Hlavní navigace

Husákova novela ještě neplatí, operátoři už ale sami mění podmínky ve smlouvách

15. 7. 2013
Doba čtení: 12 minut

Sdílet

 Autor: Isifa
Ještě než stihla nabýt účinnosti, přinesla novela proti nekalým praktikám operátorů první změnu: T-Mobile sám snížil své smluvní pokuty a sankce na polovinu.

Prezident republiky minulý týden podepsal novelu zákona o elektronických komunikacích, mezi veřejností známou jako tzv. Husákovu novelu (či přímo Lex Husák). To proto, že vznikla jako poslanecký návrh skupiny poslanců, vedené právě zmiňovaným poslancem Janem Husákem (za TOP 09). Slibuje přinést určité narovnání do zatím dosti nevyvážených vztahů mezi operátory a jejich zákazníky, zejména pokud jde o uzavírání smluv, jejich obnovování a také ukončování.

V brzké době by tato novela měla být zveřejněna ve Sbírce, a 15 dnů poté nabude účinnosti. Operátoři pak mají plných 6 měsíců na to, aby její požadavky prakticky naplnili a promítli je do nových i již existujících smluv.

Někteří operátoři přitom již sami provedli určité změny. Konkrétně T-Mobile s předstihem zveřejnil novou verzi svých Všeobecných obchodních podmínek (s platností od 1.9.2013). A v ní snížil požadované finanční vyrovnání za předčasný odchod zákazníka (včetně přenosu čísla) na polovinu. Popisovaná novela ale hovoří o pětině.

Kromě toho T-Mobile provedl ještě jednu změnu, která s novelou přímo nesouvisí: do svých smluvních dokumentů zahrnul právo účastníků na přístup k jejich provozním a lokalizačním údajům.

Co všechno pochází z dílny poslance Husáka?

Než se ale pustíme do detailů nové právní úpravy, řekněme si, že poslanec Husák má k telekomunikacím, ICT a také eGovernmentu blízko. Určitě i proto, že je předsedou sněmovního podvýboru pro elektronické komunikace a ICT průmysl, a členem podvýboru pro  veřejnou správu a informační systémy. A je také docela aktivní, včetně působení na mediální scéně. Třeba při své kritice bývalého vedení ČTÚ si opravdu nebral servítky.

Jenže ne vše, co z jeho dílny pochází, mohu hodnotit kladně. Osobně vnímám dost negativně jiný jeho počin, kterým je faktické uzákonění datových schránek jako povinných pro všechny živnostníky (OSVČ). Rozebíral jsem to podrobněji v tomto článku z března letošního roku: právě od poslance Husáka pochází návrh na uzákonění povinnosti čistě elektronické komunikace všech podnikatelů (včetně nejmenších živnostníků) směrem k České správě sociálního zabezpečení. Problém vidím hlavně v tom, že se to netýká jen častější (opakované) komunikace s úřadem, ale bohužel i jednorázových úkonů, mezi které patří (jednou ročně) podání Přehledu o příjmech a výdajích osob samostatně výdělečně činných na ČSSZ.

Znamená to tedy, že kvůli jednorázovému podání (dosud na dvou listech papíru) si všichni živnostníci musí pořídit datovou schránku, a hlavně se s ní naučit pracovat. Tedy proniknout do celé spletité a všelijakými nástrahami a nedomyšlenostmi protkané právní úpravy datových schránek.

Teoreticky mají ještě jednu možnost, kterou je podání elektronicky podepsaného dokumentu přes rozhraní eVREP, které ČSSZ provozuje. Ale to je řešení vhodné pro častá podání „ve velkém“, nikoli pro jednorázové podání jednoho dokumentu.

Popisovaná povinnost měla platit již od 1.1.2013, ale nakonec byla o rok odložena (na 1.1.2014). Dnes už si celého problému začínají všímat i masovější média, jako například Lidovky či Finance. A na pokračující nepřipravenost těch, kterých se povinnost elektronické komunikace týká, upozorňuje i sama ČSSZ.

Čeho se novela týká?

Pojďme nyní již k samotné nové úpravě, kterou „Husákova novela“ (týkající se zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích) přináší. Její plné znění (v podobě schválené Sněmovnou) najdete zde. Z pohledu koncových zákazníků se týká zejména tří oblastí – a již v minulém článku jsem popisoval, jak se v průběhu projednávání měnila podstata toho, co má být nově uzákoněno. Jak původně mnohem přísnější požadavky byly nakonec redukovány:

  • smluvní pokuty při nedodržení časového závazku ze smlouvy na dobu určitou: zde autoři zákona původně navrhovali úplné vyloučení smluvních pokut. Nakonec byla přijata úprava, která stanovuje maximální výši těchto pokut na pětinu ceny služeb (paušálu), a to po všechny měsíce zbývající do konce původního úvazku
  • automatické obnovování smluv: zde byl původně navrhován princip opt-in (tj. zákazník by musel explicitně odsouhlasit prodloužení smlouvy). Nakonec byla přijata úprava, požadující alespoň včasné informování zákazníka o možnosti vypovědět smlouvu.
  • uzavírání nových smluv na dálku: zde bylo původně navrhováno, aby zákazník dostal veškeré informace o poskytovaných službách ještě před uzavřením smlouvy. Nakonec byla přijata úprava, která umožňuje poskytnout informace až dodatečně – ale 14denní lhůta, na základě které má zákazník právo od smlouvy odstoupit (viz §53/7 aktuálně platného občanského zákoníku), začíná běžet až okamžikem poskytnutí těchto informací.

I takto oslabená právní úprava ale znamená dosti zásadní změny ve vztahu mezi operátory a jejich zákazníky. Není proto divu, že zejména velcí operátoři na ní nenechávali nitku suchou. Lze se domnívat, že i jejich tlak nakonec vedl k výše popsanému oslabení oproti původně navrhované verzi. A dost možná, že jejich tlak pokračoval i po poměrně hladkém schválení v Senátu, protože těsně před podpisem prezidenta na něj poslanec Husák apeloval dopisem a tiskovou zprávou, aby návrh nevetoval:

poslanec Jan Husák apeluje na prezidenta Zemana, aby nevetoval jeho novelu zákona proti nekalým praktikám mobilních operátorů. Zákon nehraje do karet některým zájmovým skupinám mobilních operátorů, tak se ho snaží před prezidentem očernit. 

Prezident republiky ale dlouho neotálel: návrh mu byl doručen 8.7.2013, a již 10.7.2013 jej podepsal, spolu s dalšími návrhy zákonů.

Smluvní pokuty a vypovídání smluvních vztahů

Asi nejkontroverznější částí nové právní úpravy je ta, která se týká smluvních pokut a možnosti předčasného ukončování dlouhodobějších smluvních závazků.  Operátoři zde argumentují tím, že jde o bezprecedentní zásah do jejich smluvních vztahů a smluvní volnosti, způsobem, který v jiných odvětvích nemá obdobu.

Poslanec Husák ale kontruje tím, co zdůrazňuje i v dopise prezidentovi: že možnost předčasně ukončit smlouvu na dobu určitou je běžným institutem občanského práva, a že s ním počítá i stávající znění zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve svém §63/1, písmeno g, h a zejména pak písmeno p. Konkrétně toto poslední písmeno již dnes říká, že ve smlouvě musí být vždy „srozumitelným, úplným a snadno přístupným způsobem uvedena“:

p) výše úhrady v případě ukončení smlouvy před uplynutím doby trvání, na kterou je smlouva uzavřena, včetně výše úhrady nákladů spojených s telekomunikačním koncovým zařízením, které bylo uživateli k využívání služby poskytnuto,

Pravdou je, že z toho explicitně nevyplývá, jakými konkrétními mechanismy může k předčasnému ukončení smlouvy dojít. Ani to, zda takovouto možnost má pouze operátor, nebo zda ji má i jeho zákazník: zda i on se může nějak vyvázat ze závazku na dobu určitou. Stejně tak z dosavadního znění nevyplývá žádná předepsaná (ani maximální) výše sankcí (úhrad).

Novela, popisovaná v tomto článku, přitom v daném ohledu mění právě a pouze toto písmeno p. Jeho nové znění je takové, že v každé smlouvě by nově měla být „srozumitelným, úplným a snadno přístupným způsobem uvedena“

výše úhrady v případě ukončení smlouvy před uplynutím doby trvání, na kterou je smlouva uzavřena, výpovědí ze strany účastníka nebo podnikatele nebo dohodou obou smluvních stran, přičemž výše úhrady nesmí být vyšší než jedna pětina součtu měsíčních paušálů zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy, nebo jedna pětina součtu minimálního sjednaného měsíčního plnění zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy, a výše úhrady nákladů spojených s telekomunikačním koncovým zařízením, které bylo účastníkovi poskytnuto za zvýhodněných podmínek,“.

Jasné a jednoznačné je tedy omezení úhrad: u služeb to může být maximálně pětina zbývajících paušálů, a u koncového zařízení to může být plná (zbývající) výše. Nejasné je ale například to, zda se má jednat o ceny s DPH či bez něj.

Jasné se zdá být i vymezení „telekomunikačního koncového zařízení“, kam spadají například běžné mobily či pevné telefony – ale už ne třeba pokládka nová přípojka, pokud ji operátor realizovat cíleně pro nového zákazníka, a nyní by chtěl její náklady rozpustit v ceně služby.

