Infoliga: Jakou informační hodnotu mají weby úřadů?

Web úřadu může být užitečný i bezcenný, a to především z hlediska své informační hodnoty pro občany. Projekt Infoliga sestavil vůbec první pomyslný žebříček webů úřadů - hodnotí se pochopitelně hlavně hledisko otevřenosti, transparentnosti a možností boje proti korupci. Tají vám právě váš starosta či hejtman něco důležitého?

Otevřete.cz (www.otevrete.cz) jste již možná poznali. Před pár týdny vás mohlo zaujmout projektem Otevřeno x Zavřeno, ve kterém byly hodnoceny úřady, co se jejich vstřícného či odmítavého vztahu k občanům týče. Symbolickou tečkou za tímto projektem byla přestřelka mezi organizátory a jedním z nositelů anticeny „Zavřeno“ (viz článek Stavební odbor magistrátu se ohrazuje nepravdivě aneb jak funguje státní správa). Otevrete.cz a související aktivity jsou provozovány Otevřenou společností, o.p.s – zakladatelem se stala Nadace Open Society Fund Praha a zaměřuje se hlavně na otázku svobodného přístupu k informacím – není tedy asi nic zvláštního, že jedním z hlavních představitelů je Oldřich Kužílek, známý právě angažovaností v této oblasti. A právě Oldřich Kužílek v pondělí představil další zajímavý projekt – Infoligu.

Abych nějakým způsobem osvětlil, o co se vlastně jedná, dovolím si kopii jednoho odstavce z www.otevrete.cz : „Projekt Infoliga představuje pořadí úřadů samospráv v České republice z hlediska souhrnné hodnoty obsažnosti jejich webové stránky. Srovnává reálný informační obsah webů úřadů. Měření se provádí z hlediska otevřenosti procesu rozhodování, protikorupčních nástrojů, informací o osobní odpovědnosti představitelů (např. záznamy jednání, záznamy hlasování, přehledy veřejných zakázek).“

V praxi si musíte projekt Infoligy představit tak, že byla vypracována metodika hodnocení webových stránek úřadů – pochopitelně nikoliv z hlediska webové použitelnosti, ale z hlediska informačního obsahu. V rámci této metodiky skupina živých hodnotitelů zkoumala 142 webů subjektů státní správy (kraje, bývalá „okresní“ města a výběr z dalších měst, obcí či městských částí). Při svém zkoumání, které bylo časově omezeno, přidělovala přesně definované body za přítomnost požadovaného obsahu – čím více byl daný obsah důležitý pro informovanost občana, tím lépe byl nakonec web instituce hodnocen.

Výsledkem několikaměsíční práce je potom pomyslný žebříček určující, jak „dobře“ (kvalitně, komplexně a detailně) informují jednotlivé úřady samosprávy. Žebříček, který určitým způsobem vyjadřuje vztah úřadu k následujícímu mottu : „Úřad musí být otevřený a zcela objektivně umožnit dohled na činnost úřadu“. A jak můžete z žebříčku zjistit, existují úřady, které se k tomuto mottu chovají značně macešsky.

Ostatně, trefně to shrnuly tuším Lidové Noviny : „Internetové stránky obcí a krajů neposkytují občanům důležité informace. Rozsáhlý průzkum 142 webů ukázal, že úředníci se jen neochotně učí zveřejňovat podrobnosti o chodu svých úřadů.“

Něco málo statistiky aneb kdo je nej/lepší/horší?

Žebříček vytvořený projektem Infoliga najdete v kompletní podobě na otevrete.cz – mně osobně přišel zajímavý hlavně pohled na jeho začátek a konec. A na žebříčku nejlepších je nejzajímavější i propastný rozdíl mezi dvěma prvními a ostatními – a to je ještě potřeba zdůraznit, že ani ten nejlepší zdaleka nedosáhl možného plného počtu bodů.

A pro změnu opačný konec žebříčku je zajímavý tím, že právě na posledním místě se ocitl Vranov nad Dyjí – zajímavý zejména tím, že získal nula bodů.

Deset nejlepších:

1. Kraj Vysočina
2. Praha hlavní město
3. Tábor
4. České Budějovice
5. Olomouc
6. Hradec Králové
7. Brno
8. Jičín
9. Frýdek Místek
10. Praha 6

Deset nejhorších:

133. Javorník
134. Ledeč nad Sázavou
135. Libouchec
136. Benešov nad Ploučnicí
137. Vyšší Brod
138. Praha 22
139. Koryčany
140. Pletený Újezd
141. Trnová
142. Vranov nad Dyjí

Statistika věda je, co ještě zajímavého průzkum zjistil?

Průzkumy a výzkumy mohou poskytnout řadu zajímavých zjištění. Infoliga není nijak výjimečná, takže můžete například zjistit očekávatelné – čím menší je samosprávný subjekt, tím méně propracované (obsahově) má webové stránky. Výjimky pochopitelně existují, takže občas i malé místo předstihne velké město. Hlavním faktorem ovlivňujícím tuto situaci je pochopitelně jednak dostatek finančních prostředků a jednak ochota a zájem místních starostů a úředníků. Vidět je to ostatně i na skutečnosti zdůrazněné u výše uvedené tabulky nejlepších – ti nejlepší mají zpravidla velký náskok proti ostatním.

