopií po neomezenou dobu. Můžeme buď trvat na "férovém" přepočtu např. 1Kč za kopii pro všechny, nebo 10 Kč za kopii pro komerční použití a pro osobní potřebu platba dobrovolná. Pokud druhá metoda zajistí minimálně návratnost (což se dá při neomezeném počtu kopií předpokládat) ale pravděpodobnější je 2, 3 nebo 5 násobný zisk, tak proč trvat na zpoplatnění každé kopie? Ano, při zpoplatnění každé kopie např. 0.5 Kč by se určitě vybralo více peněz (10000x více), ale proboha proč? Jaký přínos pro společnost by v tom byl? Žádný, jen režie na zajištění zpoplatnění každé kopie (a že by jich bylo), a policejní stát, pokud má každý možnost vyrobit kopii z kopie a má se zpoplatnění uhlídat, a užitek by měl jen a jen majitel originálu (na věčné časy). Navíc pokud budu "ušlechtilý" a nabídnu rovné podmínky všem, i černým pasažérům, vytvořím celospolečenský morální tlak, aby se černý pasažér zapojil dle svých možností. A pokud opravdu nemůže, tak jsem pomohl potřebnému a mě to nijak moc nestálo.

... a ted si vezmete, ze existuji vyrobky, ktere maji (bez nakladu na vyvoj) marzi kolem 90% (a ted nemyslim hracky od Apple).

To je hruza, co.

Nebo dalsi priklad - vetsina velkych vydavatelskych spolecnosti je verejne obchodovatelna. A jejich akcie maji velke duchodove fondy. Chcete snad ozebracit americke a evropske duchodce?

Tady je ale řeč o *potenciálně* 1000x větších ziscích při prodeji každé kopie, nikoliv realizovatelných v takovém objemu. K tomu se nelze ani přiblížit na dohled bez uvrhnutí společnosti do pekla totality, což by nejspíš po pár letech skončilo Evropským jarem a o pár let později jarem Americkým (alespoň doufám že se lidé už poučili). Nicméně taková je současná snaha, korporacím jde o ty zisky, vládám o totální kontrolu nad lidmi (šéfovat peklu je pro některé moc lákavá práce). Jo, chamtivost nezná mezí. Než vydělávat 5x více než dnes, tak se radši zničíme v honbě za vidinou 1000x zisku. Ještě že Island má málo obyvatel a alespoň jednu vlnu imigrantů rád přijme. Na rozdíl od nás se na tomhle šílenství odmítli podílet, zatím se jim vede docela dobře a nic nenasvědčuje že by svého rozhodnutí litovali.

No ja bych urcite Island jako vzor nenabizel. Zpusob, jakym okradly dve islandske predevsim britske stradatele je skutecne spektakularni...

Mimochodem, autori maji naprostou volnost vydavat svoji tvorbu jakkoliv. Napriklad pod Creative Commons licenci.

Teď už je mi to jasné odkud vítr fouká. Vy máte spoustu akcií v podílových fondech, především v těch rizikových :D

Asi by to bylo fajn. Ale musim Vas zklamat.

Spis je zajimave, jak media svorne o Islandu mlci, predevsim co se politicke situace tyce(pokud vim, nekolika "byvalym" slusne tece do bot), a stejne svorne mlcela, kdyz ve Spanelsku byly v ulicich statisice lidi ...

Pokud si tedy koupim knizku/film/... tak je zcela vporadku kdyz to nasdilim dal, nebot ja jsem si koupil => muzu si stim delat co chci. Stejne jako je ciste moje vec, zda sve penize projim nebo rozdam ... nemyslite?

Nepleťte si pojmy s dojmy:

1. Kdo by měl nejspíš za něco zaplatit? Ten, kdo má z toho největší užitek. Kdo má největší užitek z vývoje nových léků? Budoucí pacienti. Kdo sdružuje budoucí pacienty? Zdravotní pojišťovny. Tady opravdu problém není.

2. Problém je, že třeba zdravotní pojišťovna si peníze netiskne na tiskárně. Má k dispozici jen ty peníze, které vybere na zdravotním pojištění

Aha, takže když by měla ZP zaplatit (dobrovolně!) předem známou částku na výzkum, aby potom výrobu mohla zadat nejlevnějšímu zájemci, tak nemá peníze. Zato když potom musí zaplatit za léčbu pro své pacienty cenu, jakou si monopolní výrobce řekne, a nemůže hledat alternativu, tak si ty peníze podle vás asi natiskne.

