Internet a odposlouchávání

Není pochyb o tom, že je Internet fenoménem posledních několika let. Mnoho lidí ho používá především díky tomu, že je pro ně mnohem jednodušší párkrát kliknout na příslušná okénka e-mailového klienta než lepit známku na dopis, putovat s ním k nejbližší schránce a potom se ještě modlit, aby poštovnímu kurýrovi nevypadl z ohromné kabely. Navíc je tu otázka rychlosti – téměř světelné v porovnání s Českou poštou – a to po celém světě. Co však anonymita, mohu si být uživatelé e-mailů jisti tím, že si jejich dopis přečte jen adresát? Problematika vysokých škol a některých (zdůrazňuji některých) jejich správců sítě, kteří podle lokálně zavedeného pravidla peskují studenty, kteří používají e-mail a Internet k jiným aktivitám, než je rozšiřování si vzdělání pouze v tom či onom předmětu, už zde byla probrána. Druhou skupinou jsou zaměstnanci, kteří by se v pracovní době měli věnovat úkolům jim svěřeným a nedopisovat si se známou nebo dokonce sdělovat informace z čistě interní porady osobě mimo společnost. Zde by se to dalo více či méně pochopit, ale co u ostatních lidí, kteří mají svého ISP, řádně platí poplatky (dokonce i daně)? Jak daleko od pravdy jsou špionážní filmy britské a americké provenience, kterými nás jako na běžícím páse zásobuje zejména TV NOVA? Právě tyto země se snažily udržet pod pokličkou tajemství ne moc vzdálené fiktivní realitě bondovek.

V nedávné době byla odhalena speciální monitorovací síť, která patří právě dvěma výše zmiňovaným státům. Ty její existenci oficiálně popřely, našel se však někdo, kdo byl ochoten poskytnout bližší a ověřené informace – australská vláda. V anonymitě vřesovišť v Severním Yorkshiru je na míle daleko vidět 30 gigantických golfových balónů, tyčících se k nebi z americké vojenské základny v Menwith Hill. Zde jsou nakumulována ta nejmodernější odposlouchávací zařízení, díky kterým lze monitorovat vše, co se šíří v digitální formě či ve formě vln – telefonní hovory, faxy, radiové vysílání či e-maily. Tato základna je přímo spojena s velitelstvím americké Národní bezpečnostní agentury (NSA) ve Fort Mead a několika monitorovacími porty po celém světě (například britský GCHQ) – vše ukryto pod krycím jménem ECHELON.

Vše funguje na následujícím principu: výše zmíněné formy komunikace jsou monitorovány a je v nich automaticky hledáno klíčové slovo či sousloví, které by mohlo indikovat případný teroristický čin (zbraně, drogy, prostituce…). Všechny zprávy nebo hovory, které ho obsahují, jsou uloženy a poté podrobeny bližšímu zkoumání, aby se zjistilo, v jakém kontextu byla ta či ona formule použita.

To, že zabraňuje mezinárodnímu terorismu, je věcí čistě prospěšnou, i při ztrátě určité osobní svobody by se to snad dalo objasnit před případným mezinárodním soudem. Vzhledem k širokému záběru Echelonu jsou však důkazy i k obchodnímu zneužití této mocné zbraně v rukou dvou velmocí. NSA jeho prostřednictvím odposlouchávala nejmenovanou francouzskou firmu, která se spolu s americkým konkurentem ucházela o kontrakt v Brazílii. Podmínky nabídnuté evropskou stranou jistě nebylo složité přebít těmi svými, pokud měla americká strana v ruce trumfy získané ze sítě Echelon.

       

A pod tím vším jsou podepsány Spojené státy americké, které Internet a mnoho komunikačních vymožeností druhého konce tisíciletí světu daly. Obava z toho, že se v budoucnu může Internet a jeho ovládnutí stát silnou zbraní v rukou velmocí, je zřejmě na místě.

Michal Zálešák