Hlavní navigace

Historie českého Internetu (10.)

Patrick Zandl

V roce 1991 vznikla Infima BBS provozovaná společností Infima. Podstatnou výhodou této BBSky byla skutečnost, že za ní stála firma hodlající se živit prodejem a dodávkami BBSek pro komerční organizace. To byl samozřejmě ten správný důvod, proč pojmout provoz vlastní BBSky trochu jako technologické demo a patřičně ji vybavit.

Malá vsuvka: velmi pravděpodobně jste z dosavadního povídání o BBS dospěli k názoru, že jde o ryze amatérskou věc bez praktického komerčního uplatnění. Možná dnes, ve věku Internetu – ale počátkem devadesátých let bylo i v USA vyloučené, aby se komerční firmy distribuující software nebo hardware mohly spolehnout na Internet jako platformu pro šíření ceníků, download upgradů a přístup k technické podpoře. Svoje BBSky měly firmy jako IBM, Borland, Microsoft – na ně bylo možno si zavolat a napsat technikům o radu, pročítat diskusní fóra s nářky podobně postižených či downloadovat dema nebo updaty. Proto se myšlenka prodávat vybavení komerčních BBSek počátkem devadesátých let nejevila tak zcestná, jako by se mohlo zdát dnes.

Společnost Infima se také dodávkami specializovaného modemového a BBS softwaru dosti dlouho úspěšně živila. Na bázi jejího Major BBS softwaru firmy Galacticom ostatně fungoval ještě nedávno homebanking Komerční banky (klientem byl program BBSman), týž software obsluhoval clearingové centrum České národní banky. Komerčních zákazníků na BBS software měla Infima několik desítek.

Infima byla také jedním z prvních prodejců modemů US Robotics (pohlceno firmou 3com) – tyto modemy patřily ke světové špičce a až do roku 1993 bylo možno je dovážet jen se speciálním povolením USA, protože se na ně vztahoval zákon o vývozu vyspělých technologií do zemí komunistického a postkomunistického bloku. Všichni jejich kupující museli být registrováni a až teprve potom dostali privilegium koupit si modem v ceně 35.000 korun pracující již tehdy na rychlosti 28,8 kbit/s  – tato rychlost byla v době, kdy běžné modemy zvládaly s problémy 9,6 kbit/s ne­uvěřitelným luxusem.

Infima zastupovala americkou společnost Galacticom dodávající software i hardware pro komerční BBSky. Dlužno podotknout, že existoval i software zdarma, instalovaný především na amatérských BBSkách. Sofware Galacticomu byl uživatelsky o něco přítulnější a především ve svých pozdějších verzích nabízel i propojení do Internetu a další vlastnosti, jež nebyly ze zdarma software tak snadno rozchoditelné.

Infima hned z počátku poskytla velkorysých pět telefonních linek, jimiž bylo možno se připojit k BBSce, později tento počet rozšířila až na neuvěřitelných 32 linek. Do té doby naprostá většina BBSek měla k dispozici jedinou telefonní linku, výjimečně pak linky dvě a ještě řidčeji tři linky.

Infima BBS se prakticky přes noc stala rájem modemových kecálků ochotných trávit na ní hodiny svého telefonního připojení. Postupem času sice došlo ke zmiňovanému nárůstu přípojných telefonních linek, ale v praxi musela přijít i jiná opatření, aby se zajistila alespoň únosná dostupnost této BBSky. V prvé řadě došlo k omezení délky pobytu na BBSce na půlhodinu, hodinu až hodinu a půl dle statutu uživatele – poté byl uživatel odpojen a musel zavolat znovu, v nejnižší uživatelské kategorii mohl zavolat až následující den. Smyslem tohoto opatření bylo dát šanci ostatním se dovolat mezi tím, než uživatel linku znovu vytočí.

Hlavní výhodou software Major BBS bylo množství modulů, jež bylo možno doinstalovávat na Infimu a tak zvyšovat její možnosti. Infima modulů záhy zprovoznila značné množství a bylo z ní možno se dostat také do Fido konferencí a od konce roku 1994 rovněž na Internet.

V té době ale již většina provozu Infimy vyžadovala „kredity“ – tedy jakési poukázky na používání služeb. Každý modul měl svoji kreditovou cenu a uživatelé si mohli za své kredity nechávat zpřístupnit jednotlivé moduly. Nejdříve bylo možno kredity získat v časopisech, později se staly regulérně placenou záležitostí. Infima tak začala na své popularitě zcela legitimně vydělávat a většinu služeb, které byly oproti ostatním BBSkám nadstandardní, zpoplatnila. Tím se jí mimo jiné podařilo regulovat obrovský nárůst uživatelů.

Za peníze tak bylo možno se dostat k Internetu – z počátku ale pouze k emailu. Od konce roku 1994 bylo možné si za 500 korun měsíčně nechat zřídit svoji vlastní emailovou adresu pro Internet a vyzvedávat si přes Infimu emaily. Cena postupem času padla na nějakých 250 korun měsíčně a ve své době Infima nabízela naprosto nejlacinější kontakt s Internetem.

