I-legálně bez DRM i legálně

Ilustrace: Nenad Vitas

O tom, že I-legálně.cz začíná prodávat hudbu bez DRM, jsme vás informovali už minulý týden. Tiskovka vydaná serverem I-legálně říká, že kýženého cíle se podařilo dosáhnout za podpory všech hudebních vydavatelství a (mezi řádky) po vynaložení enormního úsilí. Nastal tedy čas, aby všichni uživatelé českého Internetu běželi do tohoto obchodu a začali nakupovat muziku ve formátu WMA bez DRM jako diví?

Obávám se, že už je ale dávno pozdě. Je sice velmi chvályhodné, že tento online obchod s hudbou, mimochodem největší v České republice, konečně zavádí to, co je v zemích představujících pro zábavní a hudební průmysl větší tržní sílu, než jsme my, normální. To znamená, že prodává produkt, který není chybný již z vývoje.

Na druhé straně, zákazníci si našli jiné cesty, jak se k produktu dostat, a zvykli si je hojně využívat. Centralizované P2P sítě byly vytlačeny decentralizovanými, které vytlačily (již od počátku nepříliš perspektivní) servery na sdílení dat, které jsou vytlačovány torrenty.

Odborníci a geekové, kteří čtou servery zabývající se technickými a právními otázkami věci, musejí žít v představě, že veliký policista se neustále pídí po malých, muzice a filmech lačných uživatelích. Tak to ale doopravdy není. Normální lidé se naučili používat P2P technologie, a tyto hypotetické boje vůbec neřeší. Stahování muziky tímto způsobem je pro ně součástí běžného života.

Krok I-legálně za této situace připomíná krok člověka, který v nacpaném metru konečně pochopil, že svou šaškovskou čepicí vyvolává v ostatních nikoli úctu, ale spíše pobavení, a tak si ji sundal. Již sice není k smíchu, ale zase na něm není nic zajímavého. Nezbývá mi, než popřát provozovatelům I-Legálně, aby po odbourání DRM našli něco, co nabídnou zákazníkům jako skutečnou přidanou hodnotu, a bude to něco víc než jen pocit, že jsou „legální“.