Nejobsažnější weby tak pochopitelně mají kraje a velká města – nejvíce zveřejňují informace o jednání a struktuře svých úřadů. Kvalita jejich informační snahy ale nejčastěji pokulhává v aktuálnosti informací – malé samosprávní subjekty zpravidla lépe informují o zásadních rozhodnutích. Některé úřady jsou dokonce natolik „otrlé“, že nezveřejňují ani povinné informace (povinnost uložená zákonem) – pouze 86 procent krajů tak zveřejňuje rozpočet. Nepovinné (ale stěžejní) informace, jako je programové prohlášení, pak najdete pouze na 64 procentech krajských webů a pouze na 20 procentech „okresních“ webů.

Největší nedostatky najdete v oblasti informací o konkrétních plánovaných jednáních a v mnoha případech se setkáte s doslovným utajováním. Výjimkou není vložení velmi důležité informace do kolonky „ostatní“ a záměrné přesuny jednání na netradiční hodiny bez dostatečného upozornění na tuto změnu. Více než deset ze zkoumaných dokonce nezveřejňuje žádné dokumenty (informace) o vlastních jednáních – občan tak nemá šanci zjistit, co se vlastně děje.

Velké mezery mají samosprávní weby i v oblasti informování o veřejných zakázkách – pouze 22 procenta zveřejňují vyhlášení a už jenom pět procent poskytuje výsledky.

V tomto případě by se dalo skoro říci, že jde o „očekávatelný“ (v negativním slova smyslu) výsledek. Právě veřejné zakázky jsou asi největším korupčně rizikovým prostředím. Překvapivé pak nakonec ani není to, že nejvíce zveřejňují úřady informace o právních předpisech, následují informace o struktuře úřadů. Na třetím pomyslném místě je využití úřední desky. Na opačném konci, tj. na posledních místech, jsou záznamy o hlasování a zásadní rozhodnutí, následované informacemi o přípravě právních předpisů a průběhu řízení.

Co už „statistika“ nezjistila, ale na co je potřeba zkušenost s konkrétními starosty a úředníky? Není pochopitelně žádná souvislost mezi tím, jestli místní samospráva řídí a pracuje kvalitně, a kvalitou webových stránek. Oldřich Kužílek na pondělní tiskové konferenci uváděl příklady starostů řídích své obce velmi dobře a přesto nemajících prakticky žádné informace na webových stránkách. Na druhou stranu najdete dostatek starostů, kteří si „skrývání informací“ berou za svůj osobní cíl, a podle toho také informovanost občanů vypadá.

Co z toho všeho plyne?

Projekt Infoliga několik měsíců zjišťoval velmi podrobné informace o webových stránkách samosprávy. Detailní statistiky (měly by být k dispozici na webových stránkách www.otevreno.cz) jsou zajímavé i z pohledu toho, jak se samospráva „sjednocuje“ ve způsobu, formě a rozsahu zveřejňovaných informací – může být tedy velmi užitečnou inspirací pro úřady, které chtějí své weby zkvalitnit. Jde pochopitelně o první ročník a případné další ročníky jsou prozatím nejisté – první ročník se totiž uskutečnil zejména díky grantu Velvyslanectví Spojených Států (ve výši 6700 dolarů). Mně osobně připadá očekávatelné, že se na další ročník některé z úřadů „připraví“ – pochopitelně tak, aby vyhověly metodice, nikoliv potřebám občana.

Infoliga chce navíc v příštích letech přenést část aktivit přímo na samosprávní úřady – ty si mohou stáhnout odpovídající formulář a vyplnit údaje o svých webových stránkách. Po kontrole správnosti pak budou údaje „automaticky“ zpracovávány (a aktualizovány, pokud bude úřad dodávat změny).

CIF16

Myšlenka je to jistě zajímavá, dle mého ale bohužel zahyne na nedostatku zájmu ze strany úřadů (ale  rád bych se mýlil).

Aktuální žebříček projektu Infoliga nakonec není až tak velkým překvapením. Technologicko internetová gramotnost Vysočiny je již dlouho známou zkušeností. Na druhou stranu umístění některých krajů na místech poměrně vzdálených čelu tabulky překvapivé je (osobně mě to například překvapilo u Plzeňského kraje). Pro hodnocené tak snad bude Infoliga podnětem ke zlepšení. Pro občany pro změnu podnětem k tomu, aby na „ten svůj“ úřad více tlačili.

7 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 4. 11. 2005 18:02

Školení e-mail marketingu – pokročilé techniky

  •  
    Jak připravit šablonu moderního e-mailu
  • Jak spustit automatizované kampaně
  • Jak dynamizovat běžnou rozesílku

Detailní informace o školení e-mail marketingu - pokročilé techniky »