HCI aneb jak překonat infoobezitu

Podobně jako našemu zdraví neprospívá přejídání, není ani příliš prospěšné nechat se zahlcovat množstvím chaotických či zbytečných informací. Kdo nevěří, ten měl být 10. listopadu 2008 v Akademii věd na konferenci „HCI a informační služby“. Informační obezita totiž číhá skoro všude…

HCI neboli „Human-computer interaction“ je průniková oblast, ve které participuje celá řada vědních disciplín od informační techniky po psychologii. HCI se pochopitelně netočí jen kolem interakce například s ovládacím rozhraním nějakého programu, ale věnuje se obecně celé řadě prvků a oblastí týkajících se interakce mezi člověkem a počítačem či informačním systémem, jako je design, ergonomie, přístupnost a použitelnost, a tak dále.

V úterý 10. listopadu 2008 se v prostorách Akademie věd ČR konala mezinárodní konference „HCI a informační služby“, kterou organizoval Ústav informačních studií a knihovnictví (FF UK). Konference se tematicky zaměřila zejména na vnímání a zpracovávání informací a rizika s nimi spojená. Ačkoliv se totiž může na první pohled zdát, že čím více informací máme k dispozici, tím lépe, není to tak úplně pravda…

Temná strana informací

Velmi zajímavou přednášku o současných „informačních problémech“ si připravil profesor informační vědy na City University of London, pan David Bawden. Jak všichni víme, v současné době jsme informacemi přímo obklopeni. Rozvoj Internetu umožnil rychlejší a snadnější přístup k informacím, ale současně je čím dál větším problémem se v těchto informacích orientovat a nějakým způsobem je zpracovávat. Z tohoto informačního přetížení a přesycení (tzv. „infoobezita“) pak vznikají další a další problémy.

Přílišné množství informací způsobuje například tzv. „technostres“ či informační úzkost. Vystavení uživatele mnoha různým podnětům zase způsobuje roztříštěnost pozornosti. Často se setkáváme i s určitým „paradoxem volby“, kdy se nemůžeme pořádně rozhodnout, který informační zdroj použít (nemluvě o úplném zahlcení, když na náš obecný dotaz vychrlí např. Google statisíce a miliony stránek). Všechny tyto nepříjemnosti pochopitelně uživatele zatěžují, stresují, a může dojít i k tzv. „syndromu vyhoření“. Jednou z mála možnosti záchrany je vyhýbání se informacím, v angličtině „information avoidance“.

informace - vtip

Obrana před informacemi v praxi (zdroj: www.cartoonstoc­k.com)

Řešení, o kterém hovořil profesor Bowden, spočívalo v „digitální gramotnosti“. Tento koncept se začal objevovat někdy kolem roku 1993, v roce 1997 ho ve své knize „Digital literacy“ zpopularizoval Paul Gilster a v současné době se o něj zajímá i Evropská komise. Digitální gramotnost je tedy jedním z možných východisek, nicméně jedná se o relativně obsáhlý soubor znalostí a dovedností, který zahrnuje například počítačovou gramotnost, informační a mediální gramotnost, a dokonce i určitou sociální gramotnost, která je v dnešním virtuálním prostředí plném kooperace, sdílení a uživatelských komunit velice potřebná.

Nové formy vizualizace a interakce

Kromě digitální gramotnosti nám samozřejmě může pomoci i přehledné pořádání informací a jejich vizualizace. Ostatně ne nadarmo se říká, že jeden obrázek vydá za tisíc slov. A právě oblasti vizuálního a fyzického interakčního designu se ve své prezentaci věnoval další zahraniční host, Werner A. KönigUniversity of Konstanz, který představil mimo jiné i pozoruhodný software MedioVis (Visual Information Seeking System).

