Odpověď na názor

Pokud si člověk kupuje obsah a CD nebo DVD jsou pouhá médium, nechápu, že se v obchodech volně nevyměňují poškozené disky, nebo že mi muziku, kterou mám na magnetofonové pásce nebo LPíčku nevymění za kompaktní disk. Pak by přece žádné záložní kopie nebyly potřeba. Kdyby se mi nějaké DVD poškrábalo, zašel bych do obchodu, zaplatil padesát korun nebo kolik stojí výroba nového média, vrátil původní disk a hurá domů přehrávat. Vzhledem k tomu, že to nejde a že si v případě poškození můžu disk za tisícovku maximálně pověsit na balkón na strašení holubů, dalo by se logicky odvodit, že si s DVD nebo CD diskem nekupuji pouze obsah, ale dílo jako takové a tudíž si s ním mohu dělat, co se mi zlíbí. Obrázek od Picassa mi přece taky nikdo nezakáže ukazovat komu chci a kdybych o to stál, mohl bych na toho Picassa vybírat vstupné a nikdo by mi neřekl, že tím porušuji autorská práva, protože se na něj můžu dívat jen sám za zamčenými dveřmi.

Logika práva je ale bohužel mnohem jemnější a důmyslnější. Je dokonce tak přejemná, že dnes si nejen musíme poškozený disk koupit znovu, my také máme povinnost platit soukromé organizaci poplatek za právo ukládat a tisknout fotky, které si samy vyfotíme a to ne pouze jednou, ale dokonce několikrát - jednou za paměťovou kartu, podruhé za pevný disk, potřetí za vypálení záložního CD a počtvrté za tiskárnu. Žijeme opravdu ve zvláštním světě.