Internetové služby se pomalu rozrostly o možnost využívat telnet jak pro přístup na Infimu, tak pro přihlašování se z Infimy ven do Internetu.

Infima v době svého největšího rozmachu měla více jak 25.000 uživatelů. V době milionů internetových uživatelů můžete toto číslo vypadat směšně, mějme ale na paměti, že okruh uživatelů byl díky pražskému telefonnímu číslu omezen v podstatě jen na pražské uživatele, ačkoliv Infima měla i uživatele z jiných měst. Navíc v roce 1994 nebyl modem ani počítač vůbec lacinou záležitostí, a tak desetitisícová aktivní uživatelská obec představovala nevídaný úspěch.

Díky tomu, že Infima poskytovala spolehlivé služby a záhy se kolem ní i vytvořila značná komunita velmi věrných uživatelů, kteří byli náchylní k placení za nadstandardní služby, jež by ostatně jinde za podobnou cenu nesehnali, se BBSka postupně stala výdělečnou záležitostí. Zisk z jejího provozu sice nikdy nebyl enormní, ale provozní výsledek byl kladný, což bylo v té době u podobného podnikání něco jako malý zázrak.

Na přelomu let 1995 a 1996 prožívala Infima BBS svoje zlatá léta. Její uživatelé pořádali srazy, dovolat se na BBSku chtělo nebetyčnou trpělivost a dobře nakonfigurované automatické vytáčení, diskusní fóra vřela příspěvky a knihovny byly nacpány zajímavými soubory k prasknutí. Někteří (platící) uživatelé k tomu používali email či plnohodnotný přístup k Internetu, jako je WWW. Ke stažení byl i luxusní Windows klient pro práci s BBSkou, který umožňoval mnoho věcí provádět off-line a hlavně komfortním ovládáním. K dispozici byla i diskusní fóra FidoNETu a Usenetu (internetové diskusní skupiny) – Infima BBS byla doslova světem sama pro sebe a o sobě.

Ne vše fungovalo dokonale. Například ve FidoNET komunitě byla Infima BBS velmi nepopulární a měla i svoje problémy s blokováním provozu v rámci FidoNETu. Uživatelé Infimy si totiž nedávali mnohdy práci se studováním pravidel FidoNETu a příspěvky neodpovídaly rules. Na nátlak administrátorů FidoNET nodů musela Infima přístup do echomail konferencí omezit pouze na čtení a možnost psaní příspěvků dávali sysopové Infimy jen výjimečně.

Co se diskusních fór týká, představovala Infima BBS ve své době naprostý unikát. Bylo zde možno číst (a s jistou dávkou úsilí i přispívat) do diskusních fór FidoNETu, ale i do internetových diskusních fór Usenetu. A pak tu samozřejmě byly stovky vlastních diskusních fór, které se nedistribuovaly mimo Infima BBS, ale vzhledem k počtu uživatelů této BBS to nebyla žádná podstatná nevýhoda.

Spolu s vycházejícím sluncem nad českým Internetem začalo pomalu ale jistě zapadat i slunce nad Infima BBS. Pro přístup k Internetu se software Major BBS nehodil, jeho těžiště spočívalo v BBS, nikoliv v internetovém rozhraní. Ještě v roce 1996 sice Infima představovala lacinou alternativu pro práci s Internetem, vážní zájemci se ale postupně začali přesouvat přímo na Internet a Infimu BBS počali využívat přes telnet rozhraní, a to stále méně a méně.

Počátkem roku 1997 prodává Infima svoje internetové klienty Spinetu a z Internetu jako poskytovatel couvá.

Proč se Infima nestala poskytovatelem Internetu?

Je to logicky se nabízející otázka – proč se Infima nestala poskytovatelem Internetu, když pro tuto aktivitu měla velmi slibnou uživatelskou základnu? Mnozí to považují za chybu, která Infimu stála zbytečně mnoho, ovšem viděno v kontextu tehdejšího stavu trhu není zhodnocení tohoto rozhodnutí tak jednoduché. Především provoz BBSky vyžadoval poněkud jiný hardware, ale také software, a tedy i know-how, než jaké vyžadoval provoz klasického internetového providera, takže počáteční výhoda Infimy v technickém náskoku by se neprojevila.

Za další by si taková změna vyžádala veliké investice a Infima si v té době, jako většina českých společností, financovala rozvoj z vlastního zisku. Jistě by tu byla možnost hledat venture kapitál, ale rok 1996 nebyl nakloněn podobným investičním dobrodružstvím.

Důležité je také mít na paměti, že koncem roku 1996 do hry vstupovaly bohaté firmy a trh s ISP se již začal plnit – „nováčkové“ bez velkého finančního zázemí se tedy chytali už podstatně obtížněji. Jistě, Infimě by se velmi pravděpodobně podařilo obsadit část trhu, rozhodně by ale nemohla počítat s tím, že by dlouhodobě mohla hrát vedoucí roli.

