Bezva, v tom případě je ale na místě, aby se přestalo říkat prodej hudby a začalo se správně říkat prodej licence na jednorázový či trvalý poslech hudby. A aby to nebyl v případě i(-)legalne.cz prodej hudby za paušál, ale prodej časově omezené licence na poslech hudby za paušál.
Já jen aby nedošlo k mýlce :) Oni by se potom mohli spotřebitelé právem cítit oklamání klamavou nabídkou, když nedostanou to co je jim slibováno.
Pak bych ovšem spolu s CDčkem měl uzavřít v prodejně licenční smlouvu a ne dostat paragon na nákup např. 1x Abba Greatest Hits, když jsem kupní smlouvu vlastně uzavřel jenom na medium v ceně 2Kč a zbytek je licence bez převodu vlastnictví:) A licence je služba na rozdíl od CD-R media což je zboží, takže by to mělo být rozděleno i pro účely DPH na dvě položky na daňovém dokladu atd. :)
"Auto byste neukradli. Peněženku byste neukradli. Mobilní telefon byste neukradli. Tak to byste byli pěkní kokoti, abyste kradli film, když se dá zadarmo stáhnout na netu." :-)
Mě na tom vadí, že i-legalně neříká na rovinu "zprovoznili jsme PŮJČOVNU hudby". Protože systém "dokud-platíš-tak-můžeš-poslouchat" je prostě půjčovna s paušálem, nic jiného.
Principiálně proti tomu nic nemám, ostatně v knihovně to funguje podobně (teda, jen u knih, protože za CD se platí i za kus). A z toho pohledu chápu i použití DRM. Jen se mi příčí když někdo tvrdí "od nás si můžete stahovat hudbu za paušál" a už k tomu nedodá ten zbytek ...
Když už jsi u té restaurace, tak je to samé, jako kdyby jsi musel v restauraci platit paušál a když přestaneš platit, tak bys musel jídlo vrátit. Když jednou za něco zaplatíš, tak to můžeš užívat, ne?
No dobře tedy a proč bych po zaplacení paušálu stažené písničky nemohl poslouchat navždy? Vždyť hud. průmysl se brání tím, že když si koupím CD s hudbou, neplatím za to CD ale za licenci k poslouchání...
A taktéž nemám omezeno kolikrát si to CD mohu poslechnout (nehledě na to, že z ameriky včetně poštovného je příslušná hudba levnější než v ČR bez dopravy ke mě). Paradox naopak nastává v momentě, kdy si koupím CD s hudbou a CD se poničí (třeba škrábanec atd.) kdo mi dá nové, když jsem si koupil licenci na tu hudbu? (byť třebva jen za náklady na nové CD - tj 10Kč).
Jídlo se jí a hudba se poslouchá. Co naposlouchám je v mých vzpomínkách a co sním je v mém žaludku :-). Rozdíl je v tom, že platím za spotřebu. Kuchař, talíře, příbory a výzdoba patří restauraci, stejně jako jidla, které jsem si neobjednal a nezaplatil :-)
Pak by bylo nesmyslné aby tu spotřebu po mě někdo chtěl zpět, když to bylo přesn ěto za co jsem platil. Jasné? :-)
ad 2. - v divadle jde o opakovaný výkon herce, který musí vstát a jít to představení odehrát. Podobně živý koncert je aktivní výkon hudebníka.
Přehrání CD či filmu už je jen technická reprodukce a v případě kina tak maximálně jde o úhradu energií a práce zaměstnanců.
O ostatním není sporu, hudba, film, etc. je zbytná věc, pokud nemám peníze na to, abych si ho zaplatil, tak ho nezaplatím a nekonzumuji. Jestli je tento způsob (licencování za jednotlivé použití) v pořádku či ne, neřešme.
Jedna cesta by mohla být, že dejme to po 6 měsících od stažení souboru by mi vzniklo, za předpokladu nepřerušeného placení předplatného, trvalé právo na užívání, i kdybych předplatné již neobnovil. I tady by pak musel DRM být uplatněn, protože jak to jinak ohlídat. Na druhou stranu, přináší to problémy s přenosem do přehráváčů, poškozením licenčních klíčů, etc.
