Google míří s webovými aplikacemi na desktop, mají se Microsoft a Apple bát?

„Nová generace“ webových aplikací Googlu se má co nejvíce přiblížit nativním aplikacím. Google tak mimo jiné buduje aplikační ekosystém pro svůj Chrome OS.

Google se dlouhodobě snaží o postupné sbližování webových aplikací s desktopovým prostředím. Nyní se tato konvergence posunuje na další úroveň. U příležitosti zářijového pátého výročí od oficiálního odhalení prohlížeče Google Chrome a vydání jeho první veřejné testovací verze Google oznámil příchod nové generace webových aplikací pro jeho prohlížeč.

Chrome Web Store nabízí uživatelům prohlížeče Google Chrome první tzv. aplikace na plochu. Tyto webové aplikace se mají více přiblížit těm nativním, ale zároveň si zachovat některé své výhody. Prozatím je podporuje Google Chrome pro Windows XP a vyšší, ale v dohledné době by je měl podporovat také Google Chrome pro konkurenční platformy OS X a Linux.

V čem se liší aplikace na plochu?

Základními stavebními kameny tzv. aplikací na plochu zůstávají webové technologie, tedy zejména HTML 5, JavaScript a CSS. Na rozdíl od dosud obvyklých webových aplikací ale neběží ve webovém prohlížeči. Každá aplikace má své vlastní okno a vlastní proces nezávislé na sobě navzájem i na tradiční relaci webového prohlížeče.

Vlevo klasický Notepad z příslušenství Windows 7, vpravo webová aplikace Google Keep běžící na ploše.

Okna webových aplikací jsou podobná oknům nativních aplikací. Po tradičních ovládacích prvcích webového prohlížeče v nich není ani stopy. Přesto uživatelské prostředí opět tvoří webové technologie. Vedle CSS tvůrci aplikací mají k dispozici například Canvas z HTML 5, popřípadě WebGL pro 3D grafiku. Opomíjet nelze ani vektorový grafický formát SVG založený na XML.

Jedním z hlavních rysů tzv. aplikací na plochu má být oproti tradičním webovým aplikacím podpora přinejmenším omezeného běhu off-line, tedy třeba při ztrátě internetové konektivity. S HTML 5 to je možné. Google opakovaně zdůrazňuje, že podpora běhu v off-line režimu je pro další rozvoj webových aplikací klíčová, s čímž lze souhlasit.

Aplikace nové generace, jak o tzv. aplikacích na plochu Google hovoří, lze spouštět rovnou z desktopového prostředí. Slouží k tomu nový App Launcher, který s sebou nese prohlížeč Google Chrome. Jedná se de facto o obdobu nabídky Start. Uživatelé Windows XP a Windows Vista si App Launcher mohou otevírat pomocí zástupce umístěného například na ploše.

Ve Windows 7 a vyšších se pak App Launcher připíná na hlavní panel, kde pak funguje jako takové druhé tlačítko Start. Pikantně App Launcher působí ve Windows 8, kde na hlavním panelu k nelibosti mnohých není tradiční tlačítko Start. Ve Windows 8.1 sice tlačítko Start slaví comeback na hlavní panel, ale nabídka Start nikoliv, což může být pro Google svým způsobem výhoda.

App Launcher na hlavním panelu ve Windows 7

App Launcher ve Windows 8, resp. Windows 8.1, pro konzervativní uživatele působí přirozeněji než nové systémové prvky spojené se „silovým“ prosazováním nového prostředí Modern UI. Může se to zdát jako nepodstatné, ovšem je nutné uvědomit si, že App Launcher a Chrome Web Store přináší alternativní multiplatformní aplikační ekosystém (k tomu se ještě dostaneme dále v článku).

V pozadí je stále Google Chrome

Přestože Google razí heslo „More app, less Chrome“, tak o provoz tzv. aplikací na plochu se stará prohlížeč Google Chrome, který je zde v roli jakéhosi běhového prostředí. Z uživatelského hlediska to znamená třeba vyšší úroveň bezpečnosti, protože stejně jako při surfování po webu s prohlížečem Google Chrome je využíván sandbox, který je jeho bezpečnostní killer-feature.

Další výhodou je možnost synchronizace aplikací přes Google Account mezi různými počítači. Uživatelé se jednoduše přihlásí v prohlížeči Google Chrome ke svému účtu a během několika sekund mají k dispozici své oblíbené aplikace. O něco podobného se dnes snaží také Microsoft, ovšem pouze v rámci Windows 8.x a Windows RT.

