Fórum Invex 2004

V první den Invexu se diskutovalo zejména k návrhu nového zákona o elektronických komunikacích. Jak vypadá nový harmonogram jeho dalšího přijímání? O čem se asi bude nejvíce diskutovat při jeho schvalování? Co na návrhu nejvíce vadí operátorům? Existují mezi ÚOHS a ČTÚ spory? Odkud pochází myšlenka vícečlenné rady nového ČTÚ?

Doprovodný program letošního Invexu začal již tradiční konferencí Fórum Invex 2004. Ačkoli se tato konference v minulosti jmenovala jinak (původně to bylo Fórum telekomunikací, posléze Fórum elektronických komunikací), její základní zaměření se nemění – jde o setkání kapitánů průmyslu ICT s těmi, kteří jim „lajnují hříště“ a dbají na dodržování „pravidel hry“. Tedy se zástupci politiků a zákonodárců, a v neposlední řadě se zástupci regulátorů.

1388

Letos bylo podle očekávání věnováno nejvíce pozornosti návrhu zákona o elektronických komunikacích, ale dostalo se i na další aktuální témata.

Jak dál se zákonem o elektronických komunikacích?


Aktuální situaci kolem návrhu zákona přiblížil přítomným ministr informatiky ČR Vladimír Mlynář. Zrekapituloval časový průběh dosavadních prací na zákoně a naznačil očekávaný harmonogram dalších kroků. Podle něj by mohla Poslanecká sněmovna návrh schválit někdy v listopadu s tím, že pak by zákon šel do Senátu. Je prý pravděpodobné, že senátoři k němu budou mít připomínky a vrátí jej do Sněmovny, což by celý proces opět poněkud protáhlo – takže v optimálním případě by nový zákon mohl nabýt účinnosti někdy v únoru 2005. Osobně považuji i to za dost optimistické. Dosud se přitom mluvilo o prvním lednu 2005.

Okamžik nabytí účinnosti je důležitý i proto, že jsou od něj odvozeny konkrétní lhůty. Například mobilním operátorům začne běžet lhůta pro zavedení přenositelnosti čísel v jejich sítích (zatím je v návrhu „do šesti měsíců od účinnosti“).

Teprve po nabytí účinnosti nového zákona také bude odvětvový regulátor zpracovávat analýzy tzv. relevantních trhů, aby posoudil, zda ještě mají být regulovány, či zda již jsou dostatečně konkurenční a mohou zůstat jen pod dohledem Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). První vyhlášky, které by „nový“ ČTÚ vydával již podle nového zákona, by pak bylo možné očekávat někdy na podzim příštího roku.

Z toho pak také vyplynula odpověď na otázku, co nového přinese změna zákona během nadcházejícího roku (myšleno: od Invexu do Invexu). Odpověď byla taková, že fakticky se vlastně nezmění nic, protože „nová pravidla“ budou moci fungovat až po zpracování analýz a posouzení jednotlivých relevantních trhů, což by mělo za rok teprve vrcholit.

O čem se bude v Parlamentu diskutovat?

V Parlamentu dostal návrh nového zákona k projednání především Hospodářský výbor (který je pro něj „garančním“ výborem). Projednáván však bude i v dalších výborech, například ve výboru mediálním. Ministr Vladimír Mlynář včera na Fóru Invex také naznačil, o čem by asi poslanci mohli nejvíce diskutovat:

  • O principu regulace dle (upraveného) správního řádu – původně se volilo mezi regulací podle zákona o cenách a touto variantou, kterou nakonec prosadila hlavně legislativní rada vlády.
  • O úhradě ztrát z univerzální služby.
  • O vztahu ČTÚ a ÚOHS.
  • O vazbě na stavební zákon – původně se předpokládalo, že v době příprav nového zákona o elektronických komunikacích bude stavební zákon již připraven a sám vyřeší otázky typu věcných břemen apod.
  • O vazbě na mediální legislativu, zejména v souvislosti s digitalizací rozhlasového a televizního vysílání.
  • O problematice odposlechů a poskytování osobních údajů.

Přímo na Fóru se diskutovalo poněkud podrobněji ke dvěma z těchto oblastí – ke vztahu mezi regulátory a k otázce univerzální služby.