DRM je problém, protože to znamená, že nemáš své věci pod kontrolou.
Takový DRM přehrávač musí mít utajený zdrojový kód, protože jinak by šel modifikovat a tedy by z něj šlo odstranit DRM omezení.
To se neskutečně příčí všem těm lidem, co chtějí věci jako svobodný software, protože si myslí, že mají právo mít pod kontrolou software, který používají. Proto je to defective by design.
Já osobně bych proti DRM ani nic neměl, kdyby to šlo nějak rozumně realizovat. Ale z podstaty věci to _nejde_.
jasné :) ale pak neplatím za hudbu, ale za poslech.
Takže to není prodej hudby, ale její pronájem resp. vysílání on demand že :) A to je v podstatě rádio s možností skladby programu :)
Tak si to rozmyslete, jestli hudbu chcete srovnávat s prodejem vozidla nebo s pronájmem :) vybíráte si to dost nesystémově jak se Vám to hodí.
Když si pronajmu auto a ono se stane nepojízdním, tak mi půjčovna místo něj dá jiné :)
Tak je to licence nebo prodej? V případě licence - tedy pronájmu bych od pronajímatele měl mít nárok na nerušené užívání licence, tj. když zničím medium, mám nárok za manipulační poplatek odpovídající nákladům na vytvoření rozmoženiny nárok předmět licence užívat a tedy aby mi to poskytovatel licence umožnil, čili znovu dodal předmět licence.
Ale CD NENI produkt, to je prave ten problem, produktem je hudba, CD je jen obal. Stejne si muzete koupit rohlik bez obalu, rohlik ve folii, rohlik v .... porad si kupujete rohlik + nejaky obal.
Automobilka mi proda auto a muzu si snim delat co chci, muzu ho verejne vystavovat, muzu ho pujcovat, muzu ho prodat (klidne za vyssi cenu), muzu ho rozmontovat do mrte, muzu si podle nej klidne postavit jine. Auto toti JE prudukt.
Neznam zadne jine zbozi, kde by me nekdo omezoval v nakladani s nim na zaklade toho, v jakym obalu ho dostanu.
1. Je jasné, že divadloje nákladnější, ale ač vám to přijde nespravedlivé, to nic nemění na tom, že cenotvora a definice podmínek prodeje není na zákazníkovi ;-)
2. Cesta vzniku automatického uživání předplatného je řešitelná tím, že se ten kdo má patřičná práva rozhodne, že bude danou věc takto licencovat. Druhá možnost je legislativní, ale ta se v podstatě rovná vyvlasnění a to jaksi doufám, že již do této společnosti nepatří.
To nic nemění na tom, že bych si dokázal představit, že některá díla nebudou chráněna nijak, ale rozhodně ne "napůl". Navíc je to zbytečně složité.
Je jen zvláštní, že u některých věcí to lidem vadí a u některých ne. To, že nemám zdrojový kód řídící jednotky mého auta většina lidí chápe, že je blbost a nebo to dokonce může představovat i nebezpečí a u hudby i v poměrně jasně odůvodnitelných případech jako je např. paušalní půjčovna hudby, je to najednou ta největší překážka.
Automobilka mi ale prodala auto, co si budu s autem dále dělat mi automobilka nijak neomezuje, mohu ho libovolně prodat, mohu ho začít používat jako taxík a jeho používáním libovolně vydělávat, mohu si ho vystavit na veřejném prostoru, mohu mu udělat tuning nebo ho nechat zreznout a to vše si dělám aniž bych byl nucen automobilce platit nějaké poplatky.
Vaše přirovnání nekulhá, to má obě nohy zlámané...
Můžu udělat kopii, ale vydavatel mi v tom může aktivně bránit a já za kopírování "přes ochranu" mohu být trestán.
Navíc jak jinde uvádíte, kupuji licenci a tu fakt poškrábat nejde :-)
Mně to vadí, protože jsem Linuxám a svobodný software je pro mě důležitý. Není pro mě stravitelný, aby software běžící na mém počítači rozhodoval, co se kterým souborem můžu udělat a co ne.
