Hlavní navigace

ICT na základních a středních školách: je zle?

 Autor: 74287
Jan Wagner

Podfinancované české regionální školství se musí letos kromě školské reformy vypořádat i s nulovou centrální podporou ICT. Nový ministr školství Ondřej Liška má jen omezené možnosti pro rychlou realizaci systémových změn a důsledkem může být v části škol zaostávání v tomto klíčovém oboru. Smutně se můžeme dívat i na sousední Slovensko, kde zaostávání řeší s pomocí prostředků z evropských fondů.

Když jsem před čtyřmi měsíci psal článek Kostlivec Internetu do škol znovu vypadl ze skříně, bylo mi jasné, že české regionální školství, tedy základní a střední školy, čekají v oblasti informačních a komunikačních technologiích zlé časy. Místo původně předpokládané a v roce 2004 vládou schválené roční miliardové dotace v pokračování Státní informační politiky ve vzdělávání (SIPVZ) realizované prostřednictvím účelové dotace na žáka letos školy nedostanou ani korunu. Na konci roku 2007 do škol dorazila poslední dotace SIPVZ v celkové výši 70 milionů korun, tedy zhruba 10 tisíc korun na školu a rok či 50 korun na žáka a rok. Byl to symbolický konec jednoho smutného projektu a pokusu o systémové řešení zaostávání vybavení škol ve srovnání s vyspělými státy.

Nedostatek financí na rozvoj informačních a komunikačních technologií ve školách se dá dočasně překonat různými způsoby. Díky poklesu cen hardware i ICT služeb se naštěstí náklady na provoz ve školách absolutně výrazně snižují. Pro další rozvoj vybavení škol i pro realizaci nedávno nastartované školské reformy je ale nutné tuto oblast posílit. Nejde nyní jen o počítačové učebny a připojení k Internetu, ale například i o vybavení učeben dataprojektory nebo interaktivními tabulemi, jejichž pořízení i provoz je stále nákladný, dále chybí výukový software (čeští tvůrci až na výjimky kvůli způsobu realizace SIPVZ zanikli nebo stagnují) a samozřejmě chybí prostředky na další vzdělávání pedagogických pracovníků v metodice využití ICT ve výuce. Dodnes nedořešenou je také oblast odborné správy provozu ICT na školách.

Školství je dlouhodobě podfinacované a situace se stále zhoršuje. Prakticky všechny vlády ČR se verbálně hlásily k podpoře vzdělávání a školství, skutek ale utek. Podíl prostředků vynaložených na školství a HDP je stále hluboko pod slíbenými 6 %. Výdaje na školství sice v poslední době rostou v řádu 6 % ročně, jejich podíl na HDP se však nezvyšuje, spíše klesá. Zatímco v roce 2002 a 2003 činil podíl na HDP 4,5 %, ve dvou následujících letech už to bylo o desetinu procenta méně. 

Nízké mzdy ve školství obecně také implikují nedostatek kvalitních a kvalifikovaných kantorů. V nedohlednu je také slibovaná průměrná mzda kantorů ve výši 130 % průměrné mzdy, vloni podle posledních statistik za první tři čtvrtletí celkový průměrný měsíční plat pedagogických pracovníků regionálního školství dosáhl výše 22 527 korun, což představuje 103,4 % průměrné mzdy v ČR. V roce 2006 to bylo přitom 104,9 % průměrné mzdy v ČR, došlo tedy k pomalejší dynamice růstu platu pedagogů, než jaká byla zaznamenána u průměrné mzdy v ČR. Čili podobně jako v podílu HDP je i zde místo nárůstu pokles. Vzhledem k průměrnému věku a vysokému podílu vysokoškolsky vzdělaných v rezortu to je tristní výsledek vlád Jiřího ParoubkaMirka Topolánka.