3. Vlastně pojištěnci vyspělých zemí by zaplatili vývoj léku, který bude užíván v celém světě.

Upřímně: Myslíte si, že dnes se v třetím světě používají patentované léky? Podívejte se na mapu zemí, které podepsaly ACTA.

4. Nic proti, byla by to forma "nucené - nedobrovolné" charity, ale proč to nikdo otevřeně neřekne?

Protože to je kec. V těch vyspělých zemích by prostě udělali pro sebe to, co považují za vhodné.

5. Problém předplatitele seriálu je v tom, že platí i za jiné. ... Nazval jsem si to problém černého pasažéra.

To je ale nesmyslné přirovnání. Černý pasažér v MHD má problém, protože nedodržel smlouvu s dopravním podnikem, kterou uzavřel, a DP za to může požadovat pokutu. Někdo, kdo vidí seriál (dejme tomu) HBO a přitom není předplatitelem HBO, žádnou smlouvu s HBO neuzavřel a tedy ani neporušil.

6. Ti předplatitelé seriálu jsou vlastně jacísi sponzoři veřejného blaha. Nezaplatí to (konzumující) veřejnost

Ti předplatitelé snad nejsou konzumující veřejnost? Proč myslíte, že si někdo předplácí HBO?

kdo zaplatí jízdenku, když všichni mají právo jet zadarmo?

Jízdenku pochopitelně nikdo. Ale pokud jde např. o autobusy a je potřeba je vyrobit, tak tu výrobu zaplatí taková skupina lidí, která má z nového stavu větší užitek, než ze stavu před tím, co zaplatili. Pokud by šlo např. o lávku přes potok, tak by to byli ti, kterým nejvíc vadí zacházka k sousednímu mostu (anebo ti, kterým vadí, že na sousedním mostě je příliš velký provoz).

Váš problém s "černými pasažéry" bych přejmenoval na problém sousedovy kozy. Vy prostě chcete, aby když vám koza chcípla (=musel jste zaplatit), tak aby sousedovi chcípla taky. Sice chápu, že je to rozšířené uvažování*, ale takto naše civilizace prostě nefunguje (naštěstí). Pokud by se toto chování rozšířilo, tak skončíme ve společnosti s nadbytkem policajtů a advokátů (kteří by řešili, komu tedy ta koza má chcípnout), ale úplně bez koz. Takže tento přístup není správný.

*) Údajně takhle například před 2. válkou prosadili majitelé elektrických mlýnů, aby vlastníci říčních mlýnů platili za elektřinu, kterou ale nepotřebovali.

>> 5. Problém předplatitele seriálu je v tom, že platí i za jiné. ... Nazval jsem si to problém černého pasažéra.

>To je ale nesmyslné přirovnání. Černý pasažér v MHD má problém, protože nedodržel smlouvu s dopravním podnikem, kterou uzavřel, a DP za to může požadovat pokutu. Někdo, kdo vidí seriál (dejme tomu) HBO a přitom není předplatitelem HBO, žádnou smlouvu s HBO neuzavřel a tedy ani neporušil.

Nesmyslné to není vůbec. Z hlediska ekonomie jsou oba případy zcela shodné. Jeden platí, druhý užívá (veze se) zdarma.

Z hlediska morálky je to opět stejné. Užívání černého pasažéra jde na újmu autorovi (ev. vlastníkům práv, ev. provozovateli dopravy) a platícím uživatelům (díla, dopravního prostředku).

Z hlediska právního zde určitý malý rozdíl je, totiž zda je užívání toho, který užívá (jede) zdarma postaveno na porušení smlouvy, na porušení zákona, nebo na bezdůvodném obohacení. Vždy se jedná o delikt, který pouze má rozlišné porušení práva. Právní argumentace u soudu bude při žalobě proto různá, ale povede to i zde nakonec opět k podobnému závěru, aspoň v právním řádu ČR.

Az na to, ze s vezenim cerneho pasazera ma MHD naklady - zabira misto, zvysuje spotrebu ... kdezto HBO se sledovatelem jejich serialu ma naklady v nejhorsim pripade 0, realita je ovsem takova, ze ty naklady jsou zaporne (tedy je to zisk), protoze ten clovek si mozna to HBO predplati a mozna k nemu privede i dalsi predplatitele.

