Chápu to správně tak, že se dotyčný sklad (soustava skladů) bude jevit mému OS jako jakési sdílené místo, kam si můžu ukládat data a které je fyzicky umístěno někde v Internetu?
Použiji-li příklad e-mailové služby z článku, pak pro mne by bylo spíše komplikací mít e-mailovou přílohu "rozstrkanou" po všech možných skladech po Internetu. Tak jako tak se ta data musí stáhnout ke mně do počítače v okamžiku, kdy si tuto přílohu budu chtít prohlédnout - buď tak, že si ji stáhnu k sobě nebo ji otevřu přímo ve skladu. Čili pro mne v tom není žádný rozdíl, megabajt budu muset stáhnout tak jako tak...
A jak je to s přístupem ke skladu, dojde-li k nějaké poruše např. linky, ke které je dotyčný sklad připojen? Anebo budu-li mít soubor rozkouskovaný do tří skladů, z nichž jeden zhavaruje - já tak vlastně přijdu o celý soubor, protože dvě třetiny souboru mi budou k ničemu.
Zatím mi jako normálnímu uživateli s českou přípojkou k Internetu tento systém moc nepomůže...
Jak to chapu ja je finta v tom, ze ta priloha se bude jevit jako normalni soubor - o to, kde je ulozena, jeji tahani z techto misto apod. se bude starat nizsi vrstva...
Ani ta vrstva nemusi byt o tolik nizsi - MIME v zasade nevylucuje pripojeni "remote" priloh uz v teto chvili - limitujicim faktorem pak je, co konkretni MTA v ramci MIME podporuje ...
To by potom mělo smysl. Ale pořád by to byl problém v případě pomalého spojení do Internetu. Využití pro normálního uživatele zatím asi taky moc nebude, spíše bych to viděl jako vhodné pro Intranet...
Výhoda může nastat například když má adresát omezenou kapacitu schránky - takhle z ní přílohy neujídají. Také se bude o něco snadněji žít přepravním serverům pro poštu (MTA), které nemusí přenášet tak velké objemy dat.
V podstatě teď probíhá jakýsi brainstorming na možné aplikace. Vymyslel se celkem zajímavý princip (IBP) a teď se hledá, jak a k čemu jej smysluplně využít. Pošta představuje jeden z takových nápadů a teprve čas ukáže, jestli byl skvělý nebo posloužil jen jako odrazový můstek k daleko lepšímu uplatnění a nebo to bylo jen plácnutí do vody.
Ale nebudme prizemni. Proc by mel byt sklad nekde v Internetu? Muze byt teoreticky kdekoliv! A data se k Tobe mohou dostavat take ruznymi zpusoby. Cast treba pomalou linkou, cast tzv. kabelovym prenosem (dobehne kuryr s kabelou plnou disket) a zbytek "eterem". A protoze muzes pouzit vsechny zminene druhy prenosu paralelne dosahnes tim uzasne prensove rychlosti kterou bys tradicnim zpusobem nebyl schopen dosahnout.
Co se bezpecnosti ulozenych dat tyce - castecne jiz bylo naznaceno ze se pouzivaji vysoce sofistikovane algoritmy pro ukladani a spravu dat. Autor jeste ale zapomnel zminit napriklad koeficient IQ (tzv. Interest Quocient) ktery je automaticky kazdemu souboru pridelen na zaklade jeho "zajimavosti". Napriklad kdyz si budes ukladat fotky z dovolene, pak fotka pustych skal dostane IQ podstatne mensi nez napriklad fotka tve blond pritelkyne opalujici se na plazi nahore bez. System se tez postara o to aby soubory s vyssim IQ byly rozkopirovany do vice skladu (a tudiz zajisti redundanci dat pro pripad vypadku) a soubory s nejvyssim IQ bude pomoci systemu YMST (you must see this) distribuovat tzv push technologii nekterym vybranym klientum.
Vidim v tomto systemu obrovskou budoucnost! That's the way to go!!!
