Ideální kniha

Ilustrace: Nenad Vitas

O elektronických knihách se teď hodně mluví. Že prý nahradí knihy papírové, za rok nebo za dvacet let. Sám uvažuji o tom, že bych si čtečku koupil, ale trochu se bojím toho, že by nakonec čtečka skončila stejně jako podobné hračky zapomenutá ve skříni. Klasické knihy mám rád, kromě toho, že voní (jak píší snad všichni, co srovnávají čtení knih klasicky a elektronicky) a dá se jimi listovat, vůbec nabízejí spoustu dalších výhod, které někdo může považovat za nevýhody. Například jsou pěkným doplňkem domácnosti. Ten, kdo hájí nevýhody papírových knih, vám řekne, že zabírají místo. Záleží na tom, jak se na to díváme.

Když si čtu klasickou knihu (zrovna teď tahám v batohu výstavní kousek o šesti stech stranách) cestou autobusem nebo doma na kanapi, často bych uvítal možnost najít si nějaké slovo, datum nebo jiný údaj na internetu. Komu by se chtělo vytahovat mobil nebo dokonce notebook a hledat. Předpokládám, kdybych četl tu knihu elektronicky, bylo by hledání jednodušší – otevřel bych vyhledávač, vyťukal dotaz a prošel výsledky hledání. Bylo by to krásné, ale problém je v tom, že tu knihu, kterou zrovna teď čtu, bych elektronicky nesehnal. A spoustu dalších knih, které mě zajímají, také ne. Nadějí je fakt, že by se to teď mělo začít s dostupností obsahu zlepšovat. Možná za rok nebo za dvacet let.

       

Dalším argumentem proti čtení elektronických knih jsou moje oči. Celý den obvykle zírám na monitor a čtení v papírové knize pro moje oči znamená v podstatě odpočinek. Papír se mi čte líp a tolik nezatěžuje moje oči. Ale uznávám, že pěkně podsvícený displej udělá v potemnělém autobuse skvělou službu.

Moje ideální kniha by měla vypadat hezky, měla by vonět, listy by měly pěkně šustit. Navíc by se mi hodilo vyhledávání informací k vybraným výrazům, dělání poznámek (do papírových knih samozřejmě nečmárám), které bych pak snadno našel. Jak je vidět, je to tak půl napůl v souboji papír versus displej. Dilema mezi platformami v mém případě zůstává na nějaký čas otevřené. Možná přijde čas, kdy budu mít svoje papírové knihy doma v knihovně na ozdobu a na „mazlení“ a budu si číst elektronicky. Možná za rok nebo za dvacet let.