Pistete tu nesmysly, bavime se (prevazne) o audio vizualnich dilech => muzete si sifrovat jak chcete, ve finale je musite zobrazit nebo prevest na zvuk. Jedno i druhe lze zaznamenat a jelikoz se lide koukaji i na ty hruzy natocene mobilem v kine, tak s kvalitnim zaznamem z obrazovky jiste problem mit nebudou ...

Zruseni monopolu by vedlo jen a vyhradne k jedinemu - nutnosti dostat vytvor k zakaznikum co nejrychleji. Tudiz by se naprost bezne trebas hodinu po uvedeni do kin objevil na netu ke stazeni zaznam, trebas cenove odstupnovany podle kvality, ale obecne za smesnou cenu. bylo by totiz treba vydelavat, dokud jsou zakaznici ochotni platit.

Mimochodem, recept na jidlo (napriklad) muzete taky replikovat a to jidlo prodavat, ochota zakaznika koupit na miste A nebo B je dana proste tim, za kolik a jak kvalitne.

To je tedy opravdu osklivy demagogicky a zavadejici clanek. Monopol je slovo s negativni akontaci a nazyvat autory monopolisty je hra s negativnimi emocemi a vyvolavani nenavisti.

Obecne vzato, vsichni jsme monopoliste a monopolne drzime svuj soukromy majetek. A priznejme si, prakticky nikdo z nas jej nevyuziva efektivne, coz v dusledku poskozuje celou spolecnost, nekdo by ho mohl vyuzivat lepe. A proto, zbavme se veskereho monopolu. Majetek at vyuziva ten, kdo ho bude umet vyuzit nejlip, ne jeho monopolni vlastnik. (Priklad, podivejte se, kolik bytu obyva jeden clovek a naproti tomu v kolika bytech je nastehovano tricet romu, velmi neefektivni rozdeleni bydleni, na jedne strane se plytva a na druhe strane jsou nektere byty pretizene a to jen z duvodu soukromeho vlastnictvi, kdyby romove mohli jit bydlet bez transakcnich nakladu do volnejsich bytu, bylo by to mnohem lepsi, nezapominejme na nevyhovujici az nelidske hygienicke podminky romskych deti, tohle ma i eticky rozmer. Dalsi priklaf je neefektivni vyuzivani soukrome vlastnenych automobilu, ekologicke dusledky a napravu uz jiste domyslite sami, ja myslim ze je z toho zcela zrejme, jak soukrome vlastnictvi brani efektivnimu vyuzivani majetku ve spooecnosti a jak tim cela Zeme trpi). A proto zbavme se soukromeho vlastnictvi - teda pardon, monopolistickeho vlastnictvi, udelejme z nej kolektivni - kurva, kde ja uz tohle slysel?

Pirati jsou jako komunisti, za krasnymi slovy o svobode a spravedlnosti ukryvaji svou chamtivost.

Monopol slovo s negativní akontací? To je nějaká supervýhodná nabídka?

Na zbytek vašeho blábolu snad jen to, že trh s byty monopolní není*, protože jen málokdy vlastní jeden subjekt všechny byty, které by potenciální nájemce byl ochoten najmout (a nepronajme/neprodá jeden, pronajme/prodá jiný). Naproti tomu situace na trhu hudebních nahrávek (vytvořená zákonem) je taková, že pokud třeba kapela vydá speciální edici jen pro Japonsko, tak si ho v Evropě prostě nekoupíte. Dokonce i jet do Japonska, koupit nosiče, dovézt je do Evropy a prodat je, je nelegální, a to si všimněte, že autor v takovém scénáři své peníze z prodeje v Japonsku dostal. Pokud je to navíc DVD s CSS a omezeným regionem, tak si to ani v soukromí nesmíte v Evropě přehrát.

Prostě jste totálně mimo.

*) netvrdím, že vždy. V některých situacích, např. právě v případě vámi zmiňovaného ubytování Romů, tomu tak je. V takových případech se ale stát snaží monopolistovo postavení oslabit, ne ho posilovat.

ne má úplnou pravdu. Ano, svět není ideální, jenže vy (tedy piráti) jakoukoliv jeho neideálnost používáte jako důvod a ospravedlnění k tomu, že máte nárok si brát zadarmo (nebo za korunu; nebo využívat) něco co vám nepatří. Prostě komančové digitálního věku

Zajímalo by mne, jestli takoví tupci jako vy skutečně existují nebo je to jen internetová provokace, kde se cítí silní. Každý normální a soudný člověk už dávno chápe, že tady opravdu nejde o komunistické piráty. Navíc, jaké máte důkazy, že každý kdo se hlásí k pirátům, má zájem poškozovat ubohé autory. Třeba mají jinou motivaci. P. S. Abych předešel oblíbenému zdrcujícímu argumentu, nejsem pirát ani komunista. Jen nechci, aby to co je správné a morální, určovali prostřednictvím zákonů zjevy, jaký jste třeba Vy.

