Českému Internetu je 15 let

Československo (ČSFR) se slavnostně připojilo k celosvětovému Internetu přesně před patnácti lety, 13. února 1992. Jak to tehdy probíhalo a jak vůbec vypadal tehdejší online svět? Kolik lidí již tehdy mohlo používat například elektronickou poštu a jaké objemy dat k nám tekly ze zahraničí?

reklama

Toho památného dne, ve čtvrtek 13. února 1992, svítilo sluníčko a bylo hezky. Byl to jeden z těch dnů, kdy se mohlo stát něco opravdu významného. Znáte to, podle hesla že jednoho krásného dne… A také se skutečně stalo: tehdejší Československo, či vlastně Česká a slovenská federativní republika, rukou společnou a nerozdílnou vstoupily do celosvětového Internetu. Byl to slavnostní akt, jakési vítání nového človíčka v online světě, ale bez pompézních a okázalých gest. Vše se odehrálo v jedné z poslucháren Českého vysokého učení technického v Praze-Dejvicích, před několika desítkami nadšenců, povětšinou z akademického světa, a za účasti několika hostů ze zahraničí, ponejvíce také z akademické sféry.

Tím, kdo nového človíčka přivítal a formálně uvedl do čím dál větší internetové rodiny, byl zástupce americké grantové agentury NSF (National Science Foundation) Steven Goldstein. Nezapomínejme, že se psal teprve rok 1992 a tehdejší Internet ještě nebyl zdaleka tak otevřený jak dnes. O tom, kdo do něj smí vstoupit, rozhodovala právě tato organizace a její „pravidla přípustného použití“ (Acceptable Use Policy). Agentura NSF totiž provozovala a také plně financovala tehdejší jedinou páteřní síť Internetu, přes kterou procházel prakticky veškerý provoz. A tak to byla právě ona, kdo diktoval podmínky. Hlavně jednu podmínku, kterou bylo čistě akademické využití a žádný komerční provoz.

Dodržení této podmínky nám v roce 1992 nečinilo žádný problém. Tehdejší aktivity v oblasti „mezinárodního síťování“ skutečně táhla především a prakticky výlučně akademická sféra. Dokonce jsme si tento stav sami (a snad nechtěně) zafixovali. To když stát udělil (ještě v roce 1991) tehdejšímu Eurotelu exkluzivní licenci na poskytování veřejných datových služeb. Tím zabránil ostatním v tom, aby mohli poskytovat (veřejný) přístup k Internetu na komerčním základě.

Sám Eurotel ale přístup k Internetu neposkytoval, a tak byl český Internet dlouho výlučně akademický. Až do poloviny roku 1995, kdy Eurotel o exkluzivitu přišel – a teprve tím se v ČR otevřel prostor pro komerční využití Internetu. Byla to naše domácí „liberalizace Internetu“, zatímco v zahraničí se Internet otevřel komerčnímu světu dříve. Brzy po roce 1992, kdy jsme do něj slavnostně vstoupili, ještě jako do ryze akademického Internetu.

Svědectví pionýrské doby

O tom, jak se český Internet vyvíjel dále, bylo už napsáno a vyřčeno opravdu mnoho. Sám jsem na toto téma napsal několik článků. Například přesně před pěti lety, u příležitosti desátého výročí popisovaného slavnostního aktu, jsem se pokusil popsat hlavní milníky ve vývoji Internetu v ČR.

Zájemcům o to, jak vypadal a jak fungoval český Internet ve svých ranných dobách, zase doporučuji ilustrovaný seriál o historii Internetu, který jsem začal psát u příležitosti desátého výročí liberalizace českého Internetu (v roce 2005), a dále videoukázky z českého Internetu z let 1994 až 1997. Najdete zde ukázky služeb, které na Internetu dnes již nepotkáte. Třeba službu Gopher či vyhledávače, jako je Archie, Veronica, WAIS a další zajímavosti (jako například práci s BBS Infima). Zvláště pak doporučuji video, ukazující brouzdání Internetem v roce 1994 a nakupování ve Virtuálním obchodním domě z roku 1995. Ten založil Petr Ulrich (dnes působící ve společnosti Qbizm), který na tu dobu vzpomíná slovy Na Invexu v roce 1995 si ho lidé pletli s virtuální realitou a mysleli, že mluvím o ‚ňákém internátu‘. Jedinou rozumnou ukázkou možností Internetu a webu v té době byly stránky www.whitehouse­.gov.