Google Chrome umožňuje synchronizovat i aplikace.

Vývojáři mohou využívat poměrně vysokou úroveň podpory nových webových standardů a webových technologií, které nabízí renderovací jádro Blink. To v prohlížeči Google Chrome resp. v mateřském  open source projektu Chromium letos v létě nahradilo původně používaný WebKit, od kterého je odvozeno.

Vedle samotného HTML 5 mohou vývojáři tzv. aplikací na plochu využívat také čistě webové technologií, které s ním přímo či nepřímo souvisí. Namátkou lze připomenout WebRTC  pro multimediální komunikaci v reálném čase (telefonie anebo videohovory), Web Speech API pro strojové předčítání textu nebo Web Audio API pro ozvučení webových aplikací.

Dále lze vzpomenout Geolocation API pro určení aktuální zeměpisné polohy uživatele zdaleka nejen podle IP adresy, ale třeba i podle Wi-Fi sítí v dosahu či rovnou podle dat z GPS modulu. Za zmínku také stojí třeba Gamepad API či PointerLock API, která se hodí pro webové hry. Vše zmíněné mohou v prohlížeči Google Chrome používat i klasické webové aplikace.

Není nezajímavé, že většina zmíněných API patří mezi původní projekty Googlu, nicméně jsou přinášeny na půdu W3C a stávají se z nich webové standardy. Řadu těchto API již podporují i konkurenční moderní webové prohlížeče. Činí se především Mozilla, která má s webovými aplikacemi také své dlouhodobé plány (Firefox OS).

Více než jen webové aplikace

Přestože základním stavebním kamenem tzv. aplikací na plochu zůstávají nadále otevřené a zdokumentované webové technologie, jejich vývojáři mají a budou mít o něco větší manévrovací prostor než tvůrci tradičních webových aplikací. Google Chrome jim nabídne různá API, která pro tradiční webové aplikace nebudou dostupná.

Google chce postupně dosáhnout mnohem lepších možností pracovat s daty na pevném disku či v místní síti, takže by se mohlo odstranit dnes téměř neodmyslitelné rovnítko mezi používáním webových aplikací a ukládáním dat ve veřejném cloudu. Ostatně při proklamovaném důrazu na běh aplikací off-line by to ani jinak nešlo. Nicméně cloudového ukládání dat se Google vůbec nezříká.

Chce totiž umožnit snadnou synchronizaci dat, která jsou generována tzv. aplikacemi na plochu, mezi pevným diskem a cloudovým úložištěm. Primárně jim samozřejmě má být Google Drive. Na jednu stranu by se tak uživatelé měli zbavit obav z toho, že svá data mají jen v cloudu, ovšem na druhou stranu by při synchronizací aplikací mohli těžit také z online dostupnosti svých dat.

Další API mají zajistit snadnější spolupráci webových aplikací s perifériemi připojenými například přes USB nebo bezdrátově přes Bluetooth. Google si také stanovil za cíl nabídnout API pro jednodušší úpravu fotografií či videí. To jsou oblasti, kde dnes webové aplikace naráží na limity webových technologií. Další API mají zajistit jednodušší přehrávání a streamování videí či hudby.

Je vysoce pravděpodobné, že oproti běžnému HTML 5 nabídne multiplatformní DRM technologii, aby webové aplikace na plochu mohly eventuálně vyhovět požadavkům zábavního průmyslu pro poskytnutí profesionálního obsahu. Zábavní průmysl dnes jednoznačně preferuje Silverlight právě kvůli DRM technologii. Až na čestné výjimky o HTML 5 bez jakékoliv ochrany nechce ani slyšet.

V neposlední řadě bude pro tzv. aplikace na plochu k dispozici Native Client, tedy předinstalovaný plug-in prohlížeče Google Chrome, který umožňuje používat nativní kód v jazyce C++ ve webovém prostředí. Native Client je podle Googlu lepší než technologie jako je Java, Flash či Silverlight díky údajně vyšší bezpečnosti anebo lepší kompatibilitě napříč platformami.

Výkon: Achillova pata?

Klíčovou otázkou je, jestli webové aplikace budou moci ve výkonnostních disciplínách konkurovat nativním aplikacím, kterým je Google chce co nejvíce přiblížit. Google tvrdí, že pozitivní roli sehraje již technologická separace tzv. aplikací na plochu od tradiční relace webového prohlížeče. Na druhou stranu ale Google spoléhá na technologie svého prohlížeče.