Zdroj peněz navíc: Evropský sociální fond

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) měl v letech 2007–2013 přinést do českého školství 59 miliard korun, po problematickém procesu přípravy byl se zpožděním schválen Evropskou komisí a 16. října 2007 bylo za účasti evropského komisaře Vladimíra Špidly toto rozhodnutí slavnostně podepsáno. OP VK připravovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) se tak zařadil mezi vůbec první tři české operační programy pro léta 2007–2013, které prošly kompletní procedurou a byly úspěšně dokončeny. Vzápětí ale určité nadšení zchladili pracovníci MŠMT prohlášením, že se s vypsání výzev k podávání projektů čeká na dodávku informačního sytému. Po dvou měsících od slavnostního podpisu byly vypsány tři průběžné výzvy na takzvané globální granty pro krajské úřady v celkové výši necelých 7 miliard korun. Zde je třeba připomenout, že na regionální školství se vynakládá zhruba 130 miliard korun ročně. Tyto výzvy tedy regionálnímu školství přinášejí necelé procento stávajících nákladů navíc. Ministr Ondřej Liška k cílení dotací z ESF uvedl: Ministerstvo bude pod mým vedením každopádně motivovat všechny typy příjemců. Významně budeme podporovat zejména menší instituce v regionech, kdy do podpory úspěšné tvorby a realizace projektů budou zapojeny především krajské úřady, které se budou věnovat podpoře absorpční kapacity ve vlastním regionu. Mám teď na mysli třeba podporu projektování škol, školských zařízení, občanských sdružení, měst a obcí, neziskových organizací apod.

Ve všech výzvách se sice objevuje zkratka ICT, ale bohužel jen okrajově, viz například tři okruhy podporovaných aktivit ze zhruba dvaceti v jedné z výzev [PDF, 198 kB]:

  • Zavádění vyučovacích metod, organizačních forem a výukových činností, které zvyšují kvalitu výuky cizích jazyků (včetně e-learningu).
  • Zlepšování podmínek pro využívání ICT pro žáky i učitele, a to i mimo vyučování.
  • Využívání ICT ve všeobecně vzdělávacích a odborných předmětech.

Pokračování procesu nastartovaného v SIPVZ je zatím nejasné. Ministr Ondřej Liška na přímou otázku, jak bude letos podporována konektivita škol a další rozvoj ICT ve školách a zda bude SIPVZ nahrazeno nějakým národním nebo systémovým projektem financovaným z ESF, odpověděl, že to bude předmětem jednání v nejbližších týdnech. Investiční náklady ale budou podle ministra pouze doprovodné a spojené vždy s podporou vzdělávacích programů s využitím ICT při výuce a dalšího vzdělávání pedagogů se zaměřením na jeho lepší využití.

Bohužel v důsledku povolebního personálního zemětřesení na MŠMT a stále ještě dobíhajících projektů financovaných z ESF z minulého období 2003–6 nejsou dosud vyhodnoceny jejich výstupy a efektivnost. O některých excesech jsme na serveru Lupa.cz již psali, podívejte se například na článek Zaslouží si SPHV dotace z Evropského sociálního fondu? (výstupy dvou internetových projektů občanského sdružení SPHV za 13 milionů korun pak můžete sami posoudit). Je tu tedy stále reálné nebezpečí, že řada projektů bude mít minimální reálnou výtěžnost, zlé jazyky tvrdí, že v EU je odhadována na 30–40 %, v ČR pak může být i nižší, do škol tedy možná doputuje ve skutečnosti jen pětina původní částky.

Ministr Ondřej Liška k tomuto problému uvedl: Evaluace se bude provádět až po ukončení operačního programu, tzn. v roce 2009, protože vzhledem k objemu prostředků, které MŠMT získalo v rámci Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů, tzn. cca 3 miliardy korun, je obtížné v průběhu plnění jednotlivých typů projektů v různé fázi realizace vyhodnotit efektivitu čerpání podle jednotlivých typů příjemců pomoci. Připomínám, že ke konci loňského roku byla ukončena realizace jen asi 10 % z celkového počtu schválených projektů. Tedy zpětná vazba přijde nejspíše pozdě.

Jak to dělají jinde

Postup MŠMT při systémové podpoře ICT musíme také srovnávat se sousedními zeměmi. V polovině minulého roku vytvořilo slovenské ministerstvo školství resortní program „Rozvoj informačných systémov a informatizácie rezortu školstva“ a Projekt informatiky a informatizácie školstva. Kromě jiného bude vynaloženo na přímou informatizaci slovenských škol během následujících čtyř let 11 miliard Sk, z toho bude 7 milionů Sk z evropských fondů. V materiálu Koncepcia informatiky a informatizácie školstva nalezneme konkrétní cíle:

Vytvoriť dostupnú informačnú a komunikačnú infraštruktúru, ktorá spĺňa európske štandardy a vytvára tak nevyhnutné predpoklady na zapojenie SR do globálneho digitálneho priestoru. Pritom je potrebné najmä:

  • dosiahnuť do roku 2010 cieľový stav 10 žiakov základnej školy na jeden PC, 5 žiakov strednej školy na jeden PC, 5 študentov verejnej vysokej školy na jeden PC a najviac dvoch učiteľov na jeden PC s prioritou vysokých škôl pripravujúcich budúcich pedagógov. Dosiahnuť, aby do roku 2010 každý absolvent vysokej školy s pedagogickým zameraním, ktorý nastúpi a zostane pracovať v školstve, bol vybavený notebookom. Dosiahnuť do roku 2015 cieľový stav najviac 5 žiakov základnej školy na jeden PC. Počítače zaraďovať do výchovno-vzdelávacieho procesu s jasným plánom, ktorý bude založený na celkovom porozumení a funkcii IKT vo vzdelávaní,
  • zabezpečiť vysokorýchlostné pripojenie na Internet cez akademickú sieť SANET pre všetky školy a výskumné pracoviská SR a špecializované pracoviská riadené MŠ SR v dosahu realizovateľného pokrytia sieťou do roku 2010 prostred­níctvom projektu „SANET do škôl“. Realizáciou tohto projektu sa vytvoria podmienky pre prístup cca 85 % žiakov stredných škôl do vysokorýchlostnej dátovej siete. Štandardným spôsobom realizácie medzimestskej optickej trasy je prenájom 1 páru nenasvietených optických vlákien a pripojenie škôl v rámci mesta výstavbou vlastných optických trás s využitím technológie prepínaného Ethernetu.

Kromě národního projektu na dodávku infrastruktury se počítá i s dalšími národními projekty na dodávky informačních systémů pro školy, dodávky digitálního výukového obsahu a školení pedagogů (další dvě miliardy Sk). Tedy slovenská analogie našeho SIPVZ, jenomže podobně jako v Polsku se počítá s financováním z evropských fondů a plánovaná částka na žáka bude několikanásobná.

Slovenský ministr školství Ján Mikolaj (SNS) jako prioritu označil vytvoření školského intranetu a centrální báze dat: Dôležité je vytvoriť siete, a to bude zabezpečené zo štátneho rozpočtu. Počítá se proto s rozšířením optických sítí na zhruba 650 slovenských škol. Z evropských fondů se pak budou nakupovat i počítače a dataprojektory, ministr počítá podle SME konkrétně s 32 000 notebooky pro učitele.

V Polsku bylo v letech 2003–2006 v projektu Pracownie komputerowe dla szkół vynaloženo zhruba 10 miliard korun z ESF na vybavení více než 19 500 škol počítačovou učebnou dvou velikostí s 10 nebo 19 PC (7700 bylo větších), tedy šlo suma sumárum více než 19 500 serverů a více než 285 000 osobních počítačů a notebooků pro zemi s trojnásobným počtem obyvatel i škol. V dalším projektu Internetowe centra informacji multimedialnej w bibliotekach szkolnych i pedagogicznych bylo současně vynaloženo zhruba 1,4 miliardy korun z ESF na vybavení téměř 16 000 školních a pedagogických knihoven (332 serverů a asi 65 000 PC).

Školní vzdělávací programy, VOŠ, VŠ a ICT

Školská reforma se realizuje, zjednodušeně řečeno, přechodem od takzvaných centrálně schválených osnov ke školním vzdělávacím programům (ŠVP), které si školy samostatně tvoří podle takzvaných Rámcových vzdělávacích programů (RVP, viz metodický portál RVP.CZ, jeden z mála užitečných portálů resortu MŠMT). Základní školy školní vzdělávací programy v tomto školním roce zavádějí v 1. a 6. ročnících, střední školy si nyní své ŠVP připravují a spustí je od 1. září 2009.

