Hlavní navigace

Internet - další nedokončená revoluce?

Ladislav Zajíček 16. 10. 2000

Líbí se vám pozice podřízených klientů vzájemně izolovaných mamutích serverových farem? Nebrali byste raději možnost své osobní, zcela neizolované účasti s maximálně dostupnou nabídkou všeho, co umíte a děláte? Většina z vás by určitě brala to druhé. To by ale chtělo změny v internetovém prostředí. Jaké?

Termínem „nedokončená revoluce“ se označuje nějaký obrat nebo příchod něčeho nového, do čeho se vkládaly určité naděje, které se později ukázaly být více či méně liché, v horším případě mylné. Gramotnost byla před stoletími považována za výsadu elity i za nebezpečnou zbraň v rukou poddaného lidu. Otrokům a poddaným se pod trestem zakazovalo nebo jinak bránilo učit se číst a psát. Mnozí osvícenci, kteří s velkými potížemi probojovávali obecnou gramotnost, do ní vkládali velké naděje. Např. že všichni budou chápat všechno, protože si o tom budou moci přečíst. Zvláště tato naděje se ukázala být mylnou. Gramotnost se dá účelově zneužívat ideologickými a jinak programovanými zdroji informací. Gramotnost ale přinesla i osvobozování poznáním. A věčný souboj polarizovaných pohledů.

Politické revoluce neexistují v jiné podobě, než v neodokončené. Každá z nich brzy začala požírat své děti a změnila se v něco, čím snad ani být nechtěla. Nově nastolované „pravdy“ se rychle proměnily v účelové lži, věrné průvodkyně znásilňování a devastace podle momentální potřeby. Všem politickým revolucím je vlastní tragédie obecních statků (Tragedy of the commons). V této souvislosti nelze opomenout koloniální expanze a všechny podoby industriálních revolucí, které odstartovaly řetězec tragédií obecních statků po celé zeměkouli.

Co je „Tragédie obecních statků“? S touto teorií přišel Garrett Hardin v roce 1968 – viz The Tragedy of the Commons. Co je jejím obsahem a co má společného s Internetem? Napřed stručně k obsahu:

G. Hardin říká, že jakmile se soukromého zmocní něco jiného (např. stát formou znárodnění, která je nejostřejší formou vyvlastnění, ale nikoli jedinou možnou, a nemusí to být jen stát), nastává tragédie obecních statků. Aneb – co je obecní, toho si nikdo neváží, a každý to oškube bez ohledu na následky, jaké to statkům i všem ostatním i jemu samotnému přinese. Následky jsou devastační. G. Hardin má v mnohém pravdu. Ale v mnohém ne. Historici, sociologové, biologové vytýkají Hardinovi, že jeho pohled vůbec nesahá do historie spravování obecních statků v různých oblastech zeměkoule. A dokazují, že všechno je dost jinak. Důkazů snášejí haldy. Vyberu jeden jako úvod k pochopení pojetí obecních statků i na Internetu.

Na ostrově Bali je každý kousek půdy přeměněn na terasovitá rýžová pole. Jejich součástí je komplexní zavlažovací systém se spoustou kanálů. Rýže se může pěstovat prakticky po celý rok. Systém i s jeho správou byl vymyšlen už tisíc let před naším letopočtem – od té doby se dodržoval a fungoval. Základem správy systému je rozdělování pěstitelského času a vody jednotlivým skupinám pěstitelů. Na koho připadlo období setí a růstu rýže, věnoval se svému políčku. Po sklizni pak po zbytek roku nechal políčko ležet ladem. Používaly se jen místní druhy rýže. A nepoužívala se žádná hnojiva ani pesticidy.

V 70. letech tohoto století dorazil na Bali Mezinárodní institut pro výzkum rýže a shledal systém špatným, nevědeckým. Poradil vesničanům, že mají používat odolnější a výnosnější odrůdy rýže odjinud a pěstovat ji všude po celý rok. A hnojit a pesticidit. Tak že dosáhnou vysokých výnosů. Následovala katastrofa. Škůdci se vesele množili, vody se nedostávalo a sklizně nestály za řeč. Po této tragédii se jiní vědci zamysleli a zjistili, že starodávný systém měl všechny přednosti trvale udržitelného rozvoje – byl vrcholně ekologický. Během doby, kdy políčka ležela ladem, se v nich zničili všichni potenciální škůdci. Sinice si braly dusík ze vzduchu, takže nebylo nutné hnojit. Vody bylo vždy dost pro ty, co právě pěstovali rýži. Na všechny se dostávalo stejnou měrou a všichni byli spokojeni. Po vpádu „racionálních zlepšovatelů“ se všechno zničilo.

