Firefox dospěl. Bohužel?

Ilustrace: Nenad Vitas

Bez ohledu na veškerou technologickou faktografii a disputace, které lze o Firefoxu a jeho konkurentech v odborných magazínech nalézt, se nikdo nepře o tom, jaký přelom na poli prohlížečů znamenal jeho nástup. Přelom v možnostech výběru (někdy skepticky hodnocený) a především v propagaci: úspěšné nasazení virálního marketingu a komunitního ducha „těch správných proti těm ošklivým“ (rozuměj: proti Microsoftu a jeho okoukanému Internet Exploreru) leckteré nedostatky Firefoxe úspěšně zamaskovaly. Nutnost instalace řady rozšíření, měl-li být prohlížeč srovnatelně funkčně vybavený například s Operou, tak byla v očích jeho příznivců snadno vyvážena bezpečností a pocitem neotřelosti. Konečně tu byla použitelná alternativa, schopná chytit za srdce i posledního z váhajících Běžných Frantů Uživatelů.

Nástup Firefoxe byl skutečnou mediální událostí, která pro některé pozorovatele zřejmě navždy zůstane záhadou. Přitom princip byl v zásadě docela jednoduchý: dát některým lidem to, co jim zatím chybělo (pocit sounáležitosti při budování „vlastní“ alternativy vůči IE – tohle například chybělo ryze komerčně založené Opeře) a těm ostatním zase vědomí, že budou „in“, půjdou-li chvíli zase proti proudu. A k tomu samozřejmě osvědčená otázka bezpečnosti. Od té doby se sice bezpečnostní díry už nevyhýbají ani Firefoxu, ale zatím si stále udržuje pověst bezpečného okna do světa (či, chcete-li, browseru vhodného pro prohlížení porna).

Každé další procento „tržního“ podílu Firefoxe bylo pečlivě sledováno a nadšeně kvitováno – ostatně proč ne, když se mezi prohlížeči konečně něco skutečně dělo. Dnes už je kolem jeho vzestupu znatelnější klid, jednotlivé studie a průzkumy se často liší (ten poslední z Navrcholu z letošního léta hovoří o 14 procentech). Podle interních statistik Internet Infa je na našich webech Internet Explorer už někde na polovině, na Rootovi má rodina Mozilly dokonce 60% podíl. Na Lupě je to něco málo přes 40 procent, což je za rok české existence Firefoxu opravdu slušný výsledek. Ještě loni v létě by přitom asi málokdo z černých komentářů odborníků soudil na brzký obrat k lepšímu.

Přesto, nebo právě proto, je nyní atmosféra kolem uvedení verze 1.5 dost nesrovnatelná. Ani teď sice nechybí inovátorsky pojatá reklamní kampaň (na web Mozilly je možné posílat amatérská videa se zkušenostmi s Firefoxem), avšak celkový „hype“ je o dost menší. Jistě je to logické – ten slušný povyk nešlo udržovat věčně. Kromě toho je tu však jiná otázka: co nového vlastně Firefox 1.5 přináší a není-li ten větší klid tím pádem logický. Integrace funkcí, které jste mohli mít už předtím díky rozšířením? To je zřejmý krok vstříc běžným uživatelům, kteří si doplňky instalovat neumí či nechtějí. Ty pokročilé však nepotěší nekompatibilita řady stávajících rozšíření s novou verzí Firefoxu. Lepší práci se záložkami? To umí už dávno například rozšíření Tab Mix Plus. Pro běžné uživatele tak zbývá „ohrané“ lákadlo v podobě lepší bezpečnosti a málo srozumiteln8 vylepšení jako podpora grafického formátu SVG.

Firefox je zkrátka dospělý kus softwaru a jako takový už si nějaké velké vylomeniny a humbuk dovolit nemůže. Získává funkce, které jsou běžné i užitečné, postupuje dál – a pochopitelněji o něco pomaleji než když to býval ještě mladík. Nově si jej teď pořizují ti, kdo zatím váhali z nedůvěry a zvyku. Přesto je to možná škoda – aureola buřiče a téměř hrdiny se z něj pomalu ztrácí. Je však těžké přijít s něčím opravdu novým, tím spíš opakovaně. Revoluci zkrátka dělají jen mladí. Pečlivé upevňování pozic je už výsadou zkušených.