Hlavní navigace

IFPI: 95 % hudby je stále stahováno nelegálně

20. 1. 2009
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: 29
Mezinárodní federace hudebního průmyslu (IFPI) ve svém reportu hovoří o nových obchodních modelech při prodeji hudby a o spolupráci s poskytovateli internetového připojení. Prodej online hudby táhnou hlavně USA a několik dalších zemí, převažuje ale nelegální stahování.

IFPI (International Federation of the Phonographic Industry) je organizace zastupující zájmy hudebních nahrávacích společností. Před několika dny zveřejnila dokument Digital Music Report 2009, jde o celkem zajímavé shrnutí trendů v prodeji hudby na Internetu. Základním sdělením je fakt, že hudba stále stahována z velké části nelegálně, tedy bez placení za obsah umělcům nebo producentům. Celkem 95 % stažených skladeb si uživatelé Internetu pořídili nelegálně.

Digitální prodej hudby

Podle IFPI se hudební průmysl začíná konečně transformovat a přináší zákazníkům nové služby. Boj s těmi, kteří za hudbu neplatí a platit nechtějí je prioritou. V roce 2008 vzrostl meziročně digitální prodej o 25%, konečná částka, kterou hudební společnosti vyinkasovaly dosáhla 3,7 miliardy dolarů celosvětově. Tato suma je ovšem pouhých 20% z celkového obratu hudebních společností (v roce 2007 to bylo 15%). V době, kdy se hudební CD pomalu začínají dostávat na roveň produktů, které znají ti nejmladší jenom z vyprávění, je jedna pětina ze zisku uskutečněná prodejem na Internetu stále málo.

IFPI

Celosvětové zisky z prodeje hudby online a podíl z celkových prodejů (zdroj IFPI)

Ve srovnání s filmy, časopisy a novinami si digitální hudba stojí v “internetových” prodejích lépe. Dominují hry s velkým náskokem, prodeje přes internet se podílejí na jejich zisku pětatřiceti procenty. Poptávka po hudbě ale roste slušně, mezi lety 2003 – 2007 se zvýšila o třetinu. V loňském roce celkové prodeje hudby v USA dosáhly historického maxima. Fanoušci mohou na Internetu využívat obchody se skladbami bez DRM, popularitu získávají i paušální služby s neomezeným přístupem k obsahu za určité období. Hudební společnosti ustupují od pouhého jednorázového prodeje ke zpeněžení opakovanému, kdy nabízejí modely „využívej po celou dobu, co platíš“.

Singlů se na Internetu (tedy online) loni prodalo 1,4 miliardy (meziroční nárůst o 24%), prodej celých alb vzrostl dokonce o 36%. Nejprodávanějším singlem roku 2008 byla písnička Lollipop rapera Lila Wayneho. Tato čísla ale také potvrzují dominaci Apple a jeho iTunes store, který za rok 2008 celosvětově prodal přes miliardu skladeb.

Absolutní velmocí v prodeji hudby online jsou Spojené státy americké, které obstarají polovinu celosvětových zisků. Singlů se v roce 2008 prodala v USA více než miliarda (o 27 % více než v roce 2007), alb si Američané koupili 66 milionů. Japonci, kteří hudbu stahují hlavně do svých mobilních telefonů, jsou pokrokoví a prodej hudby online zachraňuje tamní hudební průmysl od velkých problémů. Do mobilů si Japonci koupili celkem 140 milionů singlů, což je o 26 % více, než v roce 2007. Britové si koupili online 110 milionů singlů, za první polovinu roku došlo ke skoku v prodejích o 45 %, alb se ve Velké Británii prodalo přes 10 milionů. Ve Francii vzrostly prodeje meziročně skoro o polovinu, prodalo se 14,5 milionu singlů a 1,4 milionu alb. Za první tři čtvrtiny roku 2008 utratili Němci za hudbu do počítače nebo mobilního telefonu 66 milionů eur.

IFPI upozorňuje na sílící trend – hudební průmysl se pomalu odklání od standardního prodeje skladeb nebo alb a směřuje k monetizaci přístupu k hudbě. Placený přístup do databáze skladeb je někdy spojený s další službou, vznikají balíčky, které nabízejí například mobilní operátoři ve spolupráci s výrobci mobilních telefonů nebo poskytovateli připojení k Internetu.

Nahrávací společnosti si jsou vědomy problémů, které uživatelům přináší hudba s DRM a postupně od této ochrany upouštějí. Dominantním hráčem na trhu online prodeje hudby zůstává iTunes, na začátku roku mají zákazníci možnost z výběru osmi milionů skladeb bez DRM a v průběhu letošního roku by mělo DRM v iTunes vymizet úplně. Amazon začíná prodávat hudbu i v Evropě a je jedním z mála velkých konkurentů iTunes. Nahrávací společnosti licencovaly k prodeji online hudby bez DRM i další evropské prodejce, například 7Digital, Tesco, Dada nebo Play.com.