MedioVis je rešeršní vizualizační systém, který se skládá z několika zajímavých prvků. Hlavní částí je tzv. „HyperGrid“, což je hyperlinky propojený obsah umístěný v tabulkové struktuře. Obrovskou výhodou je především hladká integrace různých informačních zdrojů, protože aplikace podporuje kombinování různého obsahu – například obrázků, Google map, textů v PDF, videí z YouTube atd. Přehlednost dále umocňuje tzv. „HyperScatter“, ve kterém jsou zobrazené jednotlivé objekty a termíny včetně jejich vzájemných vazeb a relevance.

informace

Jedna z vývojových verzí rešeršního systému MedioVis

Na závěr pan König hovořil i o alternativních způsobech interakce. Ovládání systému, hlasem, gesty, pohyby očí, to jsou jen některé oblasti, ve kterých neustále probíhají nové výzkumy. Zajímavé byly i ukázky ovládání laserovým ukazovátkem či jinými „fyzickými“ předměty (třeba i mobilním telefonem). Tento trend se nazývá „reality-based interaction“. a využívá nástroje a koncepty známé z reálného světa, které jsou pro uživatele mnohem přirozenější a jednodušší. Příkladem je i iPhone, který vsadil na jednoduché ovládání prsty a integroval i další drobné detaily „z reality“, například setrvačnost při scrollování.

Není čtení jako čtení

Trochu z jiného soudku byla prezentace Richarda Papíka, ředitele ÚISK, který se společně s kolegyní Barborou Drobíkovou zaměřil na otázku čtení, respektive na vnímání informací obecně. Uvádí se, že zrakem zpracováváme až 95 % informací, a není tedy divu, že se stále více prosazují různé formy informační vizualizace. Nicméně i samotné čtení textu je stále velmi důležité, a zejména tvůrci obsahu by měli brát v úvahu některá jeho specifika.

Například je dobré vědět, že čtení dokumentu ovlivňují dva základní faktory: čitelnost a čtivost. Důležité jsou oba – čitelnost se vztahuje zejména na vnější rysy (například typografii), čtivost se dotýká samotného obsahu (jak je srozumitelný apod.). Čtení je dynamický proces, při kterém musíme zpracovávat informace, takže přehledně členěný text psaný srozumitelným jazykem je pro uživatele samozřejmě mnohem příjemnější než nějaký dlouhý a chaotický blok textu. Rozlišujeme také několik druhů čtení (například skimming a scanning) a zvolená forma zobrazení může tyto procesy ulehčit, nebo naopak zkomplikovat.

informace 2

Jednoduché schéma čtení (zdroj: prezentace R.Papíka)

Čtení se zkrátka týká každého z nás, protože bez čtení bychom se patrně nikam daleko nedostali. Je tedy trochu překvapivé, že této oblasti není věnováno tolik pozornosti jako třeba designu, optimalizaci, použitelnosti a podobně. Jedna z velkých výzev také spočívá v potřebě nových výzkumů – ty, které máme k dispozici, již totiž nejsou příliš aktuální. Z některých údajů například vyplývá, že čtení z obrazovky je průměrně o 27 % pomalejší než čtení z papíru. Nicméně dnešní LCD panely (nemluvě o e-knihách) jsou už někde úplně jinde než staré blikající CRT monitory, a je tedy pravděpodobné, že aktuální čísla by byla odlišná.

CIF16

Závěrem

Na konferenci zazněla ještě řada informací, a zájemcům vřele doporučuji prohlédnout si stránky konference, kde jsou k dispozici i jednotlivé příspěvky. Určitě je z čeho vybírat, viz například přednáška o RSS čtečkách, a zásadách rozumného chování v jejich odběrech (aby nedocházelo ke zmiňovanému informačnímu přetížení). Další z prezentací se věnovala pro změnu významu relevance, a porovnávala také dvě základní skupiny uživatelů (typ pragmatický / strategický a typ analytický, který jde při vyhledávání více do hloubky). Nechyběla ani přednáška zaměřená na testování použitelnosti…

Konference „HCI a informační služby“ byla zkrátka velmi příjemným průřezem danou problematikou, a jednotlivé příspěvky nabídly zajímavé pohledy na různé dílčí oblasti – od informačního přesycení přes návrhy ovládacích rozhraní až po použitelnost systémů a webových stránek. Je také sympatické, že termín „user-centered design“ není jen prázdná fráze, ale že se opravdu objevují příklady systémů, které se snaží vycházet uživateli vstříc.

Anketa

Zažili jste někdy pocit, že jste přesyceni informacemi a že je nezvládáte zpracovat?

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 19. 11. 2008 11:27

Školení: Právo vs. online marketing

  •  
    Jak chránit vlastní značku a obsah.
  • Jak využívat cizí díla pro svoje prezentace.
  • Na co si dát pozor při tvorbě reklamy na internetu.

Více o školení Právo vs. online marketing »