Jasně, zákony nebudou určovat zjevy jako já, ale jedna strana, a to ta vedoucí. A jak už tady zaznělo mnohokrát, ať se autoři živí třeba ve fabrice, když se neuživí za moji jednu korunu, kterou jim možná dáte, když se vám jejich kniha bude líbit. (ostatně příživníky autory jsme už do fabrik a lágrů taky poslali ). A také konec komerční kultury už tu na fóru byl taky vzýván (krakonoš a spol.).
Všichni piráti možná nemají zájem poškodit autory, ale všichni mají nějaký zvláštní pocit, že si mohou užívat výplodů práce jiných a neplatit za to, a nebo jenom pakatel.

pardon oprava : svoji jednu korunu ne moji jednu korunu

Plácáte o něčem, o čem vůbec řeč nebyla, a navíc jsem ani nemluvil s vámi. Ledaže jste tady ten samý provokatér pod třemi přezdívkami.

Dekuji za kritiku, rad odpovim.
Predevsim nesouhlasim s vasim tvrzenim, ze v pripade opravdoveho vlastnictvi, napr. bytu, jde o stejnou neefektivitu jako v pripade dusevniho monopolu. Rozdilbje v tom, ze aby muj byt mohl uzivat nekdo jiny, musel bych jej opustit. Aby se mou tvorbou mohl tesit nekdo jiny, nejsem tim nijak primo dotcen. Proto v pripade bytu nejde hovorit o problemu dlouheho ocasu. Na trhu s byty nedochazi k trznimu selhani toho druhu, ze lide, kteri by byli ochotni zaplatit vyrobni naklady, nejsou obslouzeni. To se stava v zasade jen na trzich monopolnich.
To, co popisujete vy, je soud jineho druhu, je to otazka distribuce. V zasade pisete, ze nekdo ma bytu vic nez poTrebuje, zatimco druhy nema zadny. A ze by bylo dobre to srovnat. To jiste je egalitarska az komunisticka myslenka. Ale s dusevnim monopolem nijak nesouvisi.

Mimochodem ja osobne za hudbu platim deset liber mesicne pres Spotify a na webu platim mikrodonace pres Flattr.com. Protoze si to dnes mohu dovolit. Problem dusevniho monopolu se vsak toci okolo toho, ze ti, kteri si to dovolit nemuzou, jsou z trhu zcela vylouceni, byt by naklady na vyrobu kopie pro ne byly nizsi nez vyrobni. To je ekonomicky neefektivni a meli bychom premyslet, jak tuto slabinu dusevniho monopolu, ktera nikomu neprospiva a nekterym skodi, odstranit ci omezit,

"Na trhu s byty nedochazi k trznimu selhani toho druhu, ze lide, kteri by byli ochotni zaplatit vyrobni naklady, nejsou obslouzeni."

Možná vás beru trochu moc doslova, ale chcete tím říct, že byty se běžně prodávají za výrobní náklady?

Byty se celkem bezne prodavaji i pod vyrobni naklady, zalezi vyhradne na situaci na trhu a majetkovych pomerech vlastnika.

Ostatne, staci se podivat na vyvoj nekolika poslednich let, ceny nemovitosti poklesly tak razantne, ze se na mnoha mistech tem nakladum priblizily.

Jednoduse se cena ridi prave a vyhradne tim, kolik jsou zakaznici ochotni zaplatit. A to bytu neni ani zdaleka takovy prebytek jako autorskych del.

V kazdem pripade je pro "vyrobce" jednoduse nekdy vyhodnejsi byt prodat pod nakladovou cenou proste proto, aby vubec prodal, nez v nem mit naladovane virtualni penize, ktere realne nikdy neuvidi.

