Informace o smluvní pokutě musí být přímo ve smlouvě, rozhodl ústavní soud

Postavil se tak za bývalého klienta společnosti UPC, který se dostal do sporu s inkasní firmou kvůli pokutě za nevrácení zapůjčeného modemu.

Informace o smluvních pokutách není možné skrýt do všeobecných podmínek. Musí být součástí spotřebitelské smlouvy, kterou zákazník s dodavatelem uzavírá. Konstatoval dnes Ústavní soud, který řešil spor muže z Českých Budějovic a inkasní společnosti Český inkasní kapitál.

Muž byl klientem telekomunikačního operátora UPC a po skončení smlouvy nevrátil zapůjčený modem v termínu, který firma vyžadovala ve všeobecných podmínkách. UPC mu proto vyměřilo smluvní pokutu. Na skutečnost, že taková pokuta klientům hrozí, UPC v době, kdy muž smlouvu uzavíral, upozorňovalo pouze ve všeobecných podmínkách.

Bývalý klient kabelového operátora ale pokutu odmítl zaplatit. Pohledávka byla následně postoupena inkasní firmě Český inkasní kapitál, která na muže podala žalobu. Ten se ale u soudu bránil tím, že všeobecné smluvní podmínky při podpisu formulářové smlouvy nedostal a nikdo jej s nimi neseznámil.

Okresní soud v Českých Budějovicích nároku Českého inkasního kapitálu v září 2011 vyhověl s poukazem na to, že muž zařízení nevrátil a měl tedy za prokázané, že nesplnil svou smluvní povinnost.

Ústavní soud dnes ústy soudkyně zpravodajky Ivany Janů konstatoval, že smluvní pokuty musí být součástí smlouvy a není možné je „skrývat“ ve všeobecných podmínkách či příloze smlouvy.

Ve spotřebitelských vztazích a spotřebitelských smlouvách vystupují na jedné straně velice kvalifikovaní, práva a věci znalí dodavatelé a na druhé straně obyčejný občan, který je spotřebitelem a odběratelem služby. Většinou je mu předložen psaný text, říkáme tomu formulářová smlouva, kterou má podepsat.Ústavní soud položil důraz na to, aby zásadní ustanovení jako je smluvní pokuta byla obsažena ve formulářové smlouvě, kterou spotřebitel podepisuje, aby pro něj situace byla zcela přehledná, uvedla pro Českou televizi Janů.

Rozhodnutí Ústavního soudu je důležité jako vodítko při rozhodování soudů nižších stupňů v obdobných sporech. V tomto konkrétním případě spor znovu posoudí Okresní soud v Českých Budějovicích, musí přitom přihlédnout právě k verdiktu Ústavního soudu.

UPC už informaci o smluvní pokutě ve aktuálních smlouvách uvádí. Firma je ale na základě nálezu Ústavního soudu připravena smluvní dokumentaci případně upravit.

UX16

Informaci o smluvní pokutě máme přímo ve smlouvě již druhým rokem. Informace je rovněž obsažena v předávacím protokolu k zařízení a samozřejmě i ve Všeobecných obchodních podmínkách. Vyplyne-li ale z nálezu Ústavního soudu potřeba úprav smluvní dokumentace, jsme připraveni je učinit, uvedl tiskový mluvčí společnosti Juraj Gerbery.

V následujícím boxíku jsou shrnuty důvody stížnosti k Ústavnímu soudu:

Okresní soud v Českých Budějovicích vyhověl žalobě Českého inkasního kapitálu, a. s., na zaplacení 5 000 Kč včetně příslušenství. Soud zjistil, že stěžovatel uzavřel se společností UPC, a. s. smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a byl mu zapůjčen („zařízení“). Součástí smlouvy o poskytování služeb byl odkaz na všeobecné obchodní podmínky obsahující ujednání o smluvní pokutě ve výši 5 000 Kč pro případ, že zákazník poskytovateli nenavrátí zařízení do 7 dnů od ukončení smlouvy. Stěžovatel později vypověděl smlouvu o poskytování služeb, ale zapůjčené zařízení nevrátil. Soud I. stupně měl proto za prokázané, že stěžovatel nesplnil svou smluvní povinnost, a proto žalobcovu nároku vyhověl.

Stěžovatel napadá rozhodnutí soudu I. stupně a vytýká mu porušení svého práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Konkrétně dle stěžovatele soud pochybil, když se nezabýval námitkami, jež v řízení uplatnil. Konkrétně se nezabýval tím, že smluvní pokuta vzniká smluvním konsensem, k čemuž dle názoru stěžovatele nedošlo.

Dále soud nezohlednil jeho postavení jako spotřebitele, tudíž na smlouvu měl soud aplikovat ochranářská ustanovení, zejména ustanovení § 56 obč. zák., které upravuje nepřípustná smluvní ujednání. Nepřípustnými jsou podle stěžovatele i podmínky, s nimiž se spotřebitel nemohl seznámit před podpisem smlouvy.

Stěžovatel uvádí, že smlouvu o poskytování služeb podepsal s technikem poskytovatele, který se dostavil do jeho obydlí za účelem instalace zařízení, aniž by mu přitom byly předloženy všeobecné obchodní podmínky poskytovatele nebo by byl seznámen s jejich obsahem. Podle názoru stěžovatele v občanskoprávních vztazích nelze určit část smlouvy odkazem na všeobecné obchodní podmínky.

Dále stěžovatel namítá, že žalobce nebyl aktivně věcně legitimovaný k podání žaloby, neboť nedošlo k platnému postoupení pohledávky mezi žalobcem a poskytovatelem. Tato vada přitom měla být zhojena až po vyhlášení rozsudku, kdy byly dodatečně do soudního spisu založeny nové dokumenty ověřující danou skutečnost. Tímto postupem se měl soud dopustit zjevného excesu. Podle stěžovatele došlo k mimořádně závažnému pochybení obecných soudů bez ohledu na skutečnost, že se jedná o tzv. bagatelní spor.

29 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 30. 12. 2013 21:03
Zasílat nově přidané názory e-mailem

Školení SEO - jak na optimalizaci pro vyhledávače

  •  
    Analýza klíčových slov - jaká slova vybrat.
  • Metody linkbuildingu - jak získat zpětné odkazy.
  • Vyhodnocování SEO - nesledujte jen pozice.

Detailní informace o školení SEO »