František Fuka: FFFilm mě celkem štve

„František Fuka je předním českým, evropským a světovým filozofem, programátorem, malířem, skladatelem, spisovatelem a překladatelem (řazeno chronologicky). Již ode dne svého narození (9. října 1968) věnuje všechny své síly splnění svého životního cíle – živit se tím, co ho baví,“ píše se na zadní straně knihy Hry pro PC, kterou v první polovině devadesátých let vydala brněnská firma Cybex. A jednou z věcí, které Františka Fuku baví, je Internet. Je zajímavé, že ačkoli František Fuka pro český Internet neudělal nic tak hmatatelného a zřejmého jako třeba Ivo Lukačovič apod., mnoho lidí jej považuje za jednu z jeho ikon – maskotů. Lidové noviny jej dokonce před čtyřmi pěti lety na svých stránkách zařadily mezi šest nejvlivnějších internetových osobností.

Technický pravěk

„Mne počítače zajímaly ještě dříve, než pořádně existovaly. Ze všeho nejdříve jsem programoval programovatelnou kalkulačku TI-58. Pak byla v Praze u Hybernů výstava sovětské techniky, kde měli počítač, pomocí něhož se dalo přistávat na měsíci. Nebylo to ani grafické, jen to psalo: 'Jsi ve výšce 50 metrů a klesáš rychlostí tolik a tolik.' To mě fascinovalo,“ říká František Fuka. Poté začal chodit do Stanice mladých techniků. Svůj první program napsal na mikropočítač ZX80, předchůdce slavného ZX81. Nepočítáme-li papírový počítač z časopisu ABC, byl jeho první počítač VIC-20. „Dostal jsem jej od strýce z Ameriky, kam emigroval ještě za těžkého komunismu.“

Studoval na gymnáziu Arabská, což bylo jedno ze dvou gymnázií, kde se učilo programování. „Tam ale byli lidé, kteří neuměli programovat vůbec a během těch čtyř let někteří vůbec nepochopili, co to programování je. A já jsem v osmé třídě na základní škole programoval v Assembleru Z80 a 6502, takže mi to moc nedalo. Po gymnáziu jsem chtěl jít na vysokou školu, kde bych v programování pokračoval, ale ony tenkrát žádné nebyly. Přihlásil jsem se na FEL, kde byl obor technická kybernetika. Představoval jsem si, že tam budeme programovat umělou inteligenci, ale místo toho se tam začaly počítat obvody a zapojení tranzistorů,“ vzpomíná František Fuka. A protože jej to nezajímalo, po dvou a půl letech ze školy odešel. To bylo těsně po revoluci.

První e-kontakt

Ještě když měl počítač Amiga, byl na nejrůznějších českých BBSkách a rovněž na FIDO. „Už tenkrát byly hry, které se daly hrát na BBSkách. Takový pseudo-multiplayer, protože tam byl jen jeden modem, takže se člověk mohl připojit, hodinu hrát, pak se připojil někdo jiný a ten zase mohl hodinu hrát. A pak jsem na některé z těch BBSek našel gateway do Internetu. Takže jsem tam mohl spustit Lynx a tím po něm brouzdat; textově samozřejmě. Pro mě bylo dost šokující odhalení, že se dívám na soubory, které jsou někde v Americe na počítači. Takže to bylo mé první setkání s Internetem. A když jsem pak měl PC, dozvěděl jsem se, že existuje grafický browser Netscape. Kvůli tomu jsem si nainstaloval Windows,“ tvrdí František Fuka.