Zde proto mohu souhlasit s kritikou operátorů, kteří zde vidí problém: že když na počátku zainvestují do nového firemního zákazníka, ten jim bude moci „utéct“ předčasně, jen s pětinovou sankcí. Ale na druhou stranu nemám obavu o to, že by si operátoři nenašli nějaké jiné řešení, jak si pohlídat své počáteční investice.

Podstatné mi přijde něco jiného: necháme-li stranou otázku výše sankcí, dochází zde k nějaké skutečné změně ve vypovídání smluvních vztahů? To je otázka, kterou chtě nechtě musím přenechat právníkům.

Jak je tomu dnes?

Z pohledu zákazníka to ale nemusí být až tak podstatné. Protože pro něj jsou důležité právě ony sankce. Kolik ho to bude stát -  pokud se v určitém okamžiku rozhodne „vyvázat“ z platného úvazku a již dále nevyužívat službu, která je s tímto závazkem spojená. Například kvůli tomu, že chce přejít k jinému operátorovi. Bude muset doplatit celou zbývající „útratu“, jako kdyby ve využívání  služeb pokračoval až do konce úvazku, nebo ho to bude stát méně?

Formální stránka už pro zákazníka nemusí být tak podstatná. Zda bude moci svůj závazek vypovědět sám, nebo po vzájemné dohodě s operátorem. Nebo zda k předčasnému ukončení dojde ze strany operátora, ať již kvůli přenosu čísla, nebo kvůli neplnění či porušení smlouvy ze strany zákazníka.

Podívejme se proto, jak je tomu dnes, ještě před účinností popisované novely. Za jakých podmínek se dnes může zákazník vyvázat z nějakého dlouhodobějšího časového závazku? Schválně píši obecně „závazku“, protože se nemusí vždy jednat o smlouvu na dobu určitou.

Konkrétně u Telefóniky se skutečně nejedná – její smlouvy jsou formálně na dobu neurčitou, s výpovědní dobou 1 měsíce. Na dobu určitou jsou až „závazky“, vyplývající z objednání nějaké služby v „režimu  Speciální nabídky“. A tam za porušení závazku následuje smluvní pokuta ve výši, kterou stanoví ceník či další smluvní materiály. Maximum je měsíční cena za služby (za tolik měsíců, kolik zbývá do konce).

U konkrétních služeb to ale může být méně. Například u tarifů O2 Free je to měsíčně 250 Kč. Takže fakticky zde možnost předčasného ukončení závazku existuje, za jasně definovaných podmínek (byť formálně nejde o předčasné ukončení smlouvy na dobu určitou). To současně dává určitou odpověď i na otázku, zda právě novelou zaváděná pětina je adekvátní maximum, nebo něco, co je „zcela mimo mísu“. Zde, v případě tarifů Free, si Telefónica oněch 250 Kč stanovila sama a dobrovolně – a jde o třetinu ceny jejího vlajkového tarifu O2 Free CZ.

To Vodafone dosud smlouvy na dobu určitou (pro nefiremní zákazníky) neměl vůbec, a nově je zavedl až se svými „panickými“ tarify, a následně s tarify Red. Časový úvazek řeší tak, že se zákazníkem uzavírá Smlouvu o poskytování zvýhodněných podmínek. V ní počítá s možností předčasného ukončení poskytování služeb z důvodů na straně zákazníka, a v takovém případě si účtuje smluvní pokutu ve výši plné ceny (vč. DPH) krát zbývající měsíce.

Podobně je tomu u T-Mobile: ten má standardně smlouvy na dobu určitou a nepřipouští, aby je zákazník předčasně vypověděl. A pokud smlouvu vypoví či jinak ukončí on (T-Mobile), účtuje si plnou cenu až do konce závazku (bod 8.2 stávajících Všeobecných obchodních podmínek pro spotřebitele). Přenos čísla k jinému operátorovi T-Mobile dokonce standardně neumožňuje před uplynutím sjednané doby určité. Ve svých Obchodních podmínkách přenesení čísla ale pamatuje na možnost, že s přenesením (ještě před ukončením doby určité) udělí souhlas, na což prý není právní nárok – a i v takovém případě si podle aktuálně platných Všeobecných obchodních podmínek nárokuje plnou cenu dále již neposkytovaných služeb.

Co se změnilo u T-Mobile?

Výše citovaná pravidla u T-Mobile ale budou platit jen do konce srpna. Protože od 1. září nastupují jeho nové Všeobecné obchodní podmínky, které mění i podmínky pro „předčasný odchod“. Zejména pak výše finančního vypořádání při předčasném „odchodu“ zákazníka, a to bez ohledu na důvod, proč se tak děje: z dosavadní „plné výše“ se stává „polovina“. Nikoli ale pětina, o které hovoří popisovaná novela.