Podobných příkladů jsou tisíce. Ekonomická globalizace vytváří neustále nové a závažnější. Jejím cílem je maximální exploatace pro maximální zisky korporací v místech, kde takovou nabídku nikdo nepotřebuje a nechce. A kde odporuje vykořeňovaným tradicím. Pro korporace je výhodnější chvilku vlastnit a prodat mrtvou kulatinu ze stromů deštného pralesa, než tam nechat růst živé stromy. Znakem obecních statků je rozdělení práv pro užívání něčeho obecného ve prospěch něčeho soukromého. Tato práva a dohodnutá pravidla se v daných lokalitách ostře hlídají a nikdo si je nedovolí porušovat pod trestem strašlivého zostuzení (v dávných dobách byly tresty i tělesné).

Koloniální správa – např. britská v Indii – se snažila změnit tradiční užívání obecních statků svými byrokratickými předpisy. Výsledkem byly katastrofální devastace. Totéž v Africe a jinde. Dnešní podoba byrokratického kolonialismu má podobu projektů MMF, SB a spol. Ekonomická globalizace nebere ohled na tradičně vžitá přirozená práva lokalit, zajišťující jejich trvale udržitelný rozvoj, a vyvlastňuje je stejně jako kdysi koloniální správa. Probíhající protesty proti takovému vyvlastňování a zcizování v lokalitách celého světa jsou o tragédii obecních statků v její nejexponovanější podobě.

Internet je prostředím, ve kterém se postupně vytvářejí a dynamicky mění formy užívání obecních statků. Nejprostší a nejstarší nepsanou dohodou mezi uživatelem obecního a jeho správcem na Internetu je přidávání reklamních nudlí k informacím (v tom ale není budoucnost obecních statků – viz dále). Za vstup na „obecní pozemek“ Internetu a možnost užívání jeho zdrojů se platí vstupní poplatek ISP (jako udržovateli cest do obecních luhů a hájů). Znamenitým příkladem pěstování a užívání obecních statků na Internetu je Linux, otevřený kód a GPL.

Jedním ze zásadních znaků obecních statků je jejich sdílení podle dohodnutých, dodržovaných a sledovaných pravidel. Sdílením se rozumí vyvážený prospěch všech, včetně samotných statků, které se nesmějí zdevastovat. Opakem je koncentrace moci, přisvojující si a rušící práva sdílení ostatních. Současný Internet ještě ani zdaleka není vyváženě sdíleným prostředím s vyváženými právy jeho účastníků. Mamutí serverové farmy, jako je Amazon či eBay, jsou centralizované koncentráty, které oslabují práva ostatních svou monopolizující se pozicí. U nich je typické, že za „uměle zfabrikované“ sdílení vyžadují poplatky, díky nimž dále posilují svou monopolizující se převahu (sdílení obecních statků je bezplatné).

Nejfrapantnějším příkladem monopolizace tohoto druhu jsou kameníci, kořistící z dostupných zdrojů, přizpůsobující si je představám o svém osobním zisku a blokující sdílení prostoru ostatními. Opačnou polaritou je anarchistický Napster, který umožňuje volné sdílení zdrojů bez ohledu na ně, tedy na jejich trvale udržitelný rozvoj (odebrání všech práv hudebníkům). Ani jedno ani druhé nikam nevede. Jakékoli oslabování a odebírání práv nemá nic společného s jejich rozdělením v opravdu sdíleném prostředí, které nemůže trvale vydávat své plody bez jeho moudrého a vyváženého udržování. Exploatace zdrojů ničí jejich potenci – ať už tu exploataci provádějí kameníci nebo uživatelé Napsteru.

