Google může opět snímkovat pro StreetView. Kde byl problém?

Na Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) narazil Google koncem roku 2009. V prosinci totiž úřad zamítl jeho žádost o registraci pro shromažďování osobních údajů. Ta je přitom povinná pro všechny subjekty, které chtějí shromažďovat a zpracovávat jakékoliv osobní údaje. Úřad se má starat o to, aby se osobní údaje řádně zabezpečily a používaly jen k účelům, za nimiž byly vybrány a s nimiž dotyční souhlasili, a k tomu i tato registrace slouží. Sbírající v ní deklaruje, jak a jaké údaje bude sbírat, využívat a ochraňovat.

Google situaci ze začátku poněkud podcenil. Sice údajně s úřadem komunikoval ještě před prvotním započetím snímkování, ale praktické výsledky sběru dat ÚOOÚ neuspokojily.

Google bere ochranu soukromí velmi vážně, a i proto jsme s Úřadem pro ochranu osobních údajů v České republice byli v kontaktu a úzce spolupracovali ještě před začátkem jízdy Street View aut. Zároveň jsme úřadu poskytli informace, o které nás žádali, abychom českým uživatelům mohli přinést službu, o níž měli již dlouhodobě zájem. Samozřejmě, v případě potřeby jsme otevřeni dalšímu setkání a doložení informací o službě Street View, stejně tak i o naší technologii pro rozmazáváni obličejů a poznávacích značek, kterou neustále vylepšujeme, proh­lásila koncem roku 2009 Janka Zichová, PR manažerka českého Googlu.

Definitivní zákaz padl pak v září 2010. Následovalo vyjednávání Google s ÚOOÚ o tom, zda a jak může probíhat další snímkování. Hlavním argumentem Úřadu byly došlé stížnosti a skutečné problémy, které se při snímkování objevily a které se Google zřejmě nedařilo dostatečně odladit, ať už jde o chvílemi nefungující rozostřování tváří, přes chybějící českou podporu pro nahlašování fotek, které zasáhly do něčích osobnostních či jiných práv. Argumenty obou subjektů jsme sumarizovali zde.

Rozmazat do 48 hodin

A to jsou věci, které se mají změnit. Google přistoupil na to, že bude mít odpovědného správce dat na území Evropské unie, jímž se stala irská pobočka Google.  Ta bude vůči úřadům zodpovědná jak za vyřizování stížností, tak za patřičný soulad se zákonem, mimo jiné I za to, že bude možno komunikovat v češtině. Vznikla také speciální česká stránka věnovaná ochraně soukromí v rámci Map.

Stejně tak musel Google lokalizovat svou stránku Centrum pro ochranu osobních údajů - což je záslužné, zde jsou nejenom informace stran Map, ale také dalších služeb, které mohou zasahovat do vašeho soukromí, například jsou zde informace o službě +1 (Google +1 je sociální tlačítko vedoucí do neznáma).

Google Street View: nahý řidič má pauzu pro sebe, taková fotka se mu ale nemusí líbit.

Formalizována byla také možnost posouzení snímku, to do této chvíle dělal Google o své vlastní vůli, nově jde o dohodu s úřadem o tom, že nahlášené fotografie budou do 48 hodin posouzeny a následně patřičně upraveny. Google sám k tomu uvádí: Pomocí snadno dostupných nástrojů umožňujeme uživatelům požádat o další rozmazání jakéhokoli snímku obsahujícího uživatele, jeho rodinu, automobil nebo dům. Kromě automatického rozmazání obličejů a registračních značek tak na základě požadavku uživatele dále rozmažeme celý automobil, dům nebo osobu. Uživatelé také mohou požádat o odebrání snímků s nevhodným obsahem (například nahotou nebo násilím).

Příliš vysoký stožár

Dalším kamenem úrazu se stal příliš vysoký stožár, z něhož byly snímky pořizovány. Příliš často se podle ÚOOÚ stávalo, že kamera nahlížela do soukromí lidí, za ploty nebo do oken bytů. Původně úřad žádal, aby se kamera dostala ještě níže, ale Google oponoval, že v tom případě by zase nebylo možné fotit přes vysoké dodávky a zejména ve velkých městech by se fotky proměnily v náhledy automobilů lemujících ulice. Nakonec došlo ke kompromisu a fotografie budou pořizovány z výšky 2,3–2,4 m oproti původním 2,7 metrům.

