Google je v NIXu. Proč?

Společnost Google si nedávno pořídila již druhý peering v České republice. K privátním peeringu v rámci SITELu přidala novou 10 GB přípojku v rámci NIX.CZ. Proč to ale dělá? A proč se do NIXu připojilo také Ministerstvo vnitra ČR?

Minulý měsíc, v listopadu 2008, získalo peeringové sdružení NIX hned dva nové zákazníky. A oba jsou zajímaví a svým způsobem specifičtí: jedním z nich je Ministerstvo vnitra ČR, a tím druhým je společnost Google. Formálně její irská pobočka, fakticky „Google jako takový“.

přirustky CZ.NIC

Shodou okolností  se oba tyto subjekty nestaly členy peeringového sdružení NIX.CZ, ale pouze jeho zákazníky. Rozdíl není ani tak věcný, jako spíše formální: členství je určitý právní vztah, který nemusí každému vyhovovat. Některé subjekty, zejména zahraniční provenience, proto raději volí čistě obchodní  vztah a stávají se zákazníky.

Také časový souběh příchodu obou nových zákazníků, s rozdílem jediného dne, je zřejmě jen shodou okolností. Opravdu nic nenasvědčuje tomu, že by zde byla nějaká věcná souvislost.

Ale když už jsme u toho: proč tak oba učinili, stali se zákazníky NIXu a začali využívat jeho služeb? Nebo na tom alespoň pracují (když MV ČR podle tabulky svou přípojku teprve zřizuje).

Proč MV ČR?

Ministerstvo vnitra své peeringové aktivity zatím samo  nijak nekomentovalo. Z kontextu jeho aktivit ale není těžké si domyslet, odkud vítr vane: od aktivit resortu v rámci KIVSu (Komunikační infrastruktury  veřejné správy).

Jednou ze součástí nové generace KIVSu (ve smyslu: už nikoli pod resortem informatiky) je i zřízení Centrálního místa služeb, alias CMS. V jistém smyslu by se mělo jednat o jakýsi „peeringový bod“ v rámci veřejné správy, sloužící potřebám propojování infrastruktur jednotlivých resortů i orgánů samosprávy. Ale nejen toho, toto Centrální místo by mělo nabízet i řadu služeb, včetně „centrálního zabezpečeného přístupu k Internetu“.  No a právě k tomu je přímé propojení do NIXu více než žádoucí.

Například na konferenci eVize, na nedávném Invexu 2008, byla funkcionalita CMS popisována takto:

  • jediné místo propojení subjektů veřejné správy
  • jediné místo propojení jednotlivých operátorů telekomunikačních infrastruktur poskytujících služby pro KIVS
  • centrální zabezpečený přístup k internetu
  • další připravovaná funkcionalita: propojení PBX veřejné správy (VOIP), distribuce video signálu přenosů z PS ČR

A to zde ještě není zmíněn například informační systém datových schránek, který bude (ze zákona) spuštěn v polovině příštího roku  – a také bude muset být dostupný z Internetu. Nejlépe z toho v tuzemsku.

Proč Google?

Zatímco v případě Ministerstva vnitra si lze mnohé domyslet, v případě společnosti Google už je to mnohem těžší, a v zásadě nezbývá než spekulovat. Google je v tomto ohledu totiž značně tajnosnubný  a dokud skutečně nemusí, nic neříká.

Ani přímý dotaz na českém zastoupení Googlu nepřinesl  žádnou podstatně novou informaci:

Do NIXu se Google skutečně zapojil, konečně po dvou letech v ČR je to přirozený krok. Je to však jen pro svou vlastní potřebu.

Co ale může být „vlastní potřebou“ takové společnosti, jako je Google? Navíc s vědomím, že podle tabulky na webu NIXu se Google připojil s rychlostí 10 Gb/s? To asi nebude jen pro připojení malého počtu zaměstnanců české pobočky Google.

Pokud se porozhlédneme po světě, zjistíme, že tuzemský peering není pro Google vůbec ojedinělý. A také není nejrychlejší. Například z této databáze vyplývá, že Google má po celém světě celou řadu  peeringů: jen těch veřejných, přes uzly jako je náš NIX, jsem napočítal 46 na protokolu IPv4, a 19 na protokolu IPv6. A pokud jde o rychlost, pak (stále mezi veřejnými peeringy) jich 7 je s přípojkou o rychlosti 30 Gbit/s, 2 s rychlostí 20 Gbit/s, a 24 s rychlostí 10 Gbit/s.

