Future Internet podle EU

Ačkoli se píše teprve rok 2008, Evropská unie již myslí na to, jak bude vypadat budoucí Internet v horizontu let 2020 až 2025. Pořádá na toto téma konference, přijímá deklarace, financuje výzkumné projekty a zřizuje odborné orgány. To vše z evropské perspektivy a pro potřeby Evropy. A zatím se přiklání spíše k potřebě radikální obměny dnešního Internetu.

V poslední době, měřené spíše na měsíce než dny, se objevuje čím dál tím více aktivit, které tím či oným způsobem kombinují dvě klíčová slova: anglické „Future“ (budoucí, budoucnost) a vlastní jméno Internet. A řada z nich pochází z Evropy. Jen pro ukázku a bez nároků na úplnost:

A pokud jde o zámoří, například v USA tamní grantová agentura NSF (National Science Foundation) již před delší dobou iniciovala projekt FIND (Future Internet Design) a GENI (Global Environment for Network Innovations). Na Stanford University zase mají podobně zaměřený program Clean Slate Design. V Jižní Koreji mají svou vlastní iniciativu Future Internet Forum, a v Japonsku zase Photonic Internet Forum.

Co ale mají všechny tyto aktivity společného? Jak dalece souvisí třeba s tím, jak si v minulých dnech Evropská komise předsevzala, že do roku 2010 bude nejméně 25 procent úřadů, domácností i firem připojeno přes protokol IP verze 6, kvůli ubývajícím IP adresám verze 4?

Otázka úbytku IPv4 adres je určitě důležitá, a aktivity EU v této oblasti si určitě zaslouží samostatný článek. Nicméně „Future Internet“ je něco jiného. Už jen proto, že jde o záležitost s podstatně delším časovým horizontem, spadajícím (přibližně) do roku 2020 až 2025. Jde o první úvahy o tom, jak bude vypadat a jak bude fungovat „síť“ a kolem ní soustředěná „zasíťovaná společnost“ (Future Networked Society) v takto vzdáleném horizontu.

Pro úplnost dodejme, že slovní spojení „Future Internet“ se bude už v nejbližších dnech (17. až 18. června 2008) často skloňovat i na prestižní ministerské konferenci OECD o budoucnosti internetové ekonomiky (OECD Ministerial Meeting on the Future on the Internet Economy), která proběhne v jihokorejském Soulu. Jelikož je zaměřena na kratší časový horizont, do zde popisovaných aktivit tolik nezapadá. Ale určitě se k ní dostaneme v samostatném článku. Zatím jen malé konstatování, že za ČR se této konference zúčastní náměstkyně ministra zahraničí ČR Helena Bambasová.

Je inkrementalismus u konce?

Vraťme se tedy k aktivitám kolem „Future Internetu“ s dlouhodobějším výhledem. Jejich základním východiskem je obecné konstatování, že dnešní Internet vznikl jako řešení pro naplnění úplně jiných cílů, než jaké naplňuje dnes. S tím asi nelze než souhlasit, protože původní Internet skutečně nebyl navržen s ohledem na to, co s ním (či „skrze něj“) děláme dnes. Od podnikání, přes zábavu, až po páchání nejrůznějších nepravostí.

A asi lze souhlasit i s tím, že dosavadní vývoj Internetu se odehrával v „inkrementálním stylu“, ani nikoli ve stylu „generačních obměn“: tedy tak, že to staré, co již nepostačovalo, se nezahazovalo a nenahrazovalo jiným řešením, ale „inkrementovalo“ (rozšířilo o nové funkce, možnosti atd.). Dobře patrné je to na příkladu elektronické pošty, která byla původně velmi jednoduchou službou pro přenos krátkých sdělení ve formě holého ASCII textu. Ale jelikož si ji lidé oblíbili a požadovali od ní další funkce, byla postupně obohacována – například o přílohy, možnosti pokročilého formátování zpráv, používání národních abeced atd. A to tak, že k původním mechanismům (jako je protokol SMTP) a formátům (RFC822 a navazující) se přidala potřebná rozšíření (zejména MIME).

Někde takovýto přístup zafungoval, jako právě u elektronické pošty. Ale i zde se určitě najdou otazníky. Jako třeba to, zda zneužití elektronické pošty ve formě spammingu, které se dodnes nepodařilo vymýtit, je či není zákonitým a nevyhnutelným důsledkem současné koncepce el. pošty jako takové. To jinde, jako třeba u podpory kvality služeb (QoS), už je jasné že inkrementální přístup moc úspěšný nebyl, alespoň u komerčních služeb. A multimediální přenosy, realizované nad paketovou infrastrukturou, fungující na principu best effort, to stále „nemají lehké“. Nemluvě již o otázkách bezpečnosti, identity, důvěry atd.

Proto je asi na místě zásadní otázka: je „inkrementalismus“ vhodnou a dlouhodobě udržitelnou strategií? Případně: jak dlouho ještě? A pokud ne, co by bylo alternativou?

Clean slate (design)

Identifikovat alternativu k inkrementalismu samo o sobě není nic těžkého: znamená to začít vymýšlet nové řešení „od čistého stolu“, bez nutnosti navazovat na něco již existujícího, a naopak s možností poučit se z dosavadních úspěchu i neúspěchů. V angličtině se ale místo našeho „čistého stolu“ používá termín „clean slate“ – a toto označení se již stihlo vžít pro alternativní přístup k inkrementalismu, resp. evolučnímu přístupu. Dokumentuje to ostatně i název projektu na Stanford University, který má slovní spojení „Clean Slate“ přímo ve svém názvu, resp. na jeho začátku.

Právě zmíněný projekt (Clean Slate Design) ze Stanfordu však zdůrazňuje ještě jednu důležitou věc: že stylem „od čistého stolu“ lze přistoupit k samotnému návrhu něčeho nového (proto ono doplňující „design“). Pro následnou implementaci pak lze nezávisle na tom zvažovat, zda ji lze provést nějak inkrementálně, vhodně rozfázovat do více postupných kroků, nebo zda je třeba postupovat metodou velkého třesku, či ještě jinak.

Nicméně, a to bych opravdu rád zdůraznil: úvahy o vhodnosti inkrementalismu či „clean slate“, ve vztahu k něčemu takovému, jako je dnešní a budoucí Internet, jsou opravdu nesmírně závažné, už jen kvůli jejich důsledkům. Kdo a jak je schopen obsáhnout všechny faktory, které jsou a budou ve hře, a hlavně fundovaně posoudit a rozhodnout takové zásadní věci, jako zda pokračovat v inkrementálním vylepšování současného Internetu, nebo zda uvažovat o nějakém novém Internetu, který by postupně (či naráz) nahradil současný Internet? Kdo by měl mít na něco takového mandát?

Hrozí Internetu krach?

Zatímco některé iniciativy z oblasti „Future Internetu“ se teprve zamýšlí nad nejzásadnější otázkou celkového přístupu, existují i takové, které již mají poměrně jasno. Pokud se podíváte například na nový portál EU k problematice Future Internetu, provozovaný (privátní) společností Eurescom, můžete na něm najít zajímavý článek, podepsaný ředitelem Eurescomu Davidem Kennedym. Začíná slovy:

Jelikož ignorujeme limity dnešního Internetu, Evropa spěje k velkému internetovému krachu. Pokud budeme pokračovat tak jako dosud, standard internetových služeb začne dramaticky klesat již kolem roku 2010. Nyní jde o to, jak najít evropské řešení pro evropský trh.

Společnost Eurescom přitom byla hlavním řešitelem projektu EIFFEL, což byl fakticky jakýsi „think-tank“, který připravoval podklady právě pro nynější aktivity EU v oblasti Future Internetu. Jedním z výstupů tohoto projektu byla i studie The Future Networked Society [PDF, 318 kB], která začíná slovy:

Dnešní Internet nebyl navržen tak, aby byl kritickou částí infrastruktury evropské ekonomiky – ale právě tím se stal. Vlastně se stal prvkem kritické infrastruktury prakticky všech vyspělých zemích.

Ve světle tohoto vývoje se objevuje řada otázek ohledně toho, jak se bude Internet vyvíjet v budoucnosti. Je zřejmé že Internet se musí změnit a že změna nejspíše bude revoluční. Očekává se, že dnešní Internet se vyvine do „budoucí síťové společnosti“ (Future Networked Society).

A pokud by ještě někdo byl na pochybách o revolučních názorech autorů studie, zde je jedno z jejich doporučení:

Za každou cenu se musíme vyhnout navrhování krátkodobých řešení či „záplat“. To bylo až dosud běžnou evoluční praxí, která nás vede ke stále větší složitosti a ke zhoršování celkové architektury, místo potřebného zvyšování výkonnosti.

Za zmínku určitě stojí i to, že celá studie je pojímána jako hledání „evropského“ řešení, nikoli řešení globálního. Velmi trefně to vystihl jiný zástupce společnosti Eurescom ve svém článku k problematice Future Internetu (nikoli v samotné studii):

Nepodaří-li se Evropě dosáhnout jednotného pohledu na budoucí síťovou společnost, jejímž srdcem bude budoucí síť, bude Evropa přinucena přijmout jiné koncepce, vhodné pro jiné oblasti světa, jejichž potřeby jsou velmi odlišné od těch evropských.

Na pochybách by nás neměl nechávat ani samotný název projektu EIFFEL. Ten nemá nic společného se slavným architektem a jeho věží, ale je zkratkou od: Evolved Internet Future for European Leadership.

Deklarace z Bledu

Bled deklarace

Část závěrů a doporučení, která byla formulována v rámci projektu EIFFEL, byla využita i pro následnou formulaci „evropské strategie v oblasti Future Internetu“. Tedy pokud se o tom dá takto hovořit. Prakticky jde o průběh a výstupy konference „The Future of the Internet“ ve slovinském Bledu z přelomu března a dubna tohoto roku, na které představitelé Unie i další činitelé přednesli mnoho frází a ještě více „eurospeaku“. Asi nejhmatatelnějším výstupem byl dokument, nejprve pojmenovaný jako Manifest, a posléze přejmenovaný na „Deklaraci“ (z Bledu).

Jde zcela jistě o výsledek tradičních evropských kompromisů, v rámci kterých se hledají takové formulace, které nenarušují zájmy žádné ze zúčastněných stran. I tak se ale v této deklaraci objevují určité konkrétnější myšlenky, jako například následující hlavní odstavec (v celém dokumentu zdůrazněný červeným políčkem):

Je zapotřebí významné změny, a evropští internetoví podnikatelé a vědci, firmy, uživatelé i poskytovatelé potvrzují naléhavou potřebu nového návrhu Internetu („to redesign the Internet“), s využitím interdiscipli­nárního přístupu, tak aby byly naplněny společenské a podnikatelské ambice Evropy.

Za vším jsou projekty

Projekt EIFFEL také Evropské komisi radil investovat do výzkumu – a Komise toto doporučení respektovala, když v 7. rámcovém programu vyčlenila na 300 milionů EUR na projekty z oblasti Future Internetu. K nim se následně přidalo dalších cca 200 milionů z dalších zdrojů (na spolufinancování těchto projektů).

A co je také důležité a zajímavé: Komise „svěřila“ celou problematiku Future Internetu právě těmto výzkumným projektům. Konkrétně tak, že právě představitelé těchto cca 70 projektů, financovaných z peněz EU, podepsali výše zmiňovanou Deklaraci z Bledu. Tedy nikoli politici či úředníci.

Jednotlivé projekty, zabývající se oblastí Future Internetu a financované ze 7. rámcového programu, na konferenci ve slovinském Bledu také prezentovaly své aktivity formou standardizovaných jedno či dvoustránkových posterů. Ty byly s určitým časovým odstupem (koncem května) vydány také knižně, jako „kompendium projektů“, v rámci brožury s příznačným názvem The Future of the Internet [PDF, 1,97 MB] (a s předmluvou od komisařky Redingové).

Přímo na konferenci v Bledu pak řešitelé projektů vytvořili také orgán, který by se měl problematikou Future Internetu (zřejmě z „evropského pohledu“) zabývat systematicky a dlouhodoběji. Konkrétně orgán s názvem European Future Internet Assembly, který si hned také vytvořil několik pracovních skupin (například k otázkám síťové infrastruktury, k architektuře poskytovaných služeb, k obsahu atd.).

Následně byl založen již výše zmiňovaný evropský portál k Future Internetu, včetně diskusního fóra k dané problematice.

Content

Co bude dál?

Zmínkou o založení orgánu „European Future Internet Assembly“ a evropského portálu celé dnešní povídání o „evropském přístupu k Future Internetu“ končí. Další informace o činnosti tohoto orgánu nejsou zatím k dispozici. Také portál, který již byl zřízen, zatím není prakticky vůbec naplněn nějakým relevantním obsahem. A diskuse v rámci diskusního fóra? Podívejte se sami na ten cvrkot.

A pro doplnění: tento článek je míněn jako informace o určitých aktivitách, které teprve začínají, ještě nemají příliš jasné kontury, ale už je dobré o nich vědět a sledovat je. Nešlo mi o hodnocení těchto aktivit, ani jejich „pouze evropského“ rámce. Na to je ještě čas. I na připomínání historických precedentů, jako třeba osudu síťové architektury ISO/OSI, která si v reálném nasazení proti TCP/IP a Internetu ani neškrtla. Na druhou stranu Evropa dala světu Web, který díru do světa už udělal. A třeba také technologii GSM, která se také prosadila i mimo Evropu.

Anketa

Jak hodnotíte popisované aktivity EU?

75 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 8. 6. 2008 0:08
Zasílat nově přidané názory e-mailem

Školení Základy online marketingu - jak přivádět na web návštěvnost

  •  
    Vyhledavače a PPC kampaně - jak fungují
  • Webová analytika - k čemu jí využít
  • Facebook a další sociální sítě - co a jak komunikovat

Detailní informace o školení Základy online marketingu »