Také o tom, jak se český Internet vyvíjel bezprostředně po 13. únoru 1992, již bylo napsáno mnoho a mnoho. Byla to doba budování CESNETu (Czech Educational and Scientific Network), coby akademické páteřní sítě, která rozváděla Internet do měst, kde sídlily akademické instituce. Zde si Internet „přebíraly“ místní metropolitní sítě, které jej rozváděly až do jednotlivých lokalit (do konkrétních škol). Například v Praze to byla metropolitní síť PASNET (Prague Academic and Scientific Network). Třeba Pavel Satrapa na tu dobu vzpomíná takto: Typickými službami té doby byla elektronická pošta, přenosy souborů po FTP a vzdálené přihlášení Telnetem. Web sice již existoval, ale v podstatě se o něm nevědělo. Ještě před ním se rozmohl Gopher, který byl ale webem záhy překonán a odsunut na smetiště dějin. Ohledně financí zaslouží ocenění tehdejší rektoři domácích vysokých škol, kteří se dokázali dohodnout na společném zájmu a podpořili jejich propojení. Díky tomu bylo z rozpočtu vysokých škol vyčleněno několik desítek milionů, jež daly vzniknout CESNETu.

Michal Krsek dodává: Vzpomínám na fantastickou kapacitu 19,2 Kb/s, kterou tehdy měla k dispozici celá škola a na interaktivní přístup na vzdálené systémy BBS. A také na kolegu, který nosil celý tehdejší archív Aminetu (tuším kolem 1GB) na disketách o kapacitě 880 KB.

Můj vlastní popis těchto pionýrských dob najdete například zde či zde.

Svědectví o této době si pochopitelně můžete přečíst i v podání dalších autorů. Z toho, co je dostupné zde na Lupě, doporučuji například seriál o historii českého Internetu od Patrika Zandla či články Vladimíra Vrabce. Určitě se podívejte i na jeho časovou mapu českého Internetu.

Jak vypadal online svět v roce 1992?

Když jsem přemýšlel nad tím, co dalšího napsat k dnešnímu výročí, dospěl jsem k závěru, že snad vše podstatné už bylo někdy řečeno, respektive napsáno. A tak mne nenapadlo nic lepšího než ještě pečlivěji a podrobněji prohledat všechny zbytky z oné doby, jak v papírové, tak i v elektronické podobě, a pokusit se v nich najít něco, co by mohlo zajímat současnou generaci, která již nemusí pionýrské začátky českého Internetu pamatovat, a snad i být k užitku těm, kteří se hlouběji zajímají o naši „internetovou historii“. A něco málo historických zajímavostí jsem skutečně našel.

Například poměrně podrobný popis toho, jak vlastně probíhal samotný slavnostní akt připojení ČSFR k Internetu, 13. února 1992, přímo z pera Stevena Goldsteina (plný text). Sám tehdy kvantifikoval stav celosvětového Internetu tak, že jej tvoří na 4500 sítí ve 35 státech světa, mezi kterými už nechybí ani země bývalého východního bloku, jako ČSFR, Polsko či Maďarsko. Tzv. hostcount, tedy počítání dostupných uzlů na Internetu, tehdy hlásilo číslo 727.000. Počet uživatelů tehdejšího Internetu sice ve své zprávě nezmínil, ale tehdejší odhady se pohybují mezi třemi a sedmi miliony (samozřejmě celosvětově).