Do jisté míry samozřejmě máte pravdu, ale zapomněl jste, že tady mluvíme o výrobě. A nejen cena, ale i výroba se řídí tím, kolik jsou zákazníci ochotni zaplatit. Zkrátka nebudu vyrábět, na čem nevydělám. Snížení ceny pod náklady pak přichází v okamžiku, kdy výroba nestačí dostatečně rychle zareagovat na změnu situace na trhu. Zrovna u nemovitostí k tomu ovšem zřejmě (alespoň u nás) nedošlo, což i vy sám uznáváte, když říkáte, že se ceny těm nákladům "přiblížily". Nevím, jestli máte na mysli nějaké konkrétní místo, ale řekl bych, že moc developerů se na taková místa už zrovna nepohrne. Pokud by to teda nebyla developerská odnož nějaké církevní charity...

"Zkrátka nebudu vyrábět, na čem nevydělám."

Ano, to je presne ono, ale pani "umelci" vyrabeji, stezuji si ze nevydelaji, ale vyrabeji stale dokola => musi jit jednoznacne o retardovane jedince, protoze jedine idiot se pokousi zivit necim, co se neda prodat. Nasledne ocekavaji, ze nekdo donuti zakazniky platit za neco, o co nestoji (viz vypalne ...).

Rekneme ze nakladova cena nemovitosti je 1/2M (samo zalezi na spouste vecech), a dnes se da koupit za 600k. Jeste pred par lety se tataz nemovitost bezne prodavala za 2M.
Nakladova cena kopie je +- 0, jeste pred par lety se bezne kopie prodavala i za 1000Kc.

Rekneme ze prebytek nemovitosti na trhu je 30%, ovsem prebytek autorskych del na trhu bude o 10 radu vetsi.

Tudiz z toho jednoznacne plyne, ze zivit se vyrobou neceho takoveho jako je autorske dilo je ciste matematicky temer nemozne.

> Problem dusevniho monopolu se vsak toci okolo toho, ze ti, kteri si to dovolit nemuzou, jsou z trhu zcela vylouceni, ... To je ekonomicky neefektivni a meli bychom premyslet, jak tuto slabinu dusevniho monopolu, ktera nikomu neprospiva a nekterym skodi, odstranit ci omezit,

Ehm, bavíme se o autorských právech, ano ... ?

Tak pokud někdo na něco nemá peníze a chce to, tak ho to motivuje, aby vyvinul ekonomické úsilí, peníze si vydělal a pak si to pořídil. Když to získá zdarma, tak nemusí dělat nic, ergo motivaci nemá a ekonomie stagnuje. Pouze došlo k přerozdělení od autorů a od těch, kteří platí, k těm, kteří kradou a ti vzdělanější si navíc čtou ekonomické knížky, aby se cítili méně špatně, ovšem čtou je stejně chybně (viz dále). Jak říkal Dan Bárta - vymýšlejí si ideologie.

Vaše fikce "monopolu" je na autorských trzích neudržitelná, protože autoři obecně jsou ve vzájemné konkurenci. Beletrie i hudba, učebnice i další žánry knih nebo hudby jsou obecně substituovatelné. Pokud jste skalní fanoušek nějakého autora, tak mu asi jste ochoten zaplatit zvláštní cenu obliby, ale to neznamená, že všichni jeho konzumenti jsou skalní a cena může být běžně jen jedna, takže ani skalní nebude platit monopolní cenu. Světový monopol v autorských právech má možná Microsoft na Windows, možná se mu ale jen blíží. Ostatní autoři nebyli a nejsou v takové situaci ani omylem. Např. autorům zde na Lupě konkurují autoři na Živě atd.

Ekonomický monopol existuje u vynálezů, pokud nelze vynaleznout něco jiného a výsledné produkty substituovat v konkurenci. Přenést teorii monopolu z průmyslového vlastnictví do autorského práva jen proto, že obojí spadá souhrnným názvem do práv duševního vlastnictví, je velmi bídný intelektuální výkon!

Dokoncei i spíše leftistická Wikipedia tento protiargument zaznamenala: "This is not, however, appropriate usage of the term monopoly in the economic sense. Some believe that intellectual property protection cannot properly be thought of as providing an economic monopoly, at least in part, because a monopoly can only exist in the presence of a market and the ability of an actor to manipulate the market to a point where higher than competitive prices are able to be maintained, which is something that is rarely achievable by an owner of intellectual property."
http://en.wikipedia.org/wiki/Societal_views_on_intellectual_property

Onen Vámi objevený "ocas" můžete řešit dvojími (trojími ...) cenami. Ovšem musíte to dělat nenápadně, jinak si plně platící začnou (právem) stěžovat na to, že je diskriminujete a dlouhodobě ztratíte kredit a prodejeschopnost vůči svým nejlepším klientům. Jediné solidní řešení je zásadně zkriplit levnější verzi produktu, což ale u autorských děl v podstatě nejde jinak než zastaráním, možná ještě u filmů by to šlo bídným rozlišením obrázků.