Před rokem probíhal ostrý boj o podobu výuky Informatiky na gymnáziích v RVP pro gymnázia. V původně navrhované podobě se obor ICT redukoval více méně jen na zvládnutí kancelářských aplikací a měl nulovou povinnou hodinovou dotaci. Paralelně probíhal další boj o podobu státní maturity z ICT, na tehdy probíhající Maturity nanečisto jsem reagoval v článku Státní maturity odloženy. Z pohledu IT není divu a i na zdejším blogu. Pochybnosti byly především o smyslu podobných didaktických testů i praktických úloh. Didaktické testy Maturity nanečisto předloni i loni vycházely z takzvaného Katalogu požadavků k maturitní zkoušce [PDF … kB], schváleného MŠMT po veřejné diskuzi v březnu 2006. Pojetí tohoto katalogu je ale evidentně překonané a neodpovídá ani vloni na jaře přepracovanému návrhu Rámcových vzdělávacích programů (RVP) pro gymnázia a zřejmě se bude výrazně lišit i od postupně připravovaných RVP pro odborné školy. Státní maturita z ICT bude podle posledních informací až v roce 2012, tedy rok před tím, než budou maturovat první žáci absolvující nové ŠVP pro gymnázia.

Problémem nejsou snad ani RVP pro obor ICT, ale pozice informatiků ve školách, kteří by měli připravovat konkrétní ŠVP: za prvé je jich málo a nemají tak silné slovo při přípravě ŠVP a za druhé nejde o odborníky z tohoto oboru, ale až příliš často o nadšence nebo o původem matematiky. Již první verze RVP pro gymnázia, kterou pilotovala řada gymnázií, by měla být trvalým varováním. Stačí si přečíst kurikulární dokumenty z vyspělých zemí a je jasno, představa tvůrců a realizátorů středoškolského kurikula odpovídá výstupům druhého stupně například v USA nebo Velké Británii.

Podle výzkumu, který v průběhu let 2006 a 2007 provedla fakulta informatiky a statistiky VŠE v Praze a společnosti CACIO-ČSSI-SPIS s cílem analyzovat situaci na trhu práce v oblasti absolventů informatických oborů českých VŠ a VOŠ, v ČR pracuje přibližně 233 000 ICT odborníků. V roce 2006 bylo třeba již více než 4000 dalších ICT odborníků s VŠ vzděláním. Více než polovina poptávaných ICT odborníků musela být proto pokryta nabídkou absolventů z jiných oborů než těch, které jsou zaměřeny na informatiku. Výzkum potvrdil, že firmy hledají absolventy se širokým spektrem znalostí v oblasti ICT, ale kladou také významný důraz na schopnosti komunikace, týmové práce, prezentace a orientaci v ekonomice a podnikání. Požadavkům firem v současnosti nevyhovují téměř žádní absolventi bakalářských oborů informatiky. 84 % z nich musí absolvovat 100 a více dnů školení, aby dosáhli minimálních požadovaných znalostí. V případě magisterských oborů je situace „lepší“ – asi u poloviny těchto absolventů hradí firmy 60 a méně dnů nezbytného školení.

Kromě výše uvedených závěrů výzkumu jednotlivé dotazované firmy i vysoké školy často uváděly výtky ke znalostem studentů, kteří přicházejí ze středních škol. Mezi nejfrekventovanější patřilo zejména nedostatečné jazykové vybavení absolventů středních škol, nedostatečné komunikační schopnosti, nedostatečná schopnost týmové práce, snižující se úroveň znalostí matematiky a logického myšlení. Díky tomu je třeba věnovat značnou pozornost doplňování těchto znalostí až na VŠ a nezbývá dostatek času na specializované ICT kurzy. Dalším problémem je to, že středoškoláci ve většině případů vnímají profese v oblasti informačních technologií jako „programování“. Výzkum však ukázal, že do oblasti programování nastupuje pouze necelých 13 % všech absolventů IT oborů VŠ. Zbylých 87 % se uplatní v jiných IT profesích, které znalosti programování explicitně nevyžadují. Zde stojí za zmínku připomenout, že na řadě gymnázií se programuje stále v Borland Turbo Pascalu pro DOS a tato výuka trvá desítky hodin. V kombinaci s monokulturou MS Office pak dochází snadno k popisované deformaci vnímání profese a samozřejmě i následnému konfliktu s praxí. Předseda CACIO Ing. Miroslav Hübner, MBA. k tomu říká: Praxe ovšem nevyžaduje rutinní zkušenosti a zběhlost, ale spíše schopnosti vstřebávat nové znalosti a reagovat na momentální potřeby.

Je zle?