Ideálem by byl Internet, kde nemá účast jednoho každého v čemkoli, v čem by se účastnit chtěl, převahu nad účastí nikoho jiného. To by byla ta nejvyšší forma sdílení obecních statků, prospívajících čemukoli soukromému každého z účastníků takového sdíleného prostředí. Vyváženost tohoto prostředí nestrpí žádnou exploataci na úkor ostatních. Technologicky bude možné takové prostředí zajistit. Zda k tomu opravdu dojde, je věcí dalšího vývoje. Ale náznaky v daném směru už o sobě dávají vědět. Pro „dummies“ – jde o to, aby třeba na obecní pastvu mohl každý vyhánět svou kozu, nikoli aby se část lidí jen chodila koukat na kozy několika privilegovaných. A aby každá koza měla co spásat a nechcípala hlady. (Tou kozou je v síti se pasoucí, z jakéhokoli místa vyhledatelný počítač každého uživatele, na jehož přístupné – nabídkové – části počítače se mohou připásat i ostatní k jeho velké radosti – neplést s exploatačním hackingem :-) Got it, dummies? :-)

Nevyřešenou otázkou je budoucí podoba správy takového prostředí. Opravdu demokratické prostředí nestrpí ani striktně centralizovaný rozhodčí orgán, ani bezbřehou anarchii. Internet se by se tak mohl stát zajímavou laboratoří v hledání věčných otázek správy obecního i ve fyzickém světě. Není poněkud ironické, že naši předci mnohé z těchto systémových otázek vyřešili nejpozději ve středověku? Jsme opravdu tak nepoučitelní v tom, že si z historie bereme plnými hrstmi mnoho prokazatelně špatného, ale to dobré a moudré nejsme s to dobře převzít a moudře zušlechťovat? Budeme na to potřebovat Internet, nebo se i na něm staneme svědky jedné z dalších nedokončených revolucí?

Našli jste v článku chybu?

20. 10. 2000 11:03

Ladislav Zajicek (neregistrovaný)
No vida, vida, vida...:) Posledni dva prispevky byly pro mne v tech konferencnich mlhach radostnym svetylkem!:))) Tohle beru - jen tak dal!

18. 10. 2000 17:08

Artur Linhart (neregistrovaný)
Problemem centralni moci ale je prave to, ze je centralni a ma moznost toho zkazit mnohem vice nezli lokalni. Pokud se neco zkazi nekde "lokalne" muzou se z toho ostatni lokality poucit, nebo je to tak nezasahne - zatimco centralni moc to zpacka ve vsech lokalitach. Navic ma vetsi protredky pro pachani nepravosti a i kdyz je pod vetsim drobnohledem medii, tak je presto hure kontrolovatelna nezli lide, ktere mohu kazdy den potkat na ceste po ulici...
Vitalia.cz: Jak vybrat ořechy do cukroví a kde mají levné

Jak vybrat ořechy do cukroví a kde mají levné

Podnikatel.cz: Italové dělají mozzarellu z mléka z Česka

Italové dělají mozzarellu z mléka z Česka

Vitalia.cz: V SAPĚ našli nelegální porážku kachen

V SAPĚ našli nelegální porážku kachen

DigiZone.cz: NG natáčí v Praze seriál o Einsteinovi

NG natáčí v Praze seriál o Einsteinovi

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Měšec.cz: Vklad na cizí účet je draze zpoplatněn (přehled)

Vklad na cizí účet je draze zpoplatněn (přehled)

Měšec.cz: Za palivo zaplatíte mobilem (TEST)

Za palivo zaplatíte mobilem (TEST)

DigiZone.cz: Recenze Westworld: zavraždit a...

Recenze Westworld: zavraždit a...

120na80.cz: Co všechno ovlivňuje ženskou plodnost?

Co všechno ovlivňuje ženskou plodnost?

Měšec.cz: Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

120na80.cz: Stoná vaše dítě často? Upravte mu jídelníček

Stoná vaše dítě často? Upravte mu jídelníček

120na80.cz: Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

Root.cz: Telegram spustil anonymní blog Telegraph

Telegram spustil anonymní blog Telegraph

Měšec.cz: Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Lupa.cz: České internetové uzly vtrhly na Slovensko

České internetové uzly vtrhly na Slovensko

Podnikatel.cz: 3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

Měšec.cz: Finančním poradcům hrozí vracení provizí

Finančním poradcům hrozí vracení provizí

Root.cz: Mirai má nový cíl 5 milionů routerů

Mirai má nový cíl 5 milionů routerů

Podnikatel.cz: K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

Podnikatel.cz: Udávání kvůli EET začalo

Udávání kvůli EET začalo