Pirátům stejně nic neprodáte, protože oni nechtějí platit NIC za "pouhé" zkopírování a "pouhé" následné užití. Takže ekonomicky stejně nic nevyřešíte, tímto článkem, ani jeho 3. dílem.

Věc má dále i právní a morální rozměr, které jste se rozhodl ignorovat.

Zde bych se přidal k onomu pánovi výše, který považuje označení autorů za duševní monopolisty za podpásovku (i kdyby to odpovídalo ekonomické skutečnosti, jakože navíc neodpovídá).

Jakožto autor bych si dovolil zde Vám proto za tuto hanebnost udělit VIRTUÁLNÍ FACKU!

Z hlediska právního jsou dvojí, trojí atp. ceny krajně problematické, mohl byste narazit na zásady rovnosti před právem, nediskriminace etc.

Z hlediska morálního to asi bude složitější, pohled "krádeže", "sklízení toho, co zasel někdo jiný atp." však je běžně nepominutelný (vyjma některých mladých autorů), proti budou morální nároky osobního rozvoje, osobní a odborné komunikace, které jsou ovšem již nyní vesměs ošetřeny výjimkami z autorského práva.

"ze ti, kteri si to dovolit nemuzou, jsou z trhu zcela vylouceni....
...tuto slabinu dusevniho monopolu, ktera nikomu neprospiva a nekterym skodi"

A co motivace tech kteri si to nemohou dovolit k vysimu vykonu? Je znamo mnoho pribehu bohatych lidi vzeslych z chudych pomeru ktere ke snazeni nakopla touha moci se nektere veci dovolit.

V článku to smysl mělo, ale praxe je taková, že když si tisíc lidí koupí disk za stovku, za 5 Kč si jej koupí 100 tisíc lidí. Reálně to bylo vidět na skoku ceny z 500 na 50 Kč a 50-100 násobném vzrůstu prodeje.

Ty ceny se drží vysoko uměle, aby se udržoval dojem něčeho hodnotného, co si mohou dovolit jen někteří. Jako by jim vůbec nešlo o to, vydělat co nejvíc, ale jenom o to, udržet cenu co nejvýš.

... a nebo si ho za pet korun koupi jen pet tisic lidi ...

Tak jestli si ho za 5 Kč koupí jen 5 tisíc lidí, pak si ho za tu stovku koupí méně jak 100 lidí.

... predpokladam, ze mate pro Vase tvrzeni nejake podklady ...

Za 5 korun se nic neprodává, tak těžko mohu mít nějaké podklady, ale je to nejpravděpodobnější varianta, že by ty poměry byly stejné, jako u prodeje disků. Tady se bavíme o stahování, to jsem v tom 1. příspěvku napsal špatně - místo koupí disk mělo být koupí film.

Aha, takze nic.

Dekuji

Jak nic? U DVD to tak funguje.

100 a 5?

staci porovnat prodeje v trafikach po 30-50kc a v dvd shopech za 500-800kc

Mate takove srovnani? Sem s nim.

A je ticho po pěšině :)
Holt odborníci a ekonomové...

Odbornici si zaplati studie a grafy, ktere jim vrati pozadovane vysledky, ja se podivam k sousedovi a vidim, ze clovek, ktery si vzivote nekoupil DVD za 200+Kc (a v dobach kdy stala placka 800 se dival na kazdeho majitela jako na silence) tak ma doma ted nekolik hromad levnych placek z trafiky. Jednoduse kdyz jde kolem, tak si je probehne a pokud ho neco zaujme, koupi si to.

Trochu potiz je ted uz v tom, ze v nabidce je stale totez.

Já jsem ta čísla viděl, když je v těch trafikách začali prodávat. U několika titulů jsem se podíval na jejich prodejnost v běžných obchodech, a ten rozdíl byl jak jsem napsal 50-100 násobný. A to už ani v těch obchodech nestály 5 stovek ale míň. Dneska se ta čísla získávají hůř, protože je všichni hrozně tají.

