Hlavní navigace

Internet a železnice aneb jaká je budoucnost e-obchodů

David Nebeský 21. 11. 2000

Když George Stevenson sestrojil roku 1829 první parní lokomotivu, odstartoval tím éru "nové ekonomiky" své doby. Ve Velké Británii došlo k rozmachu všeho, co souviselo s železnicí. Nadšení pro železnici bylo obrovské a zasáhlo celou společnost. Každý den vznikaly nové železniční společnosti a žádaly upisování akcií.

A lidé upisovali. Bohatí prodávali nemovitosti a za utržené peníze nakupovali akcie, ale i drobní střadatelé stáli v dlouhých frontách před kancelářemi nově vzniklých železničních společností v touze investovat do nich všechny své úspory.

Jak to skončilo, je jasné. Jednoho krásného dne se lidé probudili a zjistili, že řada tratí vlastně nikam nevede nebo náklady na jejich stavbu jsou tak vysoké, že se investice nikdy nevrátí. Ceny akcií železničních společností prudce klesly a pád cen zákonitě následovaly bankroty.

Nepřipomíná vám to něco?

Ještě před rokem vznikaly denně spousty elektronických obchodů. Akcie firem, které byly na burze, letěly prudce vzhůru, a firmy, které na burze nebyly, se chystaly na ni vstoupit a získat tak balík peněz. Dnes je situace opačná. Ceny akcií elektronických obchodů se propadly kamsi hluboko dolů a každý den přináší zprávy o dalších a dalších bankrotech, které se nevyhýbají ani společnostem ještě nedávno zvučných jmen. Znamená to snad konec elektronických obchodů?

Vraťme se na moment ještě k železnici a zkusme se skrze ni podívat na elektronické obchody. Špatnou zprávou pro většinu majitelů elektronických obchodů je, že území Velké Británie zůstalo po počátečním boomu poseto nikdy nedokončenými stavbami železničních tratí. Ale dobrou zprávou pro elektronický obchod jako takový je, že železnice přesto zcela změnila tvář 19. století, které si bez ní nedokážeme představit. Navzdory obrovským ztrátám investorů na počátku se 19. století bez jakékoli pochybnosti stalo stoletím železnice. Ale ještě před tím, než k tomu došlo, museli podnikatelé i investoři pochopit, že zdrojem úspěchu není sama železnice, nýbrž její přínos okolnímu světu. Železnice musela být schopna svým zákazníkům nabídnout snížení jejich nákladů, zvýšení jejich efektivity nebo otevření nových příležitostí. Pokud potřeba dopravy mezi dvěma městy byla malá, stavba železnice ji sama o sobě nezvýšila.

S elektronickými obchody je to podobné. Mnoho podnikatelů i investorů bylo oslněno možnostmi, které Internet (podobně jako ve své době železnice) nabízí, a jejich hlavním motivem bylo „být u toho“. Zdálo se jim, že k úspěchu stačí obsadit a udržet v tomto novém světě nějaké území. Obdobný jev můžeme pozorovat i u budování železnice. Každému bylo jasné, že ze dvou nebo více tratí, spojujících dvě města, může uspět jen jedna. Železniční společnosti se proto předháněly v tom, kdo bude kde první. V zápase o prvenství si nevšimli jedné věci, která se potom stala příčinou neúspěchu většiny z nich: Mezi Horní Lhotou a Dolní Lhotou se nevyplatí nejen dvě tratě, ale ani jedna.

Majitelé elektronických obchodů by se proto měli zamyslet, zda, obrazně řečeno, nechtějí postavit železniční trať z Horní Lhoty do Dolní.

Nejprve by si měli položit otázku, zda jejich obchod přináší svým zákazníkům skutečný užitek. V případě klasického elektronického obchodu to obvykle znamená nižší ceny nebo lepší služby než nabízí kamenný obchod, případně zboží, které kamenný obchod nenabízí vůbec. Zde problém obvykle nebývá a majitelé všech alespoň trochu slušných obchodů mohou s klidným svědomím odpovědět kladně.

Druhá otázka je záludnější. Jde o zdánlivou samozřejmost, totiž o to, zda elektronický obchod přináší užitek nejen svým zákazníkům, ale i svým majitelům. V případě klasického elektronického obchodu to obvykle znamená, zda je zisk, který přináší průměrný zákazník, vyšší, než byly náklady na jeho získání. Pokud je tento zisk nižší, může elektronický obchod žít jen tak dlouho, dokud je schopen získávat nové investice. Samotný růst mu totiž nepomůže, protože více zákazníků znamená jen větší ztrátu. Příčinu bankrotů několika známých elektronických obchodů s raketovým růstem tržeb můžeme najít právě zde.

Třetí otázka, kterou by si všichni majitelé elektronických obchodů měli položit, je asi nejdůležitější, odpověď na ni není vůbec jednoduchá a právě v ní asi bude kámen úrazu. Otázka zní: Nemůže někdo jiný z hlediska principu nabízet stejné nebo lepší služby efektivněji? V případě železnice tato otázka směřovala k nalezení optimální hustoty tratí. Získá tato trať dostatek zákazníků? Neztratí tato trať své zákazníky vybudováním jiné tratě?