U univerzální služby se již dříve objevil návrh (ze strany operátorů), že by ztrátu z poskytování této služby mohl hradit stát – když prý chce, aby se univerzální služba poskytovala i tam, kde přináší ztrátu, ať tuto ztrátu platí on, a nikoli společně všichni operátoři, působící na trhu. Pravdou je, že to má jistou logiku, a i procedurálně by to určitě bylo jednodušší – místo složitého výběru a vymáhání po jednotlivých operátorech by vše „zacvakal“ jediný subjekt (stát). I ten by na to ovšem musel někde vzít. Takže jak v diskusi upozornil ministr Vladimír Mlynář, v takovém případě by stát musel alikvótně zvýšit různé poplatky za licence, frekvence atd.

K problematice odposlechů se ministr Vladimír Mlynář vyjádřil v tom smyslu, že je to věc, která by projednávání návrhu zákona mohla posunout z věcné roviny do roviny politické, a tím vše zkomplikovat. Stejně tak by se vše zpolitizovalo i v případě, pokud by poslanci chtěli prosadit jiný způsob volby pětičlenné rady, která má podle návrhu řídit odvětvového regulátora – dosud je to v návrhu ponecháno na vládě a pravidla jsou nastavena tak, aby z toho nemohla být „trafika“ pro zasloužilé a vysloužilé politiky (je tam například zákaz působení v politických stranách, ale i ve veřejné správě atd.).

Proč rada?

V diskusi nad návrhem zákona o elektronických komunikacích zaznělo i to, proč vlastně je do čela odvětvového regulátora (nového Českého telekomunikačního úřadu) navrhována pětičlenná rada, již dříve pokřtěná na „pětihlavého Stádníka“, místo dosavadního „jednohlavého“ předsedy. Ministr Vladimír Mlynář si prý myšlenku vícečlenné rady přivezl z Irska, kde s ní mají dobré zkušenosti a umožňuje tamnímu regulátorovi kvalitnější rozhodování na nejvyšší úrovni. V diskusi ovšem zazněl i protipříklad – v Dánsku prý mají dokonce 24člennou radu, a ta je už velmi málo akceschopná.

Naštěstí u nás se navrhuje jen pětičlenná rada a představa předkladatelů návrhu je taková, že jejími členy by měli být lidé z oboru, dále právníci a lidé znalí problematiky EU. Problém by ale mohl být s jejich odměňováním, protože dosud je v návrhu počítáno se standardními tarifními třídami, které nejsou příliš srovnatelné s platy v privátní sféře v oboru. Řešením by prý bylo zavedení stejného způsobu odměňování členů rady, jako je tomu u členů Bankovní rady či Rady pro cenné papíry.

Zajímavý byl okamžik, kdy byl na vhodnost či nevhodnost vícečlenné rady dotázán přímo stávající předseda ČTÚ David Stádník. Na rovinu odpověděl, že vzhledem k tomu, jak je vše v návrhu zákona nastaveno, mu přijde vícečlenná rada zbytečná. Jestliže jedním z důvodů pro její zavedení je odpovědnější rozhodování v kauzách, kde jde o velmi velké hodnoty, proč prý není vícečlenná rada také třeba na ÚOHS, kde se také rozhoduje o velkých částkách?

Na to následně zareagoval přítomný šéf ÚOHS Josef Bednář s tím, že jeho úřad takovou radu má také. Jde prý o „komisi“, která ale má podstatně odlišný statut – je poradním orgánem předsedy, který rozhoduje na její návrh. Ještě se prý ale nestalo, že by předseda rozhodl nějak výrazněji odlišně od toho, co mu navrhovala tato komise.

Co nového na ÚOHS?

Předseda ÚOHS Josef Bednář využil svou přítomnost na Fóru Invex i k seznámení přítomných s tím, co je v činnosti jeho úřadu nového. Nejvýznamnější je asi zásadnější změna celého soutěžního práva, provedená k 1. květnu 2004, vyplývající jak z nových direktiv EU, tak i z novely našeho zákona o hospodářské soutěži. Podstatu změny si lze ve stručnosti představit tak, že ÚOHS začíná rozhodovat podle komunitárního práva EU. Však také zahájil dvě nová řízení již podle „evropských pravidel“ – a jedním z nich je řízení s Českým Telecomem ve věci volných kreditů v jeho měsíčních paušálech.

Jednou z konkrétních změn má být například zrušení poradenské služby, v rámci které ÚOHS odpovídal podnikatelským subjektům na dotazy ohledně toho, zda určité jednání je či není porušením pravidel hospodářské soutěže. Novela zákona o hospodářské soutěži prý také posílila kompetence kontrolorů ÚOHS, kteří dosud mohli provádět inspekce jen v prodejních prostorách, ale nyní tak prý mohou činit i jinde. Zmíněn byl i příklad soukromých bytů podnikatelů.

