Filipika proti uživatelům referátů

Ilustrace: Nenad Vitas

Dnes není důležité vědět, ale vědět, kde najít. Tato okřídlená věta se stala heslem neodborných novinářů vždy, když přijde na přetřes otázka školství, přesněji řečeno změn v něm. I když se zdá, že s Lupou, jakožto internetovým médiem, nemá nic společného, je Internet doslova vetkán do kódu tohoto prohlášení. Proč by se studenti (základních a středních škol) měli proboha něco šprtat, když web je plný nádherných jednoduchých a snadno přístupných výtahů, ze kterých pochopí obsah obrovských knih?

Proč by také měli psát referáty, když na to existují speciální servery, kde je možné je za mírný poplatek nebo dokonce zadarmo stáhnout? Proč by si měli vést čtenářské deníky, když i na ně existují speciální servery? Proč by měli vyrábět seminární či diplomové práce?

Zdá se vám to absurdní? Nemusí, pokud tolik populární tezi „na Internetu je vše – proč se něco učit“ reálně aplikujete tak, jak to běžně dělají – ne zamindrákovaní chytrolíni, kteří básní o znalostní společnosti a o nových přístupech ke vzdělání – ale reální studenti, řídící se pravidlem nejsnazší cesty k úspěchu. Bohužel tato cesta, není-li rovnou korunována katastrofou po odhalení plagiátu, vede v nejhorším případě k vyrobení moderně vzdělaného, fakticky nic neumějícího člověka, který je hrozbou pro sebe i pro své okolí a ostudou vzdělávacího systému.

Je úžasné, kolik jen na českém Internetu existuje serverů se školními referáty a kolik z nich provozují jinak velmi seriózní provozovatelé. Samozřejmě, je svobodou jednotlivce publikovat své dílo a svobodou vydavatele mu je přijmout do svého systému. Je také svobodou uživatele referát, který si našel, stáhnout a použít. Nahradí to ale jeho vlastní práci při shánění informací a jejich zpracovávání? Troufám si tvrdit, že nikoliv v okamžiku, kdy půjde do tuhého. Uživatel (ne autor) takového dílka se naopak stane ještě o něco více pohodlným, a vzdělání, které získá díky doslova (či s minimálními změnami) zkopírovanému referátu – nebo, nedej svatá osobo – čtenářskému deníku, se stane ještě méně platným.

Internet je úžasný zdroj informací všeho druhu, ale ne každá informace je užitečná, je-li využita čistě instrumentálně. To, že se zdroje některých informací sebepropagují jako oficiální pomůcky, třeba studentům, je podle mého soudu hůř než špatně. Ne každá taková informace je totiž kvalitní, a zdaleka ne každý uživatel, který ji hledá proto, aby si zjednodušil život, ji ověřuje. Výsledkem tohoto procesu bohužel není snadno vzdělaný člověk, ale obtížně odstranitelný nevzdělanec.