Jmenovitě třeba na relativně rychlý engine V8 pro zpracování kódu v jazyce JavaScript. K adekvátní svižnosti webových aplikací může přispět také hardwarová akcelerace. Ta odlehčuje procesoru díky intenzivnějšímu zapojení obecně stále výkonnějších grafik moderních počítačů, které ale obvykle mimo multimediální software zahálejí.

Webová hra Tank Riders běží na ploše velmi plynule.

Právě prý kvůli ještě většímu důrazu na hardwarovou akceleraci či lepší vytěžování výkonu z novodobých vícejádrových procesorů se Google rozhodl pro projekt Chromium a potažmo svůj vlastní prohlížeč Google Chrome začít vyvíjet vlastní jádro Blink. Při zpětném pohledu je pravděpodobné, že motivem ke vzniku jádra Blink jsou také právě tzv. aplikace na plochu.

Výrazné omezení pro svižný chod webových aplikací představuje tradiční HTTP. Google Chrome (stejně jako další moderní prohlížeče) podporuje WebSockets, které umožňují obousměrný tok dat mezi lokálně běžící aplikací a vzdáleným serverem. Google také pro svižnější chod webových aplikací vytvořil protokol SPDY.

Je sice nadále experimentální, ale s příchodem prohlížeče Internet Explorer 11 jej budou podporovat všechny významné prohlížeče. SPDY již Google využívá u řady svých webových služeb jako je například Gmail a některé další služby, které jsou také součástí cloudového balíčku Google Apps. K podpoře SPDY se hlásí i sociální sítě Facebook či Twitter.

Google chce konkurovat Microsoftu

Mnohé čtenáře jistě napadne, proč Google věnuje tolik úsilí, aby připravil pro webové aplikace takovou půdu, aby byly opět o něco blíže těm nativním. Odpověď je jednoduchá: Google chce konkurovat Microsoftu v oblastech, kde zatím Microsoft tahá za delší konec pomyslného provazu. Cloudový balíček Google Apps má změřit síly s kancelářskou sadou Office a službami Office 365.

Google Apps sází na webové aplikace v čele s webově orientovanou kancelářskou sadou Google Docs. Že Google nechce být jen pouhým dodavatelem on-line služeb pro desktopový kancelářský balíček Office, potvrdilo nedávné ukončení projektu Cloud Connect, tedy plug-inu pro Microsoft Office pro spolupráci s Google Docs, resp. Google Drive.

Google Docs má změřit síly s Microsoft Office. Z hlediska funkcí chce Google ve své webové kancelářské sadě nabídnout až 90 % těch funkcí, které pravidelně používá většina uživatelů Office od Microsoftu. Google samozřejmě „nenápadně“ naráží na to, že Office od Microsoftu je pro mnoho uživatelů zbytečně komplexní a potažmo i drahý software.

Čím víc se webové aplikace z Google Docs přiblíží desktopovému prostředí, tím větší šanci má proti Office od Microsoftu. Může se to zdát jako utopie, ovšem například Linux Foundation upozorňuje, že závislost nové generace pracovníků na Office od Microsoftu se zmenšuje s tím, jak se s Google Apps daří pronikat do škol.

Google zatím nabízí jen dvě vlastní tzv. aplikace na plochu. Konkrétně Google Keep pro správu poznámek a Google Plus Photos pro snazší sdílení fotek na sociální sítí Google Plus. Další na řadě by mohla být služba Hangouts. Google letos pod hlavičku Hangouts sjednocuje své dříve velmi roztříštěné komunikační služby, takže vzniká silná konkurence pro Skype.

Google Keep je zatím jednou ze dvou aplikací na plochu v Chrome Web Store přímo z produkce Googlu.

Nicméně podle mnohých Hangouts zásadně chybí desktopový klient. Tzv. aplikace na plochu by jej mohla nahradit. Je to typický příklad, kdy je žádoucí, aby webová aplikace mohla „jít uživateli více naproti“. Dříve či později se mezi tzv. aplikacemi na plochu jistě objeví Gmail, Google Calendar či Google Docs, což jsou jak samostatné služby pro koncové uživatele, tak páteř balíčku Google Apps.