Jsou ČTÚ a ÚOHS ve sporu?

Na Fóru přišla podle očekávání na přetřes i nedávná kauza pokut, které ÚOHS udělil mobilním operátorům za propojovací dohody s Českým Mobilem. Podrobněji jsem o tom psal zde na Lupě v samostatném článku („Za co dostali mobilní operátoři pokuty?“), proto jen stručně: šlo o to, že jedny a tytéž propojovací smlouvy z přelomu let 2000 a 2001 shledal ÚOHS ze svého pohledu protisoutěžními a napařil za ně operátorům pokuty, zatímco ČTÚ je ze svého pohledu shledal v pořádku a přikázal operátorům, aby je striktně dodržovali.

Na přímý dotaz na vzájemné vztahy mezi ČTÚ a ÚOHS odpověděl předseda ČTÚ David Stádník tak, že problémy a spory mezi sebou nemají a že zmíněný rozdíl ve verdiktech obou regulátorů ke stejným smlouvám interpretovali jako spor až novináři.

Pravdou je, že ÚOHS, jehož verdikt je časově pozdější, ve svém odůvodnění nešel do sporu s ČTÚ a konstatoval, že ČTÚ posuzoval tytéž smlouvy ze svého „propojovacího“ pohledu, zatímco on je posuzoval z pohledu soutěžního práva (a kvůli tomu jim vyšly opačné celkové verdikty). Na druhou stranu i ČTÚ by se měl řídit paragrafem č. 39 platného telekomunikačního zákona, který říká, že „Úřad může rozhodnout o provedení změny smlouvy (…) z důvodů zajištění ochrany hospodářské soutěže“. Takže i ČTÚ by při svém rozhodování měl brát v úvahu „soutěžní“ aspekty, které jinak patří do kompetence ÚOHS. Pravdou ale je, že zmíněný paragraf hovoří o možnosti, a nikoli o povinnosti.

Předseda ÚOHS Bednář také zmínil, že informace o sporu zaznamenal až z médií. Uvedl také příklad ze zahraničí, kde mělo dojít ke stejné situaci – že verdikty odvětvového (telekomunikačního) regulátor a regulátora hospodářské soutěže se lišily. Mělo se jednat o kauzu Deutsche Telekom z roku 2003.

Co na návrhu vadí operátorům?

Prostor pro vyjádření toho, co se jim na návrhu zákona nelíbí, dostali na Fóru Invex i operátoři. Slyšet byli zejména ti mobilní, kteří si podle očekávání stěžovali na požadavek zavedení přenositelnosti v mobilních sítích. Moc odezvy ale jejich nářky nenašly.

UX16

Předmětem jejich kritiky se stalo i paušální vyloučení odkladu, navrhované v zákoně. Tedy to, že když se někdo odvolá proti nějakému rozhodnutí (nejčastěji asi rozhodnutí regulátora, ve sporu mezi dvěma operátory), nemá podání odvolání odkladný účinek. Prý tím mohou být napáchány velké škody. Protiargument, který zazněl od ministra Vladimíra Mlynáře, je ten, že kdyby tomu bylo naopak, škody by zase vznikaly druhé straně.

Zajímavý je také požadavek současného návrhu, který mobilním operátorům přikazuje přerušit na pokyn policie provoz mobilní sítě (například z důvodů hrozící teroristické akce apod.). Z návrhu ale není jasné, kdo a jakým způsobem by takový požadavek mohl vznést. Kterýkoli policista, zasahující na ulici? Nebo jen určité vyšší funkce v řadách policie, s příslušnou pravomocí? Podle ministra Vladimíra Mlynáře by bylo nejvhodnější řešit tuto otázku nikoli v zákoně o elektronických komunikacích, ale naopak v zákonech „policejních“ (které řeší pravomoci policie v boji proti terorismu).

Anketa

Sledujete problematiku nového zákona o elektronických komunikacích?

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 12. 10. 2004 9:13
Zasílat nově přidané názory e-mailem

Školení: Právo vs. online marketing

  •  
    Jak chránit vlastní značku a obsah.
  • Jak využívat cizí díla pro svoje prezentace.
  • Na co si dát pozor při tvorbě reklamy na internetu.

Více o školení Právo vs. online marketing »