A jak tomu bylo v té době v ČR, resp. v ČSFR? Ti, kteří se zajímají o historii, určitě vědí, že ještě před příchodem Internetu do ČR zde fungovaly jiné sítě. Vedle „BBSkové“ sítě Fido to byla síť EUnet, využívající taktéž komutovaného spojení, a pak síť EARN/Bitnet, která již používala pevné okruhy, a tudíž i trvalý přístup (hlavně k elektronické poště a k některým dalším službám, spíše neinteraktivního charakteru). Také EARN k nám „přitékal“ z rakouského Lince, zpočátku po pevné lince 9,6 kbit/s, kterou od listopadu 1991 sdílel společně s Internetem. Ten totiž byl z ČSFR fakticky dostupný již od listopadu 1991, kdy na pražském ČVUT poprvé experimentovali s připojením. Ale slavnostní připojení k Internetu proběhlo až onoho 13. února 1992.

Pavel Satrapa byl dokonce u začátku Internetu nejen v Česku, ale i v Rakousku: V první polovině roku 1991 jsem tam byl vyslán svou univerzitou na stáž, abych nasál informace o počítačových sítích. Shodou okolností zrovna v době mého pobytu došlo k zavedení Internetu do rakouské akademické sítě ACOnet. Dřívější BITNETovské služby založené na elektronické poště se změnily v interaktivní komunikaci. Respekt u pracovníků výpočetního centra innsbrucké univerzity jsem vzbudil stažením megabajtového souboru, což bylo považováno za heroický výkon.

K EARNu se mi podařilo najít následující graf, který ukazuje počet uživatelů této sítě a také objemy provozu v rámci ČSFR i z/do zahraničí (v „záznamech“, z nichž každý představuje 80 bytů).

earn

Vytížení sítě EARN v ČSFR

Z tohoto grafu mj. vyplývá, že možnost používat elektronickou poštu mělo v únoru 1992 ČSFR již přes 2500 uživatelů. A další mohli využívat e-mail a další služby skrze EUnet i síť Fido. Sám jsem byl jedním z těch, kteří používali elektronickou poštu ještě v rámci sítě EARN. Nejprve s adresou umkjp@csearn na národním uzlu sítě EARN a později s adresou peterka@cspguk11, na uzlu sítě EARN na MFF UK. Kdeže ty časy jsou!

Síť EARN (European Academic and Research Network) přitom přišla do ČR již v říjnu 1990, kdy za pražském ČVUT začíná fungovat národní uzel této sítě, CSEARN. Byla to síť propojující velké střediskové počítače, tedy s velmi malým počtem uzlů. V době své největší slávy, právě kolem roku 1992, měl EARN v ČR celkem jedenáct uzlů (tabulka).

FESNET, později CESNET

Kromě uvedeného grafu jsem našel ještě jednu starší tabulku, která ukazuje objemy provozu na lince z Prahy do Lince dokonce od října 1990, kdy v ČR začala síť EARN fungovat. Tehdejší objemy vypadají na dnešní poměry vskutku úsměvně. Jen připomínám, že jednotkami jsou skutečně megabyty (za měsíc).

  • Říjen 1990: 44,8 MB,
  • listopad 1990: 46,1 MB,
  • prosinec 1990: 65,8 MB,
  • leden 1991: 94,8 MB.

Tyto hodnoty pochází z dokumentu, který je datován do listopadu 1991 a obsahuje návrh projektu na vybudování celorepublikové páteřní sítě. Ano, té, která posléze skutečně vznikla jako síť CESNET. Tehdejší návrh ale ještě nepoužíval jméno CESNET, ale hovořil obecně o „počítačové síti vysokých škol“ a odkazoval na (o něco starší) projekt sítě s názvem FESNET (Federal Educational and Scientific Network).

Iniciativa ke vzniku tohoto původního projektu (ještě federálního, proto úvodní písmenko F) přišla částečně ze zahraničí a materiál s příslušným návrhem je datován k poslednímu červenci 1991.