Souhlasím s tím, že většině lidí stačí, když ten přehrávač bude zadarmo (a to je).
Já jsem jen chtěl říct, že ta věc nelze technicky čistě zrealizovat. Je to naprosto úchylný princip.
Největší výhoda elektronické distribuce je její jednoduchost (zkopíruju soubor). DRM tohle dokonale torpéduje.
Samotny pojem "dusevni vlastnictvi" je hovadina. Vlastnit se da neco, co se da vzit do ruky. Myslenku si muzu maximalne nechat pro sebe (pokud si myslim ze je natolik soukroma). Ale nemuzu vlastnit myslenku, kterou jsem nekomu rek, jelikoz se tak automaticky stava i jeho myslenkou. Takto to funguje odjakziva a je na tom zalozena cela historie lidstva, ktere IMO uz moc dlouho neprezije, chcipne totiz na pravnicke spory o kraviny.
BTW: Jak ze to udelali v tom Stoparovi ? Jop, poslali nepotrebny (uredniky, pravniky, ...) na Zem. Je to poznat.
Ale ta licence nezanika poskozenim nosice. Je stale platna. Jen je mi zabraneno ji dale uzivat = poskytovatel te licence me okradl, protoze mi prodal neco "navzdy", ale neni ochoten to dodrzet.
Kdyz jsme u tech aut, pokud se mi na aute neco rozbije v zaruce, tak mi to zdarma opravi a po dobu opravy mi navic take zdarma zapujci jiny vuz. Auto si kupuju s tim, ze zaruka na nej je X (rekneme tomu "licence garantujici provoz") a mozna mi vydrzi Y (ciste na zaklade statistik). V kazdem pripade mi to auto i po uplynuti X opravi a to za cenu nakladu na opravu, nikoli za cenu noveho vozu.
Kdyz si koupim audio (a je jedno na cem), prodava mi obchodnik licenci, kde ze zakona je licence na provoz "navzdy". Ovsem kdyz se mi poroucha medium, odmita mi jej opravit a to pres to, ze naklady na opravu jsou vpodstate vzhledem k cene te licence 0. U toho auta to bude podobne, bezna oprava dejme tomu 10kKc, novy vuz 400kKc. Dejme pryc ty tisice (k) a jsme presne na cenach opravy placky vs nakup nove placky.
Ne, vůbec mi nic nepřichází spravedlivé či nespravedlivé, jen jsem upozornil, že divadlo a kino je prostě něco jiného, byť to současná legislativa nebo obchodní model považuje za totéž.
Stejně tak souhlasím s tím, že majitel autorských práv má možnost stanovit si podmínky licence jaké chce, stejně jako by si mohl stolař stanovit, že jeho židli smím použít pouze nahý a zároveň ke pouze konzumaci vepřo-knedlo-zelo buď ve středu nebo na Štěpána - a souhlas s podmínkami by se projevoval otrháním papírových obalů ze židle.
Oboje je stejně blbé a obrana proti obojímu je jen a pouze takové věci nekupovat. ;-)
1. na p2p sítích to není označené jako kopie, navíc kopii jste nepořídil vy, ale někdo jiný, vlastně napadlo vás, že to legální není, když si ten zákon přečtete celý? :-)
2. Ano, akceptaci obchodního model určuje zákazník, ale jen tak, že buď koupí nebo nekoupí. Možnost ukradne/neukradne s nějakým pokryteckým tvrzením o dojmu, že by to bylo spravedlivé tam není.
3. Kopii nemůže pořídit třeti osoba. Pokud máte jiný výklad zákona, prosím, myslím, že je to tam napsané poměrně jasně, ale být vámi tak namísto spekulací se poradím s právníkem. Pokud si autorský zákon přečtete z větší části než paragraf 30, uvidíte, že to tak jednoduché není a porovnání mohou být značně zavádějící.
