Hlavní navigace

FP6: Češi v konkurenci se zbytkem Evropy

27. 7. 2006
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: 29
V minulých příspěvcích na téma evropského výzkumu a vývoje, zejména s ohledem na rámcový program FP6, podávání návrhů do jednotlivých tématických výzev a jejich hodnocení, jsme zdůraznili silnou konkurenci, která nezaručuje ani úspěšným návrhům naději na spolufinancování z prostředků EU. O to složitější je situace nových členských zemí.

Samotný dobrý nápad prostě nestačí, jak ostatně napovídá průměrná míra úspěšnosti podávání návrhů v rámci celého současného rámcového programu EU pro výzkum a vývoj FP6 ve výši 20 procent. V rámci programu IST (technologie na podporu informační společnosti) je úspěšnost ještě o něco nižší: úspěšných IST projektů sice bylo schváleno na první pohled hodně (necelá tisícovka), ale do výzev bylo podáno celkem téměř 6000 návrhů projektů.

Nové členské země mají v tomto ohledu výrazně horší postavení než mnohé ostřílené organizace z původní EU-15, které vědí, jak projekt postavit tak, aby měl velkou šanci na úspěch. Čeští potenciální partneři mohou napoprvé poněkud tápat: jak ve způsobech financování, a tím ve schůdném finančním plánu, tak ve výběru zahraničních partnerů i ve způsobu psaní samotného návrhu.

Statistiky tuto situaci dobře dokreslují: zatímco německé organizace jsou úspěšné ze 14 procent ve svých projektech, britské z 12 procent a francouzské z 11 procent, ostatní západoevropské země je následují (až na výjimky) zhruba s úspěšností mezi třemi a deseti procenty. Nejúspěšnější z nových členů je Polsko (2,6 procenta), což je na stejné úrovni jako Rakousko a dokonce lepší než Finsko, Dánsko či Portugalsko. Ostatní východoevropské země mají úspěšnost pod 1,5 procenta. České společnosti figurují v celkem 900 financovaných projektech FP6 (výše zmíněné z hlediska míry úspěšnosti nejlepší Německo má své organizace ve více než desetinásobku realizovaných projektů).

Pozn.: Aby se někdo nedomníval, že tato čísla mohou být zkreslena tím, že ČR není v EU příliš dlouho, je potřeba vyzdvihnout, že se země ucházející se o členství v EU mohly do FP6 prakticky bez omezení zapojit dávno před vstupem do EU.

Příklad: výsledky poslední výzvy k podávání návrhů

Pro aktuální čísla nemusíme jít daleko (zdroj: OKO IST Professional Contact Organization: Ideal-ist mailing list). Poslední, v pořadí šestá výzva (Call 6) FP6 v rámci témat spadajících do oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT), má zatím k dispozici jen předběžné výsledky (další informace týkající se druhé fáze vyhodnocování návrhů projektů, tj. témat Ambient Assisted Living a Search engines jsou k dispozici v IST NCP News July / August 2006 [PDF, 343 kB]). Celkem bylo podáno 656 návrhů projektů; pouze 195 návrhů ale vyhovělo přísným podmínkám hodnocení (viz články Proces vyhodnocování návrhů evropských výzkumných projektů (2/2) a Konkurence mezi výzkumnými projekty: proces vyhodnocování (1/2)) a z nich o něco více než třetina byla přijata k financování (celkem 74 opravdu úspěšné projekty). Celková úspěšnost v této výzvě dosáhla 11,3 procenta, tj. jen každý devátý podaný návrh byl nakonec vybrán k financování.

V rámci této poslední výzvy se do boje o podíl na prostředcích EU vyčleněných pro výzkum a vývoj pustilo 68 českých organizací, které figurovaly v celkem 58 návrzích projektů (z toho se dokonce devět ucházelo o – někdy nezáviděníhodnou, ale vždy klíčovou – úlohu koordinátora). Přísným sítem hodnocení návrhů prošlo zdárně pouze 17 návrhů projektů s českými partnery (včetně tří projektů s českými koordinátory), ovšem protože finance nestačí na pokrytí všech úspěšných návrhů, bude realizováno pouze pět z nich.

Z hlediska podílu partnerů různých typů se nejvíce v návrzích projektů vyskytovala akademická sféra (26 partnerů s úspěšností 3:26), dále soukromý sektor (23 partneři s úspěšností 1:23). Akademie věd se prosadila v jednom projektu (čtvrtinová úspěšnost), ostatní výzkumné ústavy nebyly úspěšné vůbec.

Proces financování projektů

Základem je tedy uspět v tvrdé konkurenci mnoha (stovek) návrhů projektů na dané téma. V minulých dvou dílech tohoto volného seriálu jsme se věnovali komplexnímu procesu hodnocení návrhů. Dnes připojíme pár praktických informací ohledně vlastního průběhu projektu schváleného k realizaci, zejména otázky financí. Komplexní průvodce pro řešitele projektů je k dispozici na stránkách CORDIS a zahrnuje oblasti řízení projektu, průběžné zprávy a „deliverables“ (výsledky projektu překládané Evropské komisi a v mnoha případech zveřejněné pro širší užitek), audity, řešení problémů a proces dokončení projektu.