A to jsme uz pomerne blizko jinemu podobnemu systemu, Ethernity, kde uzivatel zaplati zato, ze distribuovany sklad data dane velikosti urcite udrzi po specifikovany cas. Zvlastnosti tohoto systemu je, ze nelze identifikovat kdo data do systemu vlozil, nelze vypatrat na jakych konkretnich mistech jsou ulozena a nelze je vymazat pred uplynutim stanovene dobya v pripade, ze si je nekdo vyzada nelze vypatrat kdo si je vyzadal. Ziskat je lze, obdobne jako v systemu, ktery je popsan v clanku, na zaklade znalosti "handle". System je obzvlast vhodny pro ukladani velmi cennych dat a/nebo takovych u kterych se da predpokladat znacny aktivni zajem nekoho (a to vcetne tech opravdu velikych a mocnych) o jejich "ztratu".
Tak tohle by mohlo být některým mocným dost solidní kládou v oku. Navíc je to postavené na příliš svobodném principu - představte si, někdo si může uložit JAKÁKOLIV data KDEKOLIV na Internetu a ta data navíc NELZE smazat před uplynutím příslušné lhůty a NIKDO nezjistí, kdo je tam dal!!! V dnešní době, kdy je životním heslem omezovat svobodu ve jménu bezpečnosti a sledovat každého na každém kroku (viz některé kontroverzní zákony a vyhlášky nedávno přivedené na svět v zemi svobody a demokracie ;-)... Tohle je přesně proti duchu orwellovského světa, kam se IMHO řítíme - tento systém poskytuje rovné záruky utajení a nedotknutelnosti pro všechny. No nevím, oni ti dnešní mocní určitě na něco přijdou, jak nám to zarazit ;-))).
No, samozrejme, ze lze existenci podobneho systemu zabranit - alespon teoreticky. Kazdy stat, ktery rozhodne, ze provoz serveru tohoto nebo podobneho systemu je sam o sobe (a bez dalsiho) nezakonny (bylo by pravdepodobne pomerne slozite definovat jake servery to vlastne jsou zakazane) a soucasne zablokuje neznamy datovy provoz do zemi, ktere, ktere nemaji prijatou nejakou kompatibilni pravni upravu bude pravdepodobne "v pohode". Otazka je, jaka je realna sance na prijeti jednotne (nebo alespon komatibilni) upravy vetsim mnozstvim zemi a jaka je sance, ze tato skupina zemi zablokuje neznamy datovy provoz do jinych zemi.
Jinak ale souhlasim, ze by takovy system v nekterych kruzich mozna zas az tak oblibeny nebyl ...
Já žasnu, tento článek dostal od 3 lidí celkem 15994Q, přičemž jeden člověk dal 9152Q, druhý 6442Q a třetí 400Q.
Článek se tak stal druhým nejlépe ohodnoceným již první den od uvedení (první je "Zemřel Ladislav Zajíček", který na to "vydělal" za 2 roky) a jeden příspěvek se stal vůbec nejvyšším, druhý třetím nejvyšším v historii.
Autor Pavel Satrapa se takto také vyhoupl z 12. místa na 4. v celkovém hodnocení autorů. A dokonce je prvním v průměru kvéček na jeden článek.
Čím to může být způsobeno? Zbavují se snad lidé kvéček po změně bankovního zákona? Nebo chtěl Pavel získat hodnocenou pozici? (dělám si srandu). A co na to Mirek Dušín?
Dnešní den je vůbec z tohoto hlediska zajímavý, i druhý článek (Centrum se patrně spojí s lidovkami) získal 6254 kvéček, což o 7 kvéček více než u všech osatních článků dohromady za posledních 14 dní (vyjma tohoto samozřejmě).
Redakce prohledejte logy a informujte nás o detailech tohoto prapodivného jevu!
A neni to tim, ze IlikeQ konci a lidi maji v lednu posledni moznost prevest sva aktiva nekam pryc, a tak drobne castky, jejiz prevod na ucet uz nema moc smysl, radsi venuji na neco smysluplnejsiho?