Dobry den,
bohuzel to, ze "jste cisla videl", opravdu nemuzu vzit jako argument.

V dokonale ucte
MK

Tak to je mi opravdu a úplně jedno.

Pak se ale nemuzete divit tomu, ze druha strana nebude k Vasim argumentum prihlizet a oznaci Vas za trola.

prestan blekotat kdyz nemas co rict

nemam cisla ze shopu, ale jelikoz jsem pred par lety mel moznost nahlednout pod poklicku jihoceske distribucni (byvala pns) tak mohu rict, ze remitenda byla pod 7% pri nakladech 30k+ coz je luxusni cislo, pochybuji ze se po shopech proda 1/4 tohoto nakladu kdyz se davaji zlate desky za 5k prodanych nosicu.

Když jde film na DVD, je už obvykle zaplacen a zisk z DVD je bonus navíc. To platí obecně, v malých zemích jako tato to platit nemusí. Ale většinou to tak je, že náklady na DVD jsou jen ten plast, trocha hliníku a práce lisu plus náklady spojené s prodejem. Vše ostatní je čistý zisk.

Zatímco zisk v průmyslové výrobě se pohybuje kolem 5%, monopol zajišťuje farmaceutickým firmám zisk kolem 35%. Jaký asi zisk generuje monopol zábavnímu průmyslu? Podle mne to bude víc jak 100%.

Film Titanic je sice extrémní příklad, ale uvedu jej. Náklady na natočení filmu byly asi 200 mil., k dnešnímu dni vydělal už asi 2 mld. a ještě mnoho desetiletí vydělávat bude.

I když jsou i ztrátové projekty, monopol zajišťuje nepřiměřené zisky. A jelikož jim to nestačí a chtějí svůj monopol dále posilovat na úkor svobody ostatních, musí se to nutně obrátit proti nim, až jednou o svůj monopol přijdou úplně.

nepřiměřené zisky nepřiměřené zisky nepřiměřené zisky nepřiměřené zisky nepřiměřené zisky nepřiměřené zisky nepřiměřené zisky nepřiměřené zisky nepřiměřené zisky nepřiměřené zisky nepřiměřené zisky nepřiměřené zisky nepřiměřené zisky nepřiměřené zisky nepřiměřené zisky nepřiměřené zisky nepřiměřené zisky nepřiměřené zisky nepřiměřené zisky nepřiměřené zisky LOL

No jenomze o tom ta diskuze je. Tento specificky prumysl je totiz chranen statem nad ramec toho, co mnoho lidi povazuje za unosne.

Lék jako kategorie výrobek a způsob jeho výroby jsou chranitelné v rámci duševního vlastnictví (Intellectual Property) formou patentu, tedy za úplatu. Není pro rozvojové země problém uzákonit si výluku z patentovatelnosti léčiv, nebo zavést tzv. importační patenty pro toho, kdo zavede výrobu na území příslušného státu. Výrobní náklady v Africe budou jistě nižší než třeba v Evropě.
Naproti tomu autorská práva (Copyright) se udělují zadarmo (!!!). Tedy náklady na jejich dodržování nese daňový poplatník. Nemožnost konzumovat konkrétní umělecké dílo ale nikoho neohrožuje.

Proto ten příměr je nevhodný.

Uváděné grafy nepostihují časový faktor a módnost.
Umělecké dílo podléhá zákonům módy podobně jako oblečení.
Tedy četnost kopií prudce snižuje hodnotu (snahu mít to také) a časem se každá móda stane staromódností.
Majitel autorského práva tedy bojuje s tím, že se z exkluzivnosti a módnosti stane dílo kýčem nebo že se stane staromódní.
To časové hledisko oba grafy neberou v úvahu.
Autorské dílo se přeci dostává na trh postupně v různých mutacích, až se zcela rozmělní a zastará tedy právo vyčerpá na své maximum.

Podle mého názoru, pokud se v blogu použije jen náhled fotografie a cituje zdroj, je to jen citace, ta je přípustná, nebo snad ne?
Nevyžaduje ani souhlas autora, pokud je v nezbytném rozsahu.
V současnosti diskutované plagiáty diplomových prací přebírají části textu odjinud, aniž uvádějí, že je to citace, takže to vypadá jako produkt tvůrčí činnosti diplomanta. V tom mají problém.