Google nad zlato?

Od chvíle, kdy Google v srpnu roku 2004 vstoupil na burzu, cena jeho akcií de facto neustále rostla. Při primární emisi byla upisovací cena jedné akcie nasazena na 85 dolarů, následovalo jakési šílenství, které naposled fungovalo u internetových firem na konci 90. let. Co lze od akcií Googlu očekávat a na čem vývoj cen závisí?

Pavel Houser - karikatura

Ilustrace: Nenad Vitas

Několikrát se zdálo, že Google už přece musí být na vrcholu, ale kdo nepočkal a prodal, ten mohl litovat. Cena akcie Googlu se nakonec vyhoupla na 400 dolarů. Teprve na samém počátku letošního února, když poslední oznámené hospodářské výsledky firmy nesplnily očekávání analytiků, obr lehce zakolísal a jeho akcie oslabily. V polovině února se znovu objevily úvahy o tom, že Google je nadhodnocen – došlo k dalšímu poklesu, který s sebou tentokrát stáhl celý segment technologických firem. Podobně mimochodem fungují akcie Microsoftu (dokonce v tak ironické podobě, že například rozsudky proti Microsoftu stáhnou i akcie jeho konkurentů). K 26. únoru, kdy vzniká tento článek, pak akcie Googlu stojí 378 dolarů.

Dá se z toho něco vyvodit pro výhodnost budoucí investice? Prodávat, či kupovat Google? Za pozornost by v této souvislosti možná stál matematický model, který říká, že je to jedno – v libovolném okamžiku je pravděpodobnost vzestupu i poklesu ceny akcie stejná (podrobnosti o modelu). Docela by mě zajímalo, kde je v popsané úvaze chyba, když podle všeho existují lidé, kteří na burzovních transakcích vydělávají stabilně.

Zajímavé může být, že v posledních několika letech kopírovaly ceny akcií Googlu paradoxně komoditu vnímanou úplně opačně – zlato (viz např. gold4you.cz, grafy v dolní části stránky). Také zde došlo k prudkému vzestupu ceny. Investici do zlata přitom nemusíme vnímat jen jako krajně konzervativní hru na jistotu, ale také „technologicky“. V poslední době totiž zlato figurovalo v celé řadě technologických inovací. Možná bychom proto mohli poopravit vnímání zlata jako drahé, ale de facto ničím zajímavé cetky, která za svou cenu vděčí jen lidské zdobivosti. Zaujaly mě například níže vyjmenované objevy.

Světlo v čipech

Zlato se již tradičně používá v elektronice především kvůli své vynikající vodivosti. Nyní se však ukázalo, že zlato by v podobě nanočásteček mohlo sloužit také coby zdroj světla uvnitř optických čipů. To by v důsledku vedlo k vytvoření obvodů, jež by uměly přepínat nebo směřovat optické signály ve vláknech sítí bez toho nutnosti konvertovat je zpátky do elektronické podoby. (podrobnosti)

Kapsle proti nádoru

Zlato nachází uplatnění také jako obal miniaturních kapslí, které se používají v boji s nádorovými onemocněními (princip fungování je takový, že zvrhlé buňky nakonec zabije teplo, které se ze zlaté kapsle uvolní po zahřátí infračerveným laserem – podrobnosti). Nanotechnologiím v medicíně se přisuzuje velká budoucnost a zlato si zde určitě najde významné místo.

Koroze a nová slitina

Speciální povlaky zlata by se uplatnily i jako dokonalý antikorozní nátěr. Šlo by přitom o vrstvy prakticky monomolekulární, takže takové ošetření povrchů by nemuselo vyjít ani nijak draho. (podrobnosti, anglicky).

Za pozornost stojí také nově objevená slitina zlata (odpovídající ovšem stále poměrně čistému 18karátovému kovu), která je kujná při teplotě okolo 150 stupňů Celsia – běžné zlato se pro složitější šperky přitom musí zpracovávat až při teplotách kolem 1000 stupňů Celsia. Nová slitina je přitom navíc při pokojové teplotě tvrdší. Využití těchto vlastností ve šperkařském průmyslu je nasnadě, ale jistě vás napadnou i další místa, kde by se to mohlo hodit (podrobnosti).

Všechny uvedené postupy jsou zatím spíše ve fázi laboratorních experimentů než reálného nasazení, ale zajímavé je to tedy určitě. Chápáno s trochou nadsázky, vše se otáčí o 180 stupňů – nějaký internetový vyhledávač může být dobrý pro konzervativce v kravatách, technonadšenci chtějí zlato :-).

A vážně: znamená to snad, že bychom měli investovat do zlata v očekávání toho, že budoucí poptávka po protinádorových kapslích vyžene cenu do oblak? Těžko říct – výše ceny zlata totiž zatím asi sotva závisí na jeho technologickém uplatnění (a taková vazba by pro zlato mohla být i smrtící, protože by tuto stálici učinila závislou na objevu technologií pokročilejších; to se zítra klidně může stát platině nebo palladiu).

Pár srovnání hrušek s jablky. Akcie Googlu aktuálně stojí 378 dolarů. Při kurzu 23,845 korun za dolar to odpovídá 9013 korunám a zlatému slitku o váze něco kolem 20 gramů. Zájemci si sami mohou dopočítat, jakému množství zlata by odpovídal celý Google (aktuálně něco pod 120 miliard dolarů) a srovnat to i s veškerým objemem zlata vytěženým v lidských dějinách (dnes se ročně vytěží okolo 2500 tun).

KL_NOMINACE

A pro investory ještě jedna informace – existuje teorie, podle které by ze zlata mohly být i některé asteroidy. Velmi opatrný odhad říká, že na Erosu je 20.000 milionů tun zlata, platiny a jiných kovů. Obsahuje tedy více zlata, stříbra, zinku a jiných drahých kovů, než mohlo být někdy vykopáno a vytěženo na Zemi… Vědci se nyní zabývají metodami, jak by mohli tyto nesmírné zásoby drahých kovů oddělit od asteroidu a dopravit na Zemi. (podrobnosti).

Pokud je to tedy vůbec pravda a někdy v budoucnu by se takový asteroid třeba podařilo odchytit, opakovala by se záplava, ke které došlo naposledy po dobytí říše Inků. Nadějné je to ovšem proto, že zlatý asteroid je snad určitou motivací i pro kosmické programy hrazené ze soukromých zdrojů…

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 1. 3. 2006 16:08

Školení: Jak na firemní Facebook prakticky

  •  
    Jak efektivně propojit Facebook s webem.
  • Jak vše měřit a vyhodnocovat.
  • Jak řešit krizové situace.

Detailní informace o školení Facebooku »