4. No možná byste měl vzít v úvahu literu zákona a to co je na těch plackách psáno, což by tam ve své podstatě být ani psáno nemuselo. Opět se snažíte o výklad, který byste u soudu nebyl schopen obhájit.
Koupit muzes i nehmotnou vec ... jako treba tu "licenci" - pravo na specificky zpusob uziti.
Pravdu mas, ze spravne by se melo rikat "Prodej licence" a ne "Prodej hudby/prodej software".
V pripade ipodfuku by to melo byt "Prodej casove licence"
Jiste, ja se taky zivim dusevni praci. Nekdo neco chce, udelam to, dostanu zaplaceno a KONEC. Ne ze mi plati a jeste 100let po me smrti.
=> prijde zpevak, objedna si pisnicku, zaplati = autor dostal $ a uz nikdy nic dalsicho nedostane. Zpevak zaspiva na koncerte = dostane $, muze poradat dalsi koncert = odvede dalsi praci = dostane dalsi $. Ovsem pokud neprijdou divaci, chcipne hlady, pripadne vyhodil $ za pisnicku o kterou nikdo nestoji.
Alto o to ani tak nejde, toto ^^ normalne funguje, jen si nekteri proste zvykli, ze pred 100 lety neco nahrali a ulozili na nakou placku a celej zivot nedelali nic jinyho, nez pobiraly $ za nic.
A to "neco malo" v kine je minimalne 1/2 vztupenky.
1. To že si myslím, že někdo je vydřiduch mi umožňuje jen to, že si od něho nic nekoupím, další práva mi tím nevznikají a neřekl bych, že ani morálně. Jsou subjekty s kterými mám rozhodně větší potíže např. ropné společnosti.
2. Obchodní model je spotřeba. Když bych použil analogii, asi nikoho nenapadne chodit do divadla na stejné představení zdarma, protože ho už jednou zaplatil.
3. Pokud TV koupí film s nějakou licencí, tak může být 100x veřejnoprávní, ale platí licence. TV i když je veřejnoprávní nemá žádný mandát k znárodňování autorských děl a to je přesně to co jste popsal.
4. To, že nevidíte důvod proč platit znovu je dáno tím, že odmítáte pochopit s jakou licencí k užívání vám bylo dílo prodáno. To je ovšem hlavně váš problém :-). Že bychom rádi kupovali třeba hudbu s jinou licencí je fajn, byl bych 100x pro, ale asi by jinak vypadala cena.
U DRM si myslím, že v případě předplatného dává smysl jelikož se jedná opravdu o půjčovnu a v ostatních je to ochrana, která mi znesnadňuje použití díla. S tím nemám problém v případech kdy je to jasně deklarováno a za předpokladu pro mě akceptovatelné ceny.
Když si koupíte CD, koupíte si licenci a je na vás abyste neporušil nosič. To je podobné tomu koupit si auto, ale můžete ho svobodně zničit např. svou nedbalostí. Taková koupě auta vás ale přesto neopravňuje k tomu založit si továrnu a začít vyrábět auta značky BMW a nebo jejich dokonalé kopie.
Možná to přirovnání v něčem kulhá, ale ale jde o to vám vysvětlit princip a ne hledat dokonalá přirovnání. Buď chcete chápat nebo se vozit na detailech.
Ps. Pokud si pronajmete auto nebo hudbu a poškodí se vám médium, v případě hudby soubor, tak si ho v rámci paušálu znova stáhnete tj. je to přesně tak jak píšete. Co je na tom nepochopitelného?
Jasně, vy prostě víte jak podporovat firmy v soukromém výzkumu a vývoji. Motivující napohled. Pán bude asi ekonom, ale s trochu gottwaldovskou rétorikou :)
On je to schopen dodržet, ale když si zničíte nosič na který ta licence může být vázaná, tak si musíte nadávat leda sám sobě :-).
Auto vám v záruce opraví, ale to, že s ním narazíte do stromu záruční oprava nebude. Jinými slovy - pokud koupíte nefunkční CD tak ho reklamujete a máte na to právo, ale pokud si ho sám poškrábete tak je to váš osobní problém. Člověk by ale řekl, že něco takového vám bude jasné :-)
"Kuchař, talíře, příbory a výzdoba patří restauraci, stejně jako jidla, které jsem si neobjednal a nezaplatil :-)..."