Proto se rozhodnutí Infimy nejít do připojování k Internetu a odprodat internetové aktivity jeví být spíše jako rozumná volba v okamžiku, kdy si firma mohla vybrat mezi cestou, na níž si svoji pozici již vybudovala, nebo cestou, kde začínalo býti dosti těsno. Je sice možné, že v době internetové horečky v letech 1999 – 2000 by mohli majitelé Infimu prodat za velmi lukrativní peníz, to ale nebyla věc, kterou bylo možno v roce 1996 s alespoň základní prediktivní jistotou předvídat, natož se na ni kvalifikovaně spolehnout. Navíc by bylo nutno míti velmi šťastnou ruku při prodeji – uvidíme později, že i tací štastlivci existovali.

Infima BBS na prodej

V průběhu roku 1997 se ukazuje, že BBS systémy svůj nevyhlášený souboj s Internetem prohrávají na plné čáře a odklon uživatelů od BBS k Internetu je spíše než otázkou, odpovědí. Společnost Infima se v té době již velmi ostře věnuje internetovým aktivitám navazujícím logicky na její původní BBS program a zastupuje v ČR společnost Netscape a je také dodavatelem firewallové technologie Gnat Box a dalších zajímavých internetových software určených především pro korporativní klientelu.

Infima BBS se tak stává přítěží a na přelomu roku 1997 a 1998 je pro ni hledán kupec, byť dosti vlažně a nesystematicky. Jsou rozesílány zprávy všem uživatelům Infima BBS a na titulní stránce visí výzva. Diskusní fóra se plnila katastrofickými vizemi, jež předjímali jednotliví uživatelé: nový majitel bude na tuty Český Telecom, celý provoz BBSky bude zpoplatněn, nový majitel ji koupí a zruší.

Nic z toho se nestalo. Několik zájemců o Infima BBS se sice údajně objevilo, vždy ale měli nabízet nepřijatelné podmínky.

Dnes je Infima prakticky mrtvou BBSkou. Sice má ještě stále plné knihovny souborů, některé služby na ní již nefungují, nelze volat modemem a v dříve nejvytíženějších hodinách jsem najednou byl na BBSce sám, když jsem se šel podívat, jak vypadá.

Jedna legenda z českého internetového pravěku zemřela – stopy Infima BBS nicméně najdeme na českém Internetu dodnes. Na Infimě se objevila většina lidí dnes aktivně činných na Internetu a „stará garda“ se povětšinou zná „osobně“ z časů slávy Infimy.

Našli jste v článku chybu?

22. 1. 2004 22:31

g (neregistrovaný)
jo jo skoda, ten homebanking u KB byl dobrej a tak hezky spolupracoval s ABROU...

6. 1. 2004 22:52

Prokop (neregistrovaný)
Hernajs, odpovídal jsem přes mail a neviděl vlákno ...
Moje chyba!
Podnikatel.cz: V účtenkové loterii? 65 milionů ročně

V účtenkové loterii? 65 milionů ročně

Měšec.cz: Vklad na cizí účet je draze zpoplatněn (přehled)

Vklad na cizí účet je draze zpoplatněn (přehled)

Podnikatel.cz: Zavře krám u #EET Malá pokladna a Teeta?

Zavře krám u #EET Malá pokladna a Teeta?

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

120na80.cz: Stoná vaše dítě často? Upravte mu jídelníček

Stoná vaše dítě často? Upravte mu jídelníček

Vitalia.cz: Nahradí sluch, ale zvuk je zcela jiný

Nahradí sluch, ale zvuk je zcela jiný

Root.cz: Mirai má nový cíl 5 milionů routerů

Mirai má nový cíl 5 milionů routerů

Měšec.cz: Banky mlží o nákladech na předčasnou splátku hypotéky

Banky mlží o nákladech na předčasnou splátku hypotéky

Podnikatel.cz: Alza.cz má StreetShop. Mall.cz více výdejních míst

Alza.cz má StreetShop. Mall.cz více výdejních míst

Vitalia.cz: Jmenuje se Janina a žije bez cukru

Jmenuje se Janina a žije bez cukru

Měšec.cz: Europlatby: někde bez poplatku, jinde i 350 Kč

Europlatby: někde bez poplatku, jinde i 350 Kč

Root.cz: Telegram spustil anonymní blog Telegraph

Telegram spustil anonymní blog Telegraph

Podnikatel.cz: Vládu obejde, kvůli EET rovnou do sněmovny

Vládu obejde, kvůli EET rovnou do sněmovny

DigiZone.cz: Rádio Šlágr má licenci pro digi vysílání

Rádio Šlágr má licenci pro digi vysílání

Podnikatel.cz: K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

Podnikatel.cz: Na 3. prosince se chystá protest proti EET

Na 3. prosince se chystá protest proti EET

Podnikatel.cz: Chaos u EET pokračuje. Jsou tu další návrhy

Chaos u EET pokračuje. Jsou tu další návrhy

Podnikatel.cz: Udávání kvůli EET začalo

Udávání kvůli EET začalo

120na80.cz: Rovnátka, která nejsou vidět

Rovnátka, která nejsou vidět

Podnikatel.cz: 3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?