„Moje první práce na Internetu byla pro Cinemu a MaMedia,“ popisuje František Fuka. Zakladatel MaMedií Milan Votava chodil tenkrát s jeho sestrou, takže MaMedia se programovala na počítači, který byl u Františka Fuky v obýváku. „Vzal jsem tenkrát Milana Votavu na film Síť. A tam – díky scéně, kdy hlavní hrdinka komunikuje online se svými kolegy – dostal Milan nápad, jak by MaMedia mohla vypadat. Dnes to všechny naše diskusní servery mají stejné, ale je to taková dost specifická česká záležitost. Nikde ve světě podobné komunity nejsou. Já jsem tehdy třeba pomáhal vymýšlet, jak by to mělo graficky vypadat a jak by se měla do URL kódovat identita nalogovaného člověka – protože cookies tenkrát nebyly. Neprogramoval jsem však nic; rozhodně jsem nebyl spoluautor.“

FFFilm a Bonton Online

„A pak jsem začal dělat FFFilm. Nejdříve to bylo na Neviditelném psu, kde mi Ondřej Neff po dvou letech řekl, že na to nemá dál peníze. Takže jsem se okamžitě dohodl s Ivem Lukačovičem, že to budu psát pro něj. Když se Novinky změnily, tak stále měli zájem, abych to pro ně dělal. V průběhu toho mě to několikrát přestalo bavit, a oni vždy po nějaké době přišli a dali mi víc peněz, abych pokračoval. Je to jedna z věcí, kterou už bych zadarmo rozhodně nedělal. Jako Tomáš Baldýnský s Baldachýnem,“ poznamenává František Fuka. „FFFilm mě celkem 'štve' jako každá věc, kterou je nutné dělat pravidelně a přitom do ní vnášet něco tvůrčího. Někdy je tedy sakra těžké napsat něco, aby to vypadalo, že je to napsané s lehkostí a zábavně.“

František Fuka je na volné noze a s jedinou výjimkou nikdy v životě nebyl zaměstnaný. „Byl jsem zaměstnaný asi rok. Když Bonton založil online divizi, tak jsem se jim staral o jejich zábavní portál. To dopadlo neuvěřitelně, strašlivě… Pro mne to tedy dopadlo dobře, protože po asi roce to zrušili a já jsem dostal nějaké odstupné. Ale to bylo od začátku zcela mimo, v Bontonu byli zcela mimo a všichni, kdo tomu šéfovali, byli zcela mimo a netušili vůbec nic. Ale já jsem za to měl slušné peníze, takže proč ne. Ale potvrdilo to nějaké moje dohady o tom, jak to vypadá, když člověk pracuje ve velké firmě. Dělal jsem v životě věci, co mě nebavily, ale měl jsem jasno v tom, že mi to stojí za to dělat,“ míní František Fuka.

Daniel Dočekal a bloggeři

František Fuka je rovněž znám svými vyhrocenými vztahy s Danielem Dočekalem. „To by bylo na zvláštní článek, kdo má jaké vztahy s Danielem Dočekalem,“ podotýká František Fuka. Zná se s ním z doby, kdy oba chodili do Stanice mladých techniků. „A už tenkrát jsem nebyl zdaleka jediný, komu přišel Dan divný. Já jsem se s ním moc nevídal, ale když mu bylo asi 17, tak ke mně domů najednou přišla Dočekalova matka, kterou jsem neznal a netušil jsem, že ví, kde bydlím, a že prý Dan utekl z domova a jestli není u mne. Já jsem řekl, že není, ale ona mi stejně vtrhla do bytu a prohledávala mi byt, jestli tam nemám schovaného Dočekala. Pak se ukázalo, že s nějakou svojí přítelkyní utekl do Holandska, kde si ji vzal, nebo něco takového. Ale o detaily jsem se nikdy nezajímal a náplní mého života nikdy nebylo něco aktivně podnikat proti Dočekalovi.“

Poslední dobou se jméno Františka Fuky skloňovalo především v souvislosti s rozhovorem pro časopis Businessword, kde prohlásil, že slovo blogger považuje za urážku. „Když se na to podíváš, tak je jasně vidět, že to bylo míněno jako legrační odpověď. Signifikantnější je v tomto směru glosa, kterou jsem psal včera. Mně připadá úchylné, že se na Internetu přejímají věci bez jakékoli přidané hodnoty. Že se něco napíše, někdo jiný napíše, že ten o tom napsal. A že to živí samo sebe, aniž by tam bylo něco zajímavého nebo něco s hodnotou. Trochu jako RVHP. To se samozřejmě nedá nijak generalizovat, ale například Pooh.cz je symbolem všeho, co mi na tom připadá úchylné.“