Stejně tak disk serveru stále zůstává majiteli a co víc, v tomto "pronájmu" hudby k poslechu si musím svůj "stůl", "židli", "ubrus", "talíř", "příbor" a mám dojem, že i "sklenku s pitím na zapití" donést vlastní.
Je to prostě kravina. Když za hudbu platit paušálem, tak ano, omezit rychlost stahování, max. počet skladeb nebo jejich souhrnou délku, to je jedno, ale ta skladba mi musí hrát na věky, stejně jako to CD (pokud ho mechanicky nezničím), které si občas koupím.
Pak ano, pak i já jsem s to připustit, že za hudbu se má platit, i když už platím za cd, hdd, přehrávač a co já vím co všechno ještě dalšího.
Příliš se nedivím zlobě, která provází velká vydavatelství. Svým chováním, cenotvorbou, hamižností a arogantností nemohly očekávat, že je někdo bude mít v lásce.
Na druhou stranu mě překvapují internetové diskuse, které začínají výrazy jako "DRM? Ne, děkuji, nemám zájem". Pochopil bych to v případech, kdy mi DRM brání poslouchat hudbu na mém MP3 přehrávači a já nemám prakticky jinou cestu jak ji do něj dostat, než tu nelegální.
Ale většina z diskutujících řve tak nějak z principu. Pokud mi někdo za pár stokorun nabízí po dobu předplatného přístup ke všem skladbám a já řvu, že je to pěkný nepořádek a že mě to omezuje, protože nemůžu vše poslouchat navždy, tak i přesto, že vydavatelství pro jejich chování nemám rád, cítil bych se jako hlupák se zlodějskými sklony.
Je to jako přijít do restaurace a říct "Cena je dobrá, ale nechápu, proč po zaplacení sem nemůžu chodit do konce života zdarma? A pokud nemůžu, tak vám po večerech budu na dvorku aspoň lovit slepice a vařit si je k obědu sám".
Přijde mi to jako stejná neomalenost, jaké se dopouští vydavatelství na svých zákaznících jiným způsobem a které by si představovali, že při odchodu vás u dveří dráb prošacuje, zdali jste si náhodou nevzal příbor.
> Pochopil bych to v případech, kdy mi DRM brání poslouchat hudbu na mém MP3 přehrávači a já nemám prakticky jinou cestu jak ji do něj dostat, než tu nelegální.
Vies, to mas tak... Ja mam doma 3 pocitace, jeden notebook, asi 5 MP3 prehravacov (samozrejme pouzivam len jeden,) PDA, MP3 hrajuci mobil... DRM nic z toho neprehra. V podstate kazdy ma doma aspon jedno zariadenie schopne prehrat nieco, co bolo povodne MP3 subor, pricom do toho ale DRM chranenu muziku nenarve. A pomerne casto to byva prave to zariadenie, ktore k prehravaniu pouziva najviac.
ad 4, Jakou licenci mám u poškrábaného DVD nebo CD, vymění mi někdo koupené CD za manipulační poplatek a cenu nosiče? Když už jsem si tu licenci jednou koupil a pravděpodobně je nekonečná.
Proč stojí každá licence jinak? Jak vysvětlíte rozdílnou cenu DVD a VHS neno kazety a CD? Pořád stejná licence a o dost rozdílná cena.
Kdo kdy při koupi CD podepisoval licenční smlouvu nebo byl upozorněn na skutečnost, že nekupuje CD, ale licenci a to ještě "podivnou" protože není přenositelná ani v případě poškození nosiče a autor nebo distributor mi znemožnuje udělat zálohu pro případ ztráty nebo poškození?
Licence z principu nikdy nemůže být vázána na hmotný substrát. To je elementrární a základní předpoklad duševního vlastnictví. Ríká se tomu ubiquita. Takže srovnávat licenci (tj. pronájem=služba) s koupí věci (převod vlastnictví věci=zboží) je zcela mimo mísu.