Způsob financování projektů pro nadcházející FP7 ještě může doznat jisté změny, ale nebude se výrazně lišit od situace v rámci dobíhajícího FP6 (praktické rady). Základem byl dokument Guide to financial issues relating to indirect actions of the Sixth Framework Programmes [PDF, 1,3MB] (česky).

Mnozí uchazeči o účast v projektech spolufinancovaných EU mohou tápat v tom, kdy vlastně prostředky pro realizaci projektu od Evropské komise dostanou. Platba na závěr projektu (typicky po dvou letech) by samozřejmě byla velmi limitující zejména pro menší společnosti (SME), které nedisponují takovým dlouhodobě volným kapitálem. Naštěstí je proces přidělování financí příznivější, ale je potřeba si uvědomit, že v (nejen časovém) rozdělování prostředků hraje hlavní roli koordinátor, jehož úkolem je prověřovat plnění plánu projektu a skutečný podíl jednotlivých partnerů na práci, včetně oprávněnosti jejich výdajů (viz proces účtování projektů a podávání zpráv).

Na základě schváleného projektového rozpočtu, který je součástí kontraktu mezi Evropskou komisí a konsorciem (viz průvodce pro dojednávání smluv; Consortium Agreement Checklist [PDF, 51 kB] a model dohody mezi konsorciem a EU na stránkách Model Contract Working Group; modely smluv pro vlastní konsorcium pro různé typy projektů na stránkách Intellectual Property Rights Helpdesk v sekci „Consorcium Agreement“), přichází obvykle záloha brzy po podepsání kontraktu (advance payment) ve výši 85 procent nákladů specifikovaných v období prvních 18 měsíců práce projektu. Po roce se dosažené výsledky projektu (zejména splnění milestones a kvalita předložených deliverables, tj. zpráv, prototypů, demonstrací apod.) zhodnotí v rámci oponentury.

Pravidelné oponentury projektu

Oponentury (review) se účastní minimálně tři externí experti bez jakékoli vazby na projekt. Mezi nimi mohou být také někteří z těch, kdo se podíleli na hodnocení návrhu projektu. Oponentura probíhá na místě (a v čase) navrženém projektem, ve spolupráci s Evropskou komisí, takže častěji přímo v Bruselu, ale mnohdy se volí sídlo některého z partnerů projektu, kde lze (zejména v případě komunikačních technologií) lépe výsledky předvést.

Vlastní oponentuře, která alternativně může proběhnout také celá online, předchází pečlivé zkoumání veškeré předložené dokumentace a porovnání s technickou přílohou kontraktu, která obsahuje všechny cíle, dílčí úkoly, rozložení financí i podílu práce partnerů a časový harmonogram. Pokud oponentura neshledá zásadní nedostatky (neplnění úkolů, výrazné zpoždění, závažné problémy v komunikaci mezi partnery apod.), koordinátor získá pro projekt druhou zálohu ve výši 85 procent prostředků pro zbývající část projektu (což je typicky 6–18 měsíců).

BRAND24

Oponentury se tradičně opakují každoročně, ale v některých případech, kdy projekt neplní dohodnuté podmínky, může být nařízeno mimořádné hodnocení. Pro řádné ukončení projektu musí proběhnout závěrečná oponentura, na jejímž základě (pokud je vše v pořádku) Evropská komise teprve vyplácí oprávněný zbytek financí.

Výběrové řízení na prosazování výsledků ICT

Na závěr přidám aktuální informaci o vyhlášeném výběrovém řízení, které se sice netýká výzkumu samotného, ale úzce souvisí s informováním a prosazováním novinek v oblasti ICT zejména do sféry občanů, veřejných služeb, ale i soukromého sektoru. Tender vyhlásil Information Society and Media Directorate General EC a týká se vypracování studie, která má posoudit nejrůznější používané postupy pro zveřejňování informací o užitečných technologiích, vyhodnotit ty nejúčinnější a doporučit, jak do budoucna tyto praktiky co nejvíce využít. Cílová skupina pro informovanost je přitom velice rozsáhlá: od akademické sféry a široké veřejnosti přes malé podniky až po průmyslový sektor (další informace). O podkladové materiály pro výběrové řízení je třeba požádat do 11. srpna a návrh řešení je třeba podat do 21. srpna. Předpokládaný objem prostředků na studii je 200.000 eur.

Máte větší výzkumný/vývojový záměr v oblasti ICT k realizaci?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Ing. Rita Pužmanová, CSc., MBA je nezávislá síťová specialistka. Okusila český, španělský i kanadský vzdělávací systém. Vedla kurzy v 7 zemích a ve 4 jazycích, školila on-line pro UCLA.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).