Informovat předem

Poslední zásadní a viditelnou změnou má být dostupnost informací o snímkování předem. Tomu se Google v minulosti spíše bránil kvůli „autentičnosti“ fotografií a hladkému průběhu snímkování, v několika zemích došlo k incidentům, kdy lidé nechtěli snímkovací vozidlo nechat snímkovat svou vesnici, nebo naopak připravili speciální podívanou. V Česku k takovým „bouřím“ nedošlo a s posvěcením úřadů dost možná ani nedojde, lidé si naopak budou moci uklidit své chodníky a natřít své domy včas. Google má informovat místní orgány, obecní úřady, informace o termínu snímkování má být včas dostupná jak na webu, tak v médiích. Google z toho nakonec vytěží i nějakou tu publicitu za nepatrného zvýšení nákladů.

A kdy se začne snímkovat?

Udělení registrace firmě Google je zatím čerstvé a tak žádné termíny nejsou známy. Máme radost, že jsme společně s českým Úřadem na ochranu osobních údajů zodpověděli všechny otázky, našli vhodné řešení a úspěšně tak dokončili proces registrace služby Street View. Odstartováním sběru nové fotodokumentace přeneseme do světa Street View mnoho dalších historických míst a přírodních krás Čech a Moravy, které budou moci obdivovat uživatelé z celého světa, říká Janka Zichová, PR manažerka českého Googlu a dodává: Vzhledem k tomu, že byla oficiální registrace oznámena včera, nemáme zatím žádný konkrétní plán. Věříme, že nový sběr dat zahájíme letos v létě.

Google má svůj vlastní pořadník, kdy bude které země snímkovat a nyní jsou na řadě ty země, kde problémy nebyly. Léto je tedy spíše optimistický termín. Kromě toho Google průběžně přefocuje dříve pořízené snímky zejména v USA a Austrálii čtvrtou generací svých kamer, které zvládají vysoké rozlišení a v nichž je již Evropa nasnímkována.

Role úřadu bývá kritizována, ale právem?

Je zajímavé, jak moc je internetovou veřejností kritizována role Úřadu pro ochranu osobních údajů. Když odhlédneme od argumentu, že plní svou zákonem vymezenou povinnost, protože ta může jistěže být nesmyslná, především se zastal nároku lidí na soukromí. I v Česku Google nafotil řadu fotografií, které mohli vyfocení považovat za dehonestující, zasahující do jejich soukromí. Ostatně, na Wikipedii je obsáhlé heslo věnováno právě problémům se soukromí u Google Street View.

Rozhodnout o tom, co je soukromí, na které má člověk nárok a co je každému přístupné na pár myšnutí v prohlížeči, by měla stanovit spíše veřejná debata a koncenzus, než autonomní rozhodnutí privátní společnosti, na kterou nemá česká jurisdikce prakticky žádný vliv.  Roční zpoždění ve focení tak lze samozřejmě vnímat jako ztrátu příležitosti ukázat republiku, ale také jako dobrý test, zda a nakolik je Úřad ochoten naslouchat a vést veřejnou debatu o povaze soukromí v digitálním věku a nakolik je možné najít oboustranně akceptovatelné kompromisy.

Zajímavé také je, že řada hlasů, která kritizovala zákaz snímkování jako zásah do svobodného podnikání soukromé společnosti, stejným hlasem kritizuje Facebook jako shromaždiště a loudilství osobních údajů.
O soukromí na Facebooku si přečtěte třeba: Soukromí. Něco, co na Internetu a v sociální siti nečekejte

       

Takže se zdá, že vykrystalizovanou hranici v sobě ještě zdaleka nemáme a čeká nás ještě hodně práce v tom, rozlišovat, kde je naše privátno a kde je naše veřejno v digitálním světě.

K tomu nám případ Google Street View dobře posloužil jako odrazový můstek.