Na některých nových projektech, které nabízejí hudbu online a zdarma, se účastní nahrávací společnosti tak, že si berou podíl ze zisku z reklamy. Například MySpace nabízí několik měsíců spoustu hudby k poslechu zdarma, uživatel si může oblíbené skladby koupit na Amazonu. YouTube je světovou videojedničkou a kromě amatérského videoobsahu nabízí legálně i klipy třech velkých hudebních vydavatelství, jimž platí za přehrátí jejich klipu. Hudba na YouTube táhne, polovina nejpopulárnějších videí je prý hudebních a hudební klipy dělají nadpoloviční většinu provozu YouTube.

Služby, který si na sebe vydělávají reklamou, jsou podle IFPI alternativou pro P2P sítě, tedy pro většinou nelegální sdílení hudby. Výzkum v USA odhalil 45 milionů lidí, kteří jsou ochotní pro hudbu zdarma vytrpět i poslech komerčních spotů.

Nahrávací společnosti investují do hledání talentů prý 20 % ze svých zisků. Mladí a neznámí interpreti se snaží prosadit v online komunitách, ale nemají to vůbec jednoduché. Důvodem je velká konkurence, jenom umělců věnujících se hip-hopu je na MySpace 2,5 milionu. Prosadí se ti, co mají štěstí, musejí se stát miláčky komunity nebo zaujmout agenta.

Boj s nelegálním šířením hudby

Hudební průmysl jako takový se vyrovnává s tím, že většina fanoušků za hudbu online odmítá přímo platit. V loňském roce bylo podle IFPI nelegálně sdíleno 40 miliard hudebních souborů, „piráti“ obstarali 95 % stažení. Podle jednoho z výzkumů citovaných v reportu jenom ve Velké Británii byla nelegálně stažena uživateli hudba v komerčních cenách 180 milionů liber. Otázkou je, zda by si po úplném vymýcení nelegálního sdílení Britové opravdu pořídili hudbu za tuto neuvěřitelnou částku. Asi těžko, ale tento jednoduchý přepočet demonstruje dobře nadvládu těch, kteří za stahování hudby prostě platit nechtějí.

Poskytovatelé připojení k Internetu se někde začínají aktivně účastnit na boji s nelegálním sdílením hudby, ve Velké Británii posílají problémovým zákazníkům (tedy těm, co nelegálně sdílejí obsah ve velkém) varovné dopisy. Proti pirátům začínají aktivně bojovat i v USA a ve Francii, také asijské země (Japonsko, Korea) se poohlížejí po způsobech, jak se postavit nelegálnímu sdílení pomocí legislativy, ačkoliv zde je přístup tradičně vlažnější.

Hudební průmysl se angažuje také ve vzdělávání a prevenci proti nelegálnímu sdílení obsahu. Vydavatelé masírují veřejnost reklamními kampaněmi v televizi a využívají i další cesty k osvětě. Manažeři světových hudebních hvězd prohlašují, že poskytovatelé připojení k Internetu by měli hrát roli v ochraně práv umělců.

BRAND24

Protipirátský tým IFPI slaví úspěchy a bojuje proti nelegálnímu obsahu online, nelicencovaný obsah je často stažen ze serveru. Okolo osmnácti procent evropských uživatelů vysokorychlostního Internetu při penetraci 42 % sdílí obsah nelegálně. Před lety, při pětiprocentní penetraci vysokorychlostního Internetu, sdílelo obsah nelegálně také 18 %, alespoň v tomto srovnání procento nelegálně sdílejících neroste. V roce 2007 IFPI dosáhla zrušení více než půl milionu linků s odkazy na nelicencovanou hudbu, o rok později to bylo již skoro 3 miliony linků. Protipirátský tým se specializuje na nelegální hudbu v době, kdy vychází oficiálně, tedy v době největší poptávky po daném interpretovi nebo skladbě.

Situace se uklidňuje

Zdá se, že situace se začíná ustalovat. Zatímco hudební vydavatelé na straně jedné začínají chápat potřebu distribuovat hudbu po Internetu i nechuť uživatelů vytáhnout peněženku, kdykoliv uslyší pár taktů právě populární melodie, na straně druhé internetové portály a hudební servery se snaží najít model, jak kolem nabídky hudby vytvořit dostatečné toky peněz. Jen samotná návštěvnost a popularita uživí málokoho a obchodní model iTunes, s nímž Apple před pěti lety přišlo, slaví úspěch. Uživatelé mohou snadno kupovat hudbu digitálně a při tom se už dá přehlédnout, že většinu své hudby mají na iPodu nelegálně, utratili dost natolik, aby poměr byl rovnovážný. Také povolování otěží DRM ukazuje na to, že uživatelé jsou ochotni si „své oblíbence“ koupit, pokud je to dostatečně pohodlné a jednoduché, hlasují prostě peněženkou, ale ten běžný hudební balast okolo se jim platit nechce. To je nakonec možná strategie, na kterou vydavatelé potichu přistoupí.

Kupujete si hudbu z Internetu (tj. v elektronické podobě)?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je kromě jiného publicista, více informací najdete na LinkedIn. Na stránkách iNazor.net odkazuje na své články pro Lupu a další média. Ze všech vymožeností moderní doby má nejraději Twitter, zajímá ho historie a píše HistorieBlog.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).