Srovnávejte licenci na hudbu třeba s pronájmem auta z půjčovny. Licence je služba, nemůžete to srovnávat se zbožím.
"Člověk by čekal, že tak elementární rozdíl bude na první pohled jasný" :)
Podle zákona totiž poskytovatel licence je povinen zajistit nerušené užívání příjemci licence a v případě potřeby mu poskytnout součinnost, aby předmět licence (hudbu) mohl užívat. Jinak se vystavuje možnosti nabyvatele licence od licenční smlouvy odstoupit a povinnost vrátit si vzájemně plnění.
Takže ok, poškodilo se mi medium, ale to nic nemění na mém právu jakožto příjemci licence hudbu užívat a Vaší povinnosti mi to umožnit, protože za to Vám platím. S mediem to absolutně nemá nic společného.
Zkuste si to představit jako platbu za digitální televizi nebo mobilnímu operátorovi. Platím za službu, od operátora jsem dostal settopbox nebo sim kartu k tomu, abych službu využíval. Když settopbox zničím nebo zničím simku, operátor mi za poplatek zařízení znovu poskytne, protože kdyby ne, nemůžu jeho služby využívat a tím pádem nemám povinnost mu platit. Stejně tak CD/DVD medium je jenom technický prostředek k poskytnutí možnosti licenci využívat. Licence na něj není nijak vázána a jeho zánikem licence nezaniká a mám právo ji využívat a poskytovatel licence je povinen mi to nadále umožnit.
Pokud mi to ovšem neumožníte, odstoupím Vám od smlouvy o licenci, protože jsem zaplatil, ale užívat objektivně nemohu, protože mi to neumožníte a neposkytujete potřebnou součinnost,. Vy jste pak povinen obratem mi vrátit zaplacený licenční poplatek. (viz zánik závazku odstoupením od smlouvy - smlouva se ruší od samého počátku).
Hovadina je tvůj názor. Duševní vlastnictví je něco, co někoho může živit a mnohým to může přinést užitek. Ne každý musí dělat rukama, občas musí někdio něco vymyslet. To je pravá podstata duševního vlastnictví. U hudby to můžeme pojmout ležérněji, bez hudby se lidé i obejdou - pravda, jejich život by byl nudnější, ale nebyl by nemožný.
Duševně pracující architekt, který ti navrhne nějakej ten barák, kde přespíš, konstruktér, kterej ti navrhne to auto, kterým se projíždíš a nebo někdo jinej zase navrhne / vymyslí ten MP3 přehrávač, na kterém posloucháš hudbu, ti by za "práci" neměli dostat zaplaceno? Měli by se snad chodit pást?
Neni kravina za hudbu zaplatit, je kravina za ní platit neustále dokola, když si sám zajišťuji její reprodukci. V kině se platí mimo jiné za sál, za židli, za otop a osvětlení a něco málo právě za shlédnutí. A to něco málo by se nemělo platit dvakrát, jenomže:
Pokud zaplatím jen jednou za licenci ke shlédnutí a půjdu na tentýž film ještě jednou a budu požadovat tuto částku odečíst, tak zákonitě bude nutno navýšit cenu za tu vstupenku, aby bylo možno vést databázi toho, za co jsem již licenci na shlédnutí zaplatil. Takže mě to nakonec vyjde i dráž.
Problém není ani tak v tom, že se za hudbu platí, jako je v tom, že se na těchto platbách živí mnoho příživníků. Mimo jiné je to krásně vidět třeba na MC/CD, kde výrobní cena MC je několika násobně dražší oproti CD a přesto prodejní cena je právě v opačném poměru. Obchodníci a jiní příživníci jen prostě využívají snobské chování některých debilů, kteří si CD koupí za litr nebo i víc. A kde je poptávka, tam je nabídka.
Nekupte nikdo od 1.7.2008 do 31.8.2008 ani jednu jedinou skladbu a uvidíte, jak půjdou ceny razantně dolů!!!