Takže z tohoto pohledu není nově zřízený peering v rámci tuzemského NIXu pro Google ničím až tak světoborným. Je to spíše jen další kamínek, zapadající do určité větší mozaiky. Navíc není ani prvním peeringem Googlu v ČR, protože jeden neveřejný peering už podle stejné databáze existoval i předtím, v rámci pražského Sitel-u.

Google si buduje vlastní síť 

Jaká je ale ona „větší mozaika“? Proč si Google zřizuje po celém světě tolik peeringů, když to rozhodně není zadarmo? K čemu to využije?

Odpověď na tuto otázku si také lze domyslet: Google poskytuje své služby uživatelům po celém světě, tyto služby vyžadují  přenos  čím dál tím větších objemů dat. A u většiny z nich, jako je třeba YouTube,  hodně záleží i na kvalitě přenosů (na rychlosti, latenci atd.). 

Pokud ale Google chce být co nejméně závislý na  místních providerech a kvalitě jejich sítě – a třeba i nemít s nimi spory kvůli síťové neutralitě – je v jeho vlastním zájmu, aby svůj obsah dostal co možná nejblíže k jeho koncovým konzumentům. Což učiní nejsnáze tak, že si vybuduje svou vlastní rozlehlou  síť, kterou rozvede svůj obsah do co možná největšího počtu lokalit, a teprve zde (resp. co možná „nejníže“, resp. blízko koncovému uživateli) se propojí se sítěmi místních providerů. A jak jinak, než místním peeringem v co největším počtu lokalit? Optimálně ještě se zdvojením?

Ačkoli není známo, jak velké přenosové kapacity nasazuje Google ve své vlastní síti, lze jistě předpokládat, že budou v relaci s rychlostmi jeho peeringu, a tudíž nemalé. To svého času vedlo média ke spekulacím, zda se Google nechystá také na dráhu internetového providera a zda nebude služby své sítě nabízet také někomu jinému. 

Jistou dobu těmto úvahám nahrávaly i informace o tom, že Google se chce účastnit aukce frekvenčního spektra v USA. To už by opravdu byl jasný a jednoznačný krok směrem k vlastnímu fungování jako operátor, resp. provider. Nakonec ale Google žádné spektrum nezískal, a ani spekulace o jeho „pevném operátorství“ se nepotvrdily.

Datacentra po celém světě

Dalším významným aspektem, který s peeringem a budováním vlastní sítě úzce souvisí, jsou datacentra společnosti Google. Ačkoli o architektuře jeho vlastních systémů se ví jen málo (a hlavně z počátků Google jen coby vyhledávače), lze nadále předpokládat, že jde o masivně paralelní řešení, využívající velké počty relativně malých a jednoduchých počítačů, které si Google zřejmě i sám vyrábí.

Tato kvanta počítačů potřebuje Google někam umístit a zde je provozovat – napájet, připojit k Internetu, a třeba také chladit. Občas se přitom objevují zprávy o různých netradičních řešeních, jako třeba o umístění  na moři (a chlazení mořskou vodou), či o celém „počítačovém loďstvu“.

Ale ještě dlouhou dobu určitě budou převažovat tradiční řešení v podobě datacenter, kterých má Google po celém světě také hodně. Kolik a kde přesně, se moc neví. Nebo lépe: u některých datacenter to známo je, a u jiných nikoli. Zájemce o větší podrobnosti mohu odkázat například na tento článek, s fotografiemi nedávno otevřeného  datacentra „kontejnerového typu“  v Jižní Karolíně v USA. Nebo na tento seznam lokalit, kde se předpokládá že Google má své datacentrum, případně na mapu těchto datacenter

EBF16

Na následující  ukázce z uvedené mapy (zdroj) můžete vidět předpokládanou situaci v Evropě: veškerá datacentra, s výjimkou jednoho v Rusku, jsou na západ od nás. Ve střední a východní Evropě dosud nic.

mapa datacenter Google

Nebyla by tedy Česká republika zajímavým a vhodným kandidátem na zřízení dalšího datacentra? Ale to už je opravdu hodně velká spekulace …

Anketa

Co podle vás přivedlo Google do NIXu?

24 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 10. 12. 2008 0:35

Školení Správa Stránek na Facebooku

  •  
    Jak pokročile spravovat Stránku, Události, Skupiny.
  • Jak tvořit i netvořit příspěvky.
  • Jak nepřijít o účet, nenaletět a neztratit všechno.

Detailní informace o školení Správa stránek na Facebooku »