Ony možnosti předčasného „odchodu“ jsou v zásadě tři, a následující tabulka ukazuje srovnání jejich dosavadní a nové úpravy. Podstatnou změnu jsem si dovolil vyznačit tučně.

dosud

od 1.9.2013

neplacení

8.2: Nezaplatí-li Účastník řádně a včas tři po sobě jdoucí Vyúčtování nebo je-li v prodlení s úhradou jakéhokoliv svého peněžitého závazku vůči T‑Mobile déle než 90 dnů, je povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši součtu měsíčních paušálů zbývajících do konce sjednané doby trvání Účastnické smlouvy.

8.2: Nezaplatíte-li řádně a včas tři po sobě jdoucí Vyúčtování nebo budete-li v prodlení s úhradou jakéhokoliv svého peněžitého závazku vůči T-Mobile déle než 90 dnů, jste povinen(-na) zaplatit smluvní pokutu ve výši poloviny součtu měsíčních paušálů zbývajících do konce sjednané doby trvání Smlouvy.

jiný důvod

8.2: Pokud Účastnická smlouva předčasně skončí pro jiná porušení povinností než podle čl. 13.7 písm.a) a b), je Účastník povinen T-Mobile zaplatit finanční vypořádání nákladů vynaložených při uzavření Účastnické smlouvy, a to ve výši součtu měsíčních paušálů za období od ukončení Účastnické smlouvy do konce sjednané doby jejího trvání.

8.3: Pokud Smlouva skončí před uplynutím sjednané doby určité pro jiná porušení povinností než podle čl. 3.4.1. (i) a (ii) či z důvodu přenesení čísla, jste povinen(-na) T-Mobile zaplatit finanční vypořádání nákladů vynaložených při uzavření Smlouvy, a to ve výši poloviny součtu měsíčních paušálů za období od ukončení Smlouvy do konce sjednané doby jejího trvání.

přenos čísla

8.2: Je-li Účastníkovi při přenesení telefonního čísla v souladu s obchodními podmínkami Přenesení čísla umožněno ukončit předčasně Účastnickou smlouvu na dobu určitou, je povinen zaplatit finanční vypořádání, jehož výše se rovná součtu měsíčních paušálů zbývajících do konce sjednané doby trvání Účastnické smlouvy.

Neplatiči by ale ještě neměli jásat. Nově totiž přibyl odstavec 8.1., který stanovuje smluvní pokuty už pro mnohem kratší doby neplacení. Vlastně už i pro jeden jediný den:

V případě, že budete v prodlení s úhradou Vyúčtování jeden den, jsme Vám oprávněni účtovat smluvní pokutu ve výši 150 Kč. V případě, že budete v prodlení s úhradou Vyúčtování 21 dnů, jsme Vám oprávněni účtovat smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč.

Za povšimnutí také stojí změna „právní kvalifikace“ v případě přenosu čísla: dosud si T-Mobile nárokoval „finanční vypořádání“, zatímco nově je to „finanční vypořádání nákladů vynaložených při uzavření Smlouvy“. Jak tomu ale rozumět? Má to snad být nějaká právní klička, usilující dostat se „z dosahu“ novely a její pětiny?

A obecněji: proč vlastně T-Mobile přichází právě teď s takovouto změnou, která (alespoň podle mého názoru) není v souladu s popisovanou novelou? To bude znovu měnit své Všeobecné obchodní podmínky po 6 měsících od účinnosti novely (někdo na přelomu roku), a toto byl jen takový předstupeň, aby „skok“ nebyl tak prudký?

Nebo šlo o něco jiného? Třeba o snahu ukázat, že novela není potřebná, protože operátoři dokáží vycházet zákazníkům vstříc sami?

Odpověď se dozvíme až časem.

Provozní a lokalizační údaje jsou nově osobními údaji

Na závěr se krátce zastavme ještě u jedné zajímavé změny. Pamatujete se ještě na případ studenta Jana Cibulky, který si po delším boji nakonec vybojoval na T-Mobile své provozní a lokalizační údaje?

BRAND24

T-Mobile na to zareagoval i tím, že k 1.9.2013 mění i své „Podmínky zpracování osobních, identifikačních, provozních a lokalizačních údajů účastníků“ (dosavadní verze a nová verze), a v ní změnil definici toho, co považuje za osobní údaj: nově sem explicitně zahrnul i ony provozní a lokalizační údaje.

Důležité je to proto, že účastník má obecně právo na své osobní údaj a na přístup k nim. To ostatně konstatují i popisované Podmínky zpracování, které v dosavadním bodě 10 (nově 9) říkají, že:

Účastník má právo na přístup k osobním údajům týkajícím se jeho osoby

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).