"proč bych po zaplacení paušálu stažené písničky nemohl poslouchat navždy?"
ale můžete, pokud vám to někdo s takovým paušálem prodá. Už chápete?
"A taktéž nemám omezeno kolikrát si to CD mohu poslechnout "
CD je jiný obchodní produkt s jinými distribučními kanály, jinou cenou atd.
" Paradox naopak nastává v momentě, kdy si koupím CD s hudbou a CD se poničí (třeba škrábanec atd.) kdo mi dá nové, když jsem si koupil licenci na tu hudbu?"
Když nabouráte auto, atky vám automobilka nepošle nové. To je vaše odpovědnost ho "nepoškrábat". Navíc si myslím můžete udělat dle naší legislativy kopii.
zpěváčci vždy byly chudina pějící na mostech s kloboukem nebo kočující, potom přišel pokrok jako gramo, pásky, CD, zvykli si na život prasete v žitě a teď nechtějí pochopit že zase už nestačí jednou pracovat a celý život z toho žít
Podivej, vsichni ti vydridusi (OSA a spol) tvrdi, ze penize platis za moznost poslouchat/videt. Pak je ale nesmysl takovy poplatek platiti nekolikrat. Kdyz prujdes do kina, zaplatis vstupne, nasledne by ti mel dotycny distributor za cenu nakladu (napr DVD = 20Kc) dat DVD/BR/... s filmem na kterem si byl. Poplatek autorum si uz zaplatil, tak proc bys jej mel platit znova ?
To srovnani se zidli totiz naprosto sedi.
Pripadne jinak, TV zaplati spoustu penez za moznost vysilat film XYZ. Specialne v pripade CT, kterou si platime vsichni ze sveho, by pak takovy porad mel bya automaticky verejne dostupny, jelikoz uz bylo zaplaceno. Opravdu nevidim absolutne zadny duvod proc by mel kdokoli platit znovu.
1. Vzdy jo, taky si to LEGALNE a ZADARMO stahnu na p2p, navic si jeste media a disky nakoupim v zemi, kde se neplati OSe. Necht klidne chcipnou hlady.
2. Viz predchozi reakce, v divadle je odvedena prace hercu a za tuto praci jsem ochoten herce ohodnotit. Pri prehravani zaznamu zadnou praci nikdo neodvadi, tudiz neni platit za co. Mimochodem, takovy sklad cehokoli miva kamerovy system, ze? A skladnici vam po prvnim dnu prace budou kazdy den posilat zaznam a budou chtit zaplatit, jako kdyby pracovali, co vy na to? Bezva ne ?
Obchodni model a to co je/neni akceptovatelne VZDY urcuje zakaznik.
3. Pokud si mohu LEGALNE poridit zaznam jakehokoli vysilani, nevidim rozdil v tom, ze si tento zaznam poridim na pronajatem zarizeni. A pak neni ani rozdil v tom, ze tento zaznam provede treti osoba a mne jej na vyzadani poskytne za provozni naklady (rikejme jim treba prave "pronajem zaznamoveho zarizeni").
Navic vzhledem k tomu, ze CT je placena z dani obcanu, jsem jakozto obcan jejim spolumajitelem/akcionarem. Tudiz stejne jako funguji naprosto LEGALNE kluby majitelu CD/DVD/... kde je kazdy spolumajitelem cele sbirky, tak uplne stejne by mela fungovat CT. Jsem jejim spolumajitelem = pokud CT neco koupi, mohu to volne uzivat stejne jako ostatni spoluobcane/spolumajitele. Ostatne jsem si to zaplatil.
4. Ja si nikdy zadou licenci nekoupil, vzivote jsem nic takoveho nevidel, vy snad ano ? Ja si vzdy kupoval nejakou placku s hromadou jednicek a nul (pokud zustaneme u digitalniho zaznamu).
Ale ano, smite. I kdyz se na design vozu vztahuji take tyto nesmysly, pokud si vyrobite kopii pro sebe, nic tim neporusujete. Dokonce to auto muzete kupodivu uplne prekopat (viz vsemozne upravy) a nikdo po vas narozdil od audia nechce poplatky za jeho vystavovani.