Chrome Web Store proti Windows Store

Tzv. aplikace na plochu nejsou a nebudou exkluzivní záležitostí pro Google. Právě naopak. Google spoléhá, že se budou činit také nezávislí vývojáři. Jeho Chrome Web Store v kombinaci s prohlížečem Google Chrome pak může směle konkurovat Windows Store ve Windows 8 a vyšších stejně jako AppStore v OS X od Applu. 

Google má pádné argumenty, které mohou přesvědčit jak vývojáře, tak později uživatele. Jeho (webové) aplikace na plochu jsou multiplatformní, takže vývojáři mohou napsat jedinou verzi aplikace, kterou osloví uživatele různých systémů a jejich verzí. Naproti tomu aplikace z Windows Store podporují Windows 8 (a zatím tržně bezvýznamná Windows RT).

Aplikace z Windows Store uživatele nutí pracovat v novém prostředí, které rozhodně nebylo přijato s jásotem. Po ergonomické stránce je kritizováno i nezávislými odborníky. Aplikace z Chrome Web Store běží v tradičním desktopovém prostředí, na které jsou uživatelé zvyklí. Zároveň budou k dispozici též pro oblíbená Windows 7 a starší verze (ale i pro OS X a Linux).

Aplikace na plochu mají v Chrome Web Store vlastní kategorii, ale zatím je k dispozici jen několik vzorků.

Pokud Google zahájí prodej aplikací v Chrome Web Store podobně jako na Google Play, což je zřejmě jen otázka času, může Microsoftu (Windows Store) a Applu (AppStore) ubírat zákazníky a v konečném důsledku i producenty aplikací. Google si na cizích platformách může vybudovat úspěšný ekosystém, na čemž by vydělala i jeho vlastní platforma Chrome OS.

Přijdou aplikace pro Chrome OS z Windows?

Přivést vývojáře, resp. producenty aplikací, do nového aplikačního systému dnes není vůbec lehké. Microsoft se tom přesvědčuje jak v případě prostředí Modern UI ve Windows 8 a Windows RT, tak v případě Windows Phone. Google se ovšem pro svůj Chrome OS chytře snaží budovat aplikační systém tam, kde již uživatelé a vývojáři jsou.

Tzv. aplikace na plochu mohou být vytvářeny se záměrem oslovit uživatele Windows, OS X či Linuxu, ale vždy budou kompatibilní nejen se všemi zmíněnými platformami, ale také s Chrome OS, který sází čistě na webové aplikace. Ovšem nabídka těch dosavadních jej limituje například tím, že webových aplikací běžících alespoň částečně i off-line je jako šafránu.  

Google evidentně chce na konkurenčních platformách budovat multiplatformní aplikační ekosystém, ze kterého může později těžit jeho vlastní systém Chrome OS přítomný na zařízeních Chromebook a Chromebox, která pro Google vyrábějí velcí výrobci počítačů zvučných jmen. První generace zařízení s Chrome OS neměla vůbec dobré prodejní výsledky, ale situace se obrací.

Nyní zařízení typu Chromebook tvoří již 25 % amerického trhu přenosných počítačů v ceně do 300 USD. Hlavní část kupujících tvoří američtí studenti, což není dáno jen nízkou pořizovací cenou, ale podle analytiků také dobrou penetrací Google Apps do škol. Podobně chce Google časem s Chrome OS proniknout do firem, které nasadí jeho cloudový balíček služeb.

Proto připravuje mnohem širší a pestřejší nabídku zařízení pro co možná nejvíce skupin zákazníků. Například Samsung pro Google vyrobil velmi úspěšný Chromebook postavený na ARM hardwarové architektuře, ovšem na druhou stranu společnosti Intel a Google představily záměr uvést na trh modely s next-gen procesory Intel Haswell tradiční x86/x64 architektury.

Nabízí se i další příklady „ostrých kontrastů“ dokladujících rozmanitost, na které Google se svými partnery pracuje. Například Acer vyrobil low-cost Chromebook s cenou 199 USD, ovšem v nabídce je také high-end Chromebook Pixel s vynikajícím dotykovým displejem (často srovnávaným s Retina displeji) a integrovaným LTE modemem.

Google si na rozdíl od Applu nevyrábí počítače se svým vlastním systémem svépomocí. Stejně jako Microsoft má pro výrobu počítačů hardwarové partnery, ovšem udržuje si kontrolu nad hardwarovým parkem, protože Chrome OS nabízí jen v rámci OEM kanálu pro konkrétní zařízení, do jejich výroby promlouvá. O něco podobného se teď Microsoft pokouší s Windows RT.