Plný text návrhu projektu na vybudování sítě FESNET se mi podařilo najít a převést do elektronické formy. Následující obrázek z tohoto návrhu ukazuje, jaká byla tehdejší představa celé páteřní sítě: jen mezi Prahou, Brnem a Bratislavou, zato ale s vazbou do zahraničí nejen přes rakouský Linec, ale i přes německou Žitavu.

fesnet

Návrh páteřní sítě FESNET z července 1991 (zdroj)

Již zmiňovaný (následný) návrh na vybudování „počítačové sítě vysokých škol“, z listopadu 1991, byl v prosinci 1991 skutečně předložen na české ministerstvo školství se žádostí o grant. Už ale počítal s rozvětvením páteřní sítě i do dalších akademických měst, viz následující obrázek.

cesnet orig

Návrh „počítačové sítě vysokých škol“ z listopadu 1991 (zdroj)

Také plné znění tohoto návrhu se mi podařilo najít a převést do elektronické podoby. Tento návrh pochopitelně žádal o přidělení finančních prostředků na realizaci navrhované sítě, ve výši 26 milionů korun. V červnu 1992, již po slavnostním připojení ČSFR k Internetu, školství peníze skutečně uvolnilo, byť jen ve výši 20 milionů korun. A tak se začala budovat síť, která nakonec dostala jméno CESNET (Czech Educational and Scientific Network).

CESNET byl slavnostně spuštěn již o rok později, 15. června 1993, kdy už byl také podstatně rozvětvenější (ale zase nezasahoval až do Bratislavy a neměl ani původně uvažovanou vazbu na zahraničí přes Německo). Mou tehdejší reportáž ze slavnostního zahájení provozu CESNETu si můžete přečíst. Pokud vás zajímá i závěrečná zpráva od řešitelů celého projektu, pak i tu najdete v mém archivu, stejně jako tehdejší podmínky použití akademické sítě CESNET.

cesnet mid 1993

Skutečná topologie CESNETu v polovině roku 1993

KL2014

       
Tehdejší práce s Internetem byla s akademickou půdou svázána přímo viditelně. „Poprvé jsem se potkal s Internetem v rámci akademické sítě na VŠE kolem roku 1994. Internet se vyučoval na 7“ monochromatických a zeleně zářících terminálech, uzavřených do učebny za olověnými dveřmi. Člověk si připadal jako skutečný vědec," vzpomíná Ondřej Fryc, ředitel Mall.cz. A Ondřej Neff se přidává s podobným dojmem: na Bohemiaconu (sci-fi setkání) v Ústí nad Labem jsem se seznámil s Pavlem BVer Šuchmanem a jeho kamarády z elektrofakulty v Dejvicích. Pozvali mě k sobě na fakultu, pracovali tam tenkrát jako pomvědové či co v laboratoři rozpoznávání řeči. Vypadalo to tam jako ve fyzikálním kabinetu – dlouhé stoly, na nich elektroharaburdí. Jedno z těch haraburdí byl počítač připojený k Internetu.

A jaké vzpomínky máte na své začátky s Internetem vy?


Poznámka redakce: obsáhlejší záznam vzpomínek (nejen výše zmíněných) průkopníků Internetu v Česku si budete moci na Lupě přečíst již zítra.

Anketa

Kdy jste začali používat Internet?

       

Jiří Peterka

Autor je nezávislým konzultantem a publicistou. Věnuje se také pedagogické činnosti na MFF UK, kde přednáší problematiku počítačových sítí a komunikací.

Školení Google Analytics

  •  
    Jak vyhodnocovat úspěšnost reklamních kampaní.
  • Jak ovládat Google Analytics a najít co potřebuji.
  • Jak měřit hodnotu objednávek z webu.

Detailní informace o školení Google Analytics »

       
44 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 13. 2. 2012 22:40

Tento text je již více než dva měsíce starý. Chcete-li na něj reagovat v diskusi, pravděpodobně vám již nikdo neodpoví. Pro řešení aktuálních problémů doporučujeme využít naše diskusní fórum.

Zasílat nově přidané příspěvky e-mailem