U elektronických obchodů je to obdobné, ale složitější. Otázka zní: Přináší daná kombinace sortimentu, velikosti oslovovaného trhu a použitých obchodních metod skutečně maximální možnou efektivitu? Nemůže někdo jiný, s širším nebo užším sortimentem, zaměřený na větší nebo menší trh nebo používající jiné obchodní metody být efektivnější a převzít mé zákazníky? Některý sortiment je efektivní prodávat samostatně, jiný v rámci široké nabídky. Některý sortiment je nejefektivnější prodávat globálně, některý v rámci jednoho kontinentu nebo jednoho státu a některý zase lokálně. V některých případech je efektivní konkurovat rychlostí dodávky, v některých cenou a v některých něčím jiným. Věřte mi, že není příjemné být v kůži toho, kdo se na tuto otázku snaží poctivě odpovědět.

Někteří majitelé elektronických obchodů dobře vědí, že odpověď na tuto otázku pro ně nevyznívá příznivě, avšak doufají, že ten, jehož efektivita bude vyšší, je jednoho dne za spoustu peněz koupí. Tato představa může být reálná, ale může být i značně naivní.

Připoměňme si ještě naše tři otázky. Ti, kdo odpověděli záporně na první z nich, zanikli nebo zaniknou v tichosti, nikdo o nich totiž pořádně neví. Současné bankroty postihly především ty, kteří záporně odpověděli na druhou z nich. A jsem přesvědčen, že další vlna bankrotů na nás ještě čeká. V ní ze světa zmizí ti, kdo záporně odpovídají na třetí otázku.

Budou tedy hrát elektronické obchody v jednadvacátém století podobnou roli, jakou hrála železnice ve století devatenáctém? Jsem přesvědčen o tom, že ano. A co víc, jsem přesvědčen, že současná vlna bankrotů, bez ohledu na to, jak je pro investory bolestná, je krokem správným směrem.

Pozn.: Srovnání Internetu a železnice není samozřejmě z mé hlavy, podobnosti mezi železničním boomem v první polovině 19. století a současným boomem Internetu si řada analytiků a komentátorů všimla již před několika lety.

Našli jste v článku chybu?

21. 11. 2000 18:47

David Nebeský (neregistrovaný)
S automobilkami máte samozřejmě pravdu. Pro snílky je ale povzbudivé to, že všechny současné velké americké automobilky existovaly již za časů největší slávy Henryho Forda.

21. 11. 2000 15:53

Jan Žáček (neregistrovaný)
Četl jsem svého času ještě jedno poutavé srovnání, možná i reálněji představitelné (ne každý žil v 19 století ;-).

Srovnejte si vývoj automobilového průmyslu ve Spojených státech na začátku dvacátého století - existovalo spousta značek, které postupem času zaniklo, spojilo se a výsledek - existuje 10 automobilek na světě, které je schopno se rozumně uživit.

Nezbývá než souhlasit, kruté analogie jako jsou tyto, mohou internetovým snílkům, ať už na straně investorů, tak na straně podnikatelů…



Vitalia.cz: Tesco: Chudá rodina si koupí levné polské kuře

Tesco: Chudá rodina si koupí levné polské kuře

DigiZone.cz: Rádio Šlágr má licenci pro digi vysílání

Rádio Šlágr má licenci pro digi vysílání

Vitalia.cz: Chtějí si léčit kvasinky. Lék je jen v Německu

Chtějí si léčit kvasinky. Lék je jen v Německu

Lupa.cz: Na koho se v Křišťálové Lupě nedostalo?

Na koho se v Křišťálové Lupě nedostalo?

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Vitalia.cz: Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

Měšec.cz: Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Vitalia.cz: Dáte si jahody s plísní?

Dáte si jahody s plísní?

Podnikatel.cz: 3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

Lupa.cz: UX přestává pro firmy být magie

UX přestává pro firmy být magie

Podnikatel.cz: Pozor, pojišťovny mění čísla účtů

Pozor, pojišťovny mění čísla účtů

Měšec.cz: Jak levně odeslat balík přímo z domu?

Jak levně odeslat balík přímo z domu?

Podnikatel.cz: Dárky v podnikání. Jak je uplatnit v daních?

Dárky v podnikání. Jak je uplatnit v daních?

Měšec.cz: Finančním poradcům hrozí vracení provizí

Finančním poradcům hrozí vracení provizí

Root.cz: Vypadl Google a rozbilo se toho hodně

Vypadl Google a rozbilo se toho hodně

120na80.cz: Na ucho teplý, nebo studený obklad?

Na ucho teplý, nebo studený obklad?

DigiZone.cz: ČT má dalšího zástupce v EBU

ČT má dalšího zástupce v EBU

Lupa.cz: Google měl výpadek, nejel Gmail ani YouTube

Google měl výpadek, nejel Gmail ani YouTube

Měšec.cz: Banky mlží o nákladech na předčasnou splátku hypotéky

Banky mlží o nákladech na předčasnou splátku hypotéky

Podnikatel.cz: Na 3. prosince se chystá protest proti EET

Na 3. prosince se chystá protest proti EET