Jenže zatímco Windows RT hardwaroví partneři spíše opouštějí,  Chrome OS je naopak získává. Ke společnostem Acer, Hewlett-Packard či Samsung se nově přidává Toshiba či Asus. Právě Asus se k podpoře Chrome OS veřejně přihlásil jen krátce poté, co kvůli špatným prodejním výsledkům ztratil zájem o Windows RT.

Efekt motýlích křídel

Příchod tzv. aplikací na plochu se může zdát jako maličkost. Ovšem pokud půjde vše tak, jak si Google zjevně naplánoval, může mít tato zdánlivá maličkost značné dopady. Google Apps s tzv. aplikacemi na plochu může být mnohem vážnější konkurencí pro kancelářské produkty Microsoftu. Obecně však webové aplikace mohou být vážnější konkurencí pro ty desktopové (nativní).

Aplikace na plochu pak zároveň mohou ještě více zvýšit zájem o prohlížeč Google Chrome, takže vliv Googlu na vývoj webového prostředí by se umocnil, což zdaleka není nedůležité. Google ve webovém prostředí provozuje klíčové části svého byznysu. Která firma by nechtěla mít zásadní slovo na vývoj prostředí, ve kterém podniká?

Chrome Web Store může soupeřit s Windows Store a ještě více zkomplikovat Microsoftu plány s unifikovaným uživatelským prostředím a jednotným aplikačním ekosystémem. Google nemusí nutně prorazit s novým operačním systémem. S Microsoftem či Applem si to může „rozdat“ na jejich vlastním hřišti, tedy na jejich vlastních operačních systémech.

Ovšem kdyby všechny díly skládačky do sebe zapadly optimálně, tak Chrome OS v relativně krátké době může OS X sesadit z pozice druhého nejvýznamnějšího systému na trhu osobních počítačů. Při vysokých cenách počítačů značky Apple s OS X to není nesplnitelná mise. Z pozice tržní dvojky pak může Chrome OS dorážet i na Windows.

Google je zatím na počátku cesty

Google je teprve na počátku cesty, která by mohla vést k výše zmíněnému. Vše ale zdaleka nemusí být pro Google tak růžové. V první řadě musí přesvědčit producenty aplikací, že vývoj tzv. aplikací na plochu pro jeho Google Chrome a Chrome Web Store má smysl. Pak tyto aplikace pak musí oslovit uživatele, kteří ale na daných platformách již používají nativní aplikace.

Nabídka aplikací a zájem uživatelů jsou přitom spojené nádoby, které se mohou změnit v začarovaný kruh, jak se nyní přesvědčuje Microsoft zejména v případě Windows Phone. Není totiž vůbec jisté, že uživatelé budou v dostatečné míře ochotni před nativními aplikacemi alespoň v některých případech ochotni volit webové alternativy.

Problém může být už v samotném prezentování výhod, s nimiž Google chce operovat (a tedy v jejich nepochopení, resp. špatném vyhodnocení). Ale Google může narazit i s neuspokojivým výkonem nenativních aplikací či neochotě svěřovat data veřejnému cloudu. Zvláště, pokud kauza Snowden nebude rychle zapomenuta.

EBF16

V neposlední řadě uživatelé nemusí stát o aplikace, které se jim budou měnit takříkajíc pod rukama, protože i aplikace, které poběží čistě off-line, budou vždy automaticky aktualizovány na nejnovější verzi. Webové aplikace na plochu se tak v konečném důsledku mohou proměnit v okrajovou funkci prohlížeče Google Chrome, která žádnou revoluci nezpůsobí.

Současné snahy o konvergenci webového a desktopového prostředí určitě stojí za pozornost jako možný směr budoucího vývoje, ale nikde není psáno, že Google uspěje. Problémů, se kterými se bude muset vypořádat, je opravdu hodně. A je otázkou, jestli některé mají řešení. Třeba nedůvěra ve veřejný cloud či samotný Google.

Anketa

Byly by pro vás webové aplikace zajímavější, kdyby mohly běžet nezávisle na webovém prohlížeči resp. jeho běžné relaci?

35 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 11. 10. 2013 3:21

Školení: Právo pro e-shopy

  •  
    Jak provozovat e-shop v souladu se zákonem.
  • Jak přistupovat k vrácení zboží a spory se spotřebiteli.
  • Jak v souladu s právem marketovat e-shop.

Detailní informace o školení Právo pro e-shopy »