Na závěrečnou řečnickou otázku odpovím kladně. Školy i školští informatici jsou sice na negativní dopady postupu vlády i MŠMT zvyklí a i toto mezidobí snad přežijí. Důsledky nesystémového přístupu ale již přinášejí výsledky: část populačních ročníků přicházejících do praxe má nedostatky v klíčových kompetencích a nezvládají moderní ICT technologie. Nejsou tedy konkurenceschopní v perspektivním oboru, který by mohl podobně jako například ve Finsku přinášet celospolečenský profit. A situace se kvůli minimálně dvouletému výpadku financování ICT kombinovaném s nepříliš zvládnutou školskou reformou v regionálním školství může výrazně zhoršit. Ano, máme profitující střední školy s kvalitní výukou, je jich ale málo. Ano, máme ve školách nadšené informatiky, ale je jich málo. Ano, máme pro ICT nadšené žáky, ale dostanou adekvátní vzdělání?

Anketa

Myslíte si, že školství alespoň do 10 let začne reagovat na potřeby trhu práce?

Našli jste v článku chybu?

22. 1. 2008 14:24

stoura (neregistrovaný)
Vzdycky me zajimalo, kolik procent z celkoveho vybaveni pro skolu cini polozka za software. Nema o tom nekdo prehled? Asi nema smysl neustale opakovat, ze je to oblast, kde by se dalo docela usetrit. Prusvih je, ze mnohdy na skolach nejsou dostatecne proskoleni pracovnici, aby mohli objektivne rozhodnout, co skola potrebuje a co ne. Myslim, ze by v tomto skolam mnohdy mohl pomoct nejaky pracovnik(ci) ministerstva, ktery by byl dostatecne proskolen. Neexistuje takovy?

Dalsim moznym duvodem, proc…

22. 1. 2008 15:07

uživatel si přál zůstat v anonymitě
Skolstvi na potreby trhu prace reagovat nezacne. Ve statnich maturitach ma byt povinne: Cesky jazyk(sprtani literatury, k nicemu v praxi neni), cizi jazyk, dal uz nevim(mozna si to ma skola vybirat) a jako volitelny bud matematika nebo informatika.
DigiZone.cz: R2B2 a Hybrid uzavřely partnerství

R2B2 a Hybrid uzavřely partnerství

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

DigiZone.cz: Optimedia: hybridní kampaň Nescafé

Optimedia: hybridní kampaň Nescafé

Podnikatel.cz: K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

120na80.cz: Popraskané rty? Některé balzámy stav zhoršují

Popraskané rty? Některé balzámy stav zhoršují

Root.cz: Kamery Sony se dají ovládnout na dálku

Kamery Sony se dají ovládnout na dálku

Vitalia.cz: Pravda o přibírání na zimu

Pravda o přibírání na zimu

Měšec.cz: Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Podnikatel.cz: Chaos u EET pokračuje. Jsou tu další návrhy

Chaos u EET pokračuje. Jsou tu další návrhy

Vitalia.cz: Nahradí sluch, ale zvuk je zcela jiný

Nahradí sluch, ale zvuk je zcela jiný

Podnikatel.cz: Alza.cz má StreetShop. Mall.cz více výdejních míst

Alza.cz má StreetShop. Mall.cz více výdejních míst

Měšec.cz: Za palivo zaplatíte mobilem (TEST)

Za palivo zaplatíte mobilem (TEST)

DigiZone.cz: ČT má dalšího zástupce v EBU

ČT má dalšího zástupce v EBU

Root.cz: 250 Mbit/s po telefonní lince, když máte štěstí

250 Mbit/s po telefonní lince, když máte štěstí

Root.cz: Telegram spustil anonymní blog Telegraph

Telegram spustil anonymní blog Telegraph

DigiZone.cz: Perspektivy TV v roce 1939 podle časopisu Life

Perspektivy TV v roce 1939 podle časopisu Life

Vitalia.cz: Mondelez stahuje rizikovou čokoládu Milka

Mondelez stahuje rizikovou čokoládu Milka

Vitalia.cz: Jmenuje se Janina a žije bez cukru

Jmenuje se Janina a žije bez cukru

Podnikatel.cz: Udávání kvůli EET začalo

Udávání kvůli EET začalo

120na80.cz: Stoná vaše dítě často? Upravte mu jídelníček

Stoná vaše dítě často? Upravte mu jídelníček