Kompost a trendy

„My jsme s Tomášem Baldýnským zjistili, že máme podobný smysl pro humor, takže jsme chtěli mít nějaké své fórum, kde bychom to prezentovali,“ konstatuje František Fuka. A tak vymýšleli, jak by se mohlo jmenovat. Finální kandidáti byli dva – Hniloba a Kompost. Nakonec se rozhodli pro Kompost. „Založili jsme ho já s Tomášem Baldýnským a Lukáš Vychopněm. A pak se nám podařilo nabrat ještě několik ostatních lidí, kteří mají podobný smysl pro humor. Ale posledních několik měsíců na to nemáme čas. Jednak musíme za server platit a nemáme z toho ani korunu a ještě bychom si měli najít čas, abychom tam něco psali. Většina příspěvků z poslední doby jsou legrační fotomontáže. Já se pro Kompost ve volném čase snažím napsat nový redakční systém.“

Jedna věc je však pro Františka Fuku příznačná. V socialware Orkut o něm Ivo Lukačovič píše: „František Fuka je všude první. Spectrum měl jako první, Internet měl jako první, ICQ měl první, mobil měl první. Vše, kde se Fuka objevil (jako první), se stalo hitem.“ „Dívám se na Internet, co se ve světě děje, co je nového, čím žijou. Každý den koukám na CNN a kouknu na Slashdot. Teď například frčí z Japonska importované miniaturní tanky. Ony ty zajímavé věci vždycky nějak vyplynou. Mám asi půl tuctu stránek, kam se pravidelně koukám, a tam často najdu nějaký link, který mě zaujme. Ale tohle může udělat každý. Já nevím, proč to lidi nedělají. Já jsem pak za nějakého experta, protože umím používat Google,“ říká František Fuka.

František Fuka dnes & zítra

„Dnes mě živí překlady filmů. Jednak dělám simultánní tlumočení, kde si člověk vydělá několik set korun za hodinu, a pak překládám filmy pro kina. Ale tam si vybírám ty, které se mi opravdu líbí. Kdybych byl bez peněz, mohl bych těch filmů vzít více a překládat filmy,“ tvrdí František Fuka. Vyjma toho píše každý týden FFFilm a stará se o obsah webových stránek Cinemy. „Dostanu v Quarku udělanou Cinemu a musím ty články nějak překopírovat, najít k nim fotky apod. Vydavatel však nechce do online příliš investovat, takže podoba stránek Cinemy rozhodně neodpovídá tomu, jak bych si je představoval. Kromě toho například každý týden vyrábím anglickou verzi webových stránek pro Village Cinemas a podobné drobnosti.“

„U všeho, co dělám, si musím zvážit, jak moc je to zábavné a jak moc na tom vydělám. Jsou věci, které dělám zadarmo a baví mě. A jsou věci, které jsou placené a dělám je, ačkoli mě nebaví. Na žádné z nich však nejsem v současné době životně závislý. Takže mohu kdykoli přestat a dělat něco jiného. Mohl bych si vydělat víc prachů za stejnou dobu, ale znamenalo by to, že bych musel každý den někam chodit, někde sedět a neměl bych tolik volnosti, jako mám teď. Tak hrozně ty prachy zase nepotřebuji – stejně nevím, za co bych je utrácel. Na videohry a další blbosti mám a auto ani chatu nechci. Takže jsem celkem spokojený,“ uzavírá František Fuka.

---

Vážení čtenáři, za 14 dnů si na tomto místě bude Mirek Zeman povídat s Davidem Stádníkem. Máte-li nějakou otázku či téma, které by dle vašeho názoru nemělo zůstat opomenuto, napište je prosím do diskuze pod článkem.Za týden se můžete těšit na Jana Nováka, se kterým si povídala Markéta Kaclová.