Google Books search – nepochopený zázrak, nebo skutečně rizikový produkt?

Google má se svým geniálním vyhledávačem obsahu, který nám tu zůstal jako odkaz guttenbergovské éry, pořád nějaké problémy. Paradoxně, čím více se snaží GBS popularizovat, tím více nepochopení a negativních ohlasů schytává. Na jednu stranu je to logické, čím více lidí o službě ví, tím více ohlasů na obou stranách (pozitivních i těch druhých). Jenže těch druhých je v poslední době nějak více než je zdrávo. Kde se stala chyba?

Včera navštívil Prahu Santiago de la Mora, Partnerships Lead Google Book Search pro Evropu, aby technologickým evangelistům a novinářům odpovídal na dotazy ohledně kontroverzních stránek produktu. Po Jessice Powell je to v rozmezí velmi krátké doby (čtvrtrok) již druhá osoba, která se v Česku podobného úkolu zhostila.

Znamenat to může mnoho věcí. Například by si mohli v Google myslet, že se Čechům všechno musí říkat dvakrát. Pokud ovšem vyloučíme málo pravděpodobné možnosti, zbude nám tu snaha vrátit úder odpůrcům Google Book Search Settlement, kteří se alespoň v Americe rekrutují převážně z těch, kdo nemají z dodatku žádný přímý profit, nebo snaha evangelizovat informačně nevzdělané Evropany.

Jenom ve Spojených státech se proti nešťastnému dodatku, po kterém – jak je rok dlouhý – po uzavření předběžné dohody mezi The Authors Guild of America a Association of American Publishers a Googlem neštěkl ani pes, najednou před blížícímu se času nabytí jeho právní platnosti vyrojilo 400 připomínek z nejrůznějších stran.

Najednou se ukázalo, že a Amerika nezná pouze dvě organizace, které zastupují autorská práva. Mezi negativními hlasy byla silně slyšet například National Writers Union. Aliance Yahoo, Microsoft a spol. pokoušející se svézt na vlně momentálního zájmu o online vyhledávání knih a postavit na troskách skomírajícího projektu Open Content Alliance novou životaschopnou platformu Open Book Aliance je pak kapitolou sama pro sebe.

Proč ale GBS vzbuzují rozporuplné reakce i v obecném veřejném mínění, když právě uživatel z toho v případě, že se dá za pravdu Googlu, vychází nejlépe? Na jedné straně je zřejmé, že Google se při prosazování jedné platformy, coby univerzálního nástroje pro knižní vyhledávání pravděpodobně nemůže určité vlně nevole vyhnout, obzvláště, když jde o produkt s velkou šancí na úspěch.

Pokud již byl jednou Google donucen ke komerčním ústupkům za velkou louží, dalo se také předpokládat, že jde o precedens, na který se pokusí nabalit řada dalších subjektů na obou březích Atlantského oceánu. To však stále dostatečně nevysvětluje důvod některých nepřiměřených reakcí – třeba toho iracionálního strachu z porušování autorských práv podle unijního práva. Uvážíme-li, jak benevolentní EU oproti Spojeným státům s autorskými právy nakládá, je to až úsměvné.

Problém tedy bude jinde, s největší pravděpodobností s v domnělé aroganci Googlu. Google má tedy zobrazování obsahu v rámci GBS poměrně dobře škálované a u knih chráněných copyrightem nikdy nezobrazuje obsah tak, aby mohl být nařčen z porušování autorského práva. Zobrazené náhledy knih jsou v praxi koncipovány tak, aby se v nejhorším vždy daly klasifikovat jako citace. To je také propastný rozdíl mezi tím, jak Google nakládá s „vypůjčeným obsahem“ v případě Google News či běžného vyhledávání a obsahem GBS.

V případech, kde se společnosti podařilo s vlastníky práv domluvit, má majitel práv možnost přesně určit, která kritická pasáž z knihy se nebude zobrazovat. V opačném případě Google vybere za něj. V případě, že majitel práv zažádá o stažení knihy z vyhledávání, Google jeho požadavek respektuje (místo ukázky zůstane ve vyhledávání pouze obdoba knihovního katalogového lístku), případně se dohodne na jiné formě kompenzace v rámci svého doprovodného projektu Book Rights Registry.

Pro správné fungování vyhledávače je to logický a pragmatický krok, který optimalizuje práci s velkým množstvím zdrojů. Je trnem v oku části autorů a vydavatelů, kteří mají pocit, že jde o jejich obcházení. Klasický problém Mohameda a hory, je však jasné, že první role je pro Google neakceptovatelná. Otázka tedy zní, je GBS pro lidstvo takovým přínosem. Vzhledem k tomu, že je GBS již dnes v novinových článcích čas od času přezdíván literární výpůjčkou „centrální knihovna lidstva“, pak možná tato ambice nebude tak neopodstatněná.

Content

Takže zbývá jediné, podívat se na zoubek potenciální Achillově patě této druhé alexandrijské knihovny. Pokud Google Books search představuje skutečně rizikový produkt a to jak pro Google, tak hlavně pro vydavatele, vězí za tím to, co ho dnes paradoxně staví do pozice neambicióznějšího podobného projektu doby – totiž databáze.

Obdobně jako u dat z jiných googlích vyhledávačů, zůstává v databázích GBS obrovské kvantum nejrůznějšího chráněného obsahu. V případě Google News je to několik milionů copyrightem chráněných knih. Mechanismus jejich načítání není v některých aspektech úplně nepodobný digitálnímu videostreamu. A tak je možná jen otázkou času, než někdo šikovný odhalí způsob jak knihy z vyhledávače sosat ven a GBS se promění na největší socialistickou knihovnu v nám známém vesmíru.

4 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 5. 10. 2009 22:11
Zasílat nově přidané názory e-mailem

Školení e-mail marketingu

  •  
    Jak získat e-mailové kontakty
  • Jak udělat e-mailing více relevantní
  • Jak zavést automatizované